Matěji, jak pokračují přípravy na moravskou akci?
Ahoj Honzo, moc díky za prostor na Rock Paláci. Koncert v jeskyni Výpustek se rychle blíží. Sobota 27. května je tu za chvíli, ale stále je ještě spousta práce. Teď spouštíme reklamní a mediální kampaň. Zároveň se chystají animace na videomapping. Je to vlastně tak trochu šílená vize udělat videomapping v jeskyni. Má ho na starosti skvělý a šikovný výtvarník Petr Raist Šťastný. Byli jsme spolu dvakrát v jeskyni Výpustek. Celou část nad pódiem si zakreslil a teď chystá v podstatě videoklipy, k našim jednotlivým skladbám, které přesně sednou do různých děr a výstupků ve skále. Fakt se na to těšíme a nejsme sami, dokonce se přijdou podívat i jeskyňáři.

Pro neznalé prozraď, o co tam půjde, jak to bude probíhat a o co to bude jiné, než běžný koncert? Jak to vypadá s kapacitou?
Koncert je k sezení a má omezenou kapacitu na 400 míst. Nicméně jsme se teď domluvili s jeskyňáři, že ji zvedneme na 500. I po zvednutí zbývá už jen něco kolem 190 ks vstupenek. Pokud tedy máte zájem se na koncert, který se skutečně nebude opakovat, podívat, tak neváhejte a podpořte nás zakoupením vstupenky na https://qrticket.cz/produkt/projekt-xiii-v-jeskyni-vypustek-s-videomappingem/

Proč by si fanoušci neměli tuto akci nechat ujít?
Těch důvodů je několik a i ve chvíli, co třeba naši hudbu ještě neznáte, stojí za to Výpustek navštívit. V první řadě je to samotný fakt, že se hraje v jeskyni, dále zde bude, jak už jsem nastínil, videomapping. Pokud vím, zatím nikdo v jeskyni videomapping neudělal. Dále zde vystoupí půvabná ISIOLIA se svým synth popovým setem a po ní již naše gothic rocková show. Během koncertu navíc pokřtíme naše nové EP a vzpomeneme i na mého dědečka, herce Lubomíra Lipského, protože letos uplyne 100 let od jeho narození. Budeme křtít Hu-Hu koktejlem a v rámci videomappingu se objeví pan George Camel, známá to role ze Čtyř vražd stačí drahoušku. Navíc to bude náš jediný koncert v tomto roce. 

Máte společné zkoušky, nebo každý pilujete v soukromí doma? A vůbec, jak spolu komunikuje?
My už jsme na zkoušky, kdy se kapela vidí každý týden, příliš staří. Je to tak, že si každý doma připraví své party a pak máme před koncertem dvě víkendová soustředění. Musíme vše zahrát co nejpřesněji, aby vše sedělo k videomappingu. Bude to docela náročné. Na druhou stranu, máme rádi výzvy. Komunikace je od osobního kontaktu přes telefonování, až po využití sociálních sítí.

Myslíš si, že přes všechny ty skype, facebooky, mobily je nutný osobní kontakt?
Určitě. Aby hudba dobře šlapala, není možné to nacvičit jen doma nebo přes internet. Kapela se musí sehrát a k tomu patří i ta mezilidská chemie. My si naštěstí v PROJEKTu XIII dobře “sedíme”. 

Tentokrát je to v jeskyni, minulý rok to bylo na hvězdárně, dá se říci, že jde o sérii konceptu?
Ano, ty jsi nás prokoukl. Je to skutečně tak. Je to dopředu promyšlený koncept tří koncertů: VESMÍR - ZEMĚ - DUŠE. První koncert byl v Planetum Praha, kde jsme pokřtili debutové CD “AD Radices Tergum”, při promítání planet, hvězd a mlhovin. Koncert jsme vyprodali, což nás moc těšilo. Pevně věříme, že se to povede i ve Výpustku. Tady půjde o zemitý koncert s videomappingem. A DUŠI si necháme až na rok 2025. Můžete hádat, co to bude a jak to asi bude vypadat. Mělo by to být vyvrcholení této trilogie. Příští rok máme v plánu objet několik festivalů, včetně Tloskov Festu.

Co kapela, stále stejní hráči? Vzhledem k tomu, že každý máte svoje aktivity, tak jak se vám daří najít společný čas na spolupráci?
Čas si najít musíme, ale je to náročné. Máme termíny soustředění několik měsíců dopředu v diářích a já pevně doufám, že vše klapne. Asi by bylo fajn na tomto místě představit jednotlivé členy kapely a do závorky uvedu i jejich domovské bandy, rozhodně nejsme žádní začátečníci, byť je název PROJEKT XIII na scéně poměrně nový: Tomáš Kobdzey Kašpar (PRECEDENS) - bicí, Ivo Rafan Traxmandl (PIPES & PINTS) - kytara, Daniel Kroft (LATITUDE 77, NEGATIVE FACE) - kytara, Petr Maliňák (DRUPI band) - klávesy a Martin Jandourek (SECTOR X) - basa.

Vzhledem k tomu, že nové EP už mám nějaký ten den k dispozici, mám pár otázek přímo k němu a to, neprostá změna loga. Je to trvalé, nebo jen pro tento počin a co tě k tomu vedlo?
Je to jen dočasné. Celým obalem, ale i odkazy v hudbě vzdáváme čest kapele THE DAMNED. Trochu tím i navádíme fanoušky gothic rocku a post punku, že byť máme třináctku v názvu, naše hudba nevychází z XIII. Století, ale právě z britské postpunkové a gothick rockové vlny. V naší hudbě nově zazní i saxofon, který nahrál skvělý hostující saxofonista Ondra Klímek (jinak ho můžete znát z kapely VLTAVA, ale také ze spoluprací s Kamilem Střihavkou, Richardem Mülerem, Václavem Noidem Bártou a dalšími). Saxofonem odkazujeme rovněž k THE DAMNED, protože se tu a tam na jejich nahrávkách také vyskytoval.

Stejně jako logo mě zaujal skoro saudkovský obal, je skvělý, kde se čerpala inspirace?
Obal je v podstatě cover coveru. Když jsme si položili otázku, kdo by měl náš drink “Dark Energy” umíchat, hned mi před očima vyskočily postavy z alba “Grave Disorder” od zmíněných THE DAMNED. Náš výtvarník Maťo Mišík (jinak starší syn Vladimíra Mišíka a také ho můžete znát z jeho YouTube pořadu “Kytarová zbrojnice”) obal udělal tak, aby byl jiný, ale zároveň velice podobný. Dokonce o tom na své Facebookové a Instagramové stránky připravil filmy o vzniku obalu na pokračování. Navíc Maťo má Saudka rád, takže mu tento styl byl velice blízký. Všechno se propojí ve Výpustku, protože kmotrem alba bude právě Maťo. Nad ním bude vymappovaný saudkovský pan George Camel a navíc, Výpustek spadá pod obec Křtiny, takže budeme mít křest ve Křtinách.

EP obsahuje i jeden cover od Shalom – Dvojhvězda. Proč právě Shalom?
Tady musím uvést, že album vychází v tekuté podobě, tedy jako láhev, která má na sobě obal EP a QR odkaz na stažení hudby v elektronické podobě. Nejde však o streamovací platformy. Je to web, který pro nás připravilo vydavatelství Élysion a aby majitelé lahve měli něco extra, tento cover bude pouze zde. Nebude tedy na Spotify ani Apple Music, kde by se EP mělo objevit v květnu. A proč SHALOM? Na prvním EP “Maska” jsme udělali cover XIII. Století, kde je frontmanem Petr Štěpán. V SHALOMu to byl zase Petr Muk. Pro nás mají tito zpěváci něco společného, jakousi energii protkanou temnotou i světlem, velké charisma a ovlivnění dark indie scény. Proto jsme se rozhodli na druhém EP právě pro tento bonusový cover.

Zmínil jsi, že album vychází jako láhev, co tahle láhev obsahuje za drink?
Uvnitř láhve je nealkoholický “panák”. Je to silně koncentrovaný hnědý čaj Pu-erh s příchutí citrónové trávy. Je to hořký nechemický energetický nápoj od Samurai Shotu z edice DARK. Přišlo nám to jako dobrý nápad, to takto propojit. Nápad jsem si vypůjčil od, již zmíněného, Maťa Mišíka, který před lety se svojí kapelou GINGERHEAD vydal album také touto cestou. Mimochodem vydáváme pouze 113 láhví a víc jich nebude. Je to spíš taková raritka pro fanoušky a také to zamotává hlavu recenzentům.

Na xtý poslech je pro mne nejsilnější skladba titulka – Dark Energy, proč anglicky zpívaná? Shodou okolností The Cult mají z roku 2016 pilotní song Dark Energy. Úmysl nebo náhoda?
Je to opět úmysl, protože do britské goth scény patří samozřejmě i THE CULT. Asi se stane zvykem, že se na našich nahrávkách objeví alespoň jedna skladba v angličtině. Důvod je prostý, máme spoustu fanoušků na goth scéně v zahraničí a oni nám často píší, že by je zajímalo, o čem zpíváme. Tak to bereme, jako takový dárek pro ně. Navíc, nově jsme přešli pod vydavatelství Music Craft, kteří umí dostat naší hudbu do goth playlistů na streamovacích platformách (mají skvělé výsledky např. s CATHEDRAL IN FLAMES) a tam je angličtina podmínkou. Z tohoto důvodu teď v dubnu vyjde i singl Angels (dark remix). Je to původní písnička Angels z debutu, ale Kobdzey ji předělal do formátu dark wave. Výsledek je skvělý, všem ho doporučuji (vychází 14. 4. na všech streamovacích platformách). Mimochodem tady dělal obal ještě původní výtvarník Deather a je tam i původní logo PROJEKTu XIII.

Když už jsi zmínil CATHEDRAL IN FLAMES, prý společně chystáte něco zajímavého?
Domluvil jsem se zpěvákem Philem, že to v tomto rozhovoru alespoň částečně prozradím. Před časem se mi ozval Phil, jestli bychom spolu nenatočili duet, jakožto dva zásadní goth hlasy pražské scény. Ten nápad se mi moc líbil. Domluvili jsme se, že uděláme cover. Měli jsme si poslat tři písničky a pak řešit dál. Mohli jsme vybírat ze všeho. Jaké pak bylo naše překvapení, když se objevila shoda v podobě jednoho dávného osmdesátkového hitu. V současné době je hotové demo a postupně do něj nahráváme vokály a další nástroje. Bicí a klávesy jdou za PROJEKTem XIII a kytary, basa jsou na straně CATHEDRAL IN FLAMES. Celý singl by se měl míchat v zahraničí, a protože máme nově společného vydavatele, tak nebude problém s vypuštěním singlu do “éteru”. Budeme Tě a čtenáře Rock Palace určitě včas informovat.

EP Dark Energy zůstane jen jako elektronická verze, nebo plánuješ i fyzický nosič?
Zatím plánujeme jen naše láhve a onen tajný web, kam se přes láhev lidi dostanou pomocí qr kódu. Vydání na streamovacích platformách proběhne někdy v průběhu května. Nicméně, do budoucna se nebráníme tomu, že by třeba všechna naše EP a snigly vyšly na CD. Ale zatím jen elektronicky.

Prezentujete se jako gotická kapela, jak se podle vás jak, nebo čím se prezentuje gotický rock?
Zajímavá otázka. My jsme někde na pomezí post punku a gothic rocku. Z mého pohledu je to navázání na dark indie scénu, která se vytvořila kolem post punkových a nově vznikajících kapel koncem osmdesátých let. Jak už jsem řekl, pro mě osobně to byla především britská scéna. Punk rock se zpomalil, objevily se klávesy a koketování s elektronikou. Texty potemněly a celkový feeling z kapel byl tak jiný, že si zasloužil i nové stylové pojmenování. My se na to všechno snažíme v naší hudbě navázat. Jak se nám to daří, je na posouzení jiných.

Co vzkážeš našim čtenářům a co jim pustíme? 
Předem díky Tobě za rozhovor a čtenářům, kteří dočetli až sem, díky, že v dnešní době “skipování” a nahodilého čtení jste si i v on-line prostoru našli čas a dali rozhovor celý. Pokud chcete, dorazte za námi do jeskyně. Jen, pokud tam půjdete, musíte se dobře obléci, v jeskyni je celoročně jen devět stupňů. Energii vám ale dodá nejen unikátní koncert, ale třeba i naše tekuté EP, které tam bude k dostání. Na závěr bych asi pustil náš poslední videoklip “Průvodkyně temnotou”. Je to i zároveň taková pozvánka na koncert v jeskyni Výpustek.

Deathmetalová úderka SCABBARD ze Spytihněvi na Zlínsku vstala po víc jak dvaceti letech z mrtvých. V roce vydala comebackové album „V říši zla“ a stále ještě aktuální, vloni vydané „Lidské loutky“. Původní angličtinu nahradila mateřština. A místy je to fakt sranda, začíst se do textů nového alba. Ale k tomu se ještě dostanu. Death metal zas taková prdel není!

Death metal je zábava inteligentních lidí, takže je potřeba některé texty brát s nadhledem. I ti nejhrozivější deathmetalisti jsou tatínky malých dětí a maminky, které se umí postarat o své rodiny. Něco o tom vím.

Nahrávka „Lidské loutky“ vznikla ve trojici Alex Varmuža – basa a vokály, Tomáš Král – kytary a vokály, Alan Vičánek – bicí. „Danajský dar“ nazpíval původní pěvec Petr Vavřík. Na intru se podílel vedle Tomáše Krále ještě Alexandr Zemek.

Po krátkém intru následuje mrtvolná jízda par excellence. Dozvíte se, že „Každý někde má svůj hrob“. České texty jsou fakt plusem nahrávky. O čem jiném by mohl být song „Muž s brašnou“, zvlášť když začíná slovy „Úkol zněl jasně, muž s brašnou nesmí projít. Za žádnou cenu, musíš ho prostě zabít.“ Scéna z komedie Pelíšky v death metalu? Proč ne. Chce to fakt nadhled. Následující „Greendealita“ se nepáře se zelenými fanatiky a tvrdě kritizuje iniciativu Green deal, novou evropskou totalitu.

No a pak přichází totální výblitek a neskutečně reálný popis toho, jak „Jsem se posral“. Haha, stát se to může komukoliv. „Najednou to přišlo, už to na mě jde…“. Podobnou tématiku bych čekal spíš u nějaké grindcorové kapely typu Gutalax. SCABBARD se s tím nepáře a tady fakt překvapil. Doufám, že tuhle pecku zahrají borci na MetalGate Czech Death festu, kam se letos opět chystám. „Vidím hajzlík, srdce plesá, poslední naděje. Už se blížím, chytnu za kliku, dveře zamčené“. Dovedu si to velice živě představit. A finále, oh my god: „To je sajrajt, už to teče. Jsem se posral, no to snad ne“.

Titulní „Lidské loutky“ trošku zpomalí v nastoleném rytmu, ale pak se rozjede až grindová řezačka. „Lidé jsou jako loutky, které někdo vodí“. A sranda pokračuje songem „Toreador Bohuš“. A to je fakt groteska o Bohušově snu, stát se toreadorem. Vtipná story končí kvičícím pašíkem, křičícím Bohušem: „Je to v řiti, je to v řiti…“.

Zvážnění přichází s předposledním songem „Moravská zem“, který opěvuje Moravu. To by člověk od deathmetalové partičky moc nečekal. Žádná nasranost, naopak samá pozitiva. Přitom to je old school jízda, která se zvrtne do pořádné rubanice. A jdeme do finále. Už jsem uvedl, že „Danajský dar“ nařval Petr Vavřík. Ten má hlubší hlas. Skladba jako taková nepostrádá změny rytmů, ale jinak jede v klasickém ranku old school death metalu.

Celkově jde o velmi zdařilé dílo, které se mým uším prostě líbí. Baví mě. Těším se, že kapelu po mnoha letech znovu uvidím naživo.

Pro Rockpalace Honza Holý

Americká kapela z Atlanty s českými kořeny a kapela mého kamaráda Jirky Emanovského vydává nový klip. A jsem rád, že je to nejsilnější skladba z posledního EP Dark Side of Your Heart a to přímo jeho titulka. Skvělá, silně gotická skladba se dočkala i klipového zpracování.
Kapela se rozhodla pro hraný klip, ke kterému přizvala krásnou modelku a herečku Helen Thomson. Video vzniklo na přelomu února a března a vzniklo ve studiu Muse Production ve spolupráci a producent byl Andy Reilly. Za zmínku, že vedle goticky sametového hlasu Jirky je slyšet je dcerka Radka Kurce, výborná a od Boha nadaná Kačenka Kurcová. Jinak Scarlett nyní působí jako trio a to: George Emans - vocals, keyboards , Joe Carpenter - lead guitar , Lola Nigoghossian – drums

„S peklem smířený“, tak se jmenuje aktuální kolekce této zralé party z Ostravy. Ta obsahuje 36 minut poctivé hard and heavy muziky.

Kapela LAUTR působí v této sestavě Jožin Hladký – zpěv a kytara, Vít Hovjadský – klávesy, Dušan Folwarczný – basa, Roman Jeřábek – bicí.

Deska začíná titulní kompozicí „S peklem smířený“. Smířený bys měl být především sám se sebou. Někdy to může být peklo. Následuje výrazně melodická skladba „Projdu bludištěm“, kde je slyšet kytarové sólo i klávesové „trilky“. A klávesy se dostanou k výraznému slovu i v písni „Magická noc“.

S notoricky známou písní „Rosenka“ kapele vypomohl nestor Lešek Semelka a ten prostě má stále má zlato v hrdle. Hned jsem ho poznal, aniž bych si předtím prohlížel booklet. S pekelnou tematikou si kapela pohrává i ve skladbě „V pekle“, která popisuje radost pekla nad tím, že jsme všichni v prdeli. Takhle černě bych to neviděl. Kapela touto ostrou rétorikou kritizuje současný svět v čele s Putlerovým Ruskem. Dnes jsou v pekle asi opravdu všichni veselí.

Vyloženě stojí za to, zaposlouchat se do textu songu „Sígr“. Myslím, že řada z vás zavzpomíná na svá školní léta. Tohle se klukům z LAUTR fakt povedlo. Líbí se mi i závěrečná „polobalada“ „Probuzená křídly“, která se z balady strhne v pěkný lauf. Dost dobrý.

Na můj vkus je nahrávka příliš klávesová. Není to špatné album, ale něco tomu k dokonalosti ještě chybí.

Pro Rockpalace Honza Holý