Super User

Super User

č.1 Gerry Raferty

Po předběžné domluvě a menší masáži od Honzy se pouštím do malého projektu, kdy pravidelně vybírám nějakou mou oblíbenou (nebo i neoblíbenou) skupinu a pouštím těm, kteří je možná ani neznají, většinou staré věci. Ano, je v tom sentiment, ale i pokora před hudbou, kterou skládali lidé, kteří, pokud jsou ještě vůbec naživu, jsou dnes v důchodovém věku. Takže můj první pokus: Píše se rok 1978, chodím do druhého ročníku gymnázia, skotský muzikant a skladatel Gerry Rafferty nahrává svou legendární Baker Street. Píseň boduje svého času v britské i americké hitparádě, ale její slávu již poté Gerry nikdy nezopakuje. G. Rafferty umírá poněkud zapomenut v roce 2011, já ale na něj a jeho píseň vzpomínám moc rád...

Gerry Raferty – Baker Street

Číst dál...

MESSALINA HARD AND HEAVY Z KARVINÉ

Z Karvínské líhně dnes s Rudou Schweserem, kapelníkem skupiny Messalina a moderátorem TV Rebel. Ahoj Rudo pojďme od začátku vraťme se trochu do historie - Karviná velké rockové podhoubí Pomněnky, Metan, Barbarella atd... Jaké byly tvoje první krůčky s muzikou a začátky Messaliny??
Zdravím všechny, kteří mají tu ochotu tento článek číst... Všechny jmenované kapely znám a ještě bych byl schopen přidat minimálně dalších x kapel – Ingot, Emitor, César a mnoho dalších. To velké množství kapel na tak relativně malém prostoru, vytvářelo zdravé konkurenční prostředí a tak, když jsi založil kapelu a chtěl jsi uspět, musel jsi makat hned od začátku. Kdysi jsem zakládal kapelu MORAVA, která vznikla z kapely LASER, jenže celá kapela se odstěhovala do Třebíče a já tu nakonec zůstal sám. Moravě se podařilo si v poměrně krátké době získat respekt a jistou regionální slávu a já tady v Karviné nechtěl zůstat pozadu a tak vznikla MESSALINA na troskách kapely POMNĚNKY, ze které vzešla i DOGA..POMNĚNKY – to byl takový první pokus...Ta historie je mnohem zajímavější, ale tady na to není prostor.

Z prvního období Messaliny mne napadá článek Podle podivného scénáře???
No, to jsi mne dostal... Kdes tohle vyhrabal? To byl jeden z koncertů brzy po revoluci. Problém byl v tom, že doba ještě nebyla zralá a metalová muzika byla stále ještě brána jako jakési zlo... Nebyl to jediný článek tohoto typu a dokonce existuje ještě jeden článek na tu samou akci jako reakce a ten vyznívá zcela opačně. My jsme se tím docela bavili a taky nemohu popřít, že nám to do určité míry dělalo reklamu. Byla to divná doba, byl hlad po muzice ale zdálo se, že doba tomu ještě není nakloněna.

V nedávné době přišel réunion, co bylo impulsem k oprášení zavedené značky?
V Karviné pořádáme každoročně akci, která se jmenuje Karvinské legendy a tam se oživí kapely z historie Karviné – i ty, co už nejsou aktivní a dají se dohromady jen čistě pro tuto akci. Dlouho jsem váhal, ale myslím, že to byl Miloš Dodo Doležal, kdo mi dal impuls k tomu, abych Messalinu oživil, a tak jsem to udělal. Myslel jsem si, že to bude projekt pouze na jeden koncert, ale nakonec to dopadlo tak, že nás to opět chytlo a tak v tom pokračujeme doteď. Tady ta událost byla, myslím, v roce 2011. Zpočátku jsme to nikam extra netlačili a jen tak jsme se bavili.

Takže současná sestava?
To je právě to – ani nám se nevyhnuly personální problémy a už to chvílema vypadalo, že to vzdáme, ale nakonec se sestava ustálila a velkou měrou tomu pomohlo i to, že jsme se zbavili jedné kytary. Takže teď sice fungujeme v sestavě kytara, basa, bicí a zpěv, ale o to více se snažíme do toho dát energii při živém hraní. Takže kytaru obsluhuju já, buben má na starost Pavel Mikšaník, kterého jsme sehnali přes inzerát, basu nám dělá Mejla Malina (ex Andy Marshall Band) a zpěv Karin Babczynská, kterou jsme šlohli z vedlejší zkušebny jedné kapele, ale oni se na nás nezlobí a vše funguje, jak má. Ono to funguje a já jsem za ty lidi hrozně rád, že tu káru se mnou táhnou...

V brzké době je na světě prvotina MIZEROV. Kde jste natáčeli a kdo je autorem hudby a textu?
Desku Mizerov jsme natáčeli u kamaráda Tomáše Pletnického, který má s námi a konkrétně s mojí muzikou velké zkušenosti a jsem si jistý, že to, co tvoříme, má Tomáš hodně rád, a to je poměrně dobrý základ na to, aby tu muziku nahrál dobře. To studio se jmenuje Digaz recording a je u nás v Karviné. Taky jsme Tomáše poprosili, aby nás produkoval, ale spíše šlo o nezávislý pohled, a tak jsme to společně nějak zvládli. Dalším faktorem, proč jsme se takto rozhodli, byl nedostatek peněz a poměrně alarmující potřeba mít nějaké portfolio, aby bylo co nabízet...Bylo to šité tak trochu horkou jehlou a tak jsem měl poměrně velké obavy, jak bude tato placka přijatá...

Jsi autorem textu, inspiraci je vidět všude kolem nás - trochu depresivní?
Ano, máš pravdu, jsem výhradním autorem jak hudby, tak textů a popravdě dělám to celý život a v tomto ohledu důvěřuji jen sám sobě. Víš, ono je to tak, kdybychom hráli punk nebo nějakou ulítlou alternativu, tak si můžeme dovolit veselé nebo ulítlé texty, ale tím, že se věnujeme hard rocku, a že to myslíme vážně, tak jsme nuceni podle toho psát také texty. Snažíme se o to, aby texty nebyly samoúčelné, ale aby naopak mohly ukázat nové úhly pohledu nebo aby dávaly impuls k zamyšlení nebo k přemýšlení...Ale tím netvrdím, že v budoucnu neuděláme nějakou oddychovou krávovinu...

Prvotina - tady si nejsem jistý, poslouchám pěkně našlápnuté nějaké 6 písnové demo??
Tak tady si nejsem jistý, co posloucháš...ale ano kdysi jsme nahráli takové demo ve studiu FORS u Pepy Hladkého... problém je, že ho nemám ani já a někam zmizelo... Pokud ho máš a to teda čumím, tak ho chci ..Pamatuji, že když jsme to točili, tak jsme spali ve studiu na zemi a bylo to neskutečně úmorné...To jsme stihli než jsme se rozpadli. Porevoluční euforie z nás všech udělala pseudopodnikatele a prostě ta hektická doba nás tak nějak dezorientovala, že jsme zapomněli, kam vlastně patříme...

Nechme skromnost stranou - Messalina zazněla i na stříbrném plátně... ???
Jednou mne oslovil Lukáš Bulava, který tady v Karviné točil amatérské kraťasy a tak jsem si zahrál v jednom takovém filmečku a netrvalo dlouho a pokračovalo se celovečerním filmem Šest prstů v zeleném, který dokázal naplnit karvinské kino až po strop a právě Messalina zde dělala ústřední song, který měl stejný název...song se moc líbil a tak jsme byli osloveni o rok později u dalšího filmu udělat kompletní muziku a taky ústřední song Pokoj číslo šest...film se jmenoval Oči starého kostelníka. Dělal jsme hudbu do celého filmu a to absolutně bez zkušeností – strávil jsem nad tím desítky hodin a myslel jsem, že u toho ztratím rozum...odměnou mi bylo opět plné kino a některé názory, že hudba byla lepší než film ..je to nadsázka..ale potěšilo mne to moc..Pak následovala komedie Ted ne, Broskvičko a zde Messalina opět nahrává ústřední song „Doufám" a opět plné kino..No co ti budu povídat...nádhera..:).proto se tyto skladby zařadili i na placku MIZEROV.V těch filmech hrají hlavně muzikanti z okolních kapel a to nás docela spojuje..

K cd MIZEROV jste natočili i videoklip který měl nedávno v TV premiéru.
Ano videoklip byl celkem logickým vyústěním a tady nám významně pomohl Radim Bittner, který má zkušenosti a můžeš ho znát z pořadu Reactor na youtube... A zase štěstí, že se mu naše muzika líbila a tak tu opět nehrály roli peníze, ale prostá potřeba pomoci a chuť se na Messalině podílet. Vybrali jsme skladbu LOSER, která má nejblíže k tomu, aby zasáhla co nejširší obec a byla napsána tak trochu s tím vědomím..a protože dělám na Rebelu a takovou věc neutajíš, tak jsem byl požádán produkcí, at jí zařadím do Czechparády...prostě proto, že se to líbilo..Takovou věc neodmítneš a já byl rád, že to nebylo z mojí iniciativy..Já ani nemám toho managerského ducha a tak jsem moc rád, že se některé věci prostě dějí sami od sebe..a Radimovi Bittnerovi chci touto cestou moc poděkovat za skvělou práci na obou klipech...Mimochodem manager by se hodil...

Myslím že jste toho stihli za tak krátkou dobu opravdu hodně prozradíš nám něco z plánu do budoucna na co se můžou fanoušci těšit?
Druhý videoklip je už na světě a má taky po premiéře, takže taky splněno. Rozhodl jsem se, že opustím film, protože mne to neskutečně vytěžovalo a kradlo mi to čas a člověk by měl vědět, kdy je správný čas skončit a uvolnit místo dalším – nejsem nejmladší. V plánu je druhá deska, která by měla být více v klidu a měla by být více promyšlená... a taky je potřeba na ní sehnat peníze...Taky bychom rádi trochu propracovali pódiovou prezentaci...no uvidíme...je toho dost...

Začala sezona festivalu, kde vás můžou fanoušci vidět?
Tak 2.7. nás můžete vidět na Rockové Hostimi se spoustou kapel z Německa, Slovenska, Polska atd..a dokonce v dobrém čase. Ono toho není zatím moc, co by se dalo zmínit, protože naše portfolio vzniklo poměrně pozdě a tyhle festivaly musíš domlouvat minimálně rok dopředu, takže letos jsme to tak nějak nestihli. Věřím, že příští rok to bude lepší...ale hlavně – hele kolik nám je – nikam to neženeme a jsme v klidu a co se má stát, se stane..

Otázka ,,,,chtěl bys něco vzkázat fans ,,,mi přijde pro moderátora TV trochu nošením dříví do lesa ale zkusím nějaký vzkaz?
Pokud se jedná o fans Messaliny, tak moc děkujeme a moc si toho vážíme. Pokud se ale jedná o fans muziky obecně, tak bych doporučil se více zajímat o své okolí a kapely, které jsou kolem nás a vytvořit poptávku a nespokojit se s pojízdným cirkusem několika zavedených kapel, které v létě cestují po festivalech a názvy kapel se nemění – mění se jen názvy festivalů. Věřte, že výborných kapel je mraky, jen je musíte chtít objevit a pomoci jim se prosadit – protože to můžete také vy – fanoušci.

Muzika je všude kolem tebe co tě v poslední době zaujalo, ať už kapela, píseň nebo koncert?
Nemám nic konkrétního, jen snad to, že od doby, kdy uvádím nové kapely v Czechparádě, tak jsem stále překvapován, jak výborné kapely u nás v té české kotlině máme – jak skvělou muziku umíme dělat, jen je potřeba těm kapelám dát šanci...Jinak mám radost z každého nového nebo objeveného songu, který ve mně něco vyvolá... muzika mne prostě baví a je jedno z které strany to vezmu. Chtěl bych hlavně poděkovat své kapele, že to se mnou vydrží a že jsou, jací jsou a že máme hodně podobný pohled na věci kolem nás...Messalina se chce bavit, chce hrát, provokovat, rozdávat radost a hlavně si přeje přirozený vývoj věcí – bez berliček, vlezdoprdelismů, falešných úsměvů..atd...Děkujeme moc, že jste si nás všimli...

Díky za rozhovor

Číst dál...

AŤ ŽIJE ROCK, AŤ JE TU VĚČNĚ S NÁMI DÁL - SKUPINA EGES SLAVÍ 35 LET

Dnes s Milanem Herboltem, kapelníkem a motorem EGESU. Ahoj! 35 let je už kousek a to stojí za oslavu, ale pojďme na začátek - píše se rok 1981. Jak to začalo?
Kapelu založili v srpnu 1980 Míra Úlovec (baskytara, klávesy), Vít Holeček (bicí), Míra Mencl (kytara, zpěv) a Milan Herbolt (kytara zpěv). Většina měla již za sebou nějakou praxi v různých kapelách. Shodli jsme se na stylu, zkušebna byla, chuť nechyběla. Chyběla aparatura, ale na tu jsme postupně našetřili. Zkoušelo se nejdříve v Blovicích, pak ve Starém Plzenci, v prostorách dnešního Music Clubu (tenkrát to bylo kino).

