Super User

Super User

Někdy to jde hůř a někdy líp…

Kapela pod názvem Náhodný Výběr vystupuje od roku 2014. V tomto roce vydala své debutové album Napadla mě melodie, ke kterému byly natočeny dva videoklipy na písně Romantička a Je to jenom hra. V roce 2016 kapela vydala své druhé CD s názvem Láskyplní. Od svého vzniku odehrála přibližně 150 větších i menších koncertů po celé ČR. Kapelní motto zní: „ Baví nás hrát a za svojí tvorbou si stojíme a věříme v ní. Máme své sny a cíle, za kterými si jdeme. Někdy to jde hůř a někdy líp… „

Sestava:
Martin Bednář - zpěv, saxofon
Vít Sechovec - kytara, zpěv
Marek Ctibor - kytara, zpěv
Marek Havelka - baskytara, zpěv
Štěpán Bartoš - bicí, zpěv

Anča gumová, má jedna jediná gumová … hned na úvod mě to rozesmálo.

Další skladba „Brácha“ ve stejném punkrockovým svižném tempu, tak jako mnoho dalších kapel tohoto typu, akorát tady vyčnívá krásně srozumitelný a čistý zpěv. Uff…teď na mě vyskočil z nahrávky saxofon - zajímavé!

Ale acta est – kostky jsou vrženy, můžeš najít štěstí na zemi - další tříminutový kalup, ale je vidět, že zpěvák není žádné ořezávátko, umí dýchat při zpívání a v pohodě to dává. Otázka je, jak to stíhá při živém vystoupení.
11 skladeb na CD je docela dost, ale většinou jsou dost krátké a svižné tak, jak to v tomto stylu bývá, až na „inspiraci“, která se trošku vyniká nad ostatními.

Tvorba kapely je celkem naprosto jasná a přímočará, podle mě ve svém stylu dost dobrá a myslím si, že jestli ty mladí kluci vydrží, tak o nich ještě hodně krát uslyšíme.

Pro Rockpalace Martin Hruška

Číst dál...

Loudness podruhé v Praze

  • Zveřejněno v REPORTY

Když se mi kámoš před nějakou dobou zeptal, jestli s ním chci jet do Prahy na Loudness, neměla jsem tušení, o čem mluví. Naštěstí jsem pro všechny zážitky, takže jsem se rozhodla, že s ním pojedu. Doma jsem se koukala, do čeho jdu. Našla jsem si Loudness na internetu, pustila na YouTube pár jejich písniček. Kapela mě zaujala, proto jsem ráda, že je uvidím na vlastní oči živě.

Nastal den D. Dneska je čtvrtek 27.7. Ještě než odjíždím, zjišťuji přesnou polohu baru Nová Chmelnice. Stejně budeme muset zapnout GPS, ale snaha se počítá. Došlo mi, že ani nevím předkapelu. Bude to pro mě překvapení, jelikož už musíme jet.

V Praze parkujeme kousek od baru. Máme ještě chvilku čas, než začnou pouštět dovnitř. Rozhodli jsme se, že si čekání zkrátíme v Asijské restauraci naproti.

Menší zmatení. Zkoušeli jsme otevírat dveře, ale nejdou. Papír nás nabádá, že pro vstup máme použít vedlejší dveře a šipka vpravo. Obešli jsme celou budovu, ale nic jsme nenašli. Vrátili jsme se teda zpátky a v tu chvíli někdo vychází ze dveří, které nám prve nešli otevřít. Vcházíme dovnitř, po schodech nahoru a u pultu už mění lístky za pásky a je i možnost si koupit lístek na místě. Dostáváme pásky a jdeme do sálu. Cestou do sálu procházíme okolo stánku s „merchem“ kapely. Na pódiu už mají připravený nástroje a je i hezky nasvícené. Vzadu nacházíme bar s krásnou barmankou, avšak nejvíce nás zaujaly barové židle. Člověk měl pocit, že sedí na sudu od piva.

Okolo půl devátý začíná hrát předkapela Nobody Knows. Ještě chvilku sedíme na těch úžasných židlí, než se přesuneme k pódiu. Tříčlenná kapela zpívá anglický písničky. Můj pohled nejvíce padal na bubeníka a jeho jasně červenou bicí soupravu značky Tama. Navíc často se nevidí, že by bubeník zpíval při každý písničce. Většinou jako doprovod, ale v jedné z nich měl hlavní zpěv na starost on. Ale i hlavní zpěvák měl zajímavou kytaru. Černá a bílá jsou asi nejčastější barvy kytar, ale zebrovaný vzor se často nevidí. Ale z vlastní zkušenosti a ze selského rozumu vím, že nezáleží na barvě nástrojů, ale hlavní je jak hrajou. Jak jsem si o kapele nic nezjistila předem, docela nás šokovalo, když zpěvák promluvil česky. Říkali jsme si, že je prostě dobrý. Ale když už řekl i dalších několik vět, došlo nám, že to nejspíš budou Češi. Kapela Nobody knows dohrála písničku a najednou odešla. Dav začal křičet "Ještě jednu!". Ale nic. Došlo nám, že je konec, když bubeník začal skládat bubny.

