Tuhle partičku znám už velice dobře, jednou jsem je náhodně pozval k sobě do klubu na koncert a od té doby už v Berouně hrají skoro pravidelně. Proto ani neodmítli moje pozvání na charitativní koncert pro Klubíčko, který pořádám každý rok v lednu. Je to skoro rodinná kapela - táta Ruda (basa, zpěv) a jeho dvojčata Petr (bicí) a Tomáš (kytara, zpěv) +kamarád kytarista Jakub z Černošic, který dorazí na koncert vždy jako první, je skoro člen rodiny. Své muzice říkají - big beat z Hostouně. Texty jsou ze života a zásadně v češtině a to se mi u nich taky moc líbí. Nehrají si na žádné hvězdy a vždycky to pořádně rozjedou.

Úvodní skladbu na CD Bábu hrají téměř vždy na začátku koncertů, tak proto je možná i jako první na placce. Energická, svižná jízda s velmi zajímavou kytarou. Jízda pokračuje posledním chlapem – „Jednou budou ženský brečet, já se budu smát“ Texty jsou sice v češtině, ale člověk se musí soustředit, aby zachytil pointu textů.

Největší hitovka, která zaujme jak na CD, tak při koncertě je „Karlovy Vary“. Vždy zvedne lidi, kteří si s kapelou společně zahalekaj.

Placka pokračuje dalšími songy, které při opakovaném poslechu zalezou příjemně pod nehty a zjišťují, že mi nějakou dobu zůstávají v hlavě a to je možná to nejhlavnější.

Těším se na další rodinnou jízdu, slyšel jsem i další nový skladby při posledním koncertu a tak doufám, že nás brzo MAD RIDE potěší pokračováním v podobě dalšího CD.

Hudební dráhu Radka Kurce sleduju už dlouho. Dokonce jsem jeho tvorbu znal dřív, než jsme se stali přátelé. Jako sběratele a nadšence do českého bigbítu mi nemohlo uniknout tehdejší CD jeho kapely Antracit a ani pozdější Skyland. Když jsem pak na jednom pražském koncertu uviděl na živo jeho kapelu Empire, došlo k setkání a počátku našeho přátelství. Heavy metalový Empire mě učaroval a dodnes mi často kapela zní v autě. S Radkem si vždy čas od času zatelefonujeme co nové a když mi kdysi oznámil, že chystá novou desku, zbystřil jsem, Kurcovu hudbu mám moc rád. Zní z ní ten pro mne kouzelný „americky dirty rock“, umocněný jeho netradiční barvou hlasu. Recenzi na CD Kolem ohňů jsme zveřejnili nedávno a já si teď s Radkem popovídám o jeho výborném novém albu.

Radku, metalovo – hardrockový Empire je u ledu a ty jsi sestavil novou sešlost lakonicky nazvanou Friends. Koho okolo sebe nyní máš?
Nejdříve ahoj všem, kdo to bude číst a já zkusím postupně odpovídat. Antracit, vody dávno minulé a pro mne dnes smutné, protože odešel zrovna dnes jeden z pozdějších členů Radek ,,Lojza „ Nápravník, bohém zpěvák a prima člověk. Dnes jsme se s ním rozloučili a dali si panáka, on sedí určitě na baru a je mu tam snad už dobře.
,,Skyland“ deska kterou dodnes skoro celou hrajeme a je to ta klidnější část repertoáru. Mám rád Afroditu a Zlomené srdce, vždy to zabírá a lidé co přijdou, tak je vidím zpívat. To je víc než senzační a hřeje to!
Empire … 10 let života na cestách a podiích, 3 CD. První CD Zrození draka bylo trochu zjevení v našich vodách, italský rukopis Dária Sapienzi a texty, které jsem dělal, to byl praprůvodní znak Empire. Rytmika Marcela Vacínka, také sedí v nebeském rockovém baru a s ním a tam sedí taktéž legenda mezi bubeníky Aleš Zimolka…. Bylo to těžké období, kdy ztrácíte jednoho člena za druhým a nemůžete s tím nic dělat. Empire potom ztrácel šťávu a my cítili, že tam prostě není už ta radost. Dneska kluci, kteří zůstali mezi námi, dělají muziku po svém a snad se jim daří, vídám jen Mikiho, který se stavil ve studiu. Moc jim přeji, aby se jim dařilo, třeba si někdy zahrajeme, i když docela určitě ne v původní sestavě. Ale dost smutných slov.
,,Friends“ jak jsem nazval partu kterou mám teď kolem sebe, mi vlila do žil nový nektar života a zase cítím, že je to prima a proto jsme natočili desku ,,Kolem ohňů“.

Na CD hraje tvůj syn, takže tam je to jasné, ale jak jsi našel ostatní „spolubojovníky“?
Tahle parta je poskládaná z lidí, kteří jsou všichni mladší a většinu z nich jsem znal právě ze studia, kdy jsem točil jejich desky s kapelami, co hráli. Bicí nástroje řeže Vítek Jančura, kterého jsem našel v trashmetalových Dexor a už si zvykl, že je tady všechno trochu jinak, ale ne měkčí, když jsme teď viděli záznam z koncertu u Mělníka, trochu jsme byli překvapeni. Basu hraje Olaf….prostě Olaf, bývalý člen pěkně svižných speedmetalových Evarets, studovaný houslista a pekelný sluchař, který je neustále vysmátý a pohodový…kdo ví, tak ví proč. Opět mám betelnou rytmiku. A konečně netradičně naposled kytary, aby se neřeklo, že jsou neustále vpředu. Kytary elektrické, resofonické a slade kytary má na starosti Honza Liewald, stavitel úžasných plechových resofonických kytar a je tady z Hostivici jako já, byl poslední, který se připojil mezi tuto partu přátel. Prošel kapely jako Soustrast, Easy rider a spousty dalších. Navíc zpívá back vokály, to já hodně oceňuji!!! Miluji kytarové ,,slajdy“, jak je používají americké kapely. A konečně poslední člen můj synátor Dennis. Co psát o vlastním synovi? Snad jen že má parádní nápady a od doby, kdy napsal většinu muziky na CD Gang se otrkal a ztratil tu počáteční nesmělost. Hraje kurva dobře a melodicky, jen nechce zpívat a to neoceňuji!  jeho kytarové sóla a nápady mě baví a inspiraci si bere na přelomu 80/90 let, ale vždy mi ukazuje koukej, tak se hraje dneska, to je dobrý a posílá mi muziku….asi abych nezahnil moc v minulosti

Z původních Empire už okolo tebe není ani noha. Obsazení je i jiné, než na tvé poslední desce Gang! Proč? Chtěl jsi udělat velký krok stranou?
Z Empire tam není nikdo, nechci se hrabat v minulosti i když Empire se nedá zapomenout. 10let je kus života a bylo to moc hezký! Krok stranou? Možná, asi jsem cítil, že je potřeba sejít z cesty, která byla dlouho stejná, a já chtěl a musel jsem zajít do jiného okresu, abych se nadýchl a měl motivaci. Nedá se hnít stále doma a chce to vidět i jít něco nového objevovat.

Jako laik budu porovnávat a ty buď souhlasit, nebo vyvracet. Empire tvorba – to byl parádní hevík s nosnými melodiemi, Gang si ponechal část tvrdosti, ale hudba šla částečně mimo no a Friends je krok do jiných vod. Výborná, klidnější muzika, která docela jistě osloví širokou oblast poslouchačů. Proč takový odklon, jde to s věkem?
Souhlasím, že Empire byl unikát, nikdo neuměl tak kombinovat harmonie jako Dário, který je Ital ale čas je neúprosný a mění se vše. Gang byl tvrdý rychlý a jednu skladbu z této desky máme v repertoáru. Je to přímo Gang ,,Friends ´´měli být a jsou jiní, je to modernější pokračování desky Skyland. Ohlasy na to jsou opravdu senzační, až mi to připomíná ohlasy na Zrození draka. Tak a je to venku, teď jsem si to sám pochválil. Ano, deska je trochu klidnější, ale není měkká, je na ní spousty nástrojů a věcí, které se tady zase tolik nepoužívají. Chtěl jsem, aby to mělo nádech moderní Ameriky. Ptáš se na věk - nemyslím že je to věkem, jen mám v sobě blok, aby to nebyl metal, tak píšu skladby na akustiku, dělal jsem to vždy, třeba Na křídlech andělů nebo Stařec a moře na desce Zrození draka je tak napsaný.

Mne vždycky zajímá, co působí ten spouštěcí mechanizmus, na základě kterého člověk jde a udělá něco, co neudělal. Jednoho dne jsi vstal a řekl si tak teď udělám CD? Nebo to byl delší proces nápadů a myšlenek?
Ten proces je někdy dost složitý a nikdy dopředu nevím, co bude. Když mám nápad třeba i v autě, tak ho nazpívám do telefonu, občas mě možná někdo vidí v zácpě a musí si ťukat na čelo. Tak si říkám nečum, třeba si to jednou budeš zpívat ani to nevíš. Spouštěcí mechanizmus není daný, někdy je to pocit že musíš všechno změnit, někdy impuls, že jsi prostě šťastný a někdy třeba jen hezká ženská co se usměje, je to obtížné identifikovat. Ale ne vždy to dopadne, musí se to nechat uležet a potom si to pustím a řeknu si…no to je kravina. Tak to je ve většině případů

Skladby na CD vznikaly spontánně, nebo jsi vyprášil pavouky po šuplíčkách?
Psalo se to postupně, prostě to napíšu, a když se mi to za týden líbí, zůstane to….většinou ne. Jen, Za oceán byl zaprášený. Tak se Kryštof Columbus vyslal znovu přes Atlantik

Když to tak počítám, mezi Gang a Ohni je poměrně velká časová prodleva. Dal sis od muziky oraz?
Nedal jsem si oraz, spíš jsem relaxoval u jiných desek, pokud myslíš studio, kdy jsem se podílel na spoustě muziky jiných kapel. Jinak jsem se také vzdělával, abych mohl dělat i jiné věc, než je jen natáčení a hraní.

Měl jsi naprosto jasnou představu, jak bude obaly CD vypadat? Já vím, že jsi na obal jsi čekal poměrně dlouho.
Představu jsem měl, ale nejsem grafik a fotograf, nakonec jsem to nechal na kamarádech profesionálech z FS studia, kteří mi podali pomocnou ruku a udělali fotky na obal desky a jsem nadšený! Čekalo se na počasí a na to, abychom dostali na obal Hot rody od kamarádů z Kitcar, kde se staví tyto pekelné stroje. Tohle vše se kombinovalo s deštivým počasím, vytíženost fotografů a závody těchto aut, povolením od města Hostivice, aby se dalo fotit tam, kde jsem chtěl, nakonec se to povedlo a obal je na světě! Všem moc díky!!!

Pamatuješ si ještě, kdy a jaká skladba vznikla jako úplně první na tohle nové CD.
Nejstarší je ,,Za oceán“

Obal je střídmý na informace, takže jak jste se podělili o autorství na CD?
Obal má vše co by měl mít, někomu třeba budou chybět texty, ale ty se dají dohledat na webu www.radekkurc.cz a autorství skladeb budu psát níže.

Vím, že píšeš jak texty, tak muziku. Jak u tebe postupuje tenhle tvůrčí proces? Co se ti tvoří nejlépe text na muziku nebo muzika na text?
No nejlépe by se psal samotný text, jenže to nejde, alespoň ne u mne, musíš dodržovat sousty pravidel, které básně a jiné literární věci nemusí. Přízvučné doby, sykavky a pocity, které ti dá samotná hudba. Poznáš hned, kdy byl napsaný text dřív než hudba a nemyslím si, že je to dobře…jsou ale i výjimky.

