Plzeňská Měšťanská beseda nabízí v průběhu měsíce října hudební filmy, z kterých vybíráme - Lemmy - dokument věnovaný zemřelému leaderovi slavných Motorhead - Lemmy Kilmistrovi a uvidíte ho 13.10., 26.10. bude promítán dokument o Ozzy Osbornovi - Bůh ti žehnej Ozzy Osbourne a hned další den 27.10. Kiss Rokcs Vegas, záznam cirkusu amerických zmalovaných monster. 

Kdo by neznal grog s malým g. Rum smíchaný s horkou vodou a dle libosti trošku cukru. Jenže tady nejde o horký alkohol na dlouhé zimní večery. Zde jde o Grog s velkým G. Kapela Grog ze severní Moravy, přesněji z Bohumína, totiž přináší po dlouhých osmi letech se sedmou nahrávku (některé zdroje uvádí páté album). Stádečko 15 písní zabalených do vzorně graficky zpracovaného digipaku se páslo na poli rocku nebo hard rocku.
Kapelu Grog tvoří velice zdatní muzikanti, v čele se zpěvákem Daliborem Halamíčkem, kterého budete znát z kapely Salamandra, se kterou přinesl do našich končin do té doby téměř nepoznaný power a speed metal. S Grogem přichází poctivý hard rock, který stojí na pevných nohou basy a bicích. Šikovní kytaristé mění tempa, chvíli slyším houpavé boogie, pak se ozve nefalšovaný hard rock, verze 2016. Paráda. Melodie klukům nejsou rozhodně cizí.
Kapela v současné době působí v sestavě Martin Sitek - kytary, zpěv, Dalibor "Panther" Halamíček – zpěv, Jan "Valda" Valuštík - basová kytara, zpěv, Miroslav Satora - kytary, zpěv, Roman "Malvin" Horníček – bicí.
Z recenzované kolekce musím vypíchnout aspoň několik písní. Titulní „Mona Lisa ze Stodolní“ je příběh lehké holky, který je ale vyprávěn velice jemně. Chytrý text nemusí obsahovat sprosťárny, aby elegantně popsal nejstarší řemeslo na světě.
Za zmínku stojí taky instrumentálka „555“, která jako by vypadla z playlistu country rádia. Jako fandovi železnice ve všech jejich podobách mě zaujalo nádherné funění parní lokomotivy. Tenhle zvuk mám opravdu rád. A co znamená číslovka v názvu
A tahle „country“ vypalovačka plynule přejde v „Příběh Panthera“. A koho, že je to příběh? To je přece jasný, i když autorem textu je Roman Horníček. Většinu slov na této desce ale sepsal Martin Sitek. „Zase mám kapsy prázdné, říkám si, blázne, kdy to zabalíš“. Tady je Pantherovo.
V mých uších zní příjemně i polobalada „Já vzdávám se tvým rtům“ se zajímavým rytmem bicích. Velice lyrickou písní je též duet Dalibora s Monikou Agrebi „Dál mizím s tebou“. To je fakt jízda netušených rozměrů.
A já mizím ven, čekám na další nahrávky k recenzi. Podzim nám totiž ukazuje tu lepší tvář. Grog patří určitě k tomu nejlepšímu, co se mi letos dostalo do přehrávače z českých luhů a hájů.
Jan Holý

Předtím než na pódia přišel Marylin Manson, předtím než na plátna přišel Freddie Kruger, svět hrůzy ovládal Alice Cooper. Na příběh rockové ikony, který vypráví Alice Cooper osobně se můžete přijít podívat do KINO BESEDA - MĚŠŤANSKÁ BESEDA 30.09. 2016 v Plzni od 19,15 hod.
Unikátně filmařsky zpracovaný portrét Vincenta Furniera, syna faráře, který se změnil v noční můru všech rodičů - Alice Coopera. Portrét mistra hororových show s funkční gilotinou a spoustou krve na pódiu.

Mezi skupiny, které už tady pravděpodobně málokdo zná, patří i "Bachmani" aneb Bachman-Turner Overdrive (nebo také BTO). Kanadská rocková formace z Winnipegu, která byla založena počátkem 70. let. Tvořili ji tři bratři Bachmanové (Randy, Tim, Robbie) a basák Fred Turner. Hráli tzv. dřevorubecký rock a v Evropě nikdy moc nezazářili. S jedinou výjimkou: You Ain´t Seen Nothing Yet. Kultovní píseň z alba Not Fragile z roku 1974 se stala opravdovým megahitem, kterou občas zahrál v rádiu i český bolševík. Mezi tehdejší mládeží měla píseň název "Koktavá". Proč? Po zhlédnutí klipu vám to snad dojde. Hrají ještě dodnes, ale ty moje pravé vzpomínky letí o více jak 40 let zpět...

BTO - You Ain´t Seen Nothing Yet