Šli jsme si tedy sednout zpátky do baru, než začne hrát hlavní kapela večera. Příprava jim moc dlouho netrvala. Vrátili jsme se do sálu, abychom na ně líp viděli. U kapely Loudness se mi líbila jejich image. Bubeník vypadal jak samuraj a hrál na bicí soupravu od předkapely, jenom si jí trochu upravil podle sebe. Proto byli tak rychle připravení. Kytarista se svítící kytarou a i baskytarista měli image chlapů z ulice. Zpěvák mi připomínal otce od rodiny, která má velký podniky. Očima hodnotím velice kladně, ale doufám, že potěší i uši. Na YouTube super, ale budou i v reálu..? Po druhý písničce jsem si měla chuť nafackovat, že jsem o nich pochybovala. Heavymetalová kapela Loudness z Japonska to v Praze rozjet umí! Rozproudili celý sál. Sál, ve kterém bylo přes 100 lidí se unášel hudbou. Plešatý chlápek v přední řadě máchal hlavou o 106, kudrnatý pán jel selfie s účinkujícími ze všech úhlů, spoustu mobilů nad hlavou, aby si zdokumentovali zážitek, na který nechtějí nikdy zapomenout. A já vím, že nikdy nezapomenou. Taky jsem si pořídila 2-3 fotky, ale pak jsem mobil zandala zpátky do kabelky a užívala si úžasný koncert plnými doušky.

Po koncertu se lidi začali stavět do fronty a čekat až kapela vyleze z šatny, aby se jim podepsali a udělali s nimi fotku. Čekání bylo docela dlouhý. Pak najednou vylezl zpěvák a začal rozdávat autogramy. Požádali jsme ho lámanou angličtinou o fotku. Fotku se zpěvákem máme a teď ještě se zbytkem. Nekonečný čekání ...a nic. Kapela už se balila a chtěli jet. Nezbývá než doufat, že snad zase někdy dorazí do Česka a poctí Prahu svou třetí návštěvou.

Na titulním fotu je majitel pořádající agentury Zdeněk Stejskal
Pro Rockpalace napsala: Miri Koky Kokošková

Číst dál...

Ferat si chystá svůj vlastní pohřeb

Kdesi v zákulisí v hlavách bývalých i současných členů metalového Feratu, který dosáhl svého zenitu v 90.letech, dozrál nápad, který jim rozezněl pohřební zvony. Letos to je 30 let od vzniku Feratu a rok 2017 bude bude vytesán i na jejich náhrobním kameni. Oslava narozenin a zároveň i pohřební mejdan bude však ve velkém stylu, kde nikdo slzet nebude. Mám před sebou bubeníka Feratu Alana Reisicha a manažera Pavla Lebedu a budu si s nimi povídat o tom, co se tedy vlastně odehraje.

Tak kluci, proč jste se rozhodli, tak jak jste se rozhodli, že koncert k 30.výročí bude vlastně i ten váš poslední pod plachtou FERAT?
Alan: Každý z nás je stále sktivním muzikantem a všichni fungujeme i v jiných kapelách. Tak ten důvod je nedostatek času. I když se s klukama vídáme, Ferat jako kapela se od 90.let prakticky nesešel.

Říkáš, že jste se jako kapela nedokázali sejít. Ferat ale za poslední rok přece odehrál několik vystoupení.
Alan: Ano! To ale s původní tvorbou nemělo společného vůbec nic. Fanoušci, kteří na nás přišli, očekávali starý Ferat a písničky, které znali. My jsme jim to splnit nedokázali, tak odcházeli zklamáni. Právě ta odlišnost tvorby od původního Feratu dala podnět ke vzniku nového seskupení v úplně jiném kabátu, kde z nás vlastně funguje jen Ota Husák. Ta kapela se jmenuje Hi- Flay.

20527485 10207238471559251 906161882 n

Aha! A co tedy chystáte na rozloučenou?
Pavel: V sobotu 28.10. ve Velkém sále v Šeříkovce vystoupí Ferat v původní sestavě i se zpěvákem Marcelem Persym Šamanem. Bude to vzpomínkový koncert ke 30 letům skupiny a zároveň i poslední. Zazní tady všechny známé fláky Feratu a doufám, že tak konečně splníme přání našich fans, kteří si je přáli v minulém roce slyšet. Bohužel v poslední době hrála kapela tak odlišnou hudbu,že prostě nebylo možné to fanouškům dát. Proto vlastně padlo tohle rozhodnutí,udělat takový mejdan na rozloučenou jak pro nás, tak i pro fanoušky. Slibuji, že to nebude na ukulele někde u táboráku, ale v plné palbě v Šeříkovce!