Název EGES je složen z počátečních jmen profesí zakládajících muzikantů (elektrotechnik, geofyzik, ekonom a soustružník). První rekvalifikační zkoušky (tehdy povinné) kapela absolvovala v r. 1981, odkdy se také počítá oficiální začátek, a od té doby hraje pravidelně až dodnes. Skupina se od začátku orientovala na melodický hardrock s využitím 2 kytar, později i kláves, a vícehlasých vokálů. Hlavním odbytištěm kapely byly tancovačky, nejčastěji v okresech Plzeň-jih a Klatovy, ale i ve všech ostatních okresech kraje a dále v jižních a středních Čechách. Nejvíce fanoušků měla kapela na Blovicku, Nepomucku, Horažďovicku, Sušicku. Téměř domovskou scénou býval po mnoho let kulturák v Losiné u Plzně, v posledních letech ho nahradily Lidový dům v Blovicích a Rokáč a LD ve Starém Plzenci, kde kapela pravidelně a často hraje. Kromě coververzí byla na repertoáru vždy i vlastní tvorba. Počet odehraných vystoupení se odhaduje na 1 800. V dnešní sestavě zpívají 4 členové, a to všichni i sólově, takže není problém uzpívat i vokálně náročnější písně, jako třeba první hity Beatles.

Za ty roky se vystřídalo určitě pár muzikantů. Můžeš nějaké jmenovat?
Kapelou prošlo za 35 let i několik známých plzeňských muzikantů, jako např. Jiří „Mikeš" Milý (Alice, Palice), Michal Röhrich (Semtex, ZNC, Cop), Jarda Želinský ( Turbo), Standa Jurík (Č.rozhlas), Pavel Vlach (New Style, Pilsner Queen Tribute Band).

A současná sestava?
Celých 35 let hraje v kapele kytarista a zpěvák Milan Herbolt (dnešní kapelník), jen o pár vystoupení méně (kvůli vojně) odehrál druhý kytarista a zpěvák Míra Mencl (rovněž zakládající člen). Dalším „vytrvalcem" je basista a zpěvák Jarda Laštovka (od r. 1985). Bubeník Franta Nový (dříve R.U.R., Extraband original ) hraje v kapele už 8 let. Nejmladším členem kapely je klávesista a zpěvák Vašek Kovanda, který ovládá i hru na akordeon (je učitelem v ZUŠ) a stíhá hrát ještě v 3 jiných kapelách. A pozor !, v EGESu hraje už 14 let. Na klávesové nástroje máme alternaci - Pavel Vlach s námi hraje a zpívá hlavně v zimních měsících místo V.Kovandy už několik let. Hrál s námi předtím už v roce 1997-1998 (podílel se i na natočení našeho jediného alba Modrá hodina).
O zvuk a světla se starají Libor Vydra a Olda Kaucký. Oba jsou v kapele už mnoho let. Minimálně 20 let s námi jezdil i zvukař a kamarád Jirka Šustr. Zbylí zakládající členové Holeček a Úlovec vydrželi s přestávkami (vojna) téměř 10 prvních let. Rovněž klávesista a zpěvák Radek Leitl se hlavně v prvních letech výrazně zapsal do historie kapely, a to zejména skládáním písniček a tvorbou textů.
Dalšími muzikanty, kteří vydrželi delší dobu jsou Kamil Hlaváček, Martin Vitáček, Pavel Polák, Petr „Semyon" Lohr, Milan Kejzlar, Pavel Vlach, Franta Adámek.

Když se podíváš zpátky, měli jste ambice dotáhnout to výš? Zúčastnili jste se nějakých přehlídek?
Nikdy jsme se nechtěli muzikou živit, vždycky to byl jen koníček. Na pár přehlídkách jsme si zahráli, ale nejradši máme bigbítové zábavy. Takže hrát profesionálně jsme nikdy ani neuvažovali.

Za minulého režimu provázely mnoho kapel různé zákazy a někdy až komické situace. Jak na tom byl Eges?
Celkem jsme tím proplouvali dobře. Jen pohovory při přehrávkách byly někdy docela legrační, třeba, když si jedna soudružka spletla slova punkrock se slovem pangrot (jako bankrot), a řekla nám: No hlavně nám sem chlapci netahejte ten „pangrot". Tak to jsme měli co dělat se nesmát. Anebo když nám radila, abychom vystupovali v tesilových kalhotách a košilích pastelových barev

V repertoáru jste měli a máte řadu vlastních věcí úspěšné covery s českým textem. Kdo skládá a píše? Nevzpomínám, že byste zpívali ty písně v originále.
Kvlastním i převzatým skladbám nám texty psal nejvíc náš kamarád a taky bývalý spoluhráč Radek Leitl, pár textů napsal Honza Martan, pár dokonce i Jan Nový Cimbura. Občas něco vypadne i z nás, co hrajeme.

Když pominu kazety, které se rozšiřovaly mezi námi fans, tak vaše první nahrávka byla velmi úspěšná - Modrá hodina. Dostali jste nabídku tuto desku natočit nebo bylo vše ve vaši režií?
Desku jsme točili na vlastní náklady ve studiu u Dana Dobiáše.

CD Modrá hodina už na svých stránkách nenabízíte, takže náklad rozebrán?
Původní náklad se doprodal už dávno, na vystoupeních je možno zakoupit kopii.

Ještě se pohybovalo mezi posluchači cd Live 91. Nevím, jestli to je oficiální nahrávka, v každém případě od vašeho posledního počinu proteklo spousty vody. Jaká je situace dnes? Vznikají nové písně a neplánujete něco ještě natočit?
Zrovna jsme si letos řekli, že zas něco natočíme (snad už letos v zimě). Většinu budou tvořit staré pecky, a něco ještě složíme.

14.5.2016 proběhla oslava 35 let Egesu ve Starém Plzenci. Tak pár slov k oslavám hosté apod...
Oslava se povedla, přišlo skoro 200 lidí, Rokáč byl plný, nálada výborná, hráli jsme skoro do dvou ráno. Kromě současného složení kapely vystoupilo i několik bývalých členů skupiny, a to zakladatelé Víťa Holeček a Míra Úlovec, a dále Radek Leitl a Michal Röhrich. V neobvyklé roli zpěváka se představil také náš bývalý technik Pavel Treml. A poprvé ( a snad ne naposled) si s kapelou zahráli i potomci současných muzikantů: Eva Menclová (housle) a Dan Herbolt (zpěv), pro jejichž vystoupení nacvičila kapela 2 nové skladby. K vidění na YouTube jsou zatím 2 krátká videa (EGES 35 years ...), další ještě přibudou.

Domovské město Blovice, základna letní parket Losiná ale oslavy ve Starém Plzenci?
Ano, sály v Blovicích a Losiné jsou drahé, a 500 lidí by nepřišlo. Rokáč v Plzenci byl tak akorát.

Probrali jsme minulost, současnost a jak vidíš budoucnost? Na co se můžou fanoušci letos těšit?
Sestava je stabilní už spoustu let, parta dobrá, tak si to hraní užíváme a doufám, že ještě pár let budem. Snad se povede ještě letos něco nahrát, i když tisíce kusů už toho neprodáme, neděláme si iluze.

Když se zeptám - současný fenomen festivaly - nechcete hrát nebo vás nezvou?
Spíš to druhé, a ani se nikam necpeme. Nejlíp je nám na zábavách.

Chtěl by jsi něco vzkázat fans pozvat je?
Tak určitě. Že si jejich dlouholeté přízně vážíme, a ať se přijdou někdy podívat. Třeba na letní parkety do Hvožďan 11.6., nebo do Železné Rudy 16.7., nebo v srpnu 6.8. Spálené Poříčí, 20.8. Plzeň-Černice, 27.8. Starý Plzenec – Sedlec. 25.12. na vánoční zábavu do LD Blovice. A nebo v zimě na plesy, tam kromě bigbítu hrajeme i lecos jiného, např. písničky Beatles, Olympic, Petra Nováka.

Číst dál...

ZPOVĚĎ JANA LICHTENBERGA KAPELNÍKA THE MYNE!

Asi před rokem jsem v Plzni narazil na Jana v jednom malém klubu a vzhledem k tomu, že měl futrál s kytarou, poslechl jsem si jeho tvorbu na jeho youtube kanálu a velice mne zaujala! Žil celkem dlouho i za velkou louží v USA, kde taky zúročil svůj hudební um a talent. Jan patří k muzikantům, kteří opravdu umí a poslechnete-li si jeho tvorbu, vtáhne vás do svých pocitů. Tenhle člověk mne zaujal nejen muzikou, ale i svou kreativitou. Sám si i tvoří obrazový materiál ke svým songům, v kterých i sám účinkuje a hraje na všechny nástroje. Jan je rozhodně perfekcionista velkého formátu a myslím si, že má rozhodně co říci svojí tvorbou a svou muzikantskou pílí. A tak jsem ho pro vás zpovídal, protože si myslím, že The Myne mají rozhodně co nabídnout a jistě si brzy vydobydou své místo na rockové scéně.

Jak vznikl název pro tuhle kapelu?
Když došlo na to, jak se tohle sdružení bude jmenovat, věděl jsem, že by se to nemělo jmenovat "Mr. YANN", čili "M. Y." NE, - což dává dohromady stručné a snadno zapamatovatelné jméno, které se může přečíst jak česky, tak i anglicky. Pokud se přečte anglicky, bude to znít jako "mine", a čtenář má možnost si vybrat - "moje" (jako "moje kapela") nebo "důl" (na písničky třeba), popřípadě "mina" - (tyjo, tak to je teda "bomba")... Ať si to každý přebere jak chce, pro nás by mělo být podstatné to, že je to snadno zapamatovatelné...

Takže to má opodstatněný význam?
Jó, že je to důl, že ty moje šuplíky se dají vydolovat, protože tam je spousta písniček a hlavně mi šlo o to, když jsem přemýšlel vážněji, že je dobrý mít velice stručný zapamatovatelný název, takže The Myne; a jelikož internetová doména byla volná, tak máme www.themyne.com, kde jsou informace o kapele, termíny vystoupení a odkazy na youtube apod. a vymyslel jsem i logo, což je trojúhelník naruby, což nemá naznačovat Pink Floyd, protože my rozhodně nejsme jako Pink Floyd, možná tu a tam nějakej prvek, protože můj kytarový vzor č.1 je David Gilmour ale těch vlivů je víc, Já sem vyrostl na Beatles a od nich jsem šel k Led Zeppelin a všemu co bylo k mání.. :)

Kapelu The Myne si ale postavil, teď někdy?
Ano, je to celkem nové. Kapelu jsem založil s Mildou (Miloslav Milda Šlesinger), ale Já sem nechtěl kapelu bez bubeníka, klávesáka a tak jsme nejdřív udělali takový folktrio ještě s mojí manželkou Petronilou, která zpívala vocály a chrastila... ale to nemělo dlouhý trvání, prostě to nebylo to, co jsem chtěl dělat. Já sem chtěl bigbít a to tam nebylo, používal jsem samply, aby tam ten rytmus jel. Takže takto vznikala kapela The Myne a po nějakém čase šla spát. Mezi tím jsem odjel pracovně, a když jsem se vrátil, tak mi kamarád nabádal, abych u něj v Hospůdce U mrtvýho kostelníka zahrál a tam se to nějak stalo, z čehož jsem sám překvapený. Vše se to událo během asi tří měsíců.
Nejdřív jsem si tam zahrál sám a lidem se to líbilo a sklidil jsem velký úspěch, a že tedy půjdu zahrát znova, tak jsem oslovil Mildu basáka, s kterým jsem mohl počítat, a v té době jsem potkal v hudebninách u Mikeše Adama, který se tam ptal po zkušebně, kde by mohl cvičit na bicí a tím se započala spolupráce s bubeníkem.
Což mělo opět úspěch U mrtvého kostelníka, tak sem si říkal, zkusíme nějakou kapelu a asi po týdnu mi volal Zdeněk Konečný, klávesista, který hraje s Mildou, jestli nepotřebuju klávesáka (smích) a tak jsme do toho šli :)naplno a kapela byla kompletní!
V tom momentě jsem to začal brát vážně, odehrálo se pár kšeftů a přišel první problém v podobě bubeníka, který se ale celkem rychle vyřešil a dnes je již post bubeníka vyřešen a The Myne je kompletní!

Děkuji Honzo a přeji hodně úspěchu!

Sledujte The Myne na
http://themyne.com
https://www.facebook.com/The-Myne-739131692798621/?fref=ts
https://www.youtube.com/channel/UC_Wj7aE9MOxGGdjzhhM8p0A
http://bandzone.cz/_78769

Carlos Sanchez

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS