Skupina SAPHET letos vydala dvoupísňový singl a pak i debutovou desku s 11 skladbami. V následujícím rozhovoru se zakladatelem této kapely, baskytaristou Standou Havlem se dočtete, že to není zase až takový nováček na naší rockové scéně.
Když jsme zveřejnili recenzi na debutovou velkou desku „Východ z temnoty“, tak jsem se dozvěděl, že část písní existuje už 20 let. Které to jsou a proč jste je nerealizovali dříve? Nebo mi nějaká nahrávka SAPHET unikla?
Nejprve bych rád pozdravil čtenáře Rockpalace, tyto stránky se mi velice líbí a jsem jejich častým návštěvníkem.
Ano je to tak, SAPHET vznikl už v roce 1993 a fungoval tenkrát do roku 1996. Většina skladeb na CD Východ z temnoty pochází tedy z onoho prvního období skupiny, všechny ale prošly důkladnou hudební i textovou renovací. Výjimkou jsou skladby Manticora a Amber, které jsem napsal o něco později a mají předznamenávat směr, kterým hodlá SAPHET do budoucna jít. Proto se také objevily na promo singlu, který obnovenou kapelu představil před vydáním CD. V onom prvním období jsme vydali akorát nahrávku „Útok šakala 95“. Ta vznikla tenkrát bez pořádného vybavení a v nevalné kvalitě, bez obalu a nahrávali jsme jí na kazety. Kdo si vzpomene, tak počítačová grafika nebo třeba kopírka byly tenkrát nedostupné věci. Byli jsme mladí a neměli prostředky na to, udělat to lépe. Takže skladby jako Útok šakala, Strach ze smrti, nebo třeba Zůstaň a Smutek byly realizovány již dříve, ale nebylo, jak je tehdy pořádně dostat mezi lidi.

Představ nám současnou skupinu SAPHET a zároveň prozraď, kdo v kapele hrál dříve a už v ní nepůsobí.
Skupina SAPHET nyní hraje v sestavě: Michaela „Mišule“ Kolská – zpěv, Petr „Deris“ Machaň – zpěv, Stanislav Havel – baskytara, Libor Kleisner – solová kytara, Michal Kocum – kytara (alternace: Olin Rokyta – kytara), Hana Vaňková Štěříková – klávesy, Martin „Bóďa“ Růžek – bicí. Kromě Mišule, Bódi a Olina byli všichni i v původní sestavě SAPHETU v polovině devadesátých let. Jediným členem, který v SAPHETU dnes již nepůsobí, je klávesistka Tereza Podhajská, která perfektně nahrazovala Hanku v době její nepřítomnosti.

Působí členové SAPHET ještě v jiných kapelách, nebo s kým hráli dříve? Můžeme je znát odjinud?
Mišule Kolská působila dříve ve skupině Tam, vystupovala v Rockopeře a v současné době ji můžete znát i ze skupiny ATHEIST´S FAITH nebo ethno kapely POSMRTNÉ ZKUŠENOSTI. Pert Machaň byl původní bubeník SAPHETU, poté se začal věnovat zpěvu a příležitostně si zazpíval s různými kapelam. Pamatuji si třeba ROWDIES, VOLNOU LINKU nebo MASH. Já jsem nejvíc času strávil s Filipem Šimberou v metalové skupině MASTIX, chvíli jsem hrál v dnes již neexistujícím kolínském SAURONU, kde jsme hráli i některé skladby SAPHETU (Vize, Smutek a Její duše) a krásných pět let jsem strávil ve skupině CRUEL (dříve CRUEL BARBARIAN), kam jsem také přivedl i bubeníka z MASTIXU Roberta Ebela, který tam hraje dodnes. Za krátkou zmínku by možná stála i skupina HUSBERY, kde jsem měl roční angažmá a také jsem byl stálým muzikantem v Olinově VOLNÉ LINCE. Libor Kleisner se po ukončení činnosti původního SAPHETU v roce 1996 hudebně vzdělával v kytarové škole Josefa Kůstky, kde se učil nejen kytaru, ale i baskytaru a příležitostně vystupoval na rockových jamech v pražském Boss baru. Michal Kocum je spíše domácí a studiový hráč a sběratel kytar, a během pauzy SAPHETU se nikde neangažoval. Hana Vaňková Štěříková působila v mezičase SAPHETU ve známých kapelách mnohem tvrdšího stylu, za zmínku stojí určitě skupina FORGOTTEN SILENCE a také LOVE HISTORY History, se kterými nahrála album Lost. Tato samotná skladba vznikla již v SAPHETU. Nejen proto i ve stejnojmenném videoklipu hraje kromě Hanky jednu z hlavních rolí i Libor Kleisner – spoluautor hudby. Martin „Bóďa“ Růžek je nejznámější ze svého dlouholetého působení ve skupině RIMORTIS – stejně jako klávesistka Tereza Podhajská (dříve Mlázovská). V současné době hraje Bóďa ještě ve skupinách STEEL HEAVEN a DARGIS.

Vidím, že muzikanti SAPHETU jsou protřelí hráči, není někdy složité skloubit všechny jejich aktivity, aby se věnovali právě jenom kapele SAPHET?
Já nepožaduji na muzikantech ze SAPHETU, aby se věnovali jen této jedné kapele. My jsme SAPHET neobnovili s Petrem Machaněm a Liborem Kleisnerem za účelem úmorného zkoušení a hraní za každou cenu kdekoli, spíše jde o odreagování a zábavu nás všech. Ale když naše produkce strhne další posluchače, jsme samozřejmě rádi a nadšeni. Program SAPHETU tedy není časově příliš náročný, aby se muzikanti nemohli angažovat i jinde.

Vraťme se k „Východu z temnoty“. Kde jste desku nahrávali a kdo se podílel na nahrávacím procesu?
Desku jsme nahrávali ve dvou studiích. Kytary a klávesy v mém domácím studiu „Amber“ a bicí a zpěvy ve studiu „Smaragd Records“ pod taktovkou Olina Rokyty, který nám dělal zvukaře a spoluproducenta. Velmi nám svými radami pomáhal Luděk Adámek, baskytarista Vitacitu. Jinak šlo vše pod mým produkčním vedením

Co koncerty? Jak často hrajete a kde vás můžou fanoušci letos ještě vidět?
Letos už žádné koncerty neplánujeme, všechnu energii nyní věnujeme důkladnému promu našeho alba. Ani křest CD jsme nepojali jako koncert, ale spíše jako posezení se skupinou SAPHET. V příštím roce plánujeme spíše méně koncertů zato ale na větších podiích. Máme rozjednané velké letní metalové festivaly, a také spolupráci se slavnějšími kapelami.

A jak tedy proběhl křest CD „Východu z temnoty“?
Křest jsme uspořádali v pražském Hardrock baru. Chtěli jsme, aby album pokřtil někdo z hudebního prostředí, spolu s někým, kdo mapuje český metal a může nás znát i ze dřívějška. Kmotry desky tedy byli Luděk Adámek a Petr Korál. Během večera jsme představili kapelu, její další plány a pokřtili jsme CD, poté jsme měli připravenou videoprojekci, kde jsme za hudby z našeho CD promítli fotografie od úplných počátků SAPHETU do současnosti.

Kmotři desky Luděk Adámek a Petr Korál jsou mistry svých oborů. Proč jste si vybrali právě je?
Právě proto, že jsou mistry svých oborů. Původní SAPHET tak trochu vyrůstal na skupině VITACIT. V devadesátých letech byli naším velkým vzorem, dokonce jsme tenkrát hráli skladby VITACITU – Já chci se ptát, Drákula, Mat na tři a Peaceman. Luděk Adámek nám navíc pomohl s naším CD, tudíž nemohl na křtu chybět. SAPHET byl ovšem založen jako thrashmetalová kapela a jejími vzory byli DEBUSTROL a také třeba ASMODEUS. A s těmito kapelami je zase spojen Petr Korál, coby autor některých textů DEBUSTROL, či coby zpěvák z ASMODEUS. Tak tady je to, myslím, jasné.

Něco tuším a něco jsem „vygugulil“, ale nevím, která varianta je platná. Co znamená jméno kapely SAPHET?
Název SAPHET vznikl podivuhodným vývojem. Původně se kapela jmenovala LORD SUBETT. Byla to slovní hříčka, šikovný lingvista (a musí to být i metalista) přijde na to, jak vznikla. Příchodem Petra Machaně do kapely jsme to upravili na LORD SAFET, později jen SAFET a při tvorbě loga nám jeho autor Honza Blecha dal návrh na SAPHET. To jsme přijali a teprve poté začali hledat možný význam onoho slova. K našemu překvapení to bylo pro metalovou kapelu víc než vhodné. SAPHET je totiž starověký hrad situovaný v Izraeli z dob křižáckých válek a je o něm zmínka i v Bibli. A tak vypodobení starověkého hradu SAPHET vidíte na našem obalu k CD „Východ z temnoty“. Jediné starověké vyobrazení totiž existuje pouze na původní ocelorytině R. Brandarda z roku 1850, a tak nám jej dle této předlohy na obal nakreslila dle svých pocitů malířka a psychoterapeutka Veronika Galusová.

Není jednoduché dostat poměrně neznámou kapelu na velké festivaly. Doufám, že se neurazíš. Jak se tyhle věci daří SAPHETU? Ty už jsi to trošku nakousl. Jaké máte plány do budoucna?
Dostat vůbec jakoukoli méně známou kapelu na velké festivaly, pokud si to sama nezaplatí, není jednoduché. My jsme vstoupili do jednání s některými festivaly především přes naše známé pořadatele a muzikanty, se kterými jsme se na našich hudebních cestách setkali. Samozřejmě, že nebudeme hrát na „áčkových podiích“ a v hlavním čase, ale budeme rádi, když budeme moci spojit jméno naší kapely SAPHET se jménem prestižních metalových festivalů. Rok 2017 bude tedy ve znamení propagace CD Východ z temnoty prostřednictvím koncertního a festivalového vystupování, další rok 2018 chystáme kromě koncertů přípravu a realizaci druhého CD skupiny SAPHET.

Děkuji za příjemné povídání a kapele přeju jen to nejlepší.
Jan Holý

Relativního klidu v kapele Limetal využívám k setkání s Fanym Michalíkem, zpěvákem této rockové formace, která přes všechny umělé problémy zvládla start do rockové ligy na jedničku.

Fany ahoj a jen tak k odlehčení, jak prožíváš předvánoční shon a šrumec okolo Vánoc?
Ahoj rockeři, já Vánoce opravdu mám rád, je to jediné volno, ve kterém můžu úplně vysadit a užívat si s dětmi všechny ty pohádky, na které přes rok nemám vůbec čas. Dárky a shon má na starosti žena, ale nějak moc to neřešíme, jsou to přece svátky klidu a pohody.

Naprosto základní otázka, jak ses k hudbě dostal a co zapříčinilo, že ses stal muzikantem. Ty jsi zpěvák, chtěl jsi jím být odjakživa, nebo to bylo, jak často muzikanti říkají – místo, co nebylo obsazené, tak ses do něj „napasoval“?
Moji rodiče chtěli, abych zpíval, stejně jako sourozenci, v kostele. Ale mi tam prostě chyběla drsná kytara, dunící bicí a basa a když jsem poprvé slyšel kapelu EUROPE někde na polském programu, byl jsem rozhodnutý. Psal se rok 1984 a já jsem se rozhodl stát se nejlepším kytaristou a začal jsem se sám učit. Za první prachy z brigády jsem koupil JOLANU. Ta měla jen tři struny, ale pro začátek to úplně stačilo. Hned jsem začal zkoušet s klukama první songy a hodně mě to bavilo. Já jsem nechtěl zpívat, protože když uděláš u mikrofonu chybu hned to všichni poznají, ale za kytarou schováš kdejaký kiks. Ale náhoda tomu nahrála a na jedné zábavě se opil zpěvák a já ho musel tak nějak zaskočit a od té doby tak nějak zaskakuji pořád.

Pověz mi, co posloucháš, a já ti řeknu, jaký jsi - ))) Ne, vážně, z jakých vzorů jsi vycházel, co poslouchal a změnily se tvoje vzory, nebo jdeš stále jedním směrem?
Jak už jsem odhalil byli to Europe, kteří mě úplně dostali, u toho jsem vydržel do chvíle, kdy jsem na čundru na Sečské přehradě, kde ten den lélo jak s konve, šel do kina, kde před filmem pustili klipy WHITESNAKE a to jsem se úplně po……… České kapely jsem téměř vůbec neposlouchal, asi jen to co bylo furt dokola v rádiu. Byly to nádherné 90. léta a začaly k nám jezdit kapely, které jsme znali jen z časáků z Německa. ACCEPT a WHITESNAKE byly mé první koncerty, co jsem viděl, to bylo úžasné. V autě pak mám ještě Def Leppard a Journey a jsem spokojený.

Zajímá tě nová muzika? Máš potřebu nacházet nové kapely, chodit na nové kapely? Zaujala tě poslední dobou některé naše kapela?
Přiznám se, že nové kapely moc nevyhledávám, tu a tam nějakou kapelu zaregistruji, pustím si ji , poslechnu, ale pak se stejně vracím ke klasice.

Já jsem tě jako muzikanta zaregistroval až v kapele Citron někde okolo roku 1990. Pokud se nepletu, nahradil jsi Šándora. Hrával jsi před tím v nějaké výraznější kapele, nebo Citron byla první velká štace?
Ano, začal jsem hrát jako patnáctiletý s bráchou, který hrál na bicí v Petřkovicích. Do roku 1988 se hrálo po tancovačkách a jak to tak, chodí dostal jsem lano do kapely Věšák, kde začínali Jindra Kvita a Jarda Bartoň. Kapela se přejmenovala na Metabo a my začali hrát vlastní tvorbu a sjížděli celý kraj. Na zkoušky občas chodil Jindra a Jarda jen tak na pivo a pokec, a když pak Křížek s Jardou odešli a udělali Kreyson, dostal jsem lano do Citronu. Nejprve jsem jel do studia C na zkoušku a když jsem tam za mixem viděl Vaška Vlasáka a Dodo Doležala, úplně jsem se rozložil a nezazpíval ani hoří. Hrozně jsem byl na sebe naštvaný. Byl tam už i Palo Chodelka a Tibor Šándor, který už měl nazpívaný Uragán a na vizitce, kterou mi dal, měl napsané Tibor Šándor - zpěvák Citron. To jsem nechápal, proč mě tam tahali, když už je to jasné. Po týdnu mě však navštívil Vašek a Jindra a jeli jsme do studia na druhý pokus a až tam jsem se dověděl, že Tiborovi úplně odešly hlasivky a zdrcen odjel domů. Celou desku Vypusťte psy jsem pak nazpíval já a měl jsem na to jeden týden. Po posledním songu mě Tanja odvezla do nemocnice úplně vysíleného a bez hlasivek. Ve studiu se střídali muzikanti a nálada, která tam vládla, byla víc než děsivá. Některé už známé písničky jako Uragán jsem dostal za úkol úplně nazpívat jinak a to jsem fakt nedělal rád. Když jsem zpíval Uteč, dokud se dá, ten de jsem měl dvacáté narozeniny a já ve studiu vysílením omdlel. Deska vyšla a na ní vyfocený Křížek a jako zpěvák Tibor Šándor. Vůbec mě to teď už nemrzí, nemám na to období nějak hezké vzpomínky a roky a roky jsem měl aspoň klid, protože to, že jsem to zpíval já, nikdo moc nevěděl. Když se pak jelo turné k desce, jen tak pro zajímavost, nebyla jediná zkouška, jen nám Bigbítový pán bůh vzkázal, ať se to naučíme z desky. To už jsem věděl, že se blíží konec mé hvězdné kariéry.

Tvoje kroky pak vedly ke kapele Funny – můžeš nám jí představit? Co a s kým jste hráli?
Jak jsem říkal, konec po necelém roce přišel a já Jindra a Vašek jsme si chtěli po tom všem zahrát jen tak pro radost. Udělali jsme první songy a hrozně nás to bavilo a Jindra tehdy řekl “Budeme kapela pro špatnou náladu“ - jakože když si nás pustíte, nálada se Vám hned spraví. Proto název FUNNY - jako bláznivý srandovní. S Jindrou a Vaškem byla neskutečná jízda a vůbec nešlo o to tady dobývat hitparády. Točily se klipy plné krásných mladých holek, jezdilo se krásnýma autama a vznikaly krásné písně jako“ S každým ránem“. Na desce hrál bicí Dan Haffstain a Jarda Bartoň potají, tak ať o tom neví Láďa Křížek, to byla jízda. Tohle CD už se koupit asi nedá a kdybych na něj někde narazil určitě si ho sám koupím, já jsem vše rozdal.

Vydali jste s Funny dvě alba a to Funny a Čas zapomnění a to pokaždé v hvězdné sestavě. Dají se alba ještě dnes pro sběratele sehnat?
Ano ta druhá deska už byla jako „FANY“ Čas zapomnění a s Jardou Bartoněm jsme ji tvořili pro Tommu Records v podstatě na zakázku, natáčela se u Michala Davida a tam jsem se poprvé potkal s Hankou Sorrosovou a jejím manželem Jirkou Vondráčkem, kteří mi hodně pomáhali a Hanka na CD má krásné texty. Tohle CD ještě pár kousků mám a možná na něj ještě někdy dojde řada.

Tvoje jméno jsem našel i ve spojitosti s Helenou Vondráčkovou, můžeš mi to přiblížit?
Tohle období mám asi ze všech nejraději, byl jsem u Vondráčků řešit nějaký nový text a v tom tam dojela na návštěvu Helenka a já byl úplně okouzlen „šíleně smutnou princeznou“ . Slovo dalo slovo a já dostal nabídku na duet s Helenkou. Píseň se jmenuje „Hudba je v nás“ a já se tak nějak po prvé cítil jako opravdový zpěvák. Helenka mi chtěla pomoct a domluvila mi zkoušku na muzikál Pomáda, ale to chlapci narazili, když chtěli, abych se ostříhal. Myslím, že ten muzikál nakonec ani v té době nebyl. Helence bych hrozně rád za vše poděkoval a jak si občas zažertuji, dokud Helenka neměla Martina Michala, zvala mě do Řitky a pak mě Martin poslal do ….

Ty jsi i v několika kapelách hostoval, prozradíš nám v jakých?
Víš co, já už ani nevím, s kým jsem kdy stál na podiu, a snad se to nikoho nedotkne, ale po tom všem už jsem v podstatě nic nikomu nechtěl dokazovat tak sem se věnoval podnikání a jestli mě někdo z mých kámošů vyhecoval tak možná jednu písničku. Už jsem fakt myslel, že má hudební kariéra skončila a to až do chvíle kdy, se za mnou zastavil Vašek, jestli bych neodezpíval pár koncertů místo Standy Hranického, který měl nějaké zdravotní problémy. Věř mi, že jsem v tu chvíli nevěděl, co mám dělat, ale setkáním se Standou, který si to přál, sem se rozhodl, že ano. Z každého koncertu jsme se skládali na léčbu a já měl dobrý pocit, že mu pomáháme to trápení každou návštěvou zmírnit. Rád bych také touto cestou poděkoval všem fanouškům za obrovskou podporu a těm, kterým jsem se nelíbil, se omlouvám, dělal jsem to pro Stanika a možná, až čas nám zodpoví, jestli jsme Standovým odchodem do bigbítového nebe neměli skončit a hned postavit novou kapelu.

Ted k tvé mateřské skupině. Limetal měl minulý rok raketový start. Ač to seběhlo všechno strašně rychle, bylo vše promyšlené a dotažené. Kde jste vzali po všech těch nesmyslných tahanicích sílu se znovu postavit na start a prakticky s neznámým jménem?
Já za sebe říkám, že nic promyšlené dopředu nebylo, jsem přesvědčený, že dnes bych dělal vše jinak, ale znáš to, to asi je pak každý chytrý. Vůbec jsem netušil, co to je rozjet novou kapelu a do toho názory všech, kteří vůbec neví a netuší, proč a co se vlastně stalo. Hrozně mě mrzí, jak si dokážou fanoušci nadávat a urážet, jak si někteří vytvoří falešný profil a ví přesně, co a jak bylo před x lety. Tady si dovolím citovat jednoho moudrého člověka“ nemůžeš-li říct o někom něco hezkého, je lepší mlčet“. Jsme rádi za to, že fanoušci diskutují, ale neurážejte se. Jediná síla, která nás žene dál, je opravdová láska k hudbě a proto vznikla nová mladá kapela složená z mladých talentovaných hráčů s názvem LIMETAL. Jarda, Vašek a Jura jsou v podstatě jen podobní bývalým hráčům v Citronu, Citron je v podstatě jen Radim Pařízek, který užívá takto i pseudonym a nahrál všechny kytary, basu a nakonec to sám nazpíval. To si určitě zase schytám, no s takovou určitě toho slavíka nedostanu!!!!!

Vy jste museli přetextovat většinu textů, musím říci, že k lepšímu, jelikož co mi na někdejší kapele vadilo, byly právě často slabé texty. Jak si se s tím popral jako zpěváky ty? Byl jsi zvyklý zpívat delší dobu něco, a teď, prakticky přes noc sis musel zvyknout vypouštět nová slova a fráze.
Taky jsem si myslel, že to bude jednodušší, budeme hrát staré a do toho postupně nasadíme nové songy, ale jsme v České republice a přiznám se, že nás opět náš bývalý kamarád překvapil a použil všech svých starých kamarádů a neuvěřitelným způsobem nás donutil udělat nové texty. A tady bych rád našemu kamarádovi opět poděkoval, Jura Šperl otevřel svou jasnou mysl, zahalenou do půl litra Fernetu a napsal opravdu super texty, jen podotýkám co text, to jedna láhev. Nebyly to laciné texty.

Už se ti stalo, že by ti třeba na chvíli vypadl nový text a jel jsi starý?
Jasně!! Těší nás, že každý náš koncert navštíví někdo, kdo má za úkol nahrávat vše, co se děje na podiu, o čem já mluvím, jestli náhodou nezazpívám kousek sloky po staru, aby pak právníci měli na co reagovat. Jasně, že si dělám ze všeho prdel, dovedeš si představit ten dopis “já v zastoupení našeho klienta RP, vás žádám, abyste se prosím nepletl a nezpíval dej si s tím pokoj ale dej si s tím pohov!!!“ A já odpovím: Už se to nikdy nestane“

Zdá se, že i váš management funguje dobře. Pokud se nepletu, ukázal se Limetal na všech festech, kam nedosáhly „dlouhé prsty Šedé eminence“, popř. kde se pořadatelé nedali zastrašit telefonáty a emaily. Pár jsem jich sám četl. Kde všude jste vlastně hráli a na jaká místa vzpomínáte nejvíc?
Něco Ti řeknu, po tom všem co jsem už zažil jsem vůbec nevěřil, že si zahrajeme na nějakých vyhlášených akcích, ale o to víc si vážím všech na kterých jsme hráli, protože ten tlak nás zrušit, ututlat a zničit byl velký. Dík patří všem pořadatelům, kteří to nevzdali a také vydavatelství BrainZone, které stálo za námi. Pravdu ukáže čas, snad se toho ještě dožijeme.

Jak to s vámi vypadá na rok 2017? Už máte nějaké koncerty naplánované?
Tohle spíše otázka pro managment a ten to fakt nemá jednoduché, jen co zveřejnil nějaký koncert, už tam úplnou náhodou vyjíždělo auto z Ostravy. Takže a pro jistotu žádný koncert nepovím, my jsme totiž kapela, která jako jedna z mála na světě tutlá do poslední chvíle, kde se bude hrát.

Vrátím se k vydání posledního singlu Zpověď, z kterého opravdu mrazí, kde je mimo tebe i Standa Hranický, jak vznikl?
Tomu asi zase neuvěříš, ale když umřel Standa chtěli jsme mu udělat koncert někde v Ostravě a tak jsme vymysleli termín a já tvořil playlist, jenže do toho přišel zákaz hrát ty původní songy, pak a to asi byla náhoda, nikdo nechtěl ten koncert pořádat a úplnou náhodou byly všechny termíny dokola kolem zabukované jedním rádiem hlásající „všem lidem dobré vůle“. Pak ale přišel s nápadem syn Standy, že našel stopáž některých písní a to jen Standův zpěv a tak díky dnešní technice jsem k tomu mohl dozpívat já sloky a aspoň takto vzdát hold úžasnému a skromnému člověkovi. Výtěžek jsme pak věnovali nadaci Ondrášek, která se o Standu do poslední chvíle hezky starala. Je to krásná píseň.

Co nová tvorba? Sice je za vámi úspěšné 2CD, ale přece jen se těším na nové CD, které bude autorsky zcela vaše. Zdá se mi, že Limetal více tíhne k heavy metalu, než to bylo u vaší předešlé kapely.
LIMETAL je především hudba kterou jsme tvořili všichni a každý tam dal kus toho, co cítil. Já to mám s hudbou tak, že buď je dobrá, nebo se mi nelíbí a pak ji neposlouchám. Mám dobrý pocit z dobře vykonané práce a snad poprvé ve studiu jsem cítil naprosté souznění.

Chystáte novou desku, v jaké fázi se právě nachází? Kde se bude nahrávat, počítáte s hosty nebo zvládnete všechno sami?
Deska je v podstatě úplně hotová a celou jsme ji nahráli u našeho kamaráda Vaška Dreiseitla ve studiu Bombjack.

Jak se vám na desce pracovalo? Vidíš rozdíl v nahrávání s předchozí kapelou a nyní?
Ten rozdíl je gigantický, ve studiu byla pohoda a určitě na to budu vzpomínat jen a jen v dobrém. Doufám, že si na to v domově důchodců vzpomenu a že budou holky koukat…..

Jura Šperl je textař par exellent, necháte mu opět volnou ruku, nebo se o texty budete dělit? A jak je to s muzikou?
Jura úplně přesně dokázal vystihnout atmosféru všech songů a přesně se trefoval do mé svahilštiny a to je někdy opravdové šílenství. Někdy se třeba upravovaly jen slovíčka, ale vcelku to je geniální dílo. Nápady se tvořily postupně, každý něco a tak je to i na desce. Neřešíme čí je co, ale jako celek je to LIMETAL.

Kolik skladeb bude na desce?
Tohle je ještě věc nejasná a já nechci plácat, jde o to, že řešíme nějaké bonusy a taky se na nás snad i usmálo trochu toho štěstíčka a proto jsme celé vydání desky posunuli. Na jedné návštěvě u Vaška v divadle si poslechl naše už hotové písně jeden producent a ten nám nabídl, že se pokusí ty songy smíchat v Americe. Víš co, já si říkám proč né, já fakt nikam nespěchám a bude-li to k lepšímu, stojí to za to.

Jak vznikaly skladby, přímo ve studiu, nebo jste na nic pracovali průběžně během roku? S novým albem se pojí křest, už se ví kde a kdy?
Každý z nás měl nějaké songy nachystané jako na cd Citronu a taky se některé i dokonce jako demáče už nahrávaly s Radimem, celá situace se ale pak začala dramatizovat a hádky nebraly konce. Já už skoro ani nechci o tom mluvit. Pak se mi vrací vzpomínky na Vypusťte psy a to už fakt nechci. Určitě bude křest jak v Praze tak i u nás na Moravě, aspoň já bych si to tak přál.

Můžeš prozradit, v jakém duchu se deska ponese, nebo bude žánrově rozmanitá?
Tohle bych fakt nechal na každém, já za sebe říkám, že je to tak jak v životě, není jen sranda, není jen smutek. Jsem hrozně rád, že se nám podařilo vytvořit krásnou baladu o naší kamarádce a velké fanynce, která, byť těžce nemocná, jezdila na naše koncerty a dodávala všem sílu, kterou tak sama potřebovala. Karolína se nedožila svých dvacátých narozenin a píseň, která je na desce nám ji navždy bude připomínat jako nesmírnou bojovnici, která nikdy neměla špatnou náladu a každý koncert měla úsměv na tváři, ale hlavně nikdy si na nic nestěžovala, i když věděla, že se jí brzo “zastaví čas“.

Jak slyší v kapele muziku ostatní? Máte jasno ve stylu, nebo žánrově každý posloucháte něco jiného a to se pak odráží na celém albu?
Styl byl jasný hned od první písně“ Na tenkém ledě“. Ta v podstatě odstartovala celou tvorbu. Já měl velkou radost, jak na ni všichni na youtube reagovali . Super byly i hned další songy, na kterých jsme v podstatě vyzkoušeli to, že ať je autor u každé písně někdo jiný, důležité je, že zní jako celek a to protože jsme je tvořili všichni dohromady.

Všichni v kapele Limetal jste hodně ostřílení matadoři, jak spolu vycházíte?
Je to stejné jak v manželství, je v tom tolerance a úcta. Těšíme se na každý koncert, pak je většinou v šatně velká sranda a tak je to pestré a zajímavé.

Kde lidé najdou informace o Limetalu, popř. máte FB profil?
Ano máme stránky www limetal.cz jsme taky i na facu. Občas si čtu diskusi, kterou nijak nemažeme ani do ní nějak nezasahujeme a za každého nového fanouška jsme rádi, ono co si budeme říkat v „ jediné rockové televizi“ nás asi nenajdeš, tak se o nás moc jinak ani neví. Žádný názor teda pokud není vulgární nemažeme, ale jak už jsem říkal, Vám co se naše hudba nelíbí, nekazte radost všem těm, co jí mají rádi. Zvláště pak ti, co mají falešné profily a baví se neustálým rýpáním.

Co bys vzkázal všem našim čtenářům??
Všem Vašim čtenářům přeji hlavně zdraví a štěstí a skutečně krásné Svátky Vánoční . Hrozně rád bych změnil svět k lepšímu, ale nevím jak na to. Ale jestli se Vám bude líbit nějaká z písniček na novém CD LIMETAL a vykouzlí na tváři úsměv, pak ty dny a stovky hodin ve studiu měly význam.

Velké překvapení na zkoušce obnoveného Kreyson pro mne připravil Petr Doldy Dolének svým hlasovým výkonem na zkoušce Kreyson v Rožmitále. V oddychové pauze jsme se sešli v šatně a mohl vzniknout tento rozhovor.

Petře, ahoj, přiznám se, že jsi pro mne poměrně velká neznámá, odkud pocházíš??
Ahoj, tak já jsem rodilý moravák z Přerova, ale v mládí jsme se přestěhovali do jižních čech a tam jsem doposud. Dlouhá léta jsme žili v lázeňském městečku Bechyně, kde studoval Keramickou školu mimochodem třeba Karel Kryl, ale pak se rodiče odstěhovali a já zůstal nedaleko od Tábora v Sezimově Ústí.

Co tě k muzice přivedlo, kdy jsi zjistil, že chceš být muzikant?
Muziku jsem poslouchal od malička, rodiče byli v celku hudebně nadaní. Máma hrála na klavír a táta na housle, trubku a kytaru. Oba dva dobře zpívají, takže bylo veselo. Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let letěla ABBA a tak jsem ji doma slyšel snad každý den. Jako malý kluk jsem u toho držel v ruce tenisovou raketu a představoval si, že stojím na pódiu a hraju na kytaru. Tu mi táta nakonec koupil někdy v sedmé třídě a tak to začalo.

Máš nějaké hudební vzdělání, nebo jsi samouk?
Já jsem samouk, základy mě naučil táta a pak jsem chodil ke kámošům a poslouchali jsme Nohavicu, Marsyas , Wabiho Daňka, bratry Nedvědy atd. Tam jsem se učil všem vybrnkávačkám. Pak ale na střední přišly kapely Visací zámek, Bompary, Pražský výběr a já si furt pozpěvoval. Kamarád přinesl Heeloween, Iron Maiden, Dokken, Saxon a bylo vymalováno a už jsem věděl čemu se chci věnovat. Začal jsem tedy v šestnácti poměrně pozdě se zpěvem.

Jaké máš, popř. jsi měl hudební vzory a co vlastně posloucháš?
Zajímavá otázka, jelikož po tom všem co se teď děje v médiích kolem Ládi, Dana,Radka a Boba já musím říct, že když jsem byl na vojně někdy v roce 1988, tak vyletěl Radegast a já jsem se byl v zeleném podívat na koncert. Byl jsem uchvácen Láďovým zpěvem a měl jsem strašnou radost, že i u nás existují zpěváci takového kalibru jako je Michael Kiske. Takže jsem si vše nahrál na kazeťák a chodil na černo do pole vedle letiště, kde jsem sloužil a začal jsem se učit zpívat to co zpíval Láďa. Pak přišla revoluce a Kreyson a jejich první deska Anděl na Útěku, mimochodem mám tuto gramofonovou desku dodnes doma. Tu jsem taky miloval. Pak ale přišly Stratovarius, Avantasia, Primal Feer, In Flames a hlavně Dream Theater no a bylo opět vymalováno. Takže shrnuto, nejsem stylově vyhrazen a poslechnu si cokoliv.

Jak jste se Danem poznali?
No to je velmi jednoduché. Zpíval jsem v Dirty Game a Dan kluky z kapely zná a když se někde s němi viděl a mluvil o tom, že chce dělat akustickou Bohemicu, tak mě jednoduše dohodili. Dan za mnou přijel domů, sedli jsme do zkušebny, vše jsme spolu probrali a tak to začalo.

Kdy přišla nabídka, aby ses účastnil reunionu Kreysonu a nota bene zastoupit tehdejšího metalového prince Křížka?
Tato nabídka přišla na podzim letošního roku kdy mi Dan řekl, že oslovil převážnou většinu muzikantů, kteří prošli kapelou a že mluvil i osobně s Láďou, ale ten řekl, že teď má moc práce v Citronu a že do toho nepůjde, tak oslovil mě.
Měl jsi nějakou zkušenost se skladbami Kreyson, popř. patřil jsi k jeho fanouškům?
Tak tohle jsme vlastně rozebrali předešlou otázkou. Ano byl jsem fanouškem Kreysonu v devadesátých letech. Jinak zkušenosti z písněmi nemám, nikdy nikde jsem je s nikým nezpíval, maximálně se svým bratrem u ohně na dovolené. Mimochodem, bratr velmi dobře zpívá a zná každé slovo z Kreysonu.

Hlasově jste s Křížkem poměrně podobní, musel jsi upravovat zpěvné linky k obrazu svému??
Linky jsem si někde upravil, protože ty vějšky co tam zpívá Láďa já nemám. Mám hlas celkově posazenej níže, ale ty hlavní harmonie zpěvu zůstávají a snažím se naopak co nejvíce přiblížit Láďovi.

Upravovali jste aranže skladeb??
Aranže zůstávají stejné, máme i klávesy, takže tam kde mají být tak jsou a jen někde si Mára zahraje i solo. V některých skladbách hraje i podklady pokud kluci hrají sóla. Nehraje ale všude jak to bývá u jiných kapel.

Máte před první koncertem v Olomouci, generála, kde jsem byl byla víc než fantastická, potýkáš se s trémou nebo se na vystoupení těšíš?
Já se těším. Mám trému, ale spíše z toho, aby mě v tomto počasí při mé práci neodešly hlasivky. Tady na generálce jsem jim dal vcelku zabrat.

Jak jsem stačil před naším rozhovorem projet tvůj web, zjistil jsem, že mám hooodně pestrou a rozmanitou hudební minulost, pojďme na ní. Tvoje působení v partě mým kamarádů – kapely Řemen, jak jsi se k nim dostal a co jste spolu vytvořili?
Můj web bohužel od chvíle kdy je facebook zanedbávám. Už rok jsem tam nic nedal, nestíhám, potřeboval bych někoho, kdo by se o to staral za mě.Tak k otázce v Řemenu zpíval můj milovaný bratr. Jednou bohužel přišla chvíle, kdy mu odešly hlasivky a na dlouho. Vypadalo to, že půjde snad i na operaci a tak jsem jen místo něj zaskakoval, než si našli kluci někoho místního, jelikož já dojížděl každý týden z jižních čech a to nebylo k tomu.

Další zajímavá kapela byla Ruleta, jak vypadala tvorba Rulety?
Tam to bylo podobné. Tam odešel baskytarista a jelikož mám doma šestistrunku, tak jsem se naučil 36 písní a šel jsem k nim hrát abych neseděl jen doma. A to byl pane rockenroll.

Od vesnického bigbítu se dostáváš k nářezům - Dirty Game, co ten obrat?
Dirty Game se u mne doma objevili někdy před deseti lety. Donesli mi demáče z počítače, jestli bych to nevyzkoušel nějak nazpívat. Tak jsem k tomu sednul trošku to roztříhal a poslepoval podle toho, jak by se ty nápady líbili mě a nazpíval. Kluci to trošku rozdejchávali, ale nakonec se jim to líbilo a tak to začalo. Jeli jsme turné Arakain 25 let, jako jejich předkapela. Joooo a jinak zase náhoda. To CD jsme dotáčeli u Láďi ve studiu a on tam osobně u toho byl. Dokonce Jiří Markvart s Láďou potom spolupracoval i jako zvukař. Kluci pak dostali nabídky jít hrát do Proximity a k Alešovi Brichtovi a tak jsme to rozpustili. 

Mihnul jsi se také v Moravě
Morava, podobně jako Řemen. Odešel dlouholetý zpěvák, pak tam alternovali další kluci. Api mi zavolal a poslal dema. Já je nazpíval a jemu se to líbilo a tak to začlo. Nebyla tam, ale dohoda a síla pokračovat někam dál a tak jsem toto združení opustil.

Pak ses od Moravy přesunul do Jižních Čech ke kamarádovi Pavlovi Skokovi a jeho Rentgen – předělali jste vlastně už nahrané CD Svět zatracených, co k tomu Pavla vedlo???
Pavel mi zavolal, že odešel katarista a zpěvák v jedné osobě a že mají natočené CD a chtějí jet koncertní turné po klubech v čechách a na slovensku. Po všech zkušenostech jsem mu řekl, že pojedu, ale jen pokud si to můžu zazpívat podle sebe, že nic nezměním, jen linky zpěvu on souhlasil a tak jsme jeli turné. No a to jsem také suploval v kapele Insiders, kde působil Honza Toužimský, než šel do Arakainu. Tam jsem natočil a vymyslel spoustu nových věcí, ale taky nebyla síla to posunout dál aspoň na pódia, nebaví mě hrát jen ve studiu a ve zkušebně. A tak když přišel Dan musel jsem si vybrat.

No a dostáváme se k současnosti – spolupráce s Danem, co jste spolu vyplodili??
Tak s Danem máme spolu Bohemicu a jezdíme VIP akce a různé charitativní akce. Nic nového jsme nenatočili, jelikož nebyl čas. Musel jsem se naučit celý DK Band, abych mohl jet s nimi turné se Škworem. To byla opět dobrá zkušenost, v dobrém slova smyslu. Jinak do toho jsem před měsícem dozpíval sedm věcí kapele Autobus z Jihlavy, snad si s nimi příští rok jako host také někde zahraji, minulý týden jsem dozpíval tři věci pro kapelu Wolfram se kterou jsem u Miloše Dodo Doležala natočil dvě CD. Natočil jsem kamarádovi Salimu tři CD do Ameriky. Teď dodělávám CD kapele One Spirit, produkuji dětský hudební sbor Dubínek atd atd. Dole ve studijíčku mám 35 rozdělanejch písní. Napsal jsem nějaké písně i pro kapelu Lady Kate. Je toho hodně, ale baví mě to.

Kapela se pomalu opět chystá na zkušební podium a tak rozhovor pomalu končíme, Doldy – co popřeješ a vzkážeš lidem, kteří si přečtou náš rozhovor popř. se příjdou podívat, jak jsi zastoupil Křížka??
Popřál bych všem mír v srdci a duši, je dost zla všude kolem nás. Zavzpomínáme na devadesátá léta, pobavíme se a zazpíváme si staré hity. Z nikým nesoutěžím, Láďa je Láďa a já jsem já. Před 14 dny mi zemřel dlouholetý kamarád v 52 letech. Zůstal doktorům na stole. Myslím si, že by se raději nechal od rána do večera urážet na facebooku, tak jak se to třeba děje mě, jen aby tady mohl být mezi námi. Takže pokud nejde o život, tak jde o hovno. Přeji všem krásný den a příjemný poslech.

První vystoupení obnoveného Kreysonu okolo Dana Kroba se blíží. Kapela si vybrala sál v Rožmitále pro svojí generální zkoušku před sobotním vystoupením v Olomouci, kde bude moci vyzkoušet kompletní koncertní program „Anděla“. Využívám pozvání a rád se generálky účastním. Dopoledne se do sálu tahají reproduktorové soupravy, desítky metrů kabelů a práce je především na Mistrovi zvuku. Já se aktivně účastním zkoušky až později odpoledne. Už od zaparkovaného auta slyším dunět známé tóny, tak zrychlím krok, abych už byl co nejrychleji v sálu.
Z podia se linou mistrně zahrané tóny. Za bicími sedí k mé velké radosti thrash metalová mlátička Bob Vondrovic. Je fantastické sledovat „řezníka“ Boba, jak řeže do bicí artilérie, až létají třísky z paliček, ale přesto s neuvěřitelnou grácií a elegancí zpracovává svojí bicí. Ruce v pohybu, paličky se jen víří…tak znám Boba z Arakain, jen to háro chybí!! Klávesy obsluhuje mlaďoučký Marek Svoboda, kterého znám z kapely Rubicon River. Basista Standa Jokki Jokkiel opustil pražský Negativ a nastoupil do kapely Dana Kroba. Svojí vizáží ala Slayer mu jistě tahle muzika sedne víc. No a k nepřehlédnutí je kytarová úderka 2Ká – Krob – Kroc. Veškeré komentáře jsou tady zbytečné, Radek je kytarista par excellence a škoda, že s ním hudební svět hrál šachy…věřím, že tenhle hromotluk s velkým srdíčkem konečně našel ty správné parťáky. A třešnička na dortu – zpěv Petr Doldy Dolének- ostřílený matador – stačí vyjmenovat Morava, Wolfram, Rentgen, Dirty Game, až po projekt Dana Kroba. Špičkový zpěvák hlasově vzdálený telecím, zábavovým hlasům. Tohle je opravdu výhra!!! Když jsme se s Danem bavili o obnovení Kreysonu, o kterém Křížek rád rozhlašoval, že ho nechá vyhnít, tušil jsem, že po hudební stránce to bude dokonalé. Znám Dana s jeho neuvěřitelným smyslem pro dokonalost a detaily, s jakými odvede každou svou práci, ale zastoupit Křížka bude řehole! Ale povedlo se!! To co Doldy předvádí, z toho běhá mráz po zádech. Bohudík se oprostil od nepříjemných Křížkovských fistulí, ale jinak klobouk dolů!! Celá kapela jela jako dobře promazaná lokomotiva a když jsem zavřel oči, jako bych se ocitnul v plzeňském Domu hrůzy v roce 1992. Tak fantasticky dnešní Kreyson zněl.
Celou zkoušku kapela odstartovala Obětmi slávy a pak už to šlo ráz na ráz – Skalp, Archa, Nejde vrátit čas, Fade Out, Poslední den, Vzdálená, Kreyson, Instrumentálka – Bobova exhibice na bicí, Anděl na útěku včetně zvuků sanitky, Svědomí, Upíří láska se závěrečnou Čarovnou nocí. Tečkou byl Sabbatovský cover – Shes Gone – s českým textem – Lásko voníš deštěm.
Vše zahráno s naprostou přesností a dokonalostí, včetně zpěvu. Že bude i patřičná pódiová show je víc než jisté. Po krátké přestávce druhé kolo kapela už „jela“ včetně světel a kostýmů. Je na co se těšit!!