Kapela Pačess v čele se zpěvačkou Bárou Basikovou vypouští do světa druhý singl z alba "Katechi2mus", které vychazí 21. března a ve stejný den se vydává na tour s kapelou Krucipüsk. Za obrazovým ztvárněním skladby "Proměna stojí blízký přítel kapely Hugo Chytil, který ho zpracoval ve velice kakofoidním duchu. Speciálním a vysněným hostem kytaristy Pačessa a Báry Basikové, je v této skladbě spisovatel, dramatik a hudebník Jaroslav Rudiš, jehož jsou oba velkými obdivovateli a který nádherně doplnil kafkovskou náladu skladby.
Už tuto sobotu 21.3., čili v den vydání alba, kapela zahajuje své turné k tomuto albu po boku legendárních Krucipüsk. Tyhle koncerty budou vyvrcholením spolupráce se zpěvačkou Bárou Basikovou a po posledním koncertu 22.5. v Drnovicích se tahle společná kapitola uzavře. Basak Paramba k tomu dodává: " Celá kapela včetně Báry se na koncerty neskutečně těší, a protože víme, že budou poslední společné, o to víc, si je užijeme. Náš sen o spolupráci s Bárou se před několika lety stal skutečností a tohle tour je vrchol naší pohádky, kterou jsme s ní mohly zažít".
21.3. Pec Pod Sněžkou
27.3. Pardubice
3.4. Třebíč
4.4. Bělá Pod Bezdězem
10.4. Broumov
11.4. Tanvald
17.4. Svitavy
18.4. Havlíčkuv Brod
24.4. Jaroměř
22.5. Drnovice s XIII Stoletím

Severočeská heavy/thrash metalová kapela Vidock, která vznikla v roce 2007 v Ústí nad Labem, se po letech znovu připomíná fanouškům. Skupina stojí za debutovým albem Faustum z roku 2010 a během své koncertní éry vystoupila na festivalech jako Benátská noc, Noc plná hvězd nebo Basinfirefest. Po období útlumu nyní kapela opět hlásí aktivitu a návrat na pódia. O minulosti, současnosti i dalších plánech jsme si povídali s členy kapely Vidock.

Kapela Vidock vznikla v roce 2007 v Ústí nad Labem. Které momenty z úplných začátků kapely považujete dnes za nejdůležitější pro její další vývoj?
Hlavním momentem z počátku kapely je ukotvení našeho hudebního stylu. Přesto že jsme přišli z různých kapel, tak se nám během prvního roku naší existence podařilo složit takové songy, jako "V", Leviathan VS Mesiah nebo 100 Ďáblů. Díky kladné odezvě fanoušků nám tyto songy ukázaly, že ukotvení stylu na platformě Trash and Heavy bude fungovat.

Představte aktuální sestavu VIDOCK a ve kterých kapelách jste působili?
Tomáš Eisler - kytara, zpěv, skladatel. Minulé kapely: Ayerdall, Soul Invention. Současné kapely: VIDOCK, Hydrarrgyrrum, Tribute to Nazareth, zástupný kytarista v Aleš Brichta Project. Jiří Hájek: Bubeník. Minulé kapely :Ayerdall, Sedmá Vlna, Soul Invention. Současné kapely :VIDOCK, Tribute to Nazareth,The Guard Of Mystery Tomáš Matějka - basová kytara. Minulé kapely: Lammoth, Euphonix, Plán B (Lukáš Písařík), zástupný baskytarista u Petra Koláře a Míry Imricha. Současné kapely: VIDOCK, Aleš Brichta Project

Název kapely je inspirován historickou postavou francouzského kriminalisty Eugèna Vidocqa. Co vás na této postavě zaujalo natolik, že se stala inspirací pro jméno kapely?
Eugéne François Vidocq byl skutečně inspirací pro název naší skupiny VIDOCK. Spíše než o konkrétní vztah k osobě Vidocqua, nám šlo pouze o jméno. Přišlo nám, že VIDOCK zní úderně a bude pro fans dobře zapamatovatelné. Také tam hrál roli efekt, kdy si lidi řeknou, jo to je známé. To už jsem někde slyšel. Podobě na to šla skupina Olympic, což byla sesterská loď Titanicku. Touto cestou výběru názvu na to šla spousta kapel.

Debutové album Faustum vyšlo v roce 2010. Původně bylo plánováno jako dvojjazyčné 2CD – v české i anglické verzi, nakonec však zůstala pouze anglická podoba. S jakými ambicemi jste tehdy do nahrávání vstupovali a jaké poselství jste chtěli touto deskou předat?
Album Faustum mělo být zaměřeno především na českou rockovou scénu a případně na sousední státy Polsko, Německo, Rakousko, kde jsme měli v té době kontakty. Některé koncerty již proběhly v Polsku a další byly v jednání v Rakousku. Proto jsme se rozhodli pro dvojjazyčné album. Bylo to velmi ambiciózní. Bohužel nám během natáčení odřekl finanční účast hlavní sponzor. Proto jsme museli dílo zredukovat. Vnitřní záležitosti kapely bylo rozhodnutí, vydat anglickou verzi. Ne všichni členové kapely s tím však souhlasili.

Albu předcházel také oficiální singl. Jaké skladby na něm byly a proč jste pro něj vybrali právě tyto?
Na prvním singlu VIDOCK z jara roku 2007 vyšel Rituál, Kruh se zavírá a De Sade. Byly to první songy z autorské dílny VIDOCK. Koncertní repertoár v té době doplňovaly skladby z předchozího projektu Tomáše Eislera a Jiřího Hájka Soul Invention. Nutno říci, že koncem roku 2007 byl repertoár již pouze autorskou záležitostí VIDOCK.

Když se dnes po letech k albu Faustum vrátíte, vidíte v něm spíše dokument tehdejší doby, nebo desku, která podle vás obstála i v čase?
Faustum pro nás znamená cestu, kterou jsme tehdy neměli jít. Určitě náš debut měl vypadat jinak. Rozhodně to měla být čeština a anglická verze měla přijít později, jako podružná. Chtěli jsme vyšperkovaný zvuk. Přidali jsme klávesy, živý kontrabas, mnoho vokálů. Fanoušci nám vyčetli ztrátu syrového zvuku, na který byli zvyklí z koncertů. Teď je nám jasné, co přesně chceme. Určitě jsme se mnoho naučili při natáčení tohoto alba.

Texty kapely Vidock bývají často temné a pracují s historickými nebo dramatickými motivy. Kde hledáte inspiraci pro textovou stránku skladeb?
Inspirace pro texty je různá. Často se jedná o zápas protichůdných energií v nitru člověka. Například inspirací pro text Leviathan VS Mesiah byla filosofie obsažená v Egyptské škole mysterií. Konkrétně kapitola o tom, jak v člověku pracuje Kristova a satanická síla proti sobě. Inspiraci jsme též nalezli ve statích Corey Gooda. Takto vznikl text k songu Bod Singularity a Andromeda. Velmi mocná jsou též historická témata. Na archetip Jana Husa, člověka, který za cenu ztráty vlastního života nezradí pravdu jsme napsali text k songu 100 Ďáblů. Snažíme se, aby za naší metalovou poezií stálo vždy silné téma.

Do jaké míry vznikají u vás skladby nejprve jako hudební nápady a teprve poté dostávají text, nebo naopak vycházíte z konkrétního tématu?
Základem při komponování je u nás téměř vždy silný hudební motiv. Následuje rozpracování motivů, harmonie a celková aranž hudby. Pak přichází vokální linka a sóla. Poslední je text. Ve skladbě Spirit je komponována vokální linka jako první. Následně byla doplněna o harmonii a kytarové riffy.

Vidock je často spojován s heavy metalem a thrash metalem. Jaký vztah máte k thrash metalové scéně a které kapely vás v tomto směru nejvíce ovlivnily?
Trashmetalová hudba je jeden z mnoha směrů metalové hudby, které VIDOCK ovlivnili. Dají se zde zmínit třeba Slayer, Destruction, Annihilator nebo Overkill. Silný vliv na naší hudbu měli i kytaristé přelomu 80 a 90 let z LA. Randy Rhoads, Edie Van Halen, Vinnie Vincent, Zakk Vylde, ale také třeba Dimebak Darrel a Pantera. Hudbu VIDOCK dále ovlivnila i hudba klasická. A to především v principech jejího komponování, jako jsou motivické sepjetí, variace, nebo modulace do jiných tónin. Jedním z prvních, kdo komponoval metalovou hudbu dle těchto principů byl například Randy Rhoads, který byl dle hudebních kritiků na počátku neoklasicismu rockové kytary. Tento směr rozvinul a zpopularizoval Ingwie Malmstein.

Česká metalová scéna se za poslední dvě dekády výrazně proměnila. Jak ji vnímáte dnes ve srovnání s obdobím, kdy Vidock začínal?
Nemyslíme, že by se Česká metalová scéna výrazně proměnila. V době, kdy nebyl VIDOCK aktivní, jsme se jednotlivě účastnili koncertních aktivit v jiných formacích. Stále se potkáváme se stejnými kapelami. Jen přibylo více revivalových kapel a kapel hrajících tzv. České Agro.

Kapela měla v minulosti období, kdy nebyla tolik aktivní. Co vedlo k této pauze a co rozhodlo o tom, že se Vidock znovu vrací na scénu?
Za počátkem stagnace je jistě neúspěšná realizace debutového alba Faustum. Album nesplnilo očekávání některých členů v samotné kapele, ale ani očekávání managementu a fanoušků. Názorové neshody na další směřování kapely, vedly k rozvratu lidských vztahů mezi členy VIDOCK a k útlumu veškeré spolupráce a koncertní činnosti. Poslední pokus nastartovat VIDOCK v původní sestavě, proběhl v roce 2017. Po odehrání jubilejního koncertu 10 let VIDOCK kapelu definitivně opustil baskytarista David Hradílek. Nic méně jubilejní koncert byl úspěšný. Na prosby fanoušků se Tomáš Eisler a Jiří Hájek rozhodli pokračovat a shánět vhodného baskytaristu. Rozhodujícím momentem pro návrat VIDOCKU na scénu je nastoupení Tomáše Matějky na post baskytaristy.

Návraty kapel po letech často znamenají také nové pohledy na hudbu i fungování kapely. V čem je dnešní Vidock jiný než ten z období kolem alba Faustum?
Styl, který jsme na počátku vytvořili,má pevné základy a o ty se nyní opíráme. Jiná je ale atmosféra v kapele. Nyní táhneme všichni za jeden provaz a shodujeme se na tom co děláme. Pevně doufáme, že se nynější atmosféra v kapele projeví při koncertním výkonu, jako nový a silný náboj.

Během let prošla kapela různými změnami. Co podle vás drží Vidock pohromadě i přes čas a životní změny jednotlivých členů ?
Ta pauza nám dala možnost ohlédnout se zpět a zjistit, že nás ta hudba, kterou tvoříme stále baví. Silný faktor jsou i fanoušci, kteří si pamatují a připomínají nám, že jim dlužíme české album. Proto jsme se do toho pustili znovu.

Pracujete aktuálně na nových skladbách nebo materiálu pro další album? Pokud ano, v jaké fázi se tyto práce nacházejí?
Nyní intenzivně pracujeme na českém albu. Během roku 2025 jsme dokončili nahrávací práce. Momentálně probíhá mix a finální mastering.

Existuje při tvorbě nových skladeb snaha navázat na zvuk alba Faustum, nebo se kapela snaží posunout hudebně jiným směrem?
Při tvorbě nového Českého alba se snažíme nalézt syrový, úderný zvuk, což je přesně opak zvuku, který jsme vytvořili na Faustum. Koncem ledna jsme vydali klipový singl na song 100 Ďáblů. Už teď si mohou fanoušci udělat představu o zvuku našeho nového alba. Naše nová tvorba vychází stále z rytmického základu Trashmetalové kytary. Trochu více jsme pracovali s melodikou vokálů u některých skladeb.

Metalová scéna dnes funguje jinak než před patnácti lety – změnily se způsoby vydávání hudby i komunikace s fanoušky. Jak se s těmito změnami kapela vyrovnává?
Samozřejmě se přizpůsobíme současným trendům. To znamená malý náklad lisovaných CD, Spotify. V případě velkého zájmu bychom šli i do Vinilu.

Co mohou fanoušci očekávat od koncertů Vidock po návratu na pódia – půjde spíše o připomenutí starších skladeb, nebo dostanou prostor i nové věci?
Na koncertech fanoušci určitě uslyší Rituál, Leviathan VS Mesiah, 100 Ďáblů a "V". To považujeme téměř za povinnost tyto hity zahrát. Samozřejmě zařadíme mnoho skladeb z nového alba

Má kapela už konkrétní plány na koncerty nebo festivaly, kde by se mohl návrat Vidocku odehrát?
V roce 2026 nás mohou fanoušci vidět na 10. 4. 2026.Ústeckém metalfestu 27.6. Beer fest Bystřice nad Pernštejnem 25.7.Kocour Burger Fest Varnsdorf 8.8. Moto Mutěnice a další jsou v jednání

Na závěr: co byste chtěli vzkázat fanouškům, kteří Vidock poslouchali v minulosti, a také těm, kteří se s kapelou setkají úplně poprvé?
Přijďte si s námi užít nekompromisní metalovou jízdu a připomenout staré hity.

Po vyprodaném a doslova narvaném Forum Karlín se Panoptiko rozhodlo přenést svou monumentální show i do dalších měst. První zastávkou se stala Plzeň a industriální prostor DEPO2015. Přibližně 1100 fanoušků vytvořilo atmosféru, která měla blíž k velkému festivalu než k běžnému koncertu. A bylo jedno, jestli někdo viděl tuhle show už v Karlíně, nebo ji zažil úplně poprvé – tenhle večer měl sílu, energii a emoce, které se jen tak nevidí. 

Jelikož pražský Forum Karlín praskal ve švech a kapela Panoptiko by ho bez problémů naplnila ještě několikrát, což už ale technicky ani časově nebylo možné, rozhodla se nabídnout svým fanouškům další čtyři koncerty. Ty mají navázat na fenomenální večer v Karlíně a přenést jeho atmosféru do dalších měst. První zastávkou se stalo plzeňské DEPO2015. A přestože jde o obrovskou industriální halu, která běžně hostí velké výstavy, festivaly a koncerty, velmi rychle se ukázalo, že dnešní večer bude patřit mezi ty, kdy i tak velký prostor začne být těsný. Přibližně 1100 fanoušků vytvořilo atmosféru, která připomínala spíš velký festival než „jen“ obyčejný koncert.

Od prvních minut bylo jasné, že dnešní večer s Panoptiko bude výjimečný. Už před otevřením se před Depem 2015 začaly tvořit hloučky fanoušků. Postupně přicházeli lidé z Plzně, ze západních Čech, mnozi i z větších dálek. Jakmile se otevřely dveře, hala se začala plnit velmi rychle a během krátké doby bylo jasné, že dnešní návštěva bude opravdu silná (takovou tu nepamatuju). Prostor se postupně proměnil v hustou masu lidí a atmosféra začala houstnout každou minutou. Bylo cítit očekávání, jaké se na koncertech objevuje jen ve chvíli, kdy všichni vědí, že se schyluje k něčemu velkému. Super večeru napovídá i nekončící řada fanoušků na autogramiádě a následné fotografování, které končí těsně před začátkem koncertu. Stejně tak stánek, nabízející "merch" kapely je neustále v obložení.

Krátce před osmou hodinou se světla začínají pomalu tlumit. V sále se zvedá šum, který během několika vteřin přechází v mohutný řev. Tady opravdu není třeba předkapely, která by fans dostala do varu... Halou zazní první tóny Rammstein (Tak jako Kiss mají své Led Zeppelin, nebo Iron Maiden své UFO, které otevírají jejich koncerty, Panoptiko má své Rammstein) a dav se začíná pohupovat v rytmu. V backstage také vrcholí poslední přípravy, kapela mi ještě zapózuje před vstupem na stage a opona se rozevírá. A kdo nebyl v Karlíně, zůstává stát s otevřenou pusou. Ocitáme se ve vídeňské opeře Baron von Telefon udává rytmus na velkým buben, při kterém přichází na podium zbytek kapely. Jakmile zazní první tóny úvodu Noci v opeře, publikum okamžitě reaguje. Ruce letí nahoru, lidé zpívají první refrény a celý prostor Depa 215 se během okamžiku mění v jeden pulzující kotel. Zážitek...zážitek...zážitek...

Z lidí sálá nadšení a velkou roli hraje i samotná scéna, kterou tady muselo Panoptiko malinko upravit, přece jen Karlín má jiné podstatně větší rozměry. Světelná show, projekce a práce s atmosférou dodávají koncertu další rozměr. Samotné prostředí Depa 2015 tomu navíc přidává specifickou syrovost, která celé show sedí. V některých momentech se světla lámou o kovové konstrukce haly a prostor působí téměř filmově. Hudba, světla, projekce i energie publika se spojují do jednoho velkého proudu, který žene koncert stále dál.

Jak se koncert blíží ke konci, energie rozhodně neklesá. Naopak. Poslední skladby patří k nejbouřlivějším momentům večera. Lidé skandují, zpívají a nikomu se nechce domů. Přídavek je prakticky nevyhnutelný. Dejte mi provaz a nesmrtelné hity z prvního opusu Poslední tango a Bathory rozezní halu ještě jednou a publikum exploduje.

Po posledních tónech se hala pomalu vyprazdňuje, ale lidé ještě dlouho postávají, diskutují a sdílejí dojmy. Bylo vidět, že dnešní koncert zanechal opravdu silný dojem. Takové večery se prostě nedělají každý den. A ten dnešní bude patřit mezi ty, na které se v Plzni bude ještě dlouho vzpomínat. A přestože jsem rozhodně nebyl sám, kdo viděl tuhle monstrózní show už podruhé, musím říct jediné – funguje to úplně stejně silně. Možná ještě víc.

A pokud někdo viděl Panoptiko poprvé právě dnes v Plzni, je téměř jisté, že na tenhle večer jen tak nezapomene.

PS: v době, kdy píšu tento report, jsou i Pardubice již minulostí, čeká vás ještě koncert v Brně (je vyprodán), takže poslední šance vidět tuhle show je Ostrava, kde ještě pár lístků je k mání, věřte, stojí to za to, tohle už asi neuvidíte. Vzhledem k tomu, že koncert byl prakticky totožný, jen se nekřetilo již CD Nirvana, podrobnější report i se skladbami najde te v reportu na Karlín samotný.