Jsou alba, která jsou víc než osudová, alba, která člověka provází celým životem a neustále se k nim vrací. Mezi jedno takové patří i pro mne Institut klinické smrti od tehdejší sestavy Törr. I stáří má své výhody a tak jsem kdysi zažil i podiovou prezentaci tohoto alba. V říjnu vychází remaster "Institutu" a s tím je spojená oslava a křest na legendární pražské Barče 18/10/2024. Pro mne je to jedna z hudebních akcí roku. A s kým si nejlépe popovídat o chystané akci, stejně tak o kultovním albu, než s Vlastou Henychem, který tehdy stál u zrodu tohoto alba (1991), společně pro mne s nejsilnější sestavou Törr - Henych /Melmus /Šakal /Monroe.

Henych 666 byl hodně dlouho nečinný, nebo nebyl aktivní, co bylo impulzem „zrození“?
Může za to hlavně covid a situace s omezeními. Byl jsem už smířen a chtěl s hraním skončit. Kapela se v té době rozpadla a nefungovala pohromadě. Každý měl svých starostí dost. Rodina, práce atd. Ztratila se radost a chut. Po nějaké době co bláznoství po pandemii pominulo mi začali fanoušci říkat že by byla škoda se na to vysrat. Hlavní impulz bylo že jsem potkal nový kluky do sestavy, kteří přinesli novou energii a chut pracovat. Kdybych nepotkal kytaristy Aleše a Yana, nestalo by se to.

Po dobu aktivní hudební nečinnosti jsi dal muzice zcela „vale“ nebo vznikal nějaký materiál?
Jak jsem říkal, byl konec s uměním :-)

Budeme se hodně točit okolo kultovního alba Institut klinické smrti, máš okolo sebe nové muzikanty, Petra Herr Millera znám, vynikající bubeník, můžeš představit ještě Aleše Hampla s Yana Havlína? Kde jsi je našel, pro mne jsou to neznámá jména v muzice.
Nahoda jako vše co život přináší a bere. S Alešem jsme byli kamarádi od roku 2018. Seznamil jsem se s ním přes jeho ženu Pavlínu, která s náma v Masters Hammer tančila v masce Baphometa. Aleš hrál v jiných kapelách. Když u nich skončil jsem se ho zeptal jestli by nehrál se mnou. Miler už se mnou kroutí na buben 6 rok a dal typ na Yana. Dali jsme zkoušku a bylo to super. Nakonec jeho otec Radek Havlín je muj fanoušek od začátku Torr a tek se ujal role manažera. Vše začalo dávat smysl....

Sestava vznikla na základě chystaného koncertu na kdysi populární Barče, která byla Mekkou rockové muziky, nebo půjde o oficiální sestavu Henych 666, která následně bude pokračovat?
Tato sestava je stabilní od léta 2023 pro Henych666. Koncert na Barče je jen náš jednorázový projekt a oslava alba které jsem spoluvytvářel v roce 1991 a které v říjnu vychází jako remaster u Warner. Je to oslava, křest a poděkování mým fans za podporu. Institut je hodně oblíbené album a mladší generace neměly nikdy šanci písně vidět a slyšet živě. To jim chceme dát. Nic víc, nic mín. Celé album od začátku do poslední noty zahrajeme pouze na tomto jediném a vyjímečném koncertě. Nechceme s tím dál jezdit jako revival. Máme svoje další plány pro "šestky" Institut na Barče je vyjímečný koncert. Kdo to bude chtít zažít, musí vzít v práci volno a sednout na vlak do Prahy :-) Už jsou prodané vstupenky až na Slovensko..

Můžeme se těšit i na nový materiál v této sestavě?
Budeme se snažit a těšit s váma :-) Reálně mám nabídku na vydání alba u Warner, takže až odehrajeme Barču v říjnu, je to další plán.

Co muzikanti, kteří album s tebou nahráli, neměli zájem? Že je Šakal nepoužitelný, to vím, ale co Melmus a Monroe? Nebyl zájem, nebo neměli zájem?
Kohouta (Monroe) jsem neviděl 25 let a nevím kde je mu konec. Ti lidé nejsou v hudbě aktivní už strašně let. Nicméně Melmuse mám často na messengeru. Má zájem a chut si s náma jako host něco zahrát. A je toho schopen. Čas nevrátíme a nezastavíme. Hlavně- nedávám dohromady starý Torr ! Jen si se svoji kapelou a pod mým jménem zahraju a oslavím jedno z mnoha mých alb. Nakonec může to zkusit a udělat kdokoli.

Co by mě hodně zajímalo, jak jste si podělili zpěvné party ohledně Institutu? Třeba kdo nahradí Šakala v Libretu smrti, přece jen jeho hlásek tam seděl.
Vždy jsem chtěl mít v kapele nejen muzikanty, ale aby každý zvládal i zpěv. Když se v písni hlasy střídají nebo doplnují a harmonizují, je vysledek pestřejší a méně nudný. Kdybychom to nezvládli tak, aby to bylo ono, nikdy bych do toho nešel.

Vzpomeneš si na nějakou historku z období natáčení Institutu?
V těch porevolučních letech u natáčení prvních alb bylo vše strašně rychlé a hektické. Byli jsme našláplí, mladý, vše okolo fungovalo..... neřek si ani popokatepetl a album bylo na světě. Dělo se toho moc a každou minutu. Já jsem si nikdy nevedl deník a tak si vzpomenout na cokoli už v mém věku neni snadné. Obecně...ve studiu se vždy jen hodně pracuje. Historky se dějou až když kapela vyrazí na turné a baví se. To se zas vetšinou nedá zveřejnovat. Muzikanti jsou zvěř v každé době. Musejí častěji upouštět páru :-)

Vyznačuje se nejen skvělou muzikou, ale i texty, ať titulka, V podzemí, Libreto….kdo tvořil texty?
Texty dělám na všech albech většinou já. Maximálně někdo přinese hudební nápad i s kouskem veršů a já mu to pak dopíšu a hudbu zaranžuju.

Co pro tebe jako samotného tohle album znamená?
Jedno z mých alb. Záznam určité doby. Naše rozpoložení, nálady, vkus a schopnosti v roce 1991.

Jednou jsi mi řekl něco v tomto smyslu, že muzikant považuje své poslední dílko za nejlepší, máš stále stejný názor? Dle mne tohle album nebylo nikdy překonáno. A spolu s alby Thrash The Trash, Nevada, Anděl na útěku a Rituál je to to nejlepší co tady kdy vzniklo.
Hele co člověk to vkus a názor. Názorů co je nejlepší jsem v životě slyšel tolik, že na to dávno nehraju.

Jak ti naskakují noty a texty po takové době? Musíš cvičit na basu, nebo si průběžně hrával, popř. ležela ve futrálu pod postelí a teď jsi jí oprášil?
Base se věnuju málo, ale rád. Takové jedno muzikantské pravidlo praví "Zkouší se do šestnácti let" :-) (to řekl tuším Brichta)

Máte za sebou i pár koncertů, jak sleduju, jaká je atmosféra v kapele? Sedá si to? Přece jen tuším, že Aleš i Yan jsou od vás dvou o generaci mladší.
Je to super, jako vždy když je to čerstvé. Doufám že nám to vydrží dlouho.

Nelze se nezeptat, vystoupil jsi z aktivního hudebního vlaku a kolotoče, jaký byl/nebyl problém do něj opět nastoupit? Oprášil jsi staré kontakty, pořadatele….?
To žádnej problém nebyl, protože ten vlak už dávno nejezdí tak jak v devadesátkách. Dnes co si neuděláš sám ,nemáš.

Co se týče Institutu, půjde jen o výjimečně jeden koncert, nebo v případě zájmu toho bude víc? Chystá se i speciální „merch“, nějaké relikvie???
Jak už jsem řekl, jde o vyjímečný koncert na kterém bude možnost koupit remasterované album na LP a CD a pouze na Barče triko Institut jako limitku.

Za pár prakticky dnů vychází reedice Institutu jak na vinylech, tak opět i na CD. Můžeme se těšit na nějaké bonusové zpracování (ať už fotografie, popř. na CD audio bonusy….)
Pouze dosud nezveřejněné fotografie z promo série od již zesnulého fotografa a bluesmana Dana Vojtíška. MUziku na bonusy nemáme. Vždy jsme skládali a nahrávali rovnou to nejlepší. Žádne odpady nevznikaly. Na horší písně nebyl čas. :-)

Po Institutu vyšla další skvělá deska, jedna z nejdražších, co jsem kupoval jako první press do sbírky – Chcípni o kus dál (reedici jsem doma musel mít taky), mimo to, že vyšla reedice, tak s tou speciální koncert nezamýšlíš?
Ne. Ale máme v repertoáru titulní věc z této desky. Hampl ji zpívá skvěle. Je to v repertoáru z důvodu průřezu mé kariéry. Nehodlám dělat revival.

Když zabrousím ještě do tvého hudebního soukromí. Co poslouchá současný Vlasta Henych?
Týýý jo. Já poslouchám všechno co mi lahodí uchu napříč žánry. Metal poslouchám minimálně. Je ho moc a stále dokola. Když se chci rozšoupnout tak Motorhead na to stačej. Dělá mi dobře rocková muzika sedmdesátých let. Tam je vše a každá kapela je identická a skladatelsky i instrumentačně geniální. Miluju Led Zeppelin a mám rád art rock té doby. Pink Floyd, Yes, Jethro Tull, King Crimson atd. Je toho strašně moc.

V 80´ jsem pravidelně bral kultovní časopis Metal Hammer z imperialistického Západního Německa, nechce se mi hrabat v archívu, myslím, že šlo o rok 1987, tedy ještě v dobách našeho kulturního Temna kdy tam byli i Torr. Jak se vám tohle povedlo? Byla doba zákazů a příkazů…mělo to následky?
Marcel  Novotný (Pípa), ještě než začal zpívat u Kryptor, vedl náš fanklub. Uměl dobře německy a tak jednou poslal poštou do MH redakce kazetu s demem, info a fotku. Drze a hrubě :-) Když jsem jednoho dne přišel na černou burzu desek, kam jsem chodil každou neděli, tak hned na mě různí prodejci mávali číslem MH. Sami jsme tomu nemohli uvěřit že to vyšlo. Když jsme dělali u komoušů amaterské zkoušky a ukázali jim naše portfolium v MH nechápali nic :-)

Kdysi jsme se potkávali občas na burzách vinylů (CD byly v „plenkách“) tuším ve Slovanském domě (přece už je to řada let). Co ty a vinyly a jejich návrat a jaký je tvůj postoj k streamovacím platformám ať už Spotify, iTunes….
Důležitá je hudba. Lidský schopnosti, talent, imaginace a sdělení. Přenos je věcí technologickýho vývoje který se mění, ale hudba zůstává. Do doby než se jí ujme Ai.

Co současná muzika, máš nějaký objev, sleduješ naší scénu a překvapil tě někdo?
Rád se někdy nechám překvapit a každému přeju at se mu daří. I blbá kapela je dobrá. Jsou horší věci co může člověk dělat. Válčit, být na drogach, chlastat, prát se a otravovat ostatním vzduch. Blbá kapela se dá vypnout :-)

Co vzkážeš našim čtenářům a hlavně všem poslouchačům a jaký tvůj nejoblíbenější klip jim pustíme? A děkuju za tvůj čas.
Na mém koncertním triku mám svoje heslo "ART IS A WASTE OF TIME" :-) Pust co chces.

Chomutovští Fat Bat  mají novou, deseti skladbovou várku muziky pod názvem Třinácté znamení.

Dle mého subjektivního dojmu tu opět dostanete muziku od hard rocku po prvky thrashe. Ale popořadě.

Schválně jsem si přečetl minulou recenzi na předcházející desku a myslím, že kapela prostě pokračuje po předem vytyčené cestě. Vlastně některé části té předchozí recenze jako bych mohl přepsat sem. Mám úplně stejné dojmy. Písničky samotné jsou celkem fajn. Jen mám opět dojem, že živě budou mít větší sílu než nahrávka. Opět se nemohu zbavit pocitu, že jsou tu dvě roviny. Písničky samotné a na straně druhé jejich zpracování, respektive nevyužitý potenciál při nahrávání. Převedeno na škatulky, řekl bych, že písničky jsou víc metalové, ale celkový sound kapely je spíš hard-rockový a to některé pasáže trochu sráží a hlavně škodí při sólech a vyhrávkách, které na můj vkus mají příliš tenké tóny, bez prostoru, kulatosti. Prostě s větší péčí nebo možná s přísnějším dozorem při nahrávání by to byl větší mazec a myslím, že by to desku tak jak je, postrčilo o štok nahoru. Jakoby se trošku pracovalo stylem „ to je dobrý, to nikdo řešit nebude… „ Jasně, stálo by to samozřejmě o pár tisíc víc, ale trochu zkusit, co se z toho ještě dá dostat a případně nahrát další stopu, v jiné poloze, s jiným zvukem, otočit fázi, atd., by neuškodilo určitě. Ale třeba se pletu. Je to prostě osobní dojem. Ty nápady, písničky, mají údernost, která mi tu ovšem neleze ven z beden. Ale jak jsem zmínil, živě to může být jinak, tak to berte jen jako takové zamyšlení na papír. A třeba to právě tak kapela chce. Co já vím?

Polibek hor je otvírák alba a jede ve středním tempu- pro zahřátí. Následující Třinácté znamení už je dvojšlapková vypalovačka, která živě fungovat prostě bude, to je jasné. Je fajn. Černý svědomí malinko zvolní, ale chytlavá umí být tato písnička taky. Následuje: Musíš se rvát. Kombinace balady a šlapavější , těžkopádnější skladby. V pohodě. Dál tu máme: Nehledej. Ta se mi zatím asi líbí nejvíc. Speedovka, která mi připomněla zábavy před třiceti lety s Polymetalem. K.S.G. a Jsme tu jenom krátkej čas jsou dvě, které mi evokují, stejně jako některé z minulé desky, starší, agresivnější Kabáty. Posledně jsem zmínil motosraz a hle, tady je motorkářská hymna Laid Back Riders. Ale opět. Trochu líná pasáž (kde se asi živě bude skandovat) ji brzdí v rozletu. Zapomenout je balada, která je celkem fajn, s hostující (mimo jiných) cellistkou Nicole Weihausplovou. Řekl bych, že hezká, klasická balada o rozchodu, ale v duchu pořád slyším nějak lepší produkci nahrávky. Písnička sama je v pohodě a je příjemným zpestřením celku. Celé album uzavírá Ruská ruleta, ve které jako bych cítil lehký závan alba Thrash the trash a to myslím jako pochvalu.

No, celkově bych album pojal jako pozvánku na živé akce. To, co mi v nahrávce trošku chybí, na podiu určitě bude a písničky samotné jsou v pohodě.

Tak ať se daří.

Petr Kohoutek

Další výborná smečka, kterou prostě nelze přehlédnout a ignorovat. Mimo mnohé jejich hudební vesměs tvrdé aktivity, produkují i v rámci YBCA výbornou muziku. Jejich poslední album Brno Robstars má vše, co album má mít, od poutavého obalu, propracovanou image až po již zmiňovanou muziku a skvělé texty. Odchytili jsme principála tohoto rockového „cirkusu“ Parambu na pár slovíček.

Než se dostaneme k vašemu albu a okolnostem, řekni nám krátce historii YBCA, což mě zní jako reakce na YMCA?
Peklu Zdar všem! V podstatě máš pravdu, protože když jsme kapelu dávali v roce 93 dohromady, tak kluk, který ji se mnou zakládal, vymyslel Y.B.C.A. s tečkami což znamenalo Young Bitches Christian Association a mělo to parafrázovat právě tyhle organizace. My jsme byli hrozní blbci a tohle nám přišlo strašně světový a vtipný. -) Ještě v devadesátých letech jsme vypustili tečky a jezdili jsme jako party kapela, ale složená ze samých brněnských Rockstars, protože kapelou prošli taková jména jako Ashok, Igor Hubík, Medvěd, Petr Bartoněk, či Olsson. Já myšlenku na transformaci v regulérní autorský band nosil v hlavě dlouho, ale až po obměně sestavy v roce 2017 se začalo s tímhle tahem a od roku 2019 píšeme novodobou éru Ybcy, kterou odstartovalo album „Loupežníci“. Po dvou letech navázala na debut dvojka „Voholte je!!!“ A letos máme třetího koně na scéně, který uzavírá naši počáteční loupežnickou trilogii.

Dali jste dohromady skvělou desku, jak dlouho jste na ní pracovali? Album je skvělé nejen po hudební stránce, ale i velice zaujmou výborné texty.
V podstatě loupežnická práce na tomto albu by se dala dát do jednoho roku, od psaní skladeb až po vydání fošny. My už v tomhle koloběhu pracujeme potřetí a tohle tempo nám svědčí, protože ač jsme loupežníci, tak nejsme líní. Na desce makáme jako kapela a je to na tom strašně znát. Je na tom výborná ta žánrová variabilita, která nám zatraceně vyhovuje a je poznat, že skoro každý přiložil ruku k dílu. Texty jsou doménou, a tady je nutno podotknout, že velice noblesní, našeho novice Honzy Jurky, který naprosto přesně pochopil, o čem ta fošna má být a dokázal to dostat do loupežnických veršů. Já o desce o nejkrásnějším městě na světě, čímž myslím náš Štatl, dlouho snil a až teď se to sešlo a dalo dohromady.

Album se jmenuje Brno Robstars…mám to chápat tak, že je v Brně mnoho hvězd (což opravdu je, jak jsem se dozvěděl ve skladbě Kondice) nebo to má jiný hlubší význam?
V Brně je mnoho hvězd a na všechny jsme moc pyšní, ať už hudebních, divadelních, sportovních či vědeckých a některé se nám tam i do textů promítly. Ale Robstars je pouze označení naprosto elitních lupičů a loupežníků, což jsme MY! Protože kdo jiný, když ne my. -) My to máme tak, že na podiu jsme Brno Rockstars a v hokně jsme Brno Robstars. Umění i loupení je řehole, víš.

Dá se říci, že jde o tematické, brněnské album, bylo to jasným záměrem, nebo to vyšlo z okolností?
Byl to záměr, který zrál v mé hlavě už dobrých 6 let, když jsme začali transformovat kapelu do dnešní podoby. Já vždycky chtěl tomuhle geniálnímu městu a místu vzdát hold. Považuji se, stejně jako drtivá většina lidí co se zde narodili, za obrovského patriota, takže se to přímo nabízelo. Ale až teprve teď, po příchodu našeho benjamínka Honzy Jurky a naprosto úžasnému kapelnímu skladatelskému vzepjetí, podařilo dát tu myšlenku do pohybu a zrealizovat ji. BRNO RULES!!!

Brno je poměrně terčem vtipů, „kontrujete“ na Prahu? Znáš nějaké?
Znám jich mraky a je to naprosto skvělý, jak si cajzli dělají prdel z nás a ty vtipy jsou opravdu vtipný. Ale ono to funguje přesně i na opak. Ale do nás šije i spousta dalších měst, jako třeba Ostrava v čele s gangem z divadla Mír a to je taky pecka, která mě baví. A to, že šijou do Brna je známka toho, že jsme úspěšné, krásné město, protože kdyby to tady stálo za hovno, tak o nás nikdo vtipem ani slovem nezavadí. A tady máš jeden brněnský, kterým posílám veliký pozdrav našim loupežnickým bratrům do strakovky v Praze. -)

V Brně pije chlápek vodu z kašny. Přijde k němu Brňák a povídá:
„Tý, kémo, nechlemté tu vasrůvku z tej atajnkaserne, blejó do teho
zkalené machři a chčijó do teho fakani!“

Chlápek se otočí: „Hele pane, já vám vůbec nerozumím, já jsem až z Prahéé.“
„Aha tak to jo,“ říká Brňák a pokračuje:

„Povídal jsem, voda je to dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, ať se nenachladíte.“

Co neotřelý nápad s Big Bossem a tramvají, pro mne je to třešničkou na pomyslném dortu, úžasné!
Díky za pochvalu. Je to velký fór, protože kdo jiný než velekníže pekla, který je obrovským brněnským patriotem, má začít tuhle desku. A protože je náš, hodností nejvyšší loupežník BigBoss už ve výslužbě, tak jsme ho na té desce chtěli mít a máme radost, že tam je. Tramvaj napadla mne, jakožto takový průvodce celou deskou a vždy se jednotlivé zastávky šaliny vztahují k dané skladbě. Navíc ty zastávky fantasticky namluvil brněnský herecký bard Jiří Jurka, který nedávno oslavil své 93. narozeniny a patří k ikonám herectví v naší metropoli. A bylo naprosto fantastický, když se přišel i se svojí manželkou podívat na jeden z koncertů našeho loupežnického léta, které teď s Ybcou jedeme, dal si s námi pivo a po koncertě nás chválil, jak nám to hrne. To jsou ty momenty, které tě zahřejí u srdíčka, protože i my loupežníci ho máme.

Psali jsme, že pocházíte povětšinou  z ultra tvrdých kapel, přesto se album nese v duchu hard & heavy, museli jste „krotit“ prsty při psaní songů?
To máš pravdu, že pocházíme, ale každý nejen nářezem je živ a poslouchá i heváč, bigboš, popinu, či další odrůdy v bohaté hudební zahradě. A jak jsem již zmiňoval, u nás je ten mix výsledkem toho, že jsme při komponování skoro všichni a každý něco přihodí, a tím vzniká tento jedinečný hudební mišmaš, který nemá hranice. Votvírák je v podstatě thrashová pecka, pak tam máme baladu, bigbít, rock n roll, metal a vše v naprosto přirozené symbióze v našich očích a uších. Je nám jasný, že nás s tím spousta lidí pošle do prdele, že to je vyměklý a tupý, ale máme radost, že v poslední době výrazně převažují ti, kterým naše muzika dělá radost a dobře se u ní kalí a baví.

Berete poklidnější hraní v YBCA jako relax od vyloženě tvrdé muziky? Z jakých hudebních vzorů vůbec vycházíte?
Když budu mluvit za sebe, tak to pro mě není relax, ale spíš další moje hudební tvář, kterou jsem našel a za kterou jsem strašně rád. Mě ta stylová variabilita kapel, ve kterých jsem hrál nebo hraji, strašně vyhovuje. A Ybcu si maximálně užívám, protože to je řízná, šlapavá muzika, která tě nutí si dupat do rytmu. A jediný kapelní vzor, který máme, a tady musím říct, že kluci s ním musejí souhlasit ať chtějí nebo ne, je náš naprostý bůh KAREL GOTT. Jinak nás samozřejmě, jako všechny ostatní kapely, ovlivňuje tuna dobré muziky, akorát že my máme kule to přiznat, protože jsme loupežníci a bereme, kde se dá.

Jste hudební veteráni, máte zkušenosti ze studií, nahrávání, jak přicházíte do studia dnes? Dokonale připravení, naučení….udělali jste nějaký pokrok v přístupu oproti někdejším zkušenostem, nebo „odkrok“?
Zkušeností má v kapele někdo víc někdo míň, ale platí, že nejme žádní studioví zajíci. A tady se musíme pochválit, protože s poslední deskou jsme šli do studia poprvé připraveni. Dřív jsme to tam mydlili, jak to vyšlo, ale u „Robstars“, jsme šli naučeni. A překvapili jsme tím i našeho mistra zvuku Otyna ve studiu Davos, kde desky točíme. My měli celou desku nachystanou v předprodukci, kde se zaskvěl skvělými výkony kytarový tandem Thomas Bruno a Alex a hrozně to posunul El Drummero Wincenzo, takže pak to jen nahrát byla celkem brnkačka. Tato změna byl malý krok pro lidstvo, ale velký pro loupežníky YBCA.

Nelze přehlédnou vaše luxusní loupežnické kostýmy, jistě nejde o konfekci, nebo ano?
My to chtěli s touhle deskou posunout i vizuálně a dát tomu v podstatě hodně noblesy. A shodou okolností jsme se přes kluky z Divé Báry dostaly k dámě, která nám tohle pomohla splnit. Je to fantastická žena jménem Danuše Davidová, které jsem jen nastínil, co bych si přál a ona to díky svému talentu a zkušenostem z divadel, protože byla dlouhá léta třeba v Divadle Na Provázku, celý vymyslela a dala dohromady a ten výsledek je naprosto fantastický. Ušila nám na míru tyhle noblesní hadry. A můžu prozradit už teď, že naše spolupráce je oboustranně tak fantasticky vnímaná, že bude pokračovat, z čehož máme radost jak prase a už teď se pracuje na inovaci našich hader k další desce.

Každopádně je vás v kapele jako apoštolů na orloji, vládneš jako Paramba tvrdou rukou diktatury, nebo máte demokracii?
Nás loupežnických apoštolů (to se ti povedlo, to je krásný slovo, který ti ukradneme a budeme používat -)) je opravdu víc než v jiných tlupách, ale my provádíme řízenou demokracii pevně drženou diktátorskou rukou mou. -)-)-) My se o všem radíme, vše společně probíráme, společně chodíme na porady do hospod, společně slavíme vše možný. My jsme spolu rádi, a to je na té bandě to nejúžasnější. A i tohle je na tom výsledku znát, kdy ta kapela každého baví a je v ní rád a rád v ní tráví čas.

Stíháte i svoje hlavní projekty, třeba právě tebe lze najít i na novém skvělém albu Pačess s Bárou Basikovou, ale i v Solfernus, tak vás čekají jistě i tady koncerty.
Těch kapel ve kterých jsme aktivní je dohromady asi 20 .-) Ale tím, že nejsme žádný loupežnický vořezávátka, tak dokážeme vše dobře naplánovat a zatím nám to s pomocí všech loupežnických bohů vychází. Tady bych třeba rád upozornil na novou desku kapely bubeníka Wincenza - The Desperate Mind, kteří právě vydali novou fošnu, která je výborná a chystají se na tour do Ameriky. Dejka chystá nějaký věci s Bast. Míra připravuje nový Asgard, prostě pořád se okolo nás něco děje. Mě teď vedle Ybcy nejvíc zaměstnává Pačess s Bárou a z této spolupráce mám velkou radost a plním si klukovský sen. A Solfernus by se už taky mohl probudit v nejbližší době z hibernace, takže sledujte rozpisy na letní festivaly v roce 2029 a tam už určitě budeme. -)

Když se vrátím k albu, už v recenzi jsme psali, že je to pro nás společně s albem Hejtman Vítejte v pekle, kandidát na již III. rockový advent (každou adventní neděli uvádíme jedno album, které nás v daném roce nejvíce oslovilo). Přes všechny mnohé vaše hudební aktivity není album odfláknuté, je tam cítit srdíčko, co pro vás YBCA znamená?
Jedno slovo VŠE! Je to regulérní band, který dostává svoji zaslouženou porci času, lásky a péče od každého z nás. Není to vedlejší projekt nebo kapela na vedlejší koleji. Je to regulární kapela, která si chce vydobýt své místo na slunci, a za tím si kráčí. A touhle větou, že jsme kandidáti na album roku, jste nás nesmírně potěšili a jen dokázali to, že jsme na správné cestě. Já hlavně doufám, že nám to u Vás vydrží a v některou adventní neděli nás uvedete. Z toho bychom se v Brně, v tento krásný čas určitě posrali.

Nelze „vypíchnout“ vrchol alba, je super celé, ale přesto by mě zajímala historie, vznik a nápad skladby Duše loupežníka s parádním ženským vokálem (Darja Hrubá – Loretta).
Jak jsem již podotknul, nás stylově vůbec nic nesvazuje a vždy tam vrazíme, na co máme chuť a cítíme, že by to mohlo té fošně prospět. Takže když Dejka přišel s nápadem na baladu, hned jsme do toho šli, ale od začátku jsme věděli, že do ní chceme klávesy (jedinečný Marek Pala, který dřív v Ybce dlouhá léta působil a dnes učí na JAMU), budeme tam chtít úvodní mluvený prolog (jedinečný Jiří Jurka) a po zralé úvaze jsme se rozhodli, že tu píseň nenazpívá žadnej kořeň, ale žena. A tady byla volba naprosto jednoduchá a jasná. Proto jsme požádali největší brněnskou dračici Darju Hrubou, jestli by do toho nešla a ten výsledek je úžasný a oslovuje i lidi, kteří s metalem, či tvrdou hudbou vůbec nesouzní. Je to krásný vál s obrovskou duší.

Když jsme nakousli Darju, víš, že jsem si nikdy neuvědomil, kolik skvělých sportovců pochází z Brna?
V „Kondici“ jste je sypali z hlavy, jako brněnští patrioti, nebo jste si vzali k ruce strýčka Googla?
My je sypeme, protože své ikony, legendy a hvězdy všichni uznáváme, uctíváme a milujeme. Kdybychom tam chtěli nacpat všechny hvězdy, které máme rádi, tak bychom tutově skončili asi s 786 slokami v této písni. -)