Jak hledáš inspiraci k textům? Rozhlídneš se kolem sebe, nebo zavadíš o téma a řekneš si, z toho udělám hit?
Hit neumím psát, kdyby se to dalo předvídat, máme všichni hity, je to daný dobou, náladou, nejen muzikantů, ale i lidí, když se národu daří, tak jsou skladby veselé, dnes mám pocit, že čím víc morbidnější text, tím líp. Je to nějaký podivný, stačí se kouknout na naší rockovou scénu a je mi občas dost na zvracení, co si tady lidi dokážou dělat za naschvály. Asi je to podle politiků, čím větší dobytek, tím víc se o nich píše. Nechci tyhle nálady sdílet, nehrajeme mainstream a nechceme být součástí hloupých válek. Chceme hrát, bavit se a užívat si chvil života, kdy máme čas být svobodní alespoň v hudbě. Doufám, že nepřijde doba, kdy budeme chodit do vedlejšího království zpívat…

Kde dostáváš ponejvíce hudební nápady? A jak to s tebou vypadá jako s autorem? Zachycuješ si každou myšlenku, riff či rým na papír a pak se k tomu vracíš a postavíš z toho skladbu, nebo dokážeš nápady uchovat v mysli a v hodině H z tebe začnou padat?
Hudební nápady, ty mívám, když jsem v pohodě, zachycuji si jen pěvecké linky, jak jsem psal výše a to mi stačí. Mám tu výhodu, že když jsem doma, nahraju si to ve studiu, když mám pocit, že to musím udělat, protože to z hlavy dokáže rychle vypadnout…Potom to nechám odležet a pak se uvidí, jak to dopadne po určitém čase. Stačí většinou pár dní.

Když ti v hlavě letí nápad, už v hlavě ho zpracováváš do finální podoby, přemýšlíš o pěveckých linkách, říkáš si tady nastoupí basa….?
To ano, ale je pravdou že každý z kluků zná výborně svůj nástroj a mé nápady umí vylepšit. Pěvecké linky si dělám sám, až na výjimky, back vokály si také zpívám sám ve všech polohách, ale mám doma silnou pěveckou základnu na ženské vokály

Kolem ohňů je výborné melodické CD, obsahuje 8 skladeb, já začnu tou poslední. Proč právě cover frontmana Motley Crue – Vince Neila? Skladba je z jeho zatím posledního alba Tattoos&Tequila. Přiznám se, že mě víc zaujala skladba AC/DC -))) ze stejnojmenného CD
Odpovím, není to přímo od Vince Neila z MC i on ji převzal od kapely ze 70tých let. (Creedence clearwater revival) Ta skladba mi učarovala svojí jednoduchostí a nádhernou linkou, to se dneska moc neslyší, my jí jen dali trochu nový kabát a je svižnější. Mám ještě jednu v hlavě, kterou klukům navrhnu a také není jeho a má jí na CD. Bude to překvapení a je to jedna z nejslavnějších písní na světě. Od krále, můžete si jí najít. Jinak AC /DC je také super pecka, ale těch na světě je, to se nedá všechno hrát. A jak víš, já byl vždy velikým posluchačem Motley Crue.

Pojď nám pomocí několika vět přiblížit dalších 7 skladeb, jak je vidíš ty, jako autor a co nimi chtěl básník říci.
Tak třeba právě titulní ,,Kolem ohňů“ nebyla vůbec být na CD, měl jsem napsaný sloky jen melodie a akustiku a vůbec jsem netušil co s tím, cokoliv jsem udělal, bylo úplně blbě, sralo mě to a seděl jsem s Vítkem ve studiu a tam jsme vymysleli ty bubny, na kterých to stojí, mezihru jsem měl vymyšlenou a Olaf ji jen doplnil…a ejhle byl tam i metal
„Za oceán ´´byl v live verzi i na desce Gang, ale tam se mi to nelíbilo, ale věděl jsem, že ta skladba je dobrá i po letech, tak jsem ji upravil aranžmá a je tady.
,,Ne, nechci, neustoupím“ napsal Dennis, poslal ten rychlý riff a já dodělal linky a slova. Skladba, která je trochu o tom, že bychom neměli neustále ustupovat zlu…trocha té hrdosti našich předků by v nás měla být!
,,Jak blázen“ napsal Olaf celou komplet, slova jsem jen doupravil, aby se mi líp zpívalo po mém. Tu skladbu označili v recenzi za nejblíže k Empire….ne není moje
,,Noční anděl“, známe to všichni, když potkáte tu pravou, hodně akustická i rockeři chtějí milovat a být milováni a asi jsem romantik. Všechny klišé slova a spojení už byly napsané v pomalých skladbách, tak se mi snad povedlo najít nové
Na rozdíl ,, Kamenné blues“, kdy nás ženy proklínají, když se vracíme zpět urvaní a někdy i pod parou z koncertů (Já už ne, většinou řídím a nemají nikde dost dobré víno a ráno nás budí popeláři, nebo se musí do práce….ptáci řvou a přijde večer a my zase odjíždíme
A rock n roll ,,Bang Bang (moje rychlá skladba)…prostě o blbých kecech na baru a břiše plném olova….:-) nehledal bych v tom filozofii, protože ….břicho plný olova je jasně dané moudro

Nebojím se napsat, že je muzika opravdu výborná a to i dokonce z pozice rádia. Titulní Kolem ohňů je bezkonkurenční, kdybys byl dramaturg, jakou skladbu by jsi sám nasadil do rádiové rotace ty?
Mám rád všechny, jako své děti, ale je fakt, že Kolem ohňů neskutečně funguje na koncertech, je to závěrečná skladba celého playlistu.Tu mám živě asi nejraději. Je pravda, že každé rádio si vybralo jinou skladbu….proč? Jsou možná na stejně hratelné všechny. Je to dobře? Z našeho pohledu určitě.

Odbočím, máš ohlasy na CD? Byl jsi desku někde prezentovat?
Ohlasy super, trochu jsem se ze začátku bál, budou všichni srovnávat, zatím to vypadá zcela jednoznačně!!!!

CD vzniklo ve tvém studiu Aquarium, jaké je to pracovat doma? Nenutí tě to lenošit, když tě netlačí pronajatý čas a studio?
Poslední dobou vznikla třeba deska na vinylu kapely FreeQ, takový jazzrock, moc fajn hudba, výborní muzikanti a nádherné natáčení. Škoda, že je jen instrumentalní, ale třeba příště! Mít vlastní studio mě lenošit nenutí, ale naopak, pokud to jde, jsem u mixu a drtím, výsledek byl tentokrát sakra znát.

Vím, že je tvoje studio oblíbené, kdo všechno u tebe nahrával?
Spousty kapel tu našlo zázemí a vrací se, což je pro mě vlastně pochvala. Teď jsem udělal nějaké rozšíření a víc prostoru o jednu místnost a je to tady vzdušnější.

Ty jsi celé CD zpracoval sám jako producent, mastering….???
Ano, celé jsem to produkoval a míchal i mastering jsem dělal. Při míchačkách pomohli kluci, kdy jsem dal i na jejich uši, myslím, že to dopadlo dobře. Hodně pomohl Olaf na závěrečným soundu, aby byl tak hutný. Já jsem se toho bál, ale dnes vím, že to byla dobrá cesta. Navíc výborně umí pískat

CD jsme tak nějak probrali, jak jsou na tom s koncerty Friends? Kde najdeme nějaké informace o koncertech, popř. o vás?
Jistě, koncerty najdete na webu www.radekkurc.cz také tam najdete spousty informací o kapele studiu.

S Friends koncertuješ už nějaký ten pátek, takže nešlo o projekt pouze k desce. Jaké skladby tvoří váš playlist? Jde o nějaké pomyslné Best Of RK?? A Už jste zařadili nějakou novinku do repertoáru?
Ano, koncerty jsou a přibývají postupně je dodávám na již zmíněný web, základem celého playlistu je deska Kolem ohňů a Skyland, obohacená o jednotlivé tracky z CD Gang a najdeme i od Empire,, Stařec a moře“. No a aby to nebylo jednotvárné jsou tam i covery právě od Guns n Rosses nebo Vince Neila .

Doporučíš nám nějaký nejbližší koncert s kapelou?
Nejbližší koncert, na který se moc těšíme, jsou Hostivické pivní slavnosti 9. září, které letos otevíráme ve 14:00 hod. Jinak další najdete na webu a podzim bude konečně poprvé Praha.

A na závěr se musím zeptat úplně mimo mísu! Co vaše Kačenka? Koukal jsme, že hostuje mimo jiné i na tvém na CD (za chvíli se to může jmenovat Kurcband -))). Ale ona sbírá velké úspěchy v hudebním světě i jinde, tak povídej, co se vám všechno povedlo za poslední dobu?? Vím, že byla i v Národním divadle….. a docela určitě jí pozdravuj!
Kačka…co říct, jsem na ní pyšný, je stále v Národním, už 5let tam zpívá operu, teď byla na zájezdě v Bavorském Mnichově, byl jsem se na ní podívat, když hrála hlavní roli v Šípkové Růžence na zámku na Slapech. Přivezla pátou sošku z mezinárodní soutěže operních pěvců, čekají jí zkoušky na státní konzervatoř a tak se nenudí. Teď má volno a prázdniny a já se těším na společnou dovolenou. Kačka nazpívala nádherně vokály na desku a je to nářez, když točíte synovi kytary a dceři zpěvy…..

Sleduješ trošku naší hudební scénu? Máš na to čas? Zaujal tě někdo v poslední době?
Sleduji scénu jen trochu, většinou mě to jen nasere, když vidím co se tady děje, jak si tady hází lidi klacky pod nohy a jeden se bojí cokoli říct, aby mu nezavolal pořadatel, že si tento nebo tamten boss nepřeje, aby tak tahle nebo tahle kapela hrála. To jsme tady došli tak daleko, že si tady budeme vyhrožovat právníkama a bát se zpívat? Nejsme politici a máme dělat a přinášet radost, ne se handrkovat jak staré báby na trhu….ten kdo to dělá je u mě sráč, který není hoden ani pozdravu.

Máš kapelu, máš studio, máš úspěšné děti…. jak relaxuješ? Ptám se každého, třeba objevím Ameriku i pro sebe-)))
Relaxuji hudbou, sportuji, cestuji, dělám si radosti, snažím se dělat dobře i lidem kteří to potřebují.

Radku náš čas se naplnil, otázka poslední, co by jsi chtěl vzkázat našim čtenářům?? A děkuju za rozhovor!
Děkuji za tolika místa, které jsi mi dal tady na rockovém webu, je bezva mít kolem sebe dobré lidi a vzkázal bych lidem, víc žijte, zpívejte a míň se nervujte!!! Mějte se fajn a třeba si kupte CD Kolem ohňů na některém našem koncertě a můžete kolem ohňů tančit s námi!!!!

Jsme skoro rodinná kapela - táta + dvojčata +kamarád, skoro člen rodiny. Naší muzice říkáme-big beat z Hostouně. Texty jsou ze života a zásadně v češtině. Tolik o sobě říká kapela a pro Rockpalace jí trochu vyzpovídal Martin Hruška.

Jako první by mě zajímal váš název kapely, co to znamená, jak to vzniklo, ten název myslím.
Název kapely Mad Ride znamená v překladu „ Šílená jízda“. A proč zrovna Mad Ride? Název kapely souvisí s tragédií, která nás postihla a vlastně vedla k tomu, že jsme se začali hrát na hudební nástroje a založili kapelu.

Jaké byli vaše hudební začátky, jak jste se formovali a kdy jste začínali koncertovat?
Jsme ze ¾ rodinná kapela a první náznaky vzniku kapely byly v roce 2009, kdy Táta koupil garáž a postavil si v ní svojí starou bicí soupravu Amati a tímto krokem nás přivedl k muzice. Tehdy jsme hráli ještě ve třech( Já, brácha a Táta). První koncert jsme měli v roce 2011. Poté jsme měli každý rok přibližně jeden koncert až do roku 2014 kdy jsme se seznámili s Kubou, který se k nám zanedlouho připojil. Začali jsme pořádně cvičit a více koncertovat.

Co máte raději? Open-air akce, nebo komornější klubovky? Nebo berete všechno ?
Každá akce, ať už open-air nebo klubovka má své kouzlo. Vždy záleží spíše na lidech a na atmosféře, kterou dokážeme společně vytvořit.