A na co se tam tedy máme těšit?
Alan: Tak určitě na Marcela Šamana a stejně tak i na všechny členy Feratu v jeho historii,kteří již účast přislíbili. Zahrajeme všechny známé písničky postupně tak, jak vznikaly a hrát je budou právě ti muzikanti,co je v té době hrávali. Bude to tedy průřez celou érou kapely až do našeho „trashového období“. Celý večer odmoderuje Petr Korál z rádia Beat, který si s Marcelem jednu písničku také zazpívá. Fanoušci uslyší písničky jako je třeba Metalová holka, Hamty hamty nebo Brácha.

Budete mít i hosty. Kdo tedy ještě vystoupí?
Alan: Právě z důvodů, že celý večer proběhne v retro stylu 90.let, tak zahrají nám blízké party jako je FATA MORGANA a SAPON. Právě s nimi jsme v té době nejčastěji vystupovali. Když nad tím tak přemýšlím, je vlastně zázrak,že se všichni dokážeme díky našim hudebním aktivitám v jeden čas sejít. Nemůžeme plánovat do budoucna další koncerty a proto tenhle bude vyjímečný a poslední.

20543151 10207238469439198 296787394 o

Takže celá osnova tohoto „mejdla“ bude jaká?
Pavel: Celý večer odpálí kapela Sapon, pro který to bude jeden z prvních koncertů po letech stagnace. Po nich předvede svoji show Fata Morgana. Nakonec vystoupí Ferat postupně tak, jak šel čas a jak přicházeli a odcházeli všichni členové kapely.Jsou to jmenovitě-Marcel Persy Šaman, Alan Reisich, Michal Pošvář, Martin Ruttner, Roman Velinov, Ota Husák, Radek Kroc, Dan Krob, Leoš Válka a Dana Jelínková.

Kdo tedy nebude 28.10. v plzeňské Šeříkovce, podobný nášup už nezažije. Je to tak?
Alan: Přeně tak! Prostě, kdo chce naposledy vidět a zažít Ferat s Marcelem Šamanem a prožít s námi znovu 90.léta, má jedinou a poslední příležitast právě tady v Šeříkovce

Pavel: Vše máme na našem Facebooku a lze tam najít veškeré informace

Díky za rohovor kluci a přeji vám hodně lidí před podiem a budu vám držet palce, aby se vám tam nic nepodělalo a všechny jste tam rozsekali! Já tam určitě budu!

Pro Rockapalace Šošon

20562147 10207238468599177 69218769 n.gif

Číst dál...

Hra s Artery začíná ...

Artery - hrajeme tam, kam si nás pozvou nebo kam se vetřem – tvrdí o sobě tahle kapela z Vysočiny, která funguje tak od roku 1999. Zatím natočili pět CD: DOMA PEKLO MÁM-natočeno v Pardubickém studiu Herda roku 2002 za pár hodin a ještě míň peněz..., DIETA - léta páně 2004 u Míly Sládka ve studiu Bena, ZKUSTE NASRAT KOUZELNÍKA - roku 2006 ve studiu B & B audio pod dohledem mistra Vláďi Budíka a 7 DNÍ-natočeno v osvědčeném studiu B & B audio roku 2010 a konečně Tvoje hra - 2015

Sestava:
Jirka Bačkovský - baskytara, zpěv
Roman Semrád - kytara, zpěv
Martin Semrád - kytara, hlas
Martin Semrád ml. - bicí

Tak jsem se konečně dostal v letních časech k další placce. Design obalu mě zaujal, intro navnadilo a první skladba nasadila tempo speedmetalu s českými texty a to mám moc rád. Z kapely je cítit vyhranost, bodejť by ne po 18 letech a čtyřech nahraných CD. A vypadá to na další rodinou kapelu s kamarádem, aspoň v bigbítu je vidět, že rodina drží pohromadě. Další kus začíná klasickým hardrockovým riffem – Až pro mě přijde zubatá, bude nahatá. Další příběh o smrti zubaté, ale tentokrát hanbaté, nahaté.
Další pokračování na CD – Vstupenka do nesnází potvrzuje zařazení kapely (i když se stále bráním škatulkování) do českého bigbítu, který je příjemné slyšet a vidět na klubových scénách i na rockových fesťákách. Určitě dokáže zaujmout tu širokou základnu fanoušků rockové a metalové muziky.

Každopádně jsem si opět ověřil, že dobrých kapel je v Čechách stále dost a dost, jen je asi nemožné je všechny znát. 14 kousků na fošně je pořádná porce….kdybych si dal ke každé skladbě pivo, tak jí mám jak prase cvičky, ale takhle jen příjemně trávím letní ranko poslechem a „těším se“ na horký den za výčepem. Doufám, že se s ARTERY někde někdy potkám, ať už v klubu nebo na fesťáku.

Pro Rockpalace Martin Hruška

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS