Čtyřicet pět let na scéně. To už je pořádný kus historie, stovky odehraných koncertů, tisíce kilometrů a hlavně nespočet vzpomínek na dobu, kdy taneční zábavy žily naplno. Kapela Eges své jubileum oslavila přesně tak, jak se sluší a patří – poctivým koncertem plným muziky, emocí a návratů do časů, na které se nezapomíná.

Úvodního slova se ujal principál Milan Herbolt, který připomněl historii kapely a postupně provedl publikum jednotlivými obdobími i někdejšími sestavami Eges. Bylo znát, že pro mnoho přítomných nejde jen o obyčejný koncert, ale o návrat do let, kdy víkendové zábavy bývaly společenskou událostí číslo jedna.

Pak už se naplno rozjela muzika a vše šlapalo jako po másle. Lidé se bavili od prvních skladeb a Eges jasně ukázali, že ani po pětačtyřiceti letech neztratili energii ani chuť hrát. Velmi dobře fungovaly především jejich vlastní letité skladby, které mají stále své kouzlo a publikum je přijímalo s nadšením. Kapela ale nezůstala jen u vlastní tvorby a pustila se i do známých cover verzí. Zazněly skladby od kapel jako Survivor, Skwor, AC/DC, Slade nebo Scorpions.

Zlatým hřebem večera se bez debat stalo vystoupení Evy Urbanové, která se vedle operních árií nikdy netajila svou láskou k rockové muzice. A právě to bylo na pódiu znát. Její podání legendární skladby „Still Loving You“ od Scorpions mělo obrovskou sílu a publikum nadchly i další rockové klasiky – „Rebel Yell“, kterou proslavil Billy Idol, a nesmrtelná hymna „We Will Rock You“ od Queen.

Do oslav se zapojili také někdejší členové kapely Mencl, Laštovka, Polák, Adámek…. Nechyběla ani mladá krev, jako host se představil - junior Dan Herbolt, který si střihl skladby od Bon Jovi a AC/DC. Celý večer tak působil jako velké setkání muzikantů, přátel a fanoušků, které spojovala stejná hudební minulost.

Každopádně šlo o skvěle vydařený večer, ze kterého odcházel snad každý spokojený. My, kteří pamatujeme legendární éru tanečních zábav, jsme si mohli alespoň na pár hodin připomenout dobu, která měla své neopakovatelné kouzlo. A kdo ví — třeba se Eges po tomto úspěšném koncertu pustí i do nového materiálu. Byla by rozhodně škoda, kdyby tahle kapela zůstala jen u vzpomínek. Děkujeme

pro rockpalace.cz - Luboš Ptáčník
úvodni foto FB Eges

Každá kapela si občas projde momentem, kdy se obloha lehce promění. Jedna hvězda zapadne, jiná se objeví – a příběh pokračuje. U DanGar Six přišla personální změna po vydání alba Noc, kdy nevyjdou hvězdy, ale místo nejistoty přišla nová energie. S novým členem v sestavě, vinylovou podobou aktuální desky a plánem na další materiál vstupuje kapela do další kapitoly bez brzd a bez ohlížení zpět.

Vaše poslední deska Noc, kdy nevyjdou hvězdy byla vydána loni v květnu a okamžitě si získala pozornost fanoušků (recenze) a nyní se dočkala i vinylové podoby. Jaký byl pro vás proces uzavírání téhle etapy před tím, než došlo ke změně ve složení kapely?
Dan: Byl jsem lehce nervózní, protože jsem věděl co bude následovat.
Patrik: Celá tahle etapa nahrávaní a lisu cd a lp byla alespoň pro mne hodně náročná. Časově i psychicky. Ale myslím, že nakonec se vše podařilo a stálo to za to. Jsem velice spokojený i proto, že i teď po nějaké době si tu muziku rád „jen“ poslechnu :D.
Michal: Nebylo to vůbec lehké rozhodování, ale věděli jsme, že prostě musíme něco změnit. Přinést do naší muziky něco nového, nový svěží vítr. A další otázkou bylo to, jakým způsobem to udělat. Prali jsme se s tím poměrně dlouho, ale nakonec se řešení našlo (nebo spíš tak nějak vyplulo na povrch samo) a výsledkem byla personální změna. Nicméně pro tvorbu nové fošny se s touhle proměnou ještě moc nepočítalo a tak se tato kapitola uzavřela až po vydání třetí desky Noc, kdy nevyjdou hvězdy.
Matěj: Proces uzavírání byl velice energický a spokojený, ale pravda je, že byl i dost napjatý, byli jsme neskutečně rádi, že se album chytlo a fanouškům se líbilo, ale tušili jsme, že bude muset dojít ke změně a celou kapelu to po vydání desky trochu rozhodilo a bylo to na koncertech znát.

Nedávno jste oznámili změnu v sestavě — basovou kytaru převzal Radan Jareš. Co pro DanGar Six znamená jeho příchod a jak se projevil v hudební i lidské dynamice kapely?
Dan: Rytmika se posunula o třídu nahoru. V kapele jsme si začali říkat věci o kterých jsme dřív radši mlčeli.
Patrik: Rozhodně ohromný posun dopředu. Spolupráce basy a bicích je klíčová a to nový basák moc dobře ví. Naši muziku tím posunul na úplně jinou úroveň, protože za svoje odehraná léta ví co přesně má basa hrát. Sám si vymýšlí nové a lépe padnoucí harmonie k jinak již hotové hudbě, prostě paráda.
Michal: Radan přinesl do kapely nový svěží vítr, co se týče pojetí basového partu a dosud vydané skladby doznaly jistých změn defacto už při první společné zkoušce. Nutno říci, že nás všechny překvapil svým přístupem a nápady a hudba DanGar Six tak získala v rytmické části zcela jiný rozměr. Co se týče poznání té lidské stránky, jsme spolu teprve krátce, ale Radan je velmi veselý člověk, který zatím dobře zapadá do kolektivu.
Matěj: V kapele to určitě znamená posun zas o kousek dál, Radan je výborný basák a skvělý člověk se kterým si celá kapela sedla.

Jak jste se s Radkem sehrávali po jeho nástupu? Znali jste se? Měl vliv i na repertoár Noc, kdy nevyjdou hvězdy v období koncertování po jejím vydání, přestože deska vznikla před touto změnou?
Dan: Ano, znal jsem ho z kapely, kde jsem kdysi působil. Věděl jsem, že je dobrý. Vliv na repertoár neměl, přišel k hotovým věcem, do kterých si svůj part udělal dle svého gusta.
Patrik: Já ho neznal, ale hned po prvním úderu do strun svého nástroje mi bylo jasné, že to bude masakr. Předlohu měl danou, dělat nějaké zásadní změny nedávalo smysl ani jemu. Jen si to prostě hraje po svém a hraje více basovou (rytmickou) kytaru .
Radan: Sehrání proběhlo rychle na 2 zkouškách a poté jsme vyrazili koncertovat. V době vzniku Noci jsem byl členem své předchozí kapely (Blue Rocket), podílel se na jejím tehdejším materiálu a na tvorbu DG6 logicky neměl vliv.
Michal: Většina z nás poprvé viděla Radana až na zkoušce. Já vlastně dodneška ani nevím, jak se k nám dostal ? ? ? Co se týče vlivu na vznik nový desky, tak v plánech kapely ještě nefiguroval. Basová část byla zcela prací Pepy Ivaniče.
Matěj: Když Radan nastoupil do kapely byl jsem velice překvapený jak rychle se vše dokázal naučit, já osobně jsem ho neznal ,ale musím říct že do DanGar Six velice rychle zapadnul a protože náš předchozí basák DD Choze se na nás trochu vykašlal a sezónu neodehrál , byly jsme rádi že se Radan dokázal tak rychle naučit fungování v kapele a hlavně náš repertoár .

Přinesl nový člen do kapely jiné impulzy nebo přístupy, které jste si při tvorbě materiálu dřív neuvědomovali? Jak ovlivňuje váš zvuk nyní?
Dan: Ano. Basa konečně basuje. Hra je učesaná a přesná.
Patrik: Rozhodně ano. Ty léta zkušeností v různých žánrech jsou opravdu znát. Jak už jsem řekl, spolupráce s bubeníkem je pro něj klíčová a od toho se vše odvíjí. Je si samozřejmě moc dobře vědom toho jaké zvukové frekvence mu přísluší a tím pádem výborně vyplňuje spodní pásmo.
Michal: Jak už jsem zmiňoval v předchozích odpovědích, je to zcela jiná dimenze rytmické složky našeho repertoáru. Pro kapelu to znamená zase posun o značný kus dál. Některé změny, které nyní vnímáme, jsou pro nás velmi příjemným překvapením. Některé songy jsou zcela jiné.
Matěj: Koncerty jsou od nástupu Radana mnohem více dynamické a ,,Metalové,, jak jsem řekl, Radan je skvělý basák a zvuk který s námi tvoří zní prostě dobře.

Vinylová verze vašeho posledního alba je pro fanoušky velkou událostí. Co pro vás osobně znamená, že „Noc, kdy nevyjdou hvězdy“ vyšla i ve vinylu, a jaký má podle vás tenhle formát v dnešní době význam?
Dan: V dnešní době je to hlavně sběratelský formát, který je na vzestupu.
Patrik: Nejsem sběratel, ani cd. Každopádně naše vinyly mám vystavené ve svém hudebním koutku. Myslím, že velkou roli u toho hraje také výborná grafika, která právě na LP díky své velikosti vynikne (pokud to někdo nemá zastrčené někde mezi Crematory a Dream Theater :D )
Michal: Význam je zcela zřejmý – vinyly se zpět přihlásily o slovo a to nejen ze spektra sběratelského, ale jsou i takovou trochu trendy záležitostí. Když to vezmu z pohledu kapely, tak je to nejen další splněný sen, ale další krok směrem k fanouškům, o které je potřeba se starat. A taková oboustranná radost je nezbytná ?
Matěj: Já osobně z toho mám velkou radost už od prvních desek co jsem sbíral jako malý, Metallica, Iron Maiden, Led Zepelin, ty všichni měli krásné desky a já byl nesmírně rád že Noc, kdy nevyjdou hvězdy vyšla i ve vinylu, myslím že pro sběratelé a opravdové fanoušky muziky to má význam stále.

Kapela má za sebou tři studiová alba. Jak byste porovnali přístup k Noci, kdy nevyjdou hvězdy s předchozími deskami z hlediska kompozičního i textového procesu?
Dan: Nepřijde mi, že bychom dělali něco jinak a víc.
Patrik: Za mě jsme tomu dali trochu víc (já teda určitě). Každopádně nejvíc z nás to dopředu posunul producent Martin „Holly“ Hollandr u kterého jsme natáčeli. Dal tomu jiný rozměr. Texty jsme ve skoro finální podobě upravovali během nahrávaní aby lépe zapadly do hudby, vlastně trochu i frázování, ale opět za přispění Martina, jemu patří velké DÍKY.
Michal: Přístup k tvorbě poslední desky nebyl výrazně odlišný od těch předchozích, nicméně jsme chtěli ještě více přibrousit kytary a udělat z rock-metalových riffů ryze metalové. A myslím, že se to ve větší míře podařilo. Díky několika aspektům, mezi nimiž bych měl zmínit i příchod Matěje a jeho spolupráci s Patrikem, která přinesla své ovoce. Co se týče textového procesu, tak tam to bylo trochu napínavější a některé části songů se měnili ještě ve studiu. Pro příště bych se tomuhle ale rád vyhnul a do studia šel s finální verzí.
Matěj: Noc, kdy nevyjdou hvězdy je pro kapelu DanGar Six průlomová deska a zase je o několik levlů výše něž předchozí alba, což je znát jak na hudbě tak i na textech, kde si myslím, že se u tohoto alba do textů zapojila většina kapely.

Co vás při tvorbě nových skladeb aktuálně nejvíc inspiruje? Je to osobní zkušenost, témata doby, nebo spíš potřeba hudebního sebevyjádření?
Dan: Asi to bude sebevyjádření. Ale snažili jsme se tentokrát více držet jednoho tématu, který výchází z doby ve které žijeme.
Patrik: Do textů se nehrnu. Co se týče hudby, tak se říká, že vše už je zahráno. Když je nejdříve text a až pak děláme hudbu, tak se snažím ho zahrát prostě na kytaru. Někdy mě políbí můza, jindy zase něco slyším a říkam si, hele, ja bych to ale zahrál spíš takle – a ono z toho vzejde něco co se dá použít.
Michal: Pokud se budeme bavit o textech, tak tady bych použil rčení „šest hlav, šest názorů“ nebo spíše nápadů. Něco nese znaky přímo ze života kapely, něco z osobního života a něco je tak trochu z oblasti „DREAM LIFE“ (a nebo i „DREAM LIVE“) ? Ale s tím, jak čas plyne, se zamýšlíme i na jinými tématy. Necháme se sami překvapit, co nás ještě napadne a použijeme v budoucí tvorbě.
Matěj: Mě osobně nejvíce inspirují pocity, můžou být šťastné, smutné, melancholické, naštvané, ale vše se dá nějak převést do muziky. Vždy jsem dělal muziku s láskou a vždy ji tak dělat budu, občas mám období kdy nedokážu vymyslet ani riff, ale nikdy si z toho nic nedělám, vím že hudba není matematika a nedá se plánovat kdy a jak co bude. Ona si žije vlastním životem a my se občas vezeme po jejím proudu

Jak to aktuálně vypadá s vaší další tvorbou? Je po vydání alba Noc, kdy nevyjdou hvězdy prostor na nové skladby, nebo se teď soustředíte hlavně na koncertní kapitolu?
Dan: Hlavně na koncerty.
Patrik: Spíš to budou ty koncerty a natáčení videoklipů, bez kterých se dnes žádná kapela neobejde. Ale nějaké náznaky nové tvorby jistě jsou. Ale to chce čas, kterého máme všichni nějak málo – divná doba.
Michal: Vzhledem k pracovnímu vytížení všech členů kapely (značná část je rozlítaná po republice a někteří dokonce i po Evropě) je to s přípravou nových věcí trochu složitější, ale nějaké nápady jsou už v zárodku. Jde o to si to připravit, nachystat a představit na zkouškách. Takže spíše se teď zaměřujeme na koncertní sezónu, dolaďujeme ještě nějaké další efekty, choreo, play-list, aranžmá stávajících skladeb. Ale nápady jsou, snaha něco tvořit taky, takže se snad brzy pustíme do práce na další desce.
Matěj: Určitě se soustředíme na koncertní kapitolu. Ale i tak pomalu každý z kapely chodí s různými nápady na nové písničky, které občas na zkouškách diskutujeme a posouváme dál.

Máte už představu, kam by se DanGar Six mohli posunout na další nahrávce, nebo je zatím brzy mluvit o konkrétních plánech směrem k dalšímu albu?
Dan: Není to pro mě tak důležité. Hlavně že hrajeme.
Patrik: Nějaká představa by byla, ale 6 hlav znamená 6 názorů. A umět to všechno skloubit a ukočírovat není lehké. Každopádně už tohle poslední album ukázalo kam směřujeme. Rozhodně nebudeme hrát žádné cajdáky. Chceme si udržet rychlost a melodie, ale klidně i lehce přitvrdit ve stylu Doteku Smrti.
Michal: Co se týče textů, nakousli jsme nějaké tématické oblasti v hospodě u piva, ale byly to spíš jen návrhy hozené do placu. Na ničem konkrétním jsme se zatím nedohodli. Samotná hudba je teprve v zárodku, jak jsem zmínil v jedné z předešlých odpovědí, takže očekávání a představy zatím nejsou žádné, v tuto chvíli se soustředíme na koncerty.
Matěj: Určitě si myslím, že kapela se chce posunou dál a u dalšího alba je jejím cílem zase ho o něco překonat a nové album dostat zas o kousek dál. A myslím, že s Radanem se nám to povede.

Na scéně jste poměrně dlouho a máte za sebou řadu koncertů po klubech i festivalech. Jaká je vaše strategie pro koncertní sezónu 2026 a co byste fanouškům doporučili navštívit, abyste s DanGar Six zažili opravdu silný zážitek?
Dan: Kamkoliv, vždy se snažíme podat maximální výkon.
Patrik: Důležité je, aby fanoušci chodili na koncerty. Pořádáme i vyloženě naše akce, nejen v klubech ale i sálech a open air. Kde nás můžou vidět si zjistí na našich stránkách či sociálních sítích. Snažíme se trochu více cestovat dál z libereckého kraje a musím říct, že odezvy jsou parádní. Takže snad to tak vydrží. Ve větších prostorách se dá dělat i větší show (ohně, jiskry, mlhy, …), takže ať si každý vybere. 14.11. budem hrát v Liberci s Tublatankou, to by si asi fanoušci opravdu neměli nechat ujít.
Michal: Vyloženě pevně daná koncertní strategie, který bychom se drželi, není. Je v plánu navštívit co nejvíce nových destinací a představit naši hudbu těm, kteří o ní nemají vůbec povědomí. Ale víme, že jenom tohle nestačí, takže nenápadně i rozšiřujeme náš ansámbl lidí o ty, kteří se kolem cirkusu s repertoárem DanGar Six vzdáleně pohybují a kteří nám pomohou dílo více zviditelnit třeba přes sociální sítě.
Pokud jde o samotné koncerty, těch zas není tak moc, že by z toho byla 50-koncertní šňůra za rok, takže doporučení je jednoduché. Pokud máte čas a chuť, budeme neskutečně rádi za vaši podporu kdekoliv a kdykoliv. Souhrn koncertů je jak na našich webovkách dangarsix.cz, bandzone, bandsintown a dalších, tak i ty aktuální akce se snažíme podporovat pomocí facebooku, instagramu…Za vypíchnutí stojí určitě účast na letním Masters Of Rock nebo podzimní koncert s Tublatankou v Liberci.
Matěj: Tento rok nás čeká hromada skvělých koncertů, jak Masters of rock, tak v Liberci hraní s legendární kapelou Tublatanka. Stejně tak i DanGar Six Open Air Fest, který bude v Jablonci nad Nisou.

Když se ohlédnete za touto etapou kapely, co byste řekli, že je momentálně vaše největší síla jako kolektivu a co vás žene dál?
Dan: Vše se uklidnilo. Nekoukáme na sebe skrz prsty. Je větší pohoda v kapele a pak i větší spoleh při hraní.
Michal: Nedá se nezmínit kolektiv, který se kolem nás motá a pomáhá nám s bednama, vizualizací na pódiích, merchem a spoustou dalších věcí, který k tomuhle šílenství patří. Jejich energie, se kterou se podílí na fungování kapely nás neskutečně nabíjí. A určitě fanoušci, kteří na nás chodí. Bez nich by to prostě nešlo a zaslouží si velký díky za famózní podporu. Když to vezmu z čistě hudebního hlediska, tak tím hnacím motorem je progres, který kapela za ty roky udělala a kam až jsme se dostali s nápadem na tvorbu, jeho provedením a kvalitou zvuku. To je dost silný příběh a sen na to, aby to pokračovalo dál.
Matěj: Myslím, že dál nás žene přátelská atmosféra na koncertech, skvělí lidi, které tam potkáváme. Koncerty, kde vidíme hromadu fanoušků, který nás chtějí slyšet a radost, že nesedíme doma na prdeli a něco děláme.

Křest prvního výběrového vinylu je vždycky moment, který kapelu posouvá o level výš. Alžběta si pro tenhle krok vybrala prostředí Nepál Festu, kde se spojí koncert, atmosféra open air akce a samotný křest desky v jeden večer. Co všechno tenhle den přinese a proč by u toho fanoušci neměli chybět?

Honzo, před důležitou akcí, které se dnes budeme věnovat vás ještě čeká vystoupení v Dolanech – které se hodně mimo vaše „domácí“ teritorium, kam se ale vracíte opakovaně jako jedna z mála kapel. Jak se tahle spolupráce vlastně zrodila?
Ahoj Honzo, už nevím přesně, ale asi dvakrát když jsme se s pořadatelem domluvili se akce zrušila. Myslím, že kvůli počasí. On nás tam ale stále chtěl a tak jsme započali myslím fajn spolupráci. Minulý rok jsme tam hráli s kapelou Hamr a konečně i to počasí vyšlo na jedničku. Moc jsme si to užili. Letos to bude společně s Dogou.

Zdá se, že se vám v západních Čechách docela daří – pravidelně se vracíte do Dolan i na plzeňskou Šeříkovku, kde má vaše koncerty vždy skvělou odezvu. Jak se vám na západě hraje a čím si vysvětlujete tuhle silnou reakci publika?
Krom kapelnictví mam v Alžbětě na starosti i E-shop a Plzeň a okolí bylo vždy místo, odkaď přistávalo od samého počátku kapely spousty objednávek. Tak třeba pomáhá i toto. Každopádně to jsou místa, kam se moc rádi vracíme.

Blíží se křest vašeho výběrového vinylu – kdy a kde přesně se tenhle moment odehraje a co všechno se v ten večer chystá?
Tak vše vypukne v sobotu 23.5.2026 v obci Nepolisy na Královéhradecku. Vyjmečně budeme hrát se třemi kytarami, chystáme velkoplošnou projekci, natáčení klipu a i nějaké překvapení. Návštěvníci zde mají možnost celý víkend stanovat, bude zde samozřejmě spousta jídla a pití vč. zajištěných snídaní. Do 18ti let je vstup zdarma a kdo by chtěl strávit v Nepolisech celý víkend tak sobotě předchází páteční Folk fest.

Kdo tvoří dnes kapelu nesoucí jméno Alžběta, představ nám členy.
Naše sestava se občas změní jen na bubenickém postu. Jinak jádro je stále stejné. Lídr kapely a zpěvák je Radek Řezníček, na basu hraje Pavel „čmelák“ Bělík, kytaru Richad Kaloč, který alternuje s Mírou Vejvodou. Bicí nám zkrášlila před víc jak rokem Anetka Smetáčková a druhou kytaru hraju já.

Proč jste se rozhodli vydat právě vinyl v době, kdy CD ustupují a hudbě dominují streamovací platformy?
Je to čím dál častější přání našich fanoušků a posluchačů. A protože hudba se dělá hlavně pro ně, tak nebylo co řešit. A oslava 15ti let je myslím skvělá příležitost i pro takovou oslavu.

Proč jste si jako místo křtu vybrali právě Nepál Fest – čím je pro vás tahle akce výjimečná?
Nepál fest je festival, kde panuje vždy skvělá atmosféra, polovina kapely zde i bydlí a festival společně s obcí Nepolisy i pořádáme.

Bude křest součástí klasického koncertu, nebo chystáte něco, co z toho udělá jedinečný večer?
Jak jsem říkal bude zde velkoplošná projekce a spousta dalších věcí pro umocnění zážitku, chceme aby křest i oslava 15 ti let na scéně byly pro většinu lidí plná hezkých vzpomínek.

Počítáte na křtu s účastí kmotra – a pokud ano, můžete prozradit, kdo to bude? A objeví se i nějací hosté, nebo si celý večer vezmete do vlastní režie?
Nebudu říkat přímo jméno, ale pokřtí nám to naše největší a nejvěrnější fanynka. Někdo, koho já sám už považuju spíš za součást kapely a lidí kolem ni.

Alžběta je známá svými výraznými obaly, můžeme se těšit i na nějaký booklet??
Na obalu jsme si dali jako vždy záležet. Bude otevírací s vloženými texty a po pěti letech bude jeho hlavním motivem opět fotka kapely. Tentokrát vylepšená o naši Anetku. Samozřejně bude společně s deskou i nový textil, tašky, placky atd....

Jak jste přistupovali k výběru skladeb na vinyl – je to průřez tím nejzásadnějším, nebo jste šli i po méně očekávaných věcech?
Je to podle nás to nejlepší, co Alžběta za 15 let vytvořila včetně několika skladeb z nové desky.

Kolik skladeb se na desku nakonec dostalo a jaký celek to jako vinyl tvoří?
Jde o deset skladeb.

Vinyl vychází k 15ti letům, budou se skladba lišit o proti CD, které jako "bestofka" vyšlo k 10. výročí kapely?
Před pěti lety jsme vydali CD 10 let a z něho tam určitě nějaké skladby, jakožto Zastavte motory, Čachtická paní a další budou. Toto LP k 15ti letům vychází pouze na vinylu a žádné CD k němu vydávat nebudeme. Skladby jako Svět bez Válek, Čarodějka či Dopisy do nebe na CD vyšly teprve nedávno v Srpnu, tak dávat je znovu na CD nám přijde jako zbytečné. Třeba až k letům dvaceti.

Bude vinyl k dispozici už během křtu na místě, nebo si na něj budou muset fanoušci ještě počkat?
Den křestu bude prvním dnem, kdy deska půjde koupit, takže si ji můžete z Nepolis odvézt rovnou domů.

A na závěr – proč by si fanoušci neměli tenhle křest nechat ujít?
Z naší zkušenosti byly všechny ročníky Nepál Festu s kouzelnou, řekl bych až s úžasnou atmosférou. A teď když nás čeká společná oslava 15ti let na pódiu i pod pódiem nebude tomu určitě jinak. Už se na to všichni moc těšíme.
Tak doražte a pojďte si to společně užít.

Festivalová sezóna startuje a Rockpalace má jasno. Mezi desítkami akcí vyčnívá The Legends Rock Fest jako jistota kvality – nejen díky silnému line-upu, ale především díky výjimečnému zázemí Areál Zahrada, které dává celé akci neopakovatelnou atmosféru. Kombinace velkých jmen a prostoru pro regionální kapely pak vytváří vyvážený celek, který dlouhodobě funguje.

Kam letos zamíříš na festivaly, když začíná sezóna?
Letos mám jen dva festy, dost už rok řeším zdraví, vše vyvrcholilo v březnu další operací a rekonvalestence je dost dlouhá. Nehoním kvantitu, spíš kvalitu a atmosféru – proto vybírám festivaly, které mají dlouhodobě úroveň a dávají smysl i z pohledu fanouška.

Který festival je pro tebe letos hlavní?
Jednoznačně si letos nenechám ujít The Legends Rock Fest. Ten festival má stabilně vysokou úroveň a za ty roky mě v podstatě nikdy nezklamal – ať už jde o organizaci, dramaturgii nebo celkový zážitek. Právě ještě běží zajímavý předprodej.

Hodně se mluví o místě konání. Čím je výjimečné?
Zásadní roli hraje Areál Zahrada, kde se festival koná. To místo není jen „plocha pro koncerty“, ale plnohodnotná součást celého zážitku. Areál je zasazený do zeleně, působí velmi přirozeně a kompaktně – nikde se zbytečně nepřechází velké vzdálenosti, všechno je přehledné a dostupné. Má až překvapivě útulnou atmosféru na to, že jde o větší akci.

Velkým plusem je i to, že prostředí nepůsobí anonymně. Má charakter, vizuální identitu a určitou „domáckost“, která se dnes na festivalech často ztrácí. Člověk tam nepřijede jen na koncerty, ale tráví tam čas rád jako celek. To je něco, co se nedá jednoduše nahradit – a právě proto se tam vracím, stejně tak tisíce dalších, kteří Areál zahrady jednou „ochutnali“.

Vracíš se tam pravidelně?
Ano, jezdím tam už několik let prakticky přes celou republiku. Je to pro mě jistota – vím, že ten festival funguje, a zároveň každý rok přijde s něčím novým, takže to nikdy není stereotyp.

Na koho se letos nejvíc těšíš?
Tak je letos hodně silné obsazení, Škwor, Protheus, Walda Gang, který mě neuvěřitelně baví, těším se na Hejtman a největší očekávání mám opět od Panoptiko, které jsme viděl v Karlíně a byl to koncert rocku. Je to kapela, která má energii a naživo dokáže strhnout publikum, což se do festivalového prostředí ideálně hodí.

Jak hodnotíš výběr kapel obecně?
To je další silná stránka The Legends Rock Fest. Vedle velkých a zavedených jmen, která přitáhnou pozornost, festival pravidelně dává prostor i regionálním kapelám. To považuji za důležité – jednak to podporuje scénu, jednak to přináší pestrost.

Díky tomu se tam člověk nedívá jen na „jistoty“, ale má šanci objevit i nové nebo méně známé kapely, které často překvapí. Tenhle mix funguje dlouhodobě velmi dobře a je jedním z důvodů, proč si festival drží kvalitu.

Plánuješ i další festivaly?
Ano, další a vlastně první zastávkou bude Basinfirefest, který má letos hodně silný program.

Čím je pro tebe specifický?
Pro mě je klíčový hlavně čtvrteční program. Vystoupí tam XIII. století, což je kapela s jasnou identitou a silnou koncertní historií. Zároveň dorazí Blackie Lawless se svou kapelou W.A.S.P., což je jméno, které má ve světě heavy metalu dlouhodobou váhu a pro mne je to srdeční záležitost. A strašně rád zase uvidím kamaráda Pepu Bruhu a i BFF je skvělej festival a pak z chalupy to mám kousek.

Co od letošní festivalové sezóny očekáváš?
Stabilní kvalitu a zároveň moment překvapení. Festivaly, které navštěvuji, mají tradici, ale zároveň se snaží posouvat dál. A přesně to je kombinace, která mě baví a kvůli které se na sezónu těším.

Za rockpalace.cz JH