Dlouhých 8 let musel čekat Libor „Máča“ Matejčík na nové CD. Mnohokrát začínal od nuly, mnohokrát se mu slibně rozvíjející se Motorband, který v dobách temna psal společně s Arakain, Torr a dalšími divokými smečkami dějiny heavy metalu v tehdejší ČSSR, rozpadl. Přišly pády, mnohokrát šel hlavou do zdi, ale přesto ho nic nesrazilo na kolena. Nové CD Motorbandu je výsledkem jeho elánu, píle a hlavně víry v sebe sama. Jsem rád, že jsem s tímhle kytarovým mágem a pohodářem z Teplic mohl kdysi projet naši republiku, když byl členem AB Bandu a teď s ním prohodit pár slov o CD. Hrál s kde kým, mohli jsme ho vidět a slyšet v Kreyson, Vitacitu, v bandu Aleše Brichty...ale jeho srdce bylo vždy Motorband.

Ahoj Libore, jsem moc rád, že jsi se dočkal CD! Kontrolní otázka, jak je to dlouho co jsi vydal poslední CD Motorbandu?
Honzo uplynulo 8let od vydání posledního CD Heart of the machine. Jenomže toto CD prakticky v ČR nevyšlo! Německé vydavatelství Čecha Jana Němce nám CD nedodalo - resp. oproti původní domluvě, bez jakéhokoliv jednání zvedlo cenu za kus tak, že nemělo smysl CD pro český trh nakupovat.

A dokážeš spočítat kolik uplynulo let od slavného Made In Germany. Vy jste asi snad byla jedna z prvních kapel, která vydala CD v zahraničí, že jo??
27 let. Hrůza jak to letí. Nakonec CD „venku“ nevyšlo. Natočili jsme ho i v angličtině pro celosvětový trh, podepsali exkluzivní smlouvu na 5 CDs s distribucí po celém světě. No a cca 4měsíce po vydání jsme se rozpadli.

Píšeme rok 2017, pro tebe zlomový, pojďme se bavit o něm. Nové album pro muzikanta = „narozené dítě“. Kdy ses rozhodl, že si „upečeš“ další miminko v podobě CD? Co bylo spouštěcím impulzem?
Honzo u mne je to tak, že o novém CD přemýšlím hned po vydání. Hraju na kytaru každý den a pořád mám nápady. Motorband vydal 5. album za 27 let. Ty pauzy byly dlouhý! Mezi 2.a 3. albem byla pauza 10 let. 10 let Motorband neexistoval!!! Album Motorband „V“ se vlastně začalo připravovat ještě v době, když jsme s Karlem Adamem a Klaudou Kryšpínem hráli v AB Bandu. To bylo v roce 2010. Ale ten pravý impuls přišel s příchodem zpěváka Luďka Struhaře. On mi nalil energii, chuť, víru.

Jak to vypadalo s podporou v tvém okolí, znám pár lidí, kteří nevěřili, že „Máča“ ještě někdy dotáhne kapelu k CD?
Abych řekl pravdu, tak v mém okolí se objevili dva kamarádi, kteří to moje snažení MB dostat zpět sledovali. Těmi kamarády jsou Miloš „Mumli“ Levek a Tomáš Abraham. Dva lidé, bez kterých by nebyl film o mně a Motorbandu a konečně i heavy metalu,který bude uveden v kinech, a nebyly by 2 profi videoklipy a nebylo by CD v takové kvalitě v jaké je. Náklady na vše přesáhly už 650 000.- Kč. Ano vím, že bylo a je hodně lidí, kteří mi nevěřili, pomlouvají mě, nepřejí mi, ale na ty já se-u. Já věřím sobě a klukům v kapele. Jsem na ně hrdý a všem jsem vděčný. Hodněkrát mě podrželi. Těch krizových situací za poslední 2 roky bylo opravdu hodně.

CD má název V – je myšleno 5ka – jelikož je to páté CD Motorbandu, nebo jdeme do hlubšího významu???
Ano, je to římská „pětka“ a taky „Viktorka“ = vítězství, nebo vytrvej!

Kde bylo CD nahráno?
CD jsme nahráli v Babylon studios - Jeníkov u Teplic u Tomáše Raclavského. Tomáš by zvukovým mistrem a zároveň spoluproducentem.

Pokud vím, zkoušet s Motorbandem jste jezdili někam strašně daleko, proč?
Základna (zkušebna) se pronajímá ve Zlíně. Zpěvák Luděk Struhař a kytarista Honza Jiříček jsou patrioti ze Zlína. Takže většina zkoušek přirozeně probíhala ve Zlíně. Pro mne to znamenalo jet na zkoušku 400km. Několik zkoušek bylo i v Teplicích a jedna ve studiu u Petra Jandy. Hledali jsme azyl, kde se dalo.

Máš spočítáno, jak dlouho jste nahrávali desku?? Vznikala muzika a pak texty, nebo obráceně? Sáhnul jsi do pomyslného šuplíku, nebo jde kompletně o nový materiál?
CD Motorband „V“ byla těžká zkouška odolnosti a charakteru. Před několika dny jsem průběch těch 2 let příprav a natáčení zveřejnil na Facebooku. Odkazuju čtenáře tam. Nebudou chápat co vše jsme prožili.A ano sáhnul jsem do šuplíku, kde je uloženo i teď po vydání dalších 40 nápadů.

Poslední album pokud si pamatuju, vyšlo v roce 2009, šlo o Heart of the Machine, kdy titulku jste dokonce nahráli později s Alešem ještě na jeho album. Tohle album vyšlo jen anglicky. Teď si ses vrátil k českému jazyku. Proč?
Protože po vydání HOFTHM přišlo hodně hlasů od fans, ale i od některých kamarádů v z branže, ve stylu: „vyserte se na tu angličtinu“, zpívejte česky“! Tady to nikoho nezajímá! Na co si to hrajete? Po několika debatách s Tomášem Krulichem a Petrem Jandou, jsme se shodli, že český posluchač (fanoušek) neocení to, že se kapela snaží o víc, než být zavřen na tom našem malém českém rybníčku. Ne všichni, ale velké procento fans uvažuje způsobem….“na co si to hrajou“? co si o sobě myslí? Takže jsme udělali album česky, ale v plánu je natočit 5 - 6 nej songů v angličtině. Proč to neudělat a nabídnout to světu, co?

Heart of the Machine nebylo špatné album, nepřemýšlel jsi někdy o jeho české verzi??
Ne, ale teď řeknu něco, co jsem neřekl ještě ani v kapele. Moc bych chtěl udělat skladbu „Tvý oči lžou“ v angličtině. Nedávno jsem si pustil demo v anglické „svahilštině“ a ta melodie refrénu má mnohem větší sílu, než česká verze.

Ale zpět k novince, na které ještě neoschla barva – jaký je to pocit, mít zase v ruce svoje nové CD?
Radost z narození a kdybys věděl, jaké byly porodní bolesti, chápal bys. Jak už jsem se zmínil výše, popsal jsem na Facebooku průběh téměř dvouletých příprav tohodle CD. Byly to krev, pot a slzy a to do slova a do písmene!

Kolik obsahuje skladeb? 
Je na něm ve finále 13 novinek - resp. 12+ cover songu Relax. Poprvé jsme byli přesvědčeni, aby MB udělal cover. Z asi 30 navrhovaných songů to vyhrál Relax a je to pecka!!!

Jaká skladba šla, jak se říká sama, a jaké byla naopak nejtěžší?
Tak sama nešla žádná, ale některé jsou jednodušší a tím pádem i snažší je nahrát. Těžká pro mne byla skladba Mayday - rychlý shuffle rytmus.

Z kolika skladeb jste vybírali a jak volba vypadala? Sedla si kapela, každý si řekl svoje??
Tak tohle byl náročný proces jako prase. 5 skladeb bylo jasných a bylo potřeba dovybrat 7. Ty se vybíraly z 22 nápadů formou tajného anketního hlasování. V týmu Motorbandu je angažovaných 10 lidí. Každý měl těch 22 nápadů doma, poslouchal je a bodoval podle určitých kritérii. Pak se body u každého nápadu sečetly a z toho vyšlo 7 vítězných. Konečné slovo ale měla přesto kapela. Tam došlo k menším úpravám

Najdeme na CD "V" i hosty?
Ano. Dva bývalí bubeníci Motorbandu - Dan Haftstein a Milan Krbec, kteří nám nazpívali sbory u dvou skladeb.

Na kolik nové album ovlivní váš koncertní setlist?
No vypadá to, že ho nacvičíme celý! Protože je fakt skvělý! Haha.

Nová deska automaticky = se křest. Bude? Kde, kdy a s kým? Bude kmotr????
Ano křest je naplánován na 5.9. v Praze a bude jen pro pozvané hosty + pár nej fans. Účast potrdil Petr Janda, Kamil Střihavka, Klauda Kryšpín, Pepa Vojtek mi slíbil, že si v divadle domluví záskok, aby mohl na křest dorazit. Jedním z kmotrů CD bude určitě Petr Janda a druhý? To se bude ještě řešit.

Jak to vypadá s koncerty Motorbandu? Půlka festivalové sezóny je za námi, budete někde k vidění ještě do konce prázdnin:
Docela jistě nás můžete vidět do konce prázdnin na těchto akcích. 12.8. Louny-Lounské vábení, 25.8. Darkovice a 26.8. Orlová Lutyně - festival Rocktherapy.

Mnoho z nás sledovalo „váš život“ okolo alba na FB, kde jste podrobně referovali jak jste daleko. V rámci toho proběhl i nějaký film, dokument o MB. Kde ho můžeme vidět v plné kráse?
Už jsem se zmiňoval výše. Pořád tomu nemůžu uvěřit, ale asociace kin ČR schválila uvední filmu Motorband Restart v kinech po celé ČR. Film je z 90% hotov. Premiéra je 21.9. 20017. Hlavní role: Libor „Máča“ Matejčik haha - ve filmu jsou rozhovory s nejvýznamnějšími osobnostmi české rock - metalové scény. Producent, scénárista a režisér mi říkali, že si mám vzít na premiéru hodně kapesníků.

Vy jste překvapivě vyjeli i s výborným klipem dříve, než bylo samo CD. Kde se klip točil, kdo se na něm podílel?
Miloslav „Mumli“ Levek, jeho pani Katka a Tomáš Abraham a pak asi další 3 asistenti. Klip se natáčel už v červnu v kamenolomu u Brna. Makačka, celý den na slunci, ale vyplatilo se.

Libore, věř, že spousta z nás má z CD velkou radost, jak jsem už psal v úvodu, Motorband byl legendou. Jak to vypadá v kapele po vydání CD. Je chuť do koncertování?
Chuť je obrovská a my věříme, že chuť dostanou i fans a pořadatelé.

Ptát se tě na nový materiál, když nám tiskařská barva ještě teče po dlaních a CD je horké z lisovny asi hloupost, ale doufám, že nás na další CD nenecháš čekat tak dlouhou dobu!
Honzo ty víš, jak to je, a já věřím, že i většina čtenářů ví. Materiál mám na další 4 CD, energii jak ve 20-ti. Akorát po ránu to je horší. Tam tělo jako by říká, bolí, bolí. Ale za 30 minut po rozvičce je vše OK. Bude-li zájem, bude další CD.

Moc ti děkuju za tvůj čas a poslední otázka - kde najdou lidé informace o kapela, koncertech, možnosti nákupu CD....
www.motorband.cz
https://www.facebook.com/officialmotorband/?ref=aymt_homepage_panel

Co vzkážeš našim čtenářům??
Že je máme rádi a že se těšíme, až uvidíme jejich nadšení a radost na koncertech. To je pro nás ta největší odměna. L.M. a Motorband.

The Legends Rockfest patří mezi oblíbené festivaly v Královéhradeckém kraji. Každoročně se zde sejde přes několik tisíc lidí nejen z kraje, ale z celé republiky a dokonce se ukázali návštěvníci ze zahraničí. 6. ročník festivalu se konal čtvrtý víkend v červenci 2017 v areálu "U Věže" v Hořicích.

Do Hořic jsme v pátek 21. Července dorazili poměrně brzy. Stanové městečko, které pomalu vyrůstalo na nádherné a velké louce ve stínu lesa, bylo bezplatné s výbornou polohou jak k nedalekému koupališti (asi 10 minut pěšky), tak k poloze k areálu, takže si člověk mohl odskočit odpočinout, aniž by ho rušil zvuk hrajících kapel. Postavili jsme stany a šli se podívat, jak to na festu vypadá. V areálu probíhaly poslední úpravy a byl ještě zavřený, ale na suchu nás nenechali. Před vstupem se nacházel nonstop stánek. Vzadu hned za areálem byla k dispozici restaurace, kde výborně vaří a obsluha je příjemná. Lidí začalo přibývat. Už když jsme šli okolo 14hod z oběda, stálo tam minimálně 100 lidí a čekalo, než budou moct vyměnit vstupenky za náramky a jít do areálu, který se otevíral v 15:00. Pro prvních 100 návštěvníků byl připravený dárek v podobě vaku na záda s logem The Legends Rockfest.

Byli jsme na Legendách poprvé a areál nám vyrazil dech. Jak padlo z úst kapely Dymytry, bylo vidět, že tento festival se dělá srdíčkem. Foto panely z minulých ročníků byly obležené, areálu dominovala stage s foto stěnou s logy „Legend“ a nezbytnou sochou ruky „Paroháče“, která se stala symbolem Legend.

Stejně tak „paravany Slávy“, na kterých byly vítězné kapely ze všech uplynulých ročníků. Výborný nápad! Další zajímavost zdejšího festu. Ke vstupence dostanete kuličku, kterou můžete hodit do velké sklenice, kterou má každá kapela nachystanou a na závěr jsou kuličky přepočítány a vyhlášen vítěz. Drobnost, ale určitě to dělá festival zajímavější a poutavější! Rozmanitého jídla všude dost a dost, odpočinkové zóny ve stínu... Pestrá byla i nabídka nápojů alko i nealko, snad jen na počátku fronty na pivo, ale bez nich už to pomalu nikde nejde a každopádně se situace brzy zlepšila.

Stejně tak jsem obdivovala šrumec ve VIP zóně, kde po celé dva dny panovala víc než domácí atmosféra a pozorovala jsem, že se ani kapelám moc nechtělo odjíždět. Vše díky výborné domácí atmosféře. Každá kapela poseděla co nejdéle to šlo. Jedničku dostávají opravdu všichni. Hlavě Jana, která se starala o bezchybný chod kapel v zákulisí. Občas jsem měla pocit, že dokáže být na několika místech najednou. Pokaždé, když jí člověk potkal tak s úsměvem na tváři a často si u toho snad i broukala písničku!! Obsluha ve VIP zóně - nejen že to byly krásné děvy, na kterých s radostí spočinulo každé oko muzikanta, ale stále s úsměvem, ať bylo devět ráno nebo jedenáct večer, obsluhovaly. Ochranka byla taky perfektní. Každopádně si myslím, že se mnohý organizátor už náctého ročníku může od manželů Lhotových a jejich realizačního teamu učit a učit a zase učit.

Počasí je velice pěkné, ba přímo dokonalé na fesťák. Nálada je tu přátelská, mnoho návštěvníků určitě ocenilo, že točili i plzeňskou dvanáctku. Dostatek odpadkových košů, stojany na prázdné kelímky, ale i tak se našli lidi, kteří nechali po sobě bordel na stole, na zemi. Naštěstí pracovníci chodili s pytlem a odpadky uklidili, takže bylo poměrně uklizeno a za mne palec nahoru. Hned vedle stage byl postavěný stánek na autogramiády kapel, který byl vždy po produkci dané kapely zcela obležen a kapely podepisovaly nejen obaly CD a podpisové fota.

První vystupující kapela Anarchia začínala v 16:00. Mladí pánové z Turnova se představili s heavy metalem. Kapela čerpala z debutového CD – Soudný den. Co jsem oceňovala, byl nástup publika a podpora již u první kapely. Na jiných festech úvodní kapely hrají pro pár lidí, tady to vřelo od počátku. Škoda, že se na kapele podepsal krátký výpadek jedné fáze proudu, ale zanedlouho kapela jela dál. Doufám, že o Anarchii ještě uslyšíme. (Recenzi CD chystáme). Jelikož byla jen jedna stage a každá kapela měla svůj čas na přestavbu, našel se tím čas i na odpočinek a vyhledání stínu ve velkém stanu, se spoustou laviček a stolů. Další vystupující páteční kapela byla The Snuff. Pánové mají snad „našlápnuto“, ale mám ráda kapely, co zpívají, jak jim zobák narostl a každopádně jsem The Snuff jejich set opravdu příliš nevěřila. Po The Snuff přišel velký bavič a zpěvák Vilda Čok & BYPASS. Žádné vystoupení s Vildou není nuda a Vilda je úžasný i mimo podium. Opět mě potěšili svojí verzí Metal Heart od Accept.

V 20:30 se rozezněly první tóny kapely Arakain. Psát o této legendě je nošení dříví do lesa a je podivuhodné, jak si pánové drží svojí laťku pořád vysoko - a už hezky dlouho! Honza Toužimský víc než výborně zvládá nejen svoje skladby, ale i skladby z Brichtovské éry. No a muzikanti? Par exellent!! Po Arakain to suprově rozjeli chlapi ze Škworů se svou show, kterou chudák manažer Pepe chystal už od poledních hodin sám samotinký. Škwor, to byly parádní světla, mlha a plameny. Cirkus jak má být. Před půlnocí nastoupili kamarádi z Traktoru, který teď jede na velké vlně popularity. Opět kapela, jenž strmě stoupá do rockových výšin. Naprosto perfektní výkon sourozenců Balkových a ansáblu. V 1 hodinu ráno byl konec, ale areál ještě hodinu šuměl, než se uzavřel. Lidi si to užívali úplně na max až do konce. Ale pro každýho "konec" znamenal něco jiného, spousta fanoušků pokračovala s vlastními zásobami ve stanovém městečku.

Ranní budíček a „vyhánědlo“ ze stanu či z auta bylo hlavně sluníčko. Není takový velký vedro jako včera, dokonce hlásí na dnešek déšť a bouřku, ale zatím je teplo a příjemné počasí. Někdo si na snídani došel do města, někdo do nonstop stánku před areálem. Menší mínus ve stanovém městečku byl počet toalet (4 záchody pro všechny, nebo víc jsem jich tam neviděla), ale musím uznat, že je pracovníci udržovali poměrně čisté a s dostatkem toaletního papíru. A když musíš, tak počkáš...

V sobotu 22.7. začínal zábavový Atlantis už v 11:00. Líbivý hard rock, výborné nasazení, ale asi se víc hodí na taneční zábavu než na festival. Soustrast s Mimim – i když dnes je to už kus chlapa, předvedli, co se od nich čekalo, stejně tak teplický Hlahol, který je opravdu desku od desky lepší. Ten své vystoupení zpestřil hostem „ Lemmym“. No a co si střihli spolu? Jasně že song od Motorhead!!

Na všech na „place“ je vidět menší nebo větší únava, ale zatím u nás vyhrává muzika. Každý z nás ví, že další Legendy budou až za rok a dospat to může zítra. Že je chlumecký Komunál neustálým fenoménem v celém kraji, bylo vidět už v pátek, kdy veliký prostor ve VIP kempu měli zajištěný právě fanoušci Komunálu. Vlajky, polepená auta, muzika „Káček“….jejich fans nebyli prostě k přehlídnutí. V zákulisí bylo vidět, že frontman Suchánek měl zdravotní handicap (zlomené žebro), přesto odvedl výkon na plno, stejně jako kapela a dav zpíval s Komunálem. Jsem ráda, že Komunál po éře různých personálních šach – matů drží už pár let jako celá kapela za jeden provaz. A na muzice je to znát. Vystoupení odstartoval Lovec z nové desky, pak už šel hit za hitem a došlo i na historický flák Volný pád. Bohužel přišlo i na „Kobylu“. Osobně si myslím, že Komunál má mnoho lepších skladeb. V pořadí line-up v dnešní den pátí hráli Krucipüsk. Je až s obdivem, s jakou energií Tomáš Hájíček odzpíval set své kapely. Již v brzkém odpoledni přijela do VIP zóny dodávka s logem Dogy a technik jako mraveneček neustále nosil věci ke stage. A že toho byla hromada!! Bylo pozoruhodné, jak rychle technici Dogy dokázali sestavit obří černou vdovu – pavouka, který se vypíná nad pódiem. V 18:20 bylo ještě světlo a to zrovna začínala Doga. Izzi si z toho dělal srandu, že jsou zvyklí hrát za tmy a takhle je na ně moc vidět. Takže se nám fanouškům a posluchačům omlouval za to, že nejsou tak krásní. Házel se toaleťák, stříkala pěna, lítaly balónky prostě show, na jakou jsou fandové kapely zvyklí.
Poté přišlo vyhlášení nejoriginálnějších fans. Vítězem byl malý Dymytráček z Klatov a dvě ženy z Prahy, opět fanynky Dymytry.

Všichni dostali od moderátorky balíček s hořickými trubičkami a další pěkné ceny. Mezi tím se chystali Dymytry. Bylo fajn sledovat v zákulisí jejich civilní podoby. Když jsme mluvili s Jirkou Urbanem ml., opravdu jako bych viděla Jirku Urbana staršího někde v roce 82 na prvních koncertech Arakain. Podoba čistě náhodná... Bylo úžasné sledovat, jak do šatny odcházejí krásní mladí muži a za pár minut z ní vylézají monstra z jiných vesmírů. Dav mezi tím skandoval Dymytry – Dymytry. Úvodní intro a peklo začalo tradiční Ocelovou partou. Rock n rollový tanec se vším všudy, co k němu patří. Kužele světel šlehaly podium, show, ohně a kouř... Honza Macků – pardon teď už Protheus, byl s celým bandem úžasnej a ihned jako na povel vystartovaly všechny ruce fanoušků nad hlavu. Je až k neuvěření, jak úžasně dlouhou cestu kapela ušla a jakou proměnu prodělala. Klobouk dolů, pánové!! Bezchybný výkon muzikantů, kdy Miloš „Milder“ Meier zpracovával bicí jako dravec svou kořist. Muzikanti se úžasně bavili a bavili i lidi! Kapela si vybudovala velikou základnu věrných fanoušků. I teď mnoha set hlavý dav trpělivě čekal namačkán na zábradlí. Však, kdo chce vidět, popřípadě získat suvenýr v podobě trsátka či paličky, musí něco obětovat.

Před kapelou Limetal bylo ještě vyhlášení nejdivácké kapely festu. Na pátém místě se umístila kapela Arakain. Čtvrtý byl Komunál. Bronzové místo vyšlo na vítěze minulého ročníku a to na Dymytry. Kapela Škwor se dostala na druhé místo. A vítězem se o pomyslný chlup stala kapela Traktor! Všem velká gratulace, ale v dobré hudbě jsou všichni vítězi. Pak již přišel na scénu Limetal a celý set odstartoval Amerikou z posledního CD. Pánům to šlape koncert od koncertu líp a líp. Sympaťáka Lukáše Pavlíka zastoupila krásná Veronika Lukešová (mimo jinéi bubnovala i na projektu Michaela Kiskeho – ex Helloween). Limetal opět pozval své hosty, a tak se ve Staré gardě ukázal Jan Lstibůrek – dudák, stejně tak v baladě Karolína se ukázaly smyčce.

Posledním vystupujícím byla kapela Rimortis, která udělala tečku za 6. ročníkem.

Velké poděkování patří pořadatelům, že to zvládli takhle suprově zorganizovat. Samozřejmě i všem vystupujícím kapelám za jejich skvělé koncerty produkující tu správnou festivalovou atmosféru. Taky pracovníkům ze stánků, zvukařům, fotografům, bedňákům, zdravotníkům, osvětlovačům, ochrance, úklidové četě...

A co dodat na závěr? No přeci "Legendy, legendy! Nejlepší jsou u Zdendy!"

Pro Rockpalace Miri Koky Kokošková
Fotografie použity z FB profilu Zdenka Lhoty

Ex libris a Adie potvorám, to jsou první skladby, které kapela uvolnila na singlu před vydáním nového CD. Singl nahrála ve vyzkoušeném studiu Šopa, pod taktovkou Standy Valáška. Kapela neměnila jak studio, tak obsazení, takže Ingott Are: – Jura Šperl, kytara, zpěv (ex Citron, nyní Limetal), Martin Szczur – kytara, Pavel Piskorz – basa a Víťa Sargánek – bicí (Ahard). Kapela neexperimentuje se zvukem a je jí to ke cti. Drží se svého hard rockového cítění. Silné melodie, čistý zvuk a dobře čitelné nástroje a nad vším výrazný Šperlův hlas, to je nový singl Ingott. Krátce – výborný heavy metal s hardrockovými prvky.

Ex libris – úvodní, středně rychlá, houpavá melodie. Co činí tuto skladbu jedinečnou je její text. Ex libris se dá přeložit jako Z knihy a Šperl, který je podepsán jak pod muzikou, tak pod texty u obou skladeb, to vzal tady naprosto doslova. V neuvěřitelně poutavém a silné textu, který vás nutí poslouchat skladbu znovu a znovu. Šperlův cit pro slovíčka a spojení je až neuvěřitelný. Do příběhu zatahuje netradičně knižní klasiky (Shakespeare, Wilde, Čapek....) a pomocí jejich hrdinů vypráví emotivní příběh boje Dobra se Zlem...Ožívá tu zlý intrikář Jago, Sophie opět stojí před nesnadnou volbou, Poeův černý Havran rozpíná křídla, Dorian Grey se zjevuje v obrazech a pozorní posluchači najdou odkaz i z Bible nebo na Kesseyho knihu Vyhoďme ho z kola ven...

Kytarově rychlejší a důraznější - Adie potvorám se věnuje již každodennímu životnímu tématu – ženy, alkohol, peníze. Rychlý nástup kytar, basa bublá, přidávají se rytmicky přesné bicí. Muzika šlape jak správně namazaný stroj. Šperlův hlas na úvodu recitace řeže jak nůž ...aby přešel do drsného refrénu... poslední pivo si dám, propiju všechno co mám, po dlouhé době se ztřískám, Adié všem potvorám, adié všem potvorám... budou na koncertě zpívat všichni s kapelou a bude to hit.Že je Šperl kvalitní a neobvyklý textař mě přesvědčilo, jakým způsobem zpracoval naprosto klišovité téma.

Sečteno podtrženo – výborný heavy rock s perfektními a netradičními texty a víc než zajímavou a líbivou muzikou. Šperl jako textař se nepouští cestou laciných rýmovaček, ale volí libozvučná a netradiční slovní spojení. Každopádně z textů sálá autorův vysoký nadhled, sečtělost a široký rozhled. Je vidět Juro, že ty velké knihovny narvané knížkami, co máš doma, nezahálí…

Těším se, moc se těším na celou desku, pokud bude celá znít jako nový singl, máme se všichni na co těšit, a Ingott zase nastaví laťku vysoko ve svém žánru, ale že jede na plný plyn jsem si už u toho vysokého, sympatického vlasáče zvyknul. Jedna podtržená a přidávám sluníčko!! Bude to bomba!

Na BFF 2017 jsem využil chvíle, kdy jsme se s Vlastou potkali v zákulisí, kam jsme se oba zašli občerstvit. Téma bylo jasné. Jako velký fanoušek Masters Hammer jsem s radostí kvitoval zprávu, že se Mistři kladiva vrací a je pro mne moc fajn, že tenhle vlasatý a blonďatý basák je u toho. Dohodli jsme se na rozhovoru s tím, že budeme mít maličko svázané ruce, jelikož právě ve Sparku vyšel s Vlastou velký aktuální rozhovor a že se pokusíme neptat na to samé -))))

V lednovém rozhovoru jsi zmiňoval, že tě frontmanství ani moc nebaví a raději bys byl ,,pouze" basákem nějaké fungující kapely. Dnes, kromě tvé formace Henych666, jsi členem legendárních Masters Hammer a v příštím roce snad i znovu nastartovaného projektu Zemětřesení. Nebude toho najednou až moc?

Ne, že by mě nebavilo, ale dělal jsem frontmana celej život a vždy jsem měl vystoupeni na hrbu sám. Spíš je to chuť zkusit si i druhou pohodlnější variantu muzikanta. Co by zas spousta kytaristů a basaků za „funkci“ frontmana dala…….spíš je to u mě touha po změně. A obecně mám radši model kapely, která je plná osobností a pozornost není soustředěna pouze na jednoho člena. Jako např. Beatles (smích). Jo, mám teď tři kapely a tudíž více práce. Já jsem rád, protože jsem teď 4 roky věnoval své dceři Lindě a dal jsem si od hraní dlouhý voraz. Linda už povyrostla, chodí do školky, a tak mám chuť a čas zase něco dělat v muzice.

Kdy jsi poprvé slyšel, nebo jakkoliv zaznamenal Masters Hammer, jak jste se v té době vnímali?
Poprvé jsem se o Masters Hammer dověděl od Franty Storma, který u mě doma jednou zazvonil a pouštěl mi svůj první demáč. My už jsme s Torr měli svoje první úspěchy za sebou, a tak ho zajímal můj názor a možnost nějaké spolupráce. Franta chodil s Herešem a Dejvickou partičkou do hospody Na Slamníku, a tak byl v podstatě z jedny party. Později nafotil fotky na obal alba Torr Armageddon a Masters Hammer pomáhal s koncertama náš tehdejší manažer. Franta taky v roce 1992 namaloval pro Torr první plachty na scénu. V té době to tady žádná kapela ještě nepoužívala jako kulisu na podiu. Ted mi došlo, jak se vlastně známe dlouho. Strašně to letí.

Původní fans znají dnes už kultovní nahrávky poměrně důkladně, takže jejich prezentace nese určitou zodpovědnost. Kývl jsi na nabídku být součástí téhle kultovní kapely (Masters Hammer) okamžitě? Nebo jsi váhal?
Přemýšlel jsem o tom asi 3 minuty.

Máte za sebou první koncert, který byl přijat více než kladně. Splnilo to tvoje očekávání?
Co se tyká naší energie, radosti z hraní na podiu a spokojenosti publika, které zpívalo nejen texty ale i rify (melodie kytar), nemohlo to dopadnout lépe. Byl to úplně první koncert v této sestavě a první koncert MH po 25 letech. Pokud to vydrží a budeme hrát často, bude MH nadupanější, zkušenější a sehranější.

O Masters Hammer je známé, že fungují řekněme v nepravidelných etapách, víš třeba, jak dlouhá bude ta současná? Je možné delší fungování, či další vystupování, krom těch již předeslaných?
Je to Frantova kapela, což je bez debat, takže toto rozhodnuti je hlavně na něm. Kazda kapela, aby byla dobrá a fungovala, jak má, musí hrát koncerty. Zatím ta vůle je, jak velká, ukáže čas. Zájem fanoušků a promotérů nejen u nás je o MH velký.

Současná sestava MH, by se dala nazvat jakousi SuperGroup v rámci žánru. Není to ale jediná hvězdná formace, které ses zúčastnil (Zemětřesení). Není účast v takových projektech po letech v hudební branži pro muzikanta jakýmsi vysvědčením? Nebo zadostiučiněním?
Takhle to necítím ani neberu. Pro mě to nejsou sestavy supergroup, pro mě to jsou kapely složené ze známých a kamarádů, které znám ještě od doby, kdy jsme nebyli nic, a nikdo nás neznal. Asi jsem měl v životě štěstí na kamarády. Např. i Lucku Bílou jsem znal dřív než kdokoli jiný. Ještě v době, kdy zpívala 3 písničky jako host a mladá holka na vesnických zábavách. Přivedl jsem ji k Arakainům do zkušebny a sedli si. Pak začala chodit s mým spolužákem ze zakládky, v době, kdy s ní Hanig natočil u Supraphonu Neposlušné tenisky. Když začala jezdit jako host s Arakainem, tak u mě skoro 2 roky pravidelně přespávala, protože nebyla z Prahy. Měli jsme ale vztah jako brácha a ségra. Dodnes se rádi vidíme a byla mi za svědka na svatbě. To samé Láďa Křížek, který u mě dlouho přespával, když přisel z Loun do Prahy a začal zpívat ve Vitacitu…….a další a další dnes známí a talentovaní umělci. Nějak nás osud k sobě rovnal dříve, než vypukly naše kariéry. Jsme malá země a já říkám vesnice. Všichni muzikanti jsou švagři. ;-)

Máš v nynějším playlistu skladbu od MH, kterou hraješ vyloženě rád?
Skladby, co máme nazkoušené, mě baví opravdu všechny. Jen jedna mi nesedla na sto procent, ale to není důvod, abych ji neměl rád. Spíše výzva se s ní popasovat.

Jak to vypadalo se cvičením ohledně basy k Masters? Pilně cvičíš anebo razíš heslo Aleše Brichty, že zkoušení je pro zbabělce?
Tak Alešova hláška je taková poza. Trochu cvičit přece jenom musíš. Z oblohy to na tebe nespadne. Ale co mam úplně stejně s Alešem, že necháváme vše až na poslední chvíli, kdy už termín hoří a musí byt práce hotova. Texty oba píšeme nejlépe ve studiu, když už zvukař křičí, že už zbývá jen natočit zpěv ;-)

Jaký byl tvůj pocit na prvním koncertě MH? Ruku na srdíčko, členem MH se nemůže stát každý, proběhlo ti něco hlavou??
Před koncertem nemyslíš na nic jiného než na to, aby vše dopadlo podle plánu. Je tam vždy moc věcí, které se můžou pokazit a které můžeš pokazit ty sám. Na nic jiného není čas. Musíš se soustředit. A určitě nemyslíš na to, s jakou kapelou zrovna hraješ. 

Sleduješ dění na dnešní hudební scéně? Našla by se kapela, která tě zaujala?
Spiše objevuju kapely, které hrají již déle, ale jelikož nejsou třeba tolik populární, tak se ke mě dříve nedostaly. Jako je třeba kapela Kabaret dr.Caligariho, to je co mě nedávno zaujalo z český scény. Jinak ze zahraničí těch nových alb a kapel se na člověka stále valí ze všech stran, ale neslyšel jsem nic, co bych už neslyšel dříve, a tak se radši vracím k mým ověřeným starým hodnotám.

Hodně se věnuješ dceři, co ale muzika, co vlastně poslouchá Vlasta Henych 2017? Máš nějakou nahrávku, která pro tebe nestárne?
Takových nahrávek jsou stovky. Jedna z nich je Pink Floyd The Dark Side of the Moon. Tu poslouchám od 13ti let a ještě se mi neohrála. Pro mne asi nejlepší album.

Nyní máš hodně aktivit, dokážeš také vypnout a relaxovat?
Nehraju pořád, a tak mam volného casu spoustu. Vypínat a relaxovat mi jde asi nejlíp. Možná bych mohl na to téma pořádat semináře a kurzy. Základ je, když cítíš potřebu vypnout, se na všechno a všechny vysrat.

Děkujeme za rozhovor - Dan Talanda a Rockpalace