Jaká je u vás v kapele nálada, při zkouškách nebo koncertech? Pohádáte se někdy a kvůli čemu?
Nálada je většinou pozitivní, samozřejmě se občas trochu pohádáme, třeba při tvorbě nových písní, nebo když jsme měli „dvoják“, jelikož je to fyzicky i psychicky náročně, ale to k tomu tak trochu patří.

Kde se vám hrálo nejlíp nebo kde jste měli největší úspěch?
Myslím, že se celá kapela shodneme na tom, že nejlépe se nám hrálo ve Strakonicích na Podskalí na Ostrově, kde jsme sklidili i největší úspěch. Zahráli jsme společně s kapelou Hamr. Atmosféra byla skvělá, super lidi. Opravdu jsme si ten koncert užili a budeme na něj dlouho vzpomínat.

Kdo dělá muziku a kdo texty? A jak vůbec vznikají texty? A co vznikne dřív? Základ hudby nebo text?
Většinu muziky skládáme brácha a já, ale jsou i písničky, které složil táta, nebo celá kapela dohromady. Co se týče textů, tak ty asi až na jednu písničku píše všechny táta a jsou převážně ze života. A co vznikne dřív? Těžko říci, máme několik textů v zásobě a když nás napadne dobrá muzika, tak hledám v textech ten, který k tomu půjde nejlépe. Samozřejmě se to vždy nepovede a v tomto případě se píše text přímo do konkrétní muziky.

Jaká muzika se vám líbí? Samozřejmě kromě té vaší, nebo čím jste byli ovlivněni v pubertě, a co vás dnes ovlivňuje za muziku?
Zajímavá otázka, já a brácha posloucháme spíše modernější styly jako metalcore , zatímco táta je „starej punker“ a od mládí má rád kapely, které byli průkopníky hard rocku a punku, např. Ramones, Judas Priest atd. a co se týče Kuby, tak si rád poslechne české kapely jako třeba Vosí Hnízdo ale i různou zahraniční muziku.

Kdo řídí na výjezdy? Losujete nebo je někdo kdo nepije? Notabene, dáte si alkohol před hraní a při něm, nebo až po?
Skoro vždy na koncerty řídí táta, ale jelikož já s bráchou nepijeme alkohol tak zpátky řídí jeden z nás. Co se týče pití před hraním a při hraní tak se snažíme mírnit, abychom podali vždy co nejlepší výkon na podiu a pije se až po koncertě.

Co vás motivuje, když hrajete častěji a nemáte ponorku někdy? Vídáte se i mimo kapelu?
Nejlepší motivací je, když po hraní někdo přijde a řekne, že se mu naše muzika líbí. Člověka to nabudí a inspiruje k další tvorbě. Mimo kapelu se moc často nevídáme, jelikož každý máme jinak směny a jsme časově vytížení.

A jak to snášejí vaše drahé polovičky? Jezdí s vámi, nebo trpělivě čekají doma u rodinného krbu na vás, až se vrátíte ze štace?
Snášejí to dobře, občas se přijdou podívat i na koncert a tvoří takovou morální podporu, ale spíše pokud hrajeme někde blíže k domovu.

Na závěr se zeptám, co plánujete dál? A kde Vás můžou fanoušci v nejbližší době vidět?
Na podzim plánujeme nahrát další písničky a vydat nové CD. Nejbližší akce je 18.8.2017 ve Březně u Chomutova na pouťi, dále 19.08. 2017 na Vonoklaském rockování ve Vonoklasech a ještě třeba 26.08. 2017 v Hostivicích na Mini rock festivalu.

Pro Rockpalace se ptal Martin Hruška

Také by mohl titulek znít jeho tři životy – otec – rocker – učitel. Je synem slavných rodičů, ale k tomu se dostaneme. Že nevíte, o koho se jedná? V našem rockovém světě slyší na jméno Protheus, zpívá a je k nepřehlédnutí v kapele Dymytry. Tohle všechno tenhle sympaťák zvládá. Jsem rád, že mi kývnul na rozhovor. O Dymytry – jeho domovské kapele bylo napsáno už dost a dost, ale mne zajímá on...

Ahoj, jsem rád, že může vzniknout naše povídání a že sis našel na naše čtenáře čas. V muzikantském prostředí jsi žil od mala. Maminka slavná operetní zpěvačka, otec bubeník v Orchestru Karla Vlacha. Jak jsi jako dítě vnímal dva různé hudební styly?
Od malička jsem žil jenom s mamkou, která neustále cestovala za koncerty nebo divadlem a když necestovala, byla na zkoušce nebo na nějakým rozhovoru. Já byl po babičkách a tetičkách, dokonce jsem měl chůvu, bylo to docela rušný. Ale díky bohu za prarodiče, díky nim jsem prožil super dětství. Nebejt jich, tak se asi doteď počůrávám ze spaní (smích). S tátou jsme se moc neviděli, ale o to víc si rozumíme teď.

Co rodiče, měli představu co s tebou? Chtěli z tebe mít muzikanta? Nebo ti nechali volnou ruku?
Táta ze mě chtěl mít bubeníka z povolání, což se málem podařilo. Chystal jsem se na konzervatoř, ale nakonec mě osud zavál jinam. A jsem za to moc rád, protože s Mildorem bych o post bubeníka v Dymytry soutěžit nechtěl (smích). Mamka tomu nechávala volnej průběh a to se nakonec vyplatilo, jdu v jejích stopách.

Měl jsi jako dítko školou povinné nějakou hudební průpravu, nebo zkušenosti čerpané doma stačily?
Mám za sebou spoustu let klavíru, kterej jsem spostu let upřímně nesnášel. A dost let bicích.

V civilu jsi kliďas, nebo aspoň vypadáš, v masce se z tebe stává démonická bytost – jak to bylo s tebou dětství a v dospívání? Rebel nebo slušňák?
Já od sedmý třídy věděl, že chci být jednou rocková hvězda, veškerá moje puberta se odehrávala na zkouškách s kapelou, na nic jinýho jsem neměl čas.

