O víkendu představí svůj nový singl pod hlavičkou nového projektu Problem  XΠl Matěj Lipský, vnuk velké naší herecké legendy Lubomíra Lipského, ale také držitel Anděla s kapelou Negative Face, můžeme ho vidět v kontroverzním Krmelci, ale i jako hostujícího zpěváka u Bratrstva Luny. Nadchnula mě už jeho rychlejší verze Nevěsty temnot - cover XIII. století a stejně tak jeho nový klip nového projektu Problem XΠl (sledujte jeho profil na FB, ať vám premiéra neunikne), který jsem mohl s předstihem slyšet a vidět zní velice dobře. Matěj je náramný pohodář (já ho snad nikdy neviděl rozčileného), ale i muzikant a člověk, s kterým si člověk rád pokecá. Dneska jde rozhovor do hloubky a Matěj otvírá tak trošku nejen Projekt XIII, ale i 13.tou komnatu...

Matěji, těžká doba, jak to zvládáš v osobním životě?? Našel si na ní něco pozitivního?
Ahoj Honzo, díky moc za prostor a za zeptání. Ano, je těžká doba, ale důležité je v ní hledat, to, co jde a ne to, co zatím nejde. Takže mě docela drží nad vodou moje rodina, hudba a práce. Sice jsem přišel o velkou část příjmů z podnikání, ale zároveň jsem zaměstnaný jako ředitel Centra sociálních služeb v Tloskově. Je to centrum pro lidi s mentálním postižením. Ono, když má člověk odpovědnost za spoustu lidí, tak se na ta opatření dívá jinak. Takové to, nechte lidi žít a ochraňte ty zranitelné v reálu nefunguje. Jakmile je více jak 10 tisíc nakažených denně, je skoro nereálné, že by se koronavirus nedostal do nejvíce ohrožených skupin obyvatel. Takže vše tak nějak akceptuji a hledám cesty, co v tomto marastu dělat. Ukázalo se, že lidem s mentálním postižením, pomáhá zahnat strach nejen z koronaviru hudba, a to živá hudba. Z toho důvodu jsme začali dělat streamované koncerty, které jsou k vidění na Facebooku i YouTube Tloskova. Klientům je streamujeme rovnou do televizí. Ukázalo se, že to v dnešní době nepomáhá jen našim klientům, ale lidem obecně, včetně muzikantů samotných. A protože tento rozhovor děláme při příležitosti založení mého nového gothic rockového projektu Problem XΠl, doporučil bych čtenářům live stream kultovních „gotiků“ XIII. Století pro Tloskov. Bylo to super.

Začátek roku, co sis dal jako závazek do roku 2021, pokud to není tajemstvím?
Závazky mám především hudební. V loňském roce, kvůli koronaviru nedošlo na vydání mého projektu pro děti „Mámo, táto v komoře je krockodýl“ a to mě mrzí, takže to chci letos napravit. Půjde o knížku – zpěvník s dvěma CD. Jedno je nazpívané a druhé je „karaoke“ aby si to děti mohly doma zpívat samy. Na albu je celá řada hostů od zpěváků z Wohnoutů, Tata Bojs, Divokýho billa, až po metalové matadory, jako třeba Pepu Michálka z Forrest Jump. Navíc celou knihu krásně ilustroval můj dlouholetý kamarád Maťo Mišík. Máte se na co těšit. A na závěr bych rád dodal, že to je poslední album, na kterém jsem ještě spolupracoval s mým dědečkem hercem Lubomírem Lipským (celý projekt připravuji víc jak 10 let).

Musím se zeptat, co tvoje terapie muzikou, jak pokračuješ? Máš nějaké výsledky?
Už jsem to trochu nakousl v úvodu. Klasická muzikoterapie, vzhledem ke všem opatřením v současnosti skoro nejde dělat. Nicméně díky moderním technologiím a streamům se daří naplňovat terapeutické cíle pomocí tzv. komunitní muzikoterapie. Tam bych teď klidně zařadil i on-line živé koncerty. Představ si, že máš klienta, který propadá díky celkové situaci strachu a depresi a ty mu pozveš kapelu, kterou on má rád. Pustí si jí v televizi a najednou slyší, že ho zdraví a věnují mu písničku. Ten efekt je neuvěřitelný. Jako by se klient probral ze zlého snu a celkové letargie. Najednou zase vnímá svět bezpečně. Je to takový zázrak, a přitom stačí tak málo. V současné době chystáme na toto téma odborný článek s docentem Kantorem z Univerzity Palackého. Ještě jedna zajímavost: Streamované koncerty nasazujeme od 19:00 hod. - jdou tak proti všem zprávám v televizích. Člověk tak alespoň párkrát v měsíci nevstřebává to „bahno“, kterým nás média krmí.

Vy jste v Centrum sociálních služeb v Tloskově, kde jsi ředitelem dělali rádio, jak pokračuje tenhle projekt? Máte nějaké ohlasy?
Ohlasy máme z celého světa. Vypadá to, že jsme jediní, koho napadlo udělat rádio, kde jsou moderátory a dramaturgy pouze lidé s mentálním a kombinovaným postižením. V této době je fakt, že jsme omezili rozhovory a vysíláme především hudbu na přání klientů. Nicméně spolupracujeme s jedním studiem, kde často smícháme hudbu ze streamovaných koncertů a pokud nám to kapela dovolí, hrajeme ji pak i v našem rádiu. Ještě taková perlička, o našem rádiu už vznikly dva dokumenty ČT a dokonce jsme se dostali do jednoho dokumentárního filmu v USA.

Zachytil jsem probuzení Krmelce ze zimního spánku. Co chystáte? Sestava zůstala stejná? Můžeme se těšit zase na desku?
Krmelec má domluvené vydání nového alba v prosinci 2021. Opět by mělo vyjít na CD jako příloha časopisu Pařát. Album ponese název „Peklo odchází z tvého domu“ a bude tvořeno půl napůl coververzemi a novými songy. V loňském roce jsme vydali singl Respirátor, kde jsme svérázně předělali skladbu „Imperator“ od kultovních Krabathor. Letos se můžete těšit na další předělávku a to „Žeravé znamenie osudu“ od Tublatanky, zbytek si necháme pro sebe a najdete ho na albu. Sestava je stále stejná, tedy já na vše kromě bicích a kláves, ty si vzal na starost Kobdzey a za mikrofon se opět postaví Mára z kapely Masturbace.

Jak bude vypadat? Pojedete v duchu „Jiné honitby“, nebo obrátíte texty jinam?
Trochu jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Tj. chystáme 5-6 coverů a pak stejné množství vlastních písní. Opět budeme zhudebňovat události, které se skutečně staly. A opět to bude dost svérázné :). Změna bude v tom, že cover tentokrát připraví skvělý výtvarník Deather. Bude odkazovat na jedno kultovní album z osmdesátých let.

Ty jsi ale hlavně známý jako zpěvák Bratrstva Luny, nevím, mám pocit, že Luna už dávno není gotická, ale táhne to jiným směrem, slyším tam skoro HC a přívlastek gotická je v tomto případě je dnes jen veliké klišé, včetně „divadla“ okolo. Můžu se zeptat na tvůj názor na současnou muziku a směr Luny?
Známe se dost dlouho, abys věděl, že Bratrstvo Luny je projektem RX Tháma. On je textař, filosof i manager kapely. Já jsem zde něco jako letitý host. V podstatě zpívám jeho rozvětvené a často nezapamatovatelné texty a sděluji jeho myšlenky. Thámo je mistr témat, v tom mu musím vyseknout poklonu a je fakt, že kdyby mi nějaké téma nesedělo, tak bych ho nezpíval. Nicméně je to jeho projekt, a tak neřeším, že se hudba pohybuje od gotiky po metal. Je to na druhou stranu pro Bratrstvo Luny příležitost oslovit širší publikum, což se vlastně i děje… ale…. Necítím se v tom svobodně. Rád bych sděloval i svoje myšlenky a životní postoje a na to v Bratrstvu Luny není a nebude prostor. Někdy mě to až štve, ale jak jsem napsal v úvodu – je dobré neřešit, co nejde a dělat to, co jde. Takže jsem se rozhodl tento rok vyjít ven s vlastním projektem a protože vím, že tím způsobím takový malý problém, pojmenoval jsem ho Problém XΠl.