Co čeká loupežníky během léta, budete někde vidět a slyšet?
Loupežníci tvrdě dřou i v létě, což v tom vedru je strašný. Máme za sebou první část Loupežnického Léta 2024, která byla velmi úspěšná a přivedla nám spoustu nových fanoušků a duší k oloupení. Teď si dáváme voraz celý červenec, protože jsme na dovolený a za nakradené peníze si užívá někdo ve Španělsku, Turecku či Řecku. A od srpna až do konce září jedem druhou část, tak doufám, že se někde určitě potkáme a dáme si po koncertě panáka. My se řídíme heslem „My vám vezeme zábavu, vy nám nesete vodku a rum“ -) A již teď můžu prozradit, že na konci prázdnin pustíme ven ještě jeden klip k nové desce a na konci roku, pokud se nic neposere, pustíme ven hodně překvapivý duet, na který se hodně těšíme. Jo, a ještě v září začínáme psát další desku, takže jak vidíš, být loupežníkem v Ybce není úplně jednoduché povolání. Ale my ho milujeme, víš.

K závěru se zastavím u tvého časopisu Parambucha Zine, který vychází s kazetou. Jsi milovníkem retra, nebo proč právě kazeta? Jaký je tvůj názor na streamy jako Spotify, iTunes….jako muzikanta.
Jsem milovník tradic a naší historie tvrdé hudby a myslím, že je důležité si ji připomínat, aby si potom člověk mohl náležitě vychutnat hudební současnost. Proto je fanzin takhle orientován a našel si své čtenáře a je úspěšný. A kazeta tam je, protože už byla v našich začátcích v devadesátých letech. Pouze jsme změnili formát a nevydáváme kompilace, ale legendární nahrávky československého metalu. Kdo by se na nás chtěl kouknout, ať sleduje naše FB stránky, kde jsou všechny novinky a dají se tam v pdf stáhnout všechny vydaná čísla, takže si to může každý přečíst. A co se týče všech těch nových platforem, jako uživatel i hudebník je vítám. Uživatelsky je to splněný sen, kde na jedno kliknutí můžeš slyšet úplné novinky, nebo starý pecky. Pro kapely naší velikosti je to možnost představit se lidem, ač ty velký kapely jsou holeny tak, že i my jako loupežníci jen čučíme, jak se dají kapely okrádat. Dřív ty velký bandy holily firmy. Dnes je obírají ruku v ruce s touhle platformou. Vždy je to něco za něco.

Milý loupežníku Parambo, díky za tvůj vzácný čas, ještě nám prosím představ aktuální loupežnická ansábl, kde najdeme o vás informace, pošli pár slov našim čtenářům a za mne je klip jasný – Vila Tugendhat.
Já a celý loupežnický klan YBCA děkujeme za Váš čas věnovaný nám a možnost se u Vás prezentovat. Všechno v jednom najdete na www.ybca.cz , kde jsou koncerty, klipy a odkazy na naše Fejsbuky, Instáče, Bandcampy, Jůtuby či Spotify, kde si můžete všude poslechnou naše alba, nebo objednat, nebo sledovat, co je v loupežnickém táboře nového.

A momentálně loupíme ve složení:
Paramba
Dejan
Alex
Thomas Bruno
Wincenzo
Jeník Jurka
Míra Horejsek

PEKLU ZDAR!

V areálu soukromého Knížecího pivovaru se 3/8 2024 opět uskuteční další ročník Knížecího metal festu, kde vystoupí Arakain, Debustrol, Tortharry, Fata Morgana, Corona a Khargados, který to ve 14:00 celé odstartuje.
Jak jsme se zeptali Láďi Prusíka, tak areál se otevírá ve 13:00 a čeká nás nejen porce tvrdé muziky, ale i bohatý program, na čepu jak „10ka tak 12ka“a výborné občerstvení.
Láďa prozradil, že už se rýsuje program i na stále populárnější Šeříkovku v Plzni, kde mimo jiné se na podzim můžeme těšit na gotické XIII. století a poprvé v Plzni jako hosté XIIIky vystoupí i gotický Projekt XIII s Matějem Lipským. Každopádně už se chystá program na jaro 2025, ale i ještě do konce roku se v Šeříkovce můžeme těšit na další skvělá jména, která jsou stále v jednání.
A jaký je Line Up na Knížecí metal fest
14:00 – 14:45 Khargados
15:00 – 16:15 Corona
16:45 – 18:00 Tortharry
18:30 – 20:00 Fata Morgana
20:30 – 22:00 Debustrol
22:30 – 24:00 Arakain
Těšíme se na vás a další naše akce najdete na www.serikovka.cz