Byl jsi obklopen muzikou, ve finále to vyhrál bigbít. Kdy se u tebe projevila láska k bigbítu?
Právě asi v tý sedmý třídě, možná ještě dřív. Kamarád přinesl kazetu Sepultury a mě to strašně vzalo a už nepustilo.

Co jsi poslouchal, jako jak se dnes říká, teenager? Kam tě srdíčko táhlo??
Tenkrát jsme hodně jeli na tom, co bylo momentálně trendy, což byl Nu-metal. Ke zpívání jsem se dostal kvůli totálnímu pobláznění se do KoRn a do Davise. Samozřejmě hudebnímu pobláznění

Ty jsi původně dokonce bubnoval, pak jsi v Dolores Clan přešel od bicích k mikrofonu. Znám málo muzikantů, kteří přešli od bicích k mikrofonu. Táhlo tě to k mikrofonu už dříve, nebo to byla v té chvíli nutnost po odchodu Noida a pak jsi u mikrofonu zůstal?
Já naopak znám spoustu bubeníků, kteří se pustili do zpívání. Dokonce i Mildor o tom pořád mluví (smích). Asi je prostě jednou začne pálit bubenická stolička, a že sedí vzadu. Tak jsem to měl i já. Každopádně do Dolores jsem nastoupil už jako zpěvák, předtím jsem měl svůj sólo projekt, kde jsem se zpěvem začínal. A taky jsem s kamarádem založil kapelu Diphteria, tam ovšem nešlo o zpěv, ale o vraždění prasat (smích). Byl to teda pěknej brajgl, při prvním koncertě nám po druhý pecce vypnuli proud, a ani se jim nevidím.

Dolores nebyla tvoje první kapela, kde jsi všude hrál a vídáš se někdy s lidmi, s kterými jsi hrával?
Začínal jsem v sedmičce s kapelou Vatoma, zkoušeli jsme na sídlišti na skládce panelů a po cestě jsme vždycky sebrali u jednoho domu popelnici, kterou jsem položil na bok a přidělal na ní šlapku – no a byl kopák. V osmý třídě jsme rozjeli kapelu Majsedum, byl to takovej punk, ale zajímavý bylo, že už tenkrát jsme se sešli s jasnou vizí. Všichni jsme u toho zůstali a jsme v tý branži docela vidět, i když každej jinde.

Rok 2005 byl pro tebe zlomový. Přišel konkurz k Dymytry. Pamatuješ ještě, jak probíhal? Jak ses o něm dozvěděl? A co tě podnítilo se přihlásit, znal jsi kapelu? Proč Dymytry, v té době nebyli zas tak známí.
Já šel na dva konkurzy v jednom týdnu k Dolores a Dymytry. Obě party jsem našel přes inzerát. Pamatuju si, že Dymytry měli zkušebnu asi v třetím patře sklepení pod Prahou, takže na všem rostly houby a vypadalo to jak z hororu. Tenkrát mě vzali Dolores a já volal Jirkovi (kapelníkovi), že do Dymytry nejdu. S Dolores jsme nějakou dobu zkoušeli, jenže pak se ukázalo, že bez Noida to nikdo nechce a šlo to do kopru. No a pak volal Jirka, jestli jsem si to náhodou nerozmyslel, že pořád nikoho nemají. A bylo to.

Z tvé hlavy je vlastně i myšlenka na image kapely, bez které si už asi Dymytry nedokážeme představit – masky. Jak tě napadly masky a co mají symbolizovat?
Bez masek jsem v Dymytry odzpíval dva koncerty. Po cestě z toho druhého, což bylo v Českém Krumlově, jsme v mojí omlácený pixsle řešili s Jirkou, jak to posunout. Já plácnul „co hrát v maskách“ no a jako všechny moje nápady, který jen tak plácnu, Jirka šel a všechno zařídil (smích).

Masky –nemůžu se nezeptat, připouštíš, že je někdy odložíte tak, jako to po xy letech udělali Kiss?
Těžko říct. Já o to moc nestojím, mám rád svůj klid.

Protheus – určitě to nebude zajímat jenom mne, ale i ostatní, má hlubší význam?
Od dětství jsem miloval řeckou mytologii. Tím, jak jsem byl hodně sám, nebo s cizíma lidma, jsem si vytvořil svůj vlastní svět a byl jsem dost uzavřenej. Lidi o mě už od školky říkali, že jsem jak starej dědek, ale že mám nos na věci, co budou mít úspěch. No a Protheus je v řecký mytologii protivnej stařec s věšteckými schopnostmi…(smích). Tu přezdívku mám už od základky.

Muziku na chvíli opustíme, ale vrátíme se! Ty jsi i úspěšně studoval – co a kde? A každopádně jak šly studia a muzika k sobě? Netříštily se? Mluvou Komunálu – kterého „Vlka“ jsi krmil víc???
Studoval jsem na Lesnické a dřevařské fakultě ČZU v Praze a po čase jsem se tam vrátil i jako pedagog. Nebyl jsem nikdy ultra pečlivý student, ale vždycky to nějak šlo zvládnout.

Ty, mimo to, že stojíš na pódiích s Dymytry, stojíš i jako za katedrou jako učitel. Co studenti? Jaké jsou reakce? O víkendech Protheus a v pondělí kantor?
Snažím se tyhle dvě profese oddělovat. Někdy to samozřejmě nejde. Základ obou je ale v podstatě stejný – mám rád mladé lidi a rád s nima diskutuju o věcech, co považuju za důležité.

Máš ve škole vaše fanoušky a hlásí se k tobě? Už se ti stalo, že někdo přišel do školy v mikině nebo tričku Dymytry aby měl u tebe „oko“ -))))
Jasně, pár takových tu je. Jednou to na mě jeden zkusil, že by jako mohl mít trochu volnější režim, protože má od nás všechno, včetně trenýrek (smích). Rychle jsem ho uvedl na pravou míru, snažím se být co možná nejvíc spravedlivý.

Jak se vůbec snoubí kantorství s rockovým životem? Zdá se mi, že to jsou dva úplně jiné světy – dvě strany barikády -))) Novodobý Jekyll& Hyde – ))) ?
Ani mi nepřijde. Kdybych učil někde na základce, tak asi jo, ale na univerzitě už je přece jen volnější vzduch. Je to spíš o diskuzi, o vzájemném doplňování a hledání informací. Já dělám v obou pracích vlastně to samé, snažím se zaujmout lidi a předat jim informace.

Máš doktorát z lesnické mechanizace. Ač jsem jako lesní mechanizátor vyučen, netuším, co si pod tou profesí mám představit?
No na střední škole se naučíš se strojema pracovat, opravovat je a tak. Moje práce, v rámci vědeckého působení na univerzitě, je bádat nad tím, jak ty stroje vylepšit, jak usnadnit práci s nima, zvýšit bezpečnost a tak. No a v posledních letech se mi začalo dařit i ty stroje navrhovat, což je pro mě úplně největší rajc (smích).

Lesnické škola, táhne tě to ve volné chvíli do lesa, přírody, nebo proč „Lesárna“?
Mám lesařinu v krvi. Děda byl lesník tělem i duší, přednášel na škole pro lesní hajné v Nasavrkách (ta už neexistuje). Tím, že mě v podstatě vychoval, na mě měl velký vliv.

Abys to neměl tak jednoduché, jsi také ještě – otcem. Jak si to užíváš? Takže život na plné obrátky! Aktivní život rockera je náročný.
Já bych ty tři povolání seřadil trochu jinak – už půl roku jsem především táta. Je to dokonalá záležitost a životní obrat o 1000%.

Docela určitě se vzhledem k aktivitám nenudíš, jak relaxuješ? O motorkách vím, ale zajímalo by mě, co Protheus čte, popř. jaké má rád filmy?
Tohle je věc, která mi moc nejde. Letos jsem zatím ani nenamontoval baterku do mašiny, na rybách jsem byl dvakrát. Navíc jsem se pustil do fakt obrovskýho projektu, který nemá s muzikou ani lesem nic společného, a který v září vypouštíme do světa, takže můj relax je momentálně – vykoupat Honzika, vykoupat sebe a spát. Ale ono to v podstatě stačí.

Tu otázku jsem položil proto, že jsi většinovým autorem textů Dymytry (ale nejen Dymytry, ale i něco pro Arakain nebo Lucii Bílou – tu já pamatuju, když byla na prvním koncertě Arakainu-))), kde bereš inspiraci. Ty texty totiž nejsou vůbec hloupé a všední. Máš podle mne rozhled, nevyhýbáš se ani politice, aspoň já ji slyším třeba v Barikádách.
ooo, děkuju (smích). Já se hodně dívám kolem sebe, poslouchám lidi, o čem se baví, co je štve. K tomu přidám, co cítím já a je to. Já se naopak politice vyhýbám. Politiku beru jako jedno velký svinstvo. Moje texty, pokud mají politický nádech, je to vždycky ve smyslu nějakýho všeobecnýho bilancování. Barikády nejsou o politice, ale o všeobecný blbosti a špíně, co od počátku věků vládne lidem.

Přiznám se, že jsem začal mít rád Dymytry po poslechu Sedmero krkavců, kdy jsem si všiml pro mne naprosto výborných textů (jak Barikády, tak Krkavci se mi zatím neoposlouchali). Když píšeš hodně přemýšlíš o slovíčkách a vracíš se již k napsanému a piluješ, obracíš... nebo se ti to povede dostat ven napoprvé?
Jak kdy. Někdy ten text žije tak nějak sám, někdy se s ním morduju týdny. Ono je to taky hodně o tom, že někdy mě muzika, co dostanu k textování, osloví hned. Ideální je, když si tu pecku poslechnu a hned si představuju obrazy, o čem ta muzika vypráví, jakou má náladu. Někdy mě to hned nevezme, ale najdu si v tom cestu časem. Horší je, když mě ta muzika od začátku nebaví. Ale to se stává výjimečně. V Dymytry už jsme si za ty roky vypracovali systém tvorby, i když to byl dlouhý léta boj. Moc mě baví i práce s frontmanem Arakainu Honzou Toužimským, máme na věci podobný náhled a moc mě baví muzika, co skládá.

Jak se ti líp píše – text na muziku, nebo když napíšeš text a muzika se pak „ohne“ k textu?
Píšu zásadně text na muziku. Text a muzika se musí doplňovat náladou, barvami... Kluci v Dymytry jdou tvrdě za riffama, rozhodně neustoupí lince nebo náladě textu, zejména Mildor ze svých kopáků neuhne, ani kdyby ta pecka byla o tichu, tak musím ustoupit já (smích). Přece, jak by mohla písnička existovat bez koberce kopáků a aspoň tisíce činelů, že jo (smích). Už jsem si na tenhle postup zvykl a jinak už to nedělám. Hodně lidí má pocit, že je text písně vlastně zhudebněná báseň. To vůbec není pravda. Zhudebnit báseň, to se naposledy povedlo Flamengu na desce Kuře v hodinkách a to hlavně proto, že Kainar vlastně psal písně bez hudby.

Dymytry – i když relativně mladí, jste kapela osobností, mladý Jirka Urban i Miloš Meier určitě osobností již jsou, jak se dohadujete v kapele? Kapelník má právo veta, nebo to jde demokratickou cestou?
To je otázka, co znamená mladí. Některým z nás táhne na čtyřicet, ale fakt je, že rockeři jsou stále mladí, že jo! V Dymytry jsme každej úplně jinej, ale úplně…Slovy Briana Welche z KoRn „každej máme rádi jiný věci, na dovolenou spolu asi nepojedeme, neshodneme se ani na společným jídle, ale když se sejdeme na pódiu, jsme jako jeden stroj“. Jsme tam, kde jsme asi hlavně proto, že jsme parta osobností. Samozřejmě to někdy trochu vře, naše ega jsou rozpálený do červena, ale pořád víme, že chceme dělat jednu společnou věc. Navíc kapelník Jirka Urban ml. pro kapelu dejchá ve dne v noci, maká neskutečně na všem, takže my ostatní respektujeme jeho právo veta a jsme rádi, že to za nás rozhodne on (smích).

Poslední CD – když nepočítám EP je z roku 2014. Pracujete na novém CD, nebo jste se vydali cestou prakticky „singlů“? A jak vzniká nový materiál k CD? Každý sám doma, nebo společná práce, konzultujete mezi sebou, máte na muziku shodný názor?
Po letních festivalech nás čeká podzimní tour, na kterém nás podpoří kamarádi z Komunálu, a pak velké jarní tour k našim patnáctinám, jehož vrcholem bude narozeninový koncert v malé sportovní hale v Praze na Výstavišti (23.3.), takže chystáme spoustu věcí včetně CD, ale to nebude jen tak obyčejný CD, bude to něco úplně jinýho, ale víc neprozradím.

Když jsme u CD – jaký je tvůj názor na vydávání ještě klasických CD v době pirátského stahování, kdy internet za pár minut nabídne prakticky všechno a mnoha měsíční práce je částečně vniveč?
Doba se mění, my musíme s ní. Pirátské stahování je doménou Východní Evropy. Ne, že by se nikde jinde nepirátilo, ale lidi jsou víc zvyklí za muziku zaplatit. Tady pořád hodně lidí nechápe, že je to práce něco napsat, že nás to živí stejně, jako je prodávat rohlíky. Jenže kdybych šel a ukradl jim pět rohlíků, to by byla mela. Dneska ve světě hodně frčí iTunes a podobný věci, u nás se to docela začíná rozjíždět. To je asi směr, co nás teď čeká. Já osobně už ani nemám, na čem si klasické CD přehrát. Když mi někdo nějaký dá, pouštím si ho v autě. To se mi naposled stalo s novou deskou Limetalu. Pustil jsem si jí po cestě z koncertu a už mi zůstala jak v hlavě, tak v autě (smích). Moc mě baví texty, muzika je čerstvá, kluci to pořád uměj!

Vy už jste hráli prakticky s každým, ale mne zajímají dvě kapely, s kterými máte společný „duet“. Jak jste se dostali k Arakain je jasné, ale jak se Dymytry dostali ke Komunálu? Mělo na to vliv, že pocházíš z Chrudimi a tam je Komunál společně s Mogulem opravdu fenomén.
No hráli prakticky s každým…Máme tady malinkej píseček, takže vlastně každej pořád hraje s každým (smích). Jsem sice od Chrudimi, ale o Komunálu jsem vůbec nevěděl do chvíle, kdy jsme se potkali na jednom festivalu. S celou partou a hlavně s basákem Fildou jsme si okamžitě padli do noty.

Ze spojení s Komunálem vznikl i duet s Lubošem Suchánkem Až mě ráno povedou – i když Suchánek je u mne také dobrý textař, přesto, jaké je to zpívat skladbu co napsal někdo jiný? A kdo vybral právě tuhle skladbu.
Nerad zpívám texty jiných autorů, ale v tomhle případě to sedlo jak zadek na hrnec.

Dymytry si na Komunál Tribute vybrali „Vlky“ sledoval jsi, nebo sleduješ tvorbu Komunálu?
Musím říct, že nesleduju. Spíš tak jako vím, co zrovna kluci chystaj, ale že bych to nějak sledoval, to ne.

Dnes vás čekají plné sály, jste devizou pro pořadatele, jste zváni na všechny festivaly...ale přesto to byla, jak já říkám, Its a long way to the top, měl jsi někdy chuť s muzikou praštit?
Mnohokrát, asi jako každej (smích).

Dymytry čeká v roce 2018 velká sláva, už můžeš prozradit co, kde s kým, kdy... a bude nějaké překvapení??
Čeká nás jarní tour k patnáctým narozeninám. Chceme to pojmout fakt ve velkým stylu. Vrcholem bude megakoncert v malý sportovce na Výstavišti 23.3. Tam chystáme největší show v dosavadní historii kapely. Bude to sakra velký! Lístky už se prodávají na Ticketstreamu a docela jdou na odbyt, tak snad to bude fakt nálet!

Co rodiče na tvojí prudce stoupající hudební kariéru?
Jasně, že mi držej palce. Táta asi sice občas zalituje, že už nebubnuju, ale i tak má radost. No a mamka mě nejen naučila všechno, co vím o zpívání, ale zároveň mě neustále udržuje v pozoru. Chodí pravidelně na koncerty, a když to začnu trochu flákat, hned dostanu za uši.

Sleduješ hudební dění okolo vás? Zaujala tě nějaká kapela, nebo naopak zklamalo tě něco okolo hudební branže?
Popravdě moc ne. Na festivalech se setkáváme pořád dokola s tou samou sortou kapel. Náš kapelník ze srandy říká, že si pronajmeme jeden tourbus a budeme jezdit všechny kapely spolu. Ale to by skončilo masakrem hned první den (smích). Moc to nesleduju. Spíš koukám za hranice.

Vydali jste v roce 2017 anglickou verzi EP Sedmero krkavců jako United We Stand, míří tím Dymytry i na zahraniční trh?
Anglickou verzí míří Dymytry výhradně na zahraniční trh. V Čechách jsme vždycky zpívali Česky a navždycky budeme. Jen jsme si řekli, že bychom to chtěli zkusit, trochu se provětrat, nabrat novou inspiraci. Uvidíme, co z toho bude.

Odehraješ a konečně i pánové okolo tebe celý váš hudebni set v masce. Jak je to náročné mít celý koncert masku a ještě zpívat. Má maska nějaké speciální úpravy a jak je to s její údržbou? Máte každý jednu, nebo je připravená druhá alternativa, kdyby něco???
Je to náročný (smích). Masky se snažíme držet v čistotě, ale moc to nejde. Fakt to není žádnej med.

Pane učiteli, ale i Prothee, moc děkuju za čas a co vzkážeš všem, kteří si rozhovor na Rockpaláci přečtou??
Samozřejmě všechny zdravím. Máte můj obdiv, pokud jste se prokousali až sem (smích). Pokud Vás tohle povídání zaujalo, mrknete na můj blog Svět podle Protha na fejsu a pokud Vás zaujali Dymytry, budu se moc těšit někde na koncertě!