Za sebe musím říci, že k poctě Bratrstva Luny je projekt Luny nad Iglau, kterému Petr Štěpán dal glanc, ale od dob La Loby je to fakt výstřel ze tmy.
Vidíš to, jsi jediný, kdo se mě oklikou zeptal na album „Luna nad Iglau“. V Bratrstvu Luny skoro na všechny rozhovory odpovídá Thámo. To je v pořádku, je to jeho projekt a asi je v pořádku, že udělal toto album, o kterém jsem se v podstatě dozvěděl, až když bylo hotovo. Thámo si tím splnil sen, a navíc opravdu hodně pomohl Petrovi Štěpánovi. Kdo ví, jak by to bylo dál s celým XIII. Stoletím, kdyby nebylo symbiózy mezi Petrem a Thámem. Navenek to vypadalo, že Thámo u „Třináctky“ leští kliky a přiznám se, že jsem si to taky myslel, ale postupem času jsem se dozvěděl, jak se věci mají a že to celé nebylo o „vlezdozadkovství“, ale o skutečné lidské podpoře. Na druhou stranu, kdyby to nebyl projekt, ale kapela (za což se BL občas vydává), tak se něco takového nedělá – tj. že se vydá deska s jiným zpěvákem.
To nepíšu proto, že by to urazilo moje ego, naopak je to rarita, že nestor punku a gotiky nazpíval někomu celé album. Ale já začínal mít pocit, že je Bratrstvo Luny mrtvým projektem. Proto jsem rád, že letos připravujeme nové album „Clamare“, byť je to stejné jako u předchozích desek, tj. deklamuji Thámovy texty a zpívám do muziky, která vzniká u někoho v obýváku a pak se snažím trefit, co nejvíce do podoby demáčů. Tj. chybí tady tvůrčí prostor, ale tak tomu bylo vždy.

Ty chystáš nový projekt Problem XIII – co je to za projekt a proč vznikl? A proč název Problem XIII?
Jak trochu vyplývá z předchozích odpovědí, potřeboval jsem tvůrčí prostor a ten v Bratrstvu není. Ano, na nové desce „Clamare“ mám dvě písničky, ale pokud bych je chtěl otextovat, tak to prostě není možné. Navíc to zabíhání do jiných stylů v Bratrstvu Luny je na jednu stranu sice fajn, ale na druhou stranu bych rád zkusil udělat celé goticko post-punkové album. Je to pro mě výzva. Mám spoustu textů a muziky v šuplíku, takže tento projekt je i o takovém pročištění nastřádaných nápadů. A proč Problem XIII? Je to jednoduché v Bratrstvu Luny mám přezdívku Xpíl, což je Lipský pozpátku. Když to napíšu a místo „pí“ zvolím řecké Π, vznikne z toho třináctka XΠl. Je to taková písmenková hříčka. A problém… to je jasné, asi bude pro Tháma a možná pro další spoluhráče z Luny problematické, že něco takového dělám.

Zatím jsem slyšel Nevěstu temnot cover XIII století, má to říz -)) Plánuješ, že by z toho mohla vzniknout celá deska?
Díky moc. Mě se ten cover líbí, ale je fakt, že to zrychlení původní temné balady je pro někoho těžké přijmout. Původně jsem chtěl tento cover vydat pod hlavičkou Bratrstva Luny, ale Thámovi se to nelíbilo a zrovna tak bratrům Štěpánům. Dohodli jsme se, že tedy pod značkou Bratrstva „Nevěstu temnot“ ven nepustíme. Ale reakce od fanoušků a vlastně i kritiků byly skvělé, bylo mi líto tu písničku prostě smazat, tak jsem se rozhodl ji vydat pod hlavičkou Problemu XΠl… a v podstatě i zde název splňuje svoji roli… tj. problém, kam s tím coverem XIII. :). Zatím je na našem bandzone profilu, ale během pár dní zmizí a vystřídá jí singl „Proroctví“, který si teď můžeme i pustit.

Budeš vydávat CD nebo vyjde album jen elektronicky (iTunes, Spotify apod.)?
Jsem staromilec, takže CD je pro mě priorita, ale je smutný fakt, že už si spousta lidí nemá kde CD přehrát a poslechnout. Takže ruku v ruce s tím bude zajištěna i elektronická distribuce. Ale já, kdybych neměl v ruce fyzický nosič, tak bych měl pocit, že jsem nic nevydal. :)

Máš v plánu dělat si sám i muziku a texty?
Nejen že to mám v plánu, já mám nachystaný materiál na celé album. Čekám jen až vyjde „Clamare“ od Bratrstva Luny, abych mu „nekonkuroval“. Myslím si, že oba projekty mohou stát vedle sebe a vzájemně si pomoc. Ale nesmí vyjít najednou. Pak by to každý srovnával, a to není můj cíl. Já chci natočit svobodnou desku. Zároveň si ale přeji, aby reklamní podpora tohoto projektu zpětně ukázala na „Clamare“ od Bratrstva Luny a obě alba, aby se dostala k co nejvíce fanouškům přemýšlivé temné muziky.

Plánuješ hostující hráče, nebo stabilní kapelu? Chystáš nějaké stránky profil FB… aby lidé věděli, kde mohou získat aktuální informace?
Problem Xpíl má svůj Facebook i Bandzone. Celý projekt natáčím pouze já a pomáhá mi s tím Kobdzey (bicí, klávesy). Internetové stránky neplánuji, takže koho to zajímá, odkážu ho na tyto dva profily.

Půjde jen o studiový projekt, nebo se chystáš vyrazit i na živé hraní, až to bude možné?
Zatím to bude jen studiový projekt. Do budoucna ale nevylučuji ani živé hraní. Nicméně, na to teď není prostor, ani příznivost doby. Koho to ale zajímá, tak v těchto dnech vyjde první singl „Proroctví“ a věřím, že je v něm života dost :).

Jak to všechno budeš zvládat, když teď s Lunou taky chystáte desku?
Víš, ono je to vlastně u Luny jednoduché. Já přijedu do studia, nazpívám materiál. Pak se v tom všichni autoři přehrabují a píší připomínky. Následně přijedu znovu, udělám úpravy a tím to pro mě končí. Ve svém projektu to mám jinak. Musím ho celý připravit sám. Takže to zabere víc času. Pak ho z velké části nahrávám sám a ve výsledku spoluvytvářím výsledný zvuk nahrávky. Je to náročnější, ale svobodnější. Je skvělé, že se mnou do toho šel právě Kobdzey. Už v jiných projektech jsem zjistil, že hudbu vnímáme podobně, včetně aranží. Často mu říkám, co bych chtěl v nahrávce udělat a on už to měl třeba dávno hotové, protože to tak cítil sám za sebe. Tohle mě na spolupráci s ním baví.

Jsi vytížený člověk, jak odpočíváš? Vnímáš nějakou novou muziku, nebo zůstáváš u staré? Kdo jsou tvoji hudební favorité dnes?
Odpočívám tak, že si lehnu. Fakt. Aktivit je tolik, že aktivní odpočinek, neřadím do odpočinku. Hudbu poslouchám převážně v autě. Denně přejížděním strávím minimálně 2 hodiny. To je spousta prostoru na hudbu. Poslouchám teď především staré gothic rockové kapely. Je to pro mě takový návrat do osmdesátek. Takže Sisters, The Damned nebo The Cult. Z nových si rád pustím O. Children. To je pro mě velký objev. Doporučil mi je jeden fanoušek a jsou fakt skvělí.

Nelze se zeptat v závěru na Negative Face, jak to vypadá s ním?
Chtěl jsem v loňském roce udělat singl, ale okolnosti tomu nepřály. Na singlu, jako i na celých nahrávkách je vždy hromada hostů a nebylo možné se fyzicky potkat, tak celé Negative Face opět odkládám na neurčito. Ale abych lidi, co mají NF rádi úplně nezklamal, to album pro děti jsou vlastně takoví kinder Negative Face :). Ne fakt, to album je hodně tvrdé, je to crossover v pravém slova smyslu a je na něm několik desítek hostů. Pravda, texty jsou fakt pro děti.

Dostáváme se na konec našeho rozhovoru, vše nej Matěji v roce 2021 jak na profesní, rodinné tak hudební rovině, máš toho hodně, tak ať ti vše vyjde, těším se, až se zase potkáme a pokecáme si „live“. Poprosím o pár slov našim čtenářům, a jaký tvůj oblíbený klip jim pustíme?
Moc děkuji za prostor. Přeji vše dobré tobě i čtenářům. A klip na závěr? Poslechněte si zmíněné O. Children a jejich Ruins. To je pro mě gotika 21. století.

Dnes jsem se nedal do sepisování duelů, ale chci tady všem představit Plzeňského rockera, kytaristu, baskytaristu, zpěváka a skladatele Antonína Jireše. A protože jsme se z pochopitelných důvodů nemohli setkat v hospůdce, položil jsem Toníkovi pár otázek mailem.

Ahoj Tondo, pověz nám něco o začátcích své kariéry?
„Kytaru jsem vzal do rukou asi ve dvanácti letech. Chtěl jsem se naučit pár věcí od Katapultů a hrát je holkám na lavičce před panelákem.
Můj táta i děda hráli občas trampské písničky, takže kytara vždy někde visela na zdi. Ale za vzor jsem je neměl. Můj starší brácha poslouchal rockovou klasiku a měl pár plakátů a fotek. A právě ty máničky na nich, se staly mým vzorem“.

Koukám, že máme stejné začátky. Která kapela nebo píseň tě nejvíc oslovila?
„Zásadní obrat ve vnímání muziky přišel ve čtvrté třídě, když jsem poprvé uslyšel pecku Iron Man, od Black Sabbath. Poslouchal jsem to asi týden stále dokola. Přišlo mi to jako zázračné kouzlo. Začátek, kytarový rif a Ozzyho zpěv, to vše bylo jako z jiné planety“.

Rozumím, mne zrovna tak oslovil Speed King od Deep Purple. Ale potom jistě přišly další kapely.
„Druhé a vlastně poslední hudební znovuzrození se událo po poslechu písně Bomber od Motörhead, kterou hráli na německém rádiu Bayern 3. To bylo v osmé třídě. A to, už nikdy nikdo v mém případě nepřekonal“.

Tak to jsi přešel rovnou do pomyslné hardrockové první ligy. Ale jak si s tím dále naložil. Předpokládám, že tě to táhlo na pódium.
„Můj první člověk, se kterým jsem začal něco hrát, byl kamarád Láďa Procházka, který mě doprovázel na baskytaru. A asi před dvaceti lety se právě on připojil ke kapele Ci5, kterou jsem založil. A s kapelou Ci5 jsem začal poprvé veřejně vystupovat. Skupinu Ci5 jsem společně s Honzou Svárovským, Otou Jahlem a Radovanem Jirkou založil v roce 2000 a hned v zápětí jí proběhlo několik muzikantů. Raději prchali. Momentální sestava je bicí Petr Šlapák, basa Láďa Procházka, druhá kytara David Procházka, zpěv Honza Kotě a já kytara a zpěv. Letos jsme nahráli nové CD Gigaman, ale nestihli jsme ho pokřtít. Myslím, že se skutečně povedlo“.

Věřím tomu, CD jsem ještě neslyšel, ale píseň Gigaman několikrát živě na vystoupení Ci5 a povedla se. Trochu do stylu tvých oblíbených, že?
„Ano, Motorhead mě ovlivňují stále. Asi před 7 lety jsem přijal místo „Lemmyho“ v Motörhead revivalu z Havlíčkova Brodu. Koupil jsem si patřičnou baskytaru a začal křičet. Po nějaké době mi došlo, že to chci dělat jinak a založil současný Motörreptile Motörhead tribute band. Mám rád hlavně ty starší fláky. Na kytaru hraje Adam Vágner a na bicí Marek Vácha a jsou fakt dobří. Moc mě to baví a je to požitek zahrát si ty věci od Lemmyho a jeho party. Je to lék a balzám na duši. No a ten zvuk baskytary je famózní. Jako když se roztéká jaderná elektrárna“.

Výborné přirovnání. Jednou na FCB byl dotaz „nejlepší kapela od J“. A kamarád Fazzy odpověděl „jedině Motorhead“. Pro mne jsou také jedni z nej a dokonce již v roce 1981 jsem od nich hrál Ace Of Spades. Ale vím o tobě, že jsi plodný i v dalším seskupení.
„Ano, máš pravdu. A protože se rád stále učím něco nového, svezl jsem se také chvilku s kapelou Zloději ticha a vydal s nimi cédéčko Věcí pět. Vzhledem k mé závislosti na publiku, si stále nakládám další hudební aktivity a tou poslední je mé účinkování v Elegii Jardy Rajtmajera. Pro mě jsou ty písničky vlastně novinkou, jelikož jsem je dříve neposlouchal. Kdysi jsem slyšel v TV nebo v rádiu Sudé berou a tak. Je to nová zkušenost a pro mě přínos. Nemám čas zahálet a trochu té melodie také neuškodí. Hudba je jen jedna“.

Tak to je výborné, s Jardou se znám od 15-16 let, je to výborný muzikant a skladatel a z jeho nadání těží spoustu jiných. Samozřejmě mne zajímají i nějaké „důvěrnosti“. V bulváru se ptají na první holku, první „první“ a……. Mne to samozřejmě taky zajímá. Tak jaká byla tvoje první kytara, aparát a…….?
„Můj první aparát bylo kombo Laney 60W a kytara neznámého původu. Potom následoval Marshall tsl 100 a Fender Stratocaster USA, pak se přidal Telecaster. