Bývalý kytarista Necronomicon a Defeated, současný kytarista Asgard, a kapelník svého vlastního projektu Pačess. To je na kluka před třicítkou poměrně slušný výčet aktivit, obzvlášť vezmeme-li v úvahu pět plnohodnotných alb, napříč výše zmíněnými skupinami.

Cítíš se už zkušeným bardem, nebo se pořád je co učit?
Ahoj, není toho zase tolik a rozhodně se necítím zkušeným muzikantem, naopak. Času na hudbu je stále méně a kytara jde stranou. Učit se je co, ale nechce se.

Necronomicon byly první krůčky, zatímco z Defeated se stala seriózní regionální kapela s vlastním CD. Jedním z důvodů rozpadu byl tvůj přechod k zajetému Asgardu. Nevyčítali ti spoluhráči tvůj odchod za ,,lepším"?
Necronomicon byla kapela kluků, co sotva vylezli ze základky. Příjemné období, kdy se zkoušelo každý den, pilo a experimentovalo s kdečím. Střední školou to zvadlo a založil jsem s jinýma klukama Defeated, opět se experimentovalo a to nejen s hudbou. Demáče a koncerty byly sice dost amatérské, ale album V Bahnech se dle mého hudebně i zvukově povedlo. Bylo mi ani ne dvacet a táhl jsem kapelu složenou z borců o dekádu starších. Poté jsem nastoupil do Asgard a kapela šla do kytek. Atmosféra v Defeated v té době stála opravdu za hovno a myslím, že někteří členové mi dost dlouho nemohli přijít na jméno. Teď už je to jinak, každej má dům, rodinu a takovýhle sváry neřešíme.

Asgard byl pro tebe asi logický krok kupředu a mimo jiné možnost čerpat zkušenosti od letitých muzikantů, Míry Horejska a Parambuchy. Brali tě jako sobě rovného, nebo měli vrch?
Když jsem nastoupil do Asgard, tak jsem začal dost pravidelně koncertovat. Tehdy mě to hodně bavilo a hráčsky posouvalo. Péče Miry o své mladičké muzikanty byla opravdu královská, dostali jsme vohoz, škrpále, cajsky a všechno možný. Koncertů byla spousta, Mira nás bral a bere jako rodinu dodnes, byť se to v Asgard za těch deset let hodně protočilo. K Mirovi patří Paramba a zakotvil jsem u nich i já. U ostatních členů to bylo těžké. Momentálně je skvělá sestava a hraje to opravdu výborně. Koncertů je stále více, až už to člověka nebaví. Hudebně jsem od kluků moc inspirace nepobral, ctil jsem základy starých Asgard a jen jsem přinesl jinej rukopis. Ze začátku si ze mě chtěli udělat kořalkonoša, čímž mě Paramba dost vytočil a na jeho rozkaz : „Hópni pro vodku Džany", jsem odpověděl : „tady máš love a dones ji ty". Od té doby jsme skvělí kámoši.

Desku Zlověstné časy otextoval samotný Big Boss. S tématem další desky jsi přišel ty. Jak se kluci tvářili na kněžnu Eleonor?
BigBoss Zlověstný časy daroval Asgard již předtím než jsem nastoupil a jelikož Mira neměl asi texty, tak se to využilo. U Eleonory byla hotová hudba a stále se čekalo, až Mira něco napíše. Nic se nedělo, tak jsem to za jednu noc napsal. Eleonora se nám líbila, protože to bylo něco tak nemoderního a fádního, že jsme to prostě museli použít.

Tematická alba máš nepopiratelně v krvi, jak jinak si vysvětlit, že tuto formu dostala i dvě cd, tvého projektu Pačess - Monte Liliora a Trapista. Je za tím tvoje obliba v historii, sečtělost, nebo prostě rád vyprávíš příběhy?
Nedokážu si představit, že bych mohl napsat text o současném politickém dění, nebo naopak o pálení kostelů, čarodějnic, o satanech a podobnejch blbostech. Koncepty nasáklé historií mě baví a mám rád historické romány, romantismus v literatuře mě velice zasáhl již jako studenta stejně jako poezie realismu či symbolismu. Navíc mám rád pohádky.

Své poslední sólové album Trapista jsi skládal každý sedmý den, bylo to ryze z praktických důvodů - volna a klidu, nebo to mělo nějaký symbolický význam?
Symbolika je ve všem! Někdo na to sedmej den kašlal - já ne!

Co plánuješ dál? Je na řadě nová deska Asgardu, nebo už nosíš v hlavě téma pro další sólové cd?
Ano, chystáme výroční velkolepý 30tiletý koncert ASGARD, který hodláme natočit a vydat jako dvd, dále k této příležitosti chceme nahrát i nový materiál. Vše je již rozběhlé. Více prozrazovat nebudu. Současně připravuji nový materiál Pačess - zde je to teprve v plenkách. Ale chceme vydat nějaký materiál na černém asfaltě a následně vyrazit na pár koncertů.

Jako své top oblíbence uvádíš trojici - Black Sabbath, Bathory a Törr. Ovšem v širším měřítku zmiňuješ i Ozzyho sólovky, WASP, Blind Guardian, Led Zeppelin. Neměl jsi někdy chuť udělat si nějakou heavy desku?
Heheheh, tohle jsem možná napsal do nějakýho rozhovoru v 15 - 16 letech. Člověk jak stárne, tak mění názory. Ale ten základ je stejný Sabbath a Quorthon je pro mě láska na celý život, ale těch skupin je více. Mám rád Beatles, Led Zeppelin, Purple, WASP, Mötorhead, ale více poslouchám české skupiny. Od Arakainu, Törru atd. jsem spíše přešel ke skupinám jako je Panychida - jsou to skvělí kamarádi a myslím, že jsou u nás TOP UG metalovou kapelou.

Před třemi lety jsi v jednom rozhovoru zmiňoval, že to s hudbou na dlouho nevidíš, kvůli zdravotním obtížím se sluchem, mají se fanoušci obávat, nebo Trapista byl signál, že rozhodně nekončíš?
To už je to 3 roky? Bohužel je to pravda a trpím sluchovou vadou, která je dost problematická. Nedávno jsem se rozhodl, že operaci odložím. Musím si vyřešit nějaké osobní a pracovní záležitosti a poté již nebudu otálet a s muzikou bude na delší dobu utrum. Je více než pravděpodobné, že natočím výše zmíněné dvě alba a odporoučím se.

Je známý fakt, že ses poměrně brzy osamostatnil, máš rodinu a práci. Dá se dneska uživit hudbou, nebo práce je nutnost a hudba je koníček?
Hudbou se uživit dá, dokonce i v Čechách. Mám spoustu kamarádů, které hudba uživí. Nicméně u mě to tak není.

Máš ještě čas na nějaké další koníčky? Vím, že máš rád poezii a pivo?
Teď mě nejvíce zaměstnává moje práce a rodina, dále stavba domu a běžné ostatní věci. Knihy čtu již jen sporadicky. Soustředím se spíše jen na profesní literaturu, zákony, legislativu atd. Pivo je pro mě životní styl – koníček, práce i obživa.

Na závěr se zeptám na mou oblíbenou otázku. Máš nějaký sen, který by sis rád splnil?
Je jich spousta. S hudbou ale moc spojeny nejsou. Mé priority jsou v rodinném a pracovním životě.

Díky za rozhovor, přeji pevné zdraví a úspěšný rok.
Já také děkuji, ať se daří.
DT

Exkluzivní rozhovor z kapelou Seven z Mladé Boleslavi. V letošním roce kapela slaví své 25. narozeniny. A proto jsme se jich zeptali na několik otázek, které se týkají ne jenom historie kapely, ale i jejich budoucnosti. Chlapci nám také prozradili několik perliček a především i to, co vlastně na rok 2017 chystají.

Letos je tomu přesně 25. let, co vaše kapela vznikla. Co chystáte pro své fanoušky v tomto výročním roce?
Nový merč a nové songy, snad i deska. De facto se nic nemění, žádný velký výroční koncert zatím neplánujeme, slavit budeme kontinuálně na všech akcích po celý rok.

Vaše poslední album vyšlo skoro před pěti lety. Není na čase už vydat něco nového?
Víme o tom, mrzí nás to, makáme na tom! V tomto roce určitě novinku vydáme, slibujeme! Když ne celou desku, tak určitě pár nových singlů a nějaký klip k dobru. Je velký problém se sejít ve zkušebně, víkendy máme plné a přes týden všichni pracujeme a vlastně i žijeme každý v jiném městě, což je velký logistický problém se sejít a makat na novém materiálu.

Máte už nachystaný materiál na nové album?
Pokud by to bylo vinyl SP se dvěma singly, jako se dříve vydávalo na malých deskách, tak ano!  Ted vážně, máme pár nových songů, ale jde to pomalu, znovu se vracím k problému s časem a chutí se po nocích po práci scházet ve zkušebně, bohužel.

Máte v plánu také vydat nějaké DVD pro své fnaoušky?
Zatím ne, soustředíme se na nový audio materiál.

Jak vás napadlo předělat Ameriku od Rammstein?
Hlas zpěváka Tomáše si o to přímo říkal. Sám přišel s vtipným textem, přidali jsme pouze vtipnou historku o tom, že píseň je vlastně naše a chlapci z Rammstein nám ji ukradli, přetextovali a zbohatli na ní. Tímto příběhem ji vždy na koncertech uvádíme a většinou má velký úspěch. Nechceme hrát covery, ale tohle je takové příjemné koření koncertu.

Plánujete předělávku Rammsteinů dát na nějaké vaše album, nebo jí ponecháte jen jako písničku, kterou budete hrát pouze na koncertech?
Pouze živě, problémy s autorskými právy nám záznam na CD neumožňují. Ale Rammstein se nás taky vlastně neptal, když nám ji ukradl, tak to nechme ještě otevřené… 

Kde nejraději hrajete a proč?
Vypíchl bych klub Bedna Liberec z těch komornějších akcí. Nekuřácký klub, skvělý zvuk a majitel, správnej blázen do muziky. Kéž by bylo více takových. Jinak milujeme všechny open air fesťáky. Máme tři kytary a basáka, který ignoruje zvukové a fyzikální limity. Takže potřebujeme prostor je nechat trochu rozeznít… 

Kde byste si chtěli zahrát?
Už jsme si zkusili velké akce typu RFP, Sázavafest apod., ale stále více dáváme přednost menším projektům a festivalům. A to zcela otevřeně kvůli podmínkám a atmosféře, které se vám jako druhořadé kapele na velkém festivalu nedostane. Tedy abych to shrnul: Novopacké slavnosti v osm večer před našlapaným náměstím jsou lepší, než RFP v jednu odpoledne na polním podiu… 

Mají členové vaší kapely ještě nějaké vedlejší projekty?
ANO. Bohužel. I to nás časově velmi limituje. Více bych to asi raději nerozváděl, nebudeme jim dělat reklamu… 

Jakou písničku vaší dosavadní kariéry považujete za největší hit a proč?
Tady není o čem spekulovat, je to písnička Radši si to píšu, která nás katapultovala za hranice regionu, hrála ji i celoplošná rádia a na youtube už dávno překonala milion zhlédnutí. Ostatní songy máme taky rádi, některé si na YT vedou skvěle, ale na úspěch této jednoduché singlovky se nám navázat zatím nepodařilo. Ale tak to většinou bývá…

Jak vlastně vznikl a napadl vás název Seven?
Tenkrát v kapele skutečně fungovalo sedm muzikantů a název byl tedy nasnadě. Ovšem kdybychom věděli, že nějaký rok po nás založí jistý Kirk v Budějovicích stejnojmennou kapelu, asi bychom tenkrát volili název s větším rozmyslem… 

Chystáte nějaký speciální koncert k 25.výročí vaší kapely?
Skutečně ještě nebyl čas nad tím uvažovat. Máme téměř plný diář a vypadá to, že si výročí budeme připomínat celoročně na všech akcích. Připravili jsme krátké turné s regionální kapelou WIX, tam možná uděláme nějaký vzpomínkový set.

Jestli ano, kdy a kde se bude konat?
Pokud se bude konat, rozhodně v Mladé Boleslavi v KD, který považujeme za naší domovskou scénu i město. Hosté budou jistě minimálně dvě tři naše spřátelené kapely. Ale zatím je to spíše v teoretické rovině.

Před pěti lety jste slavili narozeniny společně s Komunálem, máte i pro letošní rok nachystaný nějaký společný oslavný koncert?
Nejblíže nějaké oslavě je skutečně turné s kapelou WIX, se kterou objedeme naše oblíbené regionální štace, ale s klukama z Komunálu se i letos na některých akcích potkáme.

Jaké jsou vaše plány do budoucnosti?
Hrát, hrát a zase hrát! V našem věku je nejdůležitější hlavně stále makat, nezastavit se a neumřít. 

Kdo je hlavním motorem kapely?
Každý přináší do kapely něco. Někdo nové nápady na písničky, někdo humor a nadsázku a někdo drogy a alkohol . Určitě respektovaným motorem a bavičem je kytarista Petr Varga. Ten působí v kapele nejdéle a má velmi nakažlivý smysl pro humor. Cesty dodávkou tak nikdy neupadají do stereotypu a letargie. Všichni se na ně naopak těšíme.

Je někdo, kdo je v kapele od samého začátku?
Tomáš Kargl a Petr Varga. Je neskutečný, jak jsou ty lidi starý!

Co byste vzkázali závěrem našim čtenářům?
Děkujeme všem vašim čtenářům, že poslouchají muziku, kupují originální nosiče a chodí na živé koncerty. Bez vás by naše snažení nemělo za mák smysl!

Za rozhovor děkuje:
Martin Fejfar – www.rockpalace.cz

V době, kdy jste s muzikou začínal, určitě nebylo snadné dostat se k tvrdší zahraniční produkci a ta česká nebyla ještě tak daleko. Co Vás přivedlo k metalu?
U nás doma měli rodinnou kapelu. Tak jsem žil v tónech od narození. Tehdy to byla dechovka. Když jsem byl na základce, poslouchal jsem rádio Luxembourg a když jsem byl větší, koupili mi rodiče magneťák na který jsem si nahrával desky, co kolovaly po Olomouci. Takže….Uriáši, Deep Purple, Yes a mnoho dalších. Moje první desky v útlém dětství byly Olympic 4 a The Matadors. V deváté třídě mi naši koupili první kytaru elektrickou…Vicomt….a pak už jsem jen sháněl lidi do kapely, což mi zůstalo až do dnes.

Když máte klid a čas, pustíte si doma hudbu? A pakliže ano, poslechnete si spíš ,,old-school", nebo se zajímáte i o nováčky na scéně?
JJ. Pro vzpomínky a hezkou chvilku poslouchám staré kapely, ale i nové mě zajímají. Z těch novějších jsem se nejvíc nadchl pro Avenged Sevenfold.

Váš syn David, se také mimo jiné věnuje hudbě. Je těžké se dnes v muzice a hudební branži obecně uchytit/uplatnit?
Není to těžké. Je to nemožné. Ale když to děláte s láskou a dobře….určitá šance tam je.

Sám jste prošel skupinami jako Skramasax, Calibos a nyní Perseus, takže by bylo docela snadné hrát už jenom písničky, co jste za život složil. Vy jste se ale přesto vydal cestou nové tvorby, přičemž nezapomínáte i na staré, ověřené hity. Znamená to, že máte stále elán a chuť tvořit?
JJ. To mám. Ale nemusím. Skládám písničky spíše z donucení, když je potřeba mít co hrát. Hi hi hi ….ale nyní mám v Perseovi muzikanty, co skládají skvělou muziku a já se omezil pouze na výrobu zpěvové linky a text. Takhle mi to vyhovuje. Kluci jsou mladší a cítí to moderněji. Jsou velice dobří skladatelé. Když jim to tak jde, nepletu se jim do toho. 

Co Vás při psaní písní inspiruje? Múzy, nebo vycházíte z každodenních situací?
To je strašně různé. Může to být ze života, z knih, z filmů….prostě co mě napadne.

Máte kromě muziky nějaké další hobby? Měli jsme možnost Vás vidět v několika filmových rolích, takže herectví?
Herectví bych tomu neříkal. Spíš komparz se štěstím. Byl jsem několikrát vybrán na mluvenou epizodu. Nejvíc to bylo s Trojanem ve filmu….Osmy….kde jsem hrál disidenta, co mu dal podepsat chartu…….JJ, kolem filmu mě to baví strašně moc.

Vloni jste oslavil půlkulatiny. Máte nějaké plány a sny, které by jste si ještě rád splnil?
Stačí mi pokračovat v tom co je a dělat to co nejlépe. Je to životní styl a mě stačí v tom zůstat.

Na závěr se zeptám, plánujete turné? Festivaly? Kde Vás můžeme letos vidět?
Letos objedeme už v březnu republiku v turné s Kreyson memorial. Je tam hodně koncertů. Těším se na to. I festivaly nám přichází. Tak mám radost. Podrobnosti budou na mém Facebooku…Miroslav Perseus Spilka a taky na stránkách kapely.
Mimochodem. V současné době zpívám zpět i v kapele Calibos. Navíc nacvičujeme i akustický projekt…..tak se nenudím.

Děkuji za Váš čas a přeji úspěšnou sezónu.
Já moc děkuji za zájem a za otázky. Mějte se všichni moc hezky. 
DT

Jiří Big Boss Valter, pěvecká ikona českého black metalu, ale také: bubeník, bluesman, ex-velekněz, prodavač ptačího zobu, pracovník v krematoriu a málem vyučený soustružník. Není toho na jeden život příliš?
Hehehehe...a to tam ještě není všechno...taky jeřábník, betonář, pracovník krematoria...atd. Zdá se ti to příliš? Já nevím, neumím to posoudit, ale všechno mi něco dalo. Hlavně znám cenu peněz.

Letos se Vás přímo dotýkají dvě zásadní výročí a to šedesáté páté, Vašeho narození a třicáté, skupiny ROOT. Připravujete bujaré oslavy, nebo jsou to pro Vás jen čísla?
Všechna výročí se mají řádně slavit. A kdo nedokáže oslavit ani svoje narozeniny, tak si neváží svého života. Co může být slavnějšího než den, kdy jsi přišel na svět?? Hlavně že všichni slaví narozeniny jakýhosi džízase, který nikdy neexistoval, nikdo ho neviděl a nezná. Říkáte tomu Vánočky, nebo tak nějak :-)

V poměrně nedávné době vyšlo nové album skupiny ROOT (Kärgeräs - Return From Oblivion) a krátce na to i singl (Solitude) z Vašeho připravovaného sólového alba (Sbírka Černých Růží/Collection Of Black Roses). Znamená to, že sršíte nápady, nebo stále platí, že to prostě přijde a album napíšete přes noc?
To psaní přes noc stále trvá a nápady srším též. Už nyní píšu texty na jedenácté album Root. A s Igorem (basista) už máme dokonce jednu skladbu na toto album hotovou.

Spolupracoval jste s Moonspell, Behemoth a několika dalšími světovými jmény Vašeho žánru. Jak k takovým spojením dochází?
V podstatě nijak. Jsme prostě kámoši a jako takoví se na sebe obracíme, když přijde dobrý nápad. Prostě mu řeknu, nebo on mě a je to.

Jakým způsobem relaxujete? Máte nějaké hobby, nebo si prostě sednete do křesla a užíváte si ticha?
Relaxuji zásadně u filmů a seriálů. Hlavně sci-fi a fantasy. Takže sedím u PC, čumím na film, něco mě napadne, napíšu si poznámky a zase čumím. Pravidelně mě navštěvují přátelé, takže popíjíme anebo jdeme pařit do klubu...a tak vůbec ....

A poslední otázka, filozofie, kterou vyznáváte je velmi laicky řečeno, založená na uspokojení sebe a svého ega. Máte ještě nějaké nesplněné či neuskutečněné přání/touhy/sny?
Jistěže mám – chtěl bych umět hrát na kytaru a zazpívat si se Slayer nebo s Ministry :-)

Děkuji za rozhovor a přeji pevné zdraví a úspěšný rok.

Okay – Stay Proud !

DT