Kapela Gallileo ze západočeských Blovic přichází se svým Svatým grálem. Znám její starší alba Jízda a Zůstat stát (obě najdete na www.rockpalace.cz). V loňském roce k mikrofonu nastoupil nový pěvec Jan Tejkal a letos do party přibyly klávesy, které obsluhuje Michal Filina. Kapelu dále tvoří zakládající členové, kytarista Josef Šula a bicák Josef Pazdera, v roce 2010 se k nim připojil basák Jiří Čížek a vloni vedle zpěváka i druhý kytarista Michal Šamšula.
V případě Svatého grálu se jedná o porci soft rocku se svými klady i zápory. Místy mi to připomíná jednu nejmenovanou moravskou kapelu pojmenovanou podle tropického motýla.

Ale to snad není na škodu. Gallileo působí sehraným dojmem, melodie mu není cizí. Jen ty texty jsou takový sladší. Rýmy typu: „Tak si lásko pamatuj, že víra nedá světlo. Někdy i cesty do nebe musí vést přes peklo", jsou poněkud archaické. Nechybí ani srdceryvné balady Černý páv a Sama v sobě se ztrácíš. Všechny chmury ale zahání svižná skladba Popojedem, která je pěkný kvapík. Jen škoda toho vulgarismu v refrénu. Kvapík potom zase střídá další doják Když muži pláčou. Ani Bezesná noc mě moc nebaví. Říkanka v textu dost drhne. Pojďme dál, Anděl coby devátý kus v pořadí je další „pomaláč". Chápu, na holčičky tohle musí zabírat. Na mě moc ne. Desítka Snad pochopíš je pro změnu rychlejší a pro mé ucho líbivější. A houpačka pokračuje, další song je zase ploužák. Poslední píseň je sice na rozloučenou, ale disk končí až bonusem Na věčný časy.

(Jan Holý)

CD KE STAŽENÍ ZDE

Do rukou se mi dostalo dlouho očekávané novinkové album gothic rockové formace Bratrstvo Luny (BL). Oč méně „bratříci" koncertují, o to zajímavější jsou jejich nahrávky. Hlavně grafické provedení je silně nadstandardní. Obaly Bratrstva patří rozhodně k tomu nejlepšímu na našem trhu! Carpe diem (Užívej dne) vyšlo jako výpravný digibook. O grafiku se tentokrát postaral Jaromír Deather Bezruč.

Po úvodním mluveném intru následuje titulní píseň. Ta nezapře gotické prvky, ale zároveň překvapí i prostou rockovou „písničkovostí". Hned další song 2084? je futuristickou vizí. Monotónní opakování jednoho motivu se snoubí se silným textem. Úplně vidím „Návštěvníky" z roku 2084, kterak bilancují své možnosti. Mezi Sfingami zpestřuje ústřední motiv kláves evokující arabský svět. Promenády chimér vrcholí tvrdším kytarovým motivem v závěru, který se o světlo Luny pere s klávesami. I to patří ke gotice! Následuje svižná píseň 451 Fahrenheita, ta je zřejmě inspirovaná románem Raye Bradburyho, který podle Wikipedie popisuje antiutopickou vizi budoucnosti, ve které vítězí povrchní kultura masových médií nad přemýšlivou společností uznávající hodnotu knih. S tesknou náladou si pohrává Šafrán karpatský. Ten kvete většinou hned po roztání sněhu na horských stráních. Proto se skladba láme směrem k veselejším zítřkům. Ty ale neplatí pro Bratrstvo Luny. Další skladbou je totiž První z prokletých inspirovaná románem Jarmily Loukotkové o životě francouzského básníka Françoise Villona. Původ v dějinách stejné země má i předposlední song La Bastille. Ten se nese v baladickém tónu. Pak se ale zvrhne v gotický marš s deklamovaným textem. To nejlepší pak přijde na konec. Na spáleništi ještě plápolají plameny a do toho bublá kytarový mlžný opar. Opus dei! Boží dílo!

Od vydání předchozího La loba Ante Portas alba uplynuly 3 roky. Novinka Carpe diem je celkem čtvrtou nahrávkou BL čítající porci 58 minut. A čekání se vyplatilo! Hlavní protagonisté bratrstva Hrabě R. X. Thámo a Lord Darkthep následovaní svými nohsledy a koncertními spoluhráči odvedli výbornou práci.

Všechny nahrávky Bratrstva Luny lze zakoupit v e-shopu na www.rockpalace.cz. Fandům gotické muziky můžu tuto kapelu jedině doporučit.

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Rocková kapela Dilated z okolí Prahy je pro mě opět velkou neznámou. Strýček Gůgl mi napovídá, že jde o rockovou partu se zpěvačkou. První tóny nahrávky dávají internetu za pravdu. Rockový spodek muziky je jasně čitelný a dostatečně hutný. Zpěvačka Lucka Kadeřábková zpívat opravdu umí. Její hlas je zdravě naštvaný stejně jako naléhavý. Navíc se jedná o pohlednou slečnu, která jistě potěší nejedno mužské oko. Zvláštní kapitolou jsou neotřelé texty, kde lze nalézt řadu slovních hříček. Z bookletu, mimochodem graficky zdařilého, bohužel nevyčtu, kdo je autorem slov. Chybí zde i sestava, což sráží body dolů. Tipnul bych si, že text k Sexuální manéži napsal chlap.

Naopak lyrika balady Čtyři stěny má podle mě „ženské rysy". Dilated hrají pohodovou muziku. Rockový základ okořeňují samply. Ty chybí v poslední skladbě Pátrám. Ta je na disku dvakrát se samply a bez. Skladba má hitové ambice, ale verzi „s a bez" se od sebe nijak výrazně neliší.

Diskografie Dilated čítá tři nahrávky. Po promo snímku z roku 2011 následovalo album 5. Hřích v roce 2011 a třetím počinem je letošní Druhá tvář. Obě alba najdete v distribuci Rockpalace. K mání je i deluxe verze obou cédéček v jednom balíčku za zvýhodněnou cenu.

(HONZA HOLÝ)

CD KE STAŽENÍ ZDE

Plzeňská kapela Paradox vznikla již takřka před čtvrtstoletím, konkrétně v roce 1990 a až na krátkou přestávku na sklonku minulého století, působí na domácí scéně do dnešních dnů. Za dobu její existence prošlo skupinou docela velké množství muzikantů, kteří se později dokázali prosadit nejen v regionálním měřítku. Za všechny je možné jmenovat například kytaristy Radka Kroce (Kreyson), Standu Marhouna (ex - Macbeth), bubeníka Radka Sladkého (Törr), basáka Romana Velinova (ex – Ferat, Fata Morgana, Tudor, momentálně člen E.O.S.) nebo zpěváka Petra Koláře. Od počátečního, spíše heavy/speed metalové vyznění, kdy na akcích vyjma vlastního repertoáru zněly i skladby od Helloween nebo Iron Maiden, se kluci v průběhu let posunuli směrem k rockovým, či hardrockovým vodám, ovšem hutný spodek s výraznými melodiemi a říznými kytarovými riffy v jejich tvorbě i nadále zůstává. Je až s podivem, že, za bez mála 25 let činnosti, se Paradoxu podařilo pořídit pouze dvě alba.

Tím vůbec prvním bylo v roce 2004 vydané CD „Noc v mých očích", tím druhým pak letos představené album „Tak se dívej", které mimo jiných obsahuje i píseň „Šašek a král", jenž pochází z počátků skupiny a byla takříkajíc prvním výrazným hitem Paradoxu, s nímž úspěšně bodoval v regionálních rádiích. Jen je velká škoda, že aktuální placka, na níž se čekalo dlouhých 10 let, obsahuje pouze stejný počet songů, v délce lehce přesahující půl hodiny, protože kvalitního materiálu, který by si zasloužil zaznamenání na CD, má skupina mnohem více. Od již zmíněné krátké pauzy táhne Paradox především trio Tonda Vainar (zpěv, zakládající člen), Miloň Šterner (kytara, ex – Arakain, Moriorr) a Franta Rendl (baskytara, ex – Tanit, Doomsters), které momentálně doplňují kytarista Tomáš Krauz a bubeník Milan Bošek.

(MICHAL FILIPI)

CD KE STAŽENÍ ZDE