Zkuste překročit řeku Rubikon

Kapela Rubicon River z Vlašimi byla pro mě velkou neznámou. Přítel „Gůgl“ mi napověděl, že její kořeny spadají na konec roku 2011, kdy kytarista Vráťa Šonský začal v domácích podmínkách nahrávat skladbu odlišnou od jeho dosavadní tvorby s kapelou Tritol. Původně měl v záměru oslovit muzikanty z regionálních kapel, nakonec z toho vykrystalizovala regulérní kapela Rubicon River. To se psal rok 2012. Taky se dozvídám, že se sice jedná o novou partu, ale její členové už mají ledacos zasebou. V „Řece Rubikon“ se snoubí zkušenosti čtyřicátníků s dravostí mládí v podání o 20 let mladších členů kapely.

V roce 2014 skupina nahrála osmi skladbové CD Kostky jsou vrženy. Pod tímto klišovitým názvem se skrývá 39 minut velice slušné muziky, která by se dala zaškatulkovat plus mínus jako heavy metal, který občas vybočí do dalších stylů.

První skladba je věnovaná bohyni zkázy Kálí. Po takovém nemastném a neslaném úvodu je píseň zajímavě vygradovaná. Dvojkou je Horský vítr, který stojí na silné melodii podbarvené klávesami. Následuje mému uchu libá Bezmoc. Heavymetalový dusot koní s ústředním melodickým sólem. Tohle bude hit. V kytarách je cítit Železná panna, ale to nemůže být na škodu. O x-tou kopii Ironů se ale nejedná. Já dávám palec nahoru. Následující Barbaři se valí krajem a chystají se na Společnici zahalenou v kytarové vozbě. Je to příběh lehčí holky, která se vrátila z „noční šichty“. Parádně vygradovanou záležitostí je song Kriminál, který je plný zvratů a trylkujících kláves. To musí být koncertní pecka stejně jako předposlední píseň Rubicon. To je prostě heavymetalová jízda, z které běhá mráz po zádech. Řeka tajemná svý kouzla má... Pěkný a snadno zapamatovatelný refrén. Rubikon je řeka v severní Itálii, která tvořila hranici římské provincie. A podle zákonů bylo zakázáno vojskům překročit tuto řeku. Její překročení vyvolal vojenský konflikt. V přeneseném slova významu to znamená, že nelze couvnout či vzít rozhodnutí zpět.

A jdeme do finále s temným Vlkodlakem. Opět slyším melodie podobné mnou milované partě Iron Maiden. Ty harmonie tam prostě jsou.

Kluci z Rubicon River nahráli velice silný debut. Všem fanouškům melodického heavy metalu můžu tuto nahrávku jenom doporučit. Nahrávka má solidní zvuk ze studia Rápotice i stylový obal. Co víc si přát? Snad jen bohatší booklet s texty. Jinak je vše v pořádku.

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Koridor vstal z mrtvých a tvrdí: „... a jedeme dál"

Skupina Koridor z Valašska přichází s třetí řadovou deskou po neuvěřitelných 19 letech. Krátce po sametové revoluci, v roce 1990 vydala debut Souboj Titánů-Best Of a o šest let později vyšel Last Song From Friends. Kapela se vrací téměř v původní sestavě: Radek Nohavica – zpěv, Pavel Němec – kytara, Petr Krupa – bicí, Petr Krhovják – basa a benjamínkem souboru je klávesák Karel Piskoř.

Údajně přesně 15.5.2015 v 15.15 hodin vydal Koridor třetí cédéčko, které se nese na pomezí heavy metalu a rocku. Úvodní Dej mi sílu mi přijde jako tuctová skladba s nudným textem. Dvojka Nanga Parbet je zajímavým příběhem 9. nejvyšší hory světa, osmitisícovky, která se nachází na území Pakistánu. Její jméno v hindštině znamená Nahá hora. Právě zde se v roce 2013 odehrál masakr, když ozbrojenci zabili skupinu deseti turistů.

V baladě Zahrada růží zazní jedna z Nohavicových fléten. Na desce totiž v jeho podání hraje příčná i zobcová flétna. Hitové ambice může mít píseň Vstávej, kde jsou slyšet pro Koridor typické klávesy. Hamondky vévodí i následujícímu kvapíku Žokej, která vypráví příběh legendárního „koňáka" Josefa Váni. Snadno zapamatovatelný refrén budou fandové na koncertech jistě často skandovat. Instrumentálka Vánoce s Jane je příliš sladká na to, abych ji dokázal ocenit. Nelze jí ale upřít hráčský um.

Následující Svědomí je pěkně rychlou jízdou, která se blíží stylově až k speed metalu. Vzpomínky jsou vcelku povedenou baladou s klasickým kytarovým sólem uprostřed. To se to bude „ploužit" po parketu. Předposledním songem jedenáctiskladbového kompletu je úderná Čarodějnice. Svěží tempo střídá dunivý marš kytar. Autor textu zároveň zpěvák kapely ale zvolil pro mě nepochopitelné frázování Čaroděj – nice. Ale to je tak jediné, co bych této pecce vytknul. Jinak se mi líbí. Působí svěže.

Na samý závěr kapela zařadila Noc svatojánskou, která se právě blíží. Třeba si vzpomenete, co patří k tomuto magickému večeru. Svatojánská noc je evropský lidový svátek slavený v předvečer 24. červnu, svátku Jana. Ano, jsou to svatojánské ohně, pálené na kopcích, které symbolizují Slunce, které je v době letního slunovrat na vrcholu sil. Kolem ohňů lidé tančí a skáčou přes jeho plameny.

Aktuální album Koridoru je zabaleno do slušivého několikastránkového obalu. V něm jsou fotky a profily jednotlivých muzikantů. Ty ale podle mě patří spíš na webovky. V bookletu bych uvítal spíš texty písní. Snad na další nahrávku Koridoru nebudeme čekat dalších 19 let. To bychom se taky nemuseli dočkat 

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Komat navzdory jménu žije naplno již 15 let

Východočeská kapela Komat z Chvaletic oslavila své patnáctiny stylovým výběrem nazvaným 15 let v Komatu. Na album nahrála 15 největších hitů, které dostaly nový kabátek. Všechny písně dostaly nový kabátek. K podobnému kroku nedochází často. Většinou skupiny posbírají pecky ze svých předchozích desek a sesmahnou je k sobě a zlaťáčky se začnou kutálet. To není případ Komatu. Ten věnoval síly a peníze k natočení nových verzí léty prověřených písní. K podobnému kroku se v minulosti odhodlal na naší scéně snad jedině Harlej.
Typickým poznávacím znakem Komatu je heavy metal se zpěvačkou v čele. I když lepá děva nebyla v kapele vždy. V prvních letech si kluci vystačili sami  V roce 2006 sestavu kapely „rozšířila" tehdy třináctiletá Leona Šenková. Ta po úspěchu v Superstar odešla na sólovou dráhu. V roce 2011 kapelu posílila Adéla Šimonová, kterou na jaře 2014 vystřídala současná zpěvačka Aneta Smolíková. Komat v současné době tvoří dále kytaristé Olin Rokyta a Honza Čížek. Basu pevně třímá Marcel Střížek. Klapky kláves mačká Jakub Hudec. Muziku tvrdí milovník death metalu, bicák Michal Smutný.
Na svém kontě má Komat pět desek. Prvotinou byla Doba prokletá z roku 2000, kterou následovala Vzhůru do Komatu v roce 2003. O pět let později kapela vydala Prokletí. V roce 2011 vyšla zatím poslední pořadová deska s názvem Dej si říct. Aktuální desku kapela kompletně nahrála ve studiu Smaragd svého kytaristy Olina Rokyty. Nově byly do pásů zaznamenány všechny skladby kromě pecky Dej si říct, ta prošla jen novým úpravou zvuku, protože se původně točila též na stejném místě.
Patnáctka recenzovaných skladeb se prolíná jednotlivými řadovými deskami jako pomyslný had. Mně dosud neznámou skladbou je úvodní Cesta, ve které se mi líbí místy kulometné bicí. Po Prozření následuje hit Sekretářka a zdařilá balada Řeka. Smyčcovým podkladem zaujme i „pětka" Dej si říct. Klávesové party uvádí další dva songy. Těmi jsou Skleněné oči zpívané Adélou Šimonovou a zajímavě vrstvená Loutka. Song Žít ve světě sráží říkankový text. To následující Rytíř je úplně jiný kafe. Pěkně rychlá jízda s heroizujícím textem. Další peckou je „pánská" vypalovačka Potřebuju sex. Drsná zpověď mladého honiče. Satan to Hell zpívala původně dračice Leona. V jejím podání se mi líbila píseň víc. Aneta ji totiž zpívá příliš „krotce". Zato Rozkvetlé ohně jsou parádní jízdou, která upoutá až motorkářskou dravostí. Výbornou skladbou j následující hitové Prokletí. Z předposledního Rebela cítím vliv starých německých part, ale to není vůbec na škodu. Zajímavou výpovědí je závěrečná speciální skladba, která dala vlastně celému kompletu jméno. 15 let v Komatu je totiž zhudebněná historie kapely, v jejímž textu se objevují všichni členové a desky. Zajímavý nápad. To chce fakt odvahu!
Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Použijte Manual a smějte se

Královéhradecký Manual přichází s novou nahrávkou po deseti letech své existence. Jedná se celkem o čtvrtý zářez v diskografii. A musím říct, že to je řez velice povedený. K tomu přispěl i autor komiksového zpracování bookletu Petr Netík.
Nahrávku sice sráží zbytečně sprosté intro, které mi k ostatním skladbám nepasuje. Tohle se Manualu fakt nepovedlo, dalo by se říct. Jenže se jedná o autentickou nahrávku opileckého blábolení totálně našrot zpitého nejmenovaného člena kapely, který z parku volal kolegovi, jaký právě složil hit.
Naštěstí následují další již plnohodnotné písně, které jsou úplně o něčem jiném. Příjemnou záležitostí je hned druhá skladba, která dala celé desce název. Tak se směj je příjemný hard rock s prvky heavy metalu. Solidní pěvecké a hráčské výkony stojí na pevné rytmice. Celá deska má opravdu velice slušný zvuk, všechny nástroje jsou čitelné a nahrávka nepostrádá dostatečnou dynamiku.
Následují šlapavý Strach a Pekelný Vánoce. Zvlášť jako druhý jmenovaný song mi svou náladou připomíná milované AC/DC. Parádní rokenrol se zajímavým textem, který vypráví, jak to chodí, když chybí prachy a jak se pak nedaří při přípravě údajně nejkrásnějších svátků v roce. Jak pro koho. Manual má Vánoce asi pekelný!
Mám dovolenou, nemám, to kecám. To je jen název dalšího songu s trošku dětským refrénem. Ale není to pitomost, je to taková veselá záležitost. Ve stejném duchu pokračuje i Má drahá. Zpověď borce, který dal své ex sbohem!
Midnight hunters je motorkářská hymna se vším všudy. Moc pěkná záležitost. To bude hit! Stejné ambice má i povedená balada Jako loutka s naléhavým textem. Povedenou záležitostí je postupně vygradovaná Tak pojď. Je to skladba staršího data, kterou ale kapela moc nehrála a oprášila ji až teď. A dobře udělala. Z poklidného začátku vznikne pěkná rubanice, která se na samém konci vlastně vrátí na začátek.
Závěrečný opus Zima se blíží zavítá až na pomezí art rocku. Parádní muzikantská záležitost a hodně barevná muzika s nezvykle dlouhou stopáží. Sedmiminutová instrumentálka láká pustit si desku znova. A tak by to mělo být!
Velice dobré melodie a „čitelné" refrény patří k poznávacím znamení Manualu na nahrávce Tak se směj. Zkuste použít návodu a při poslechu se smát.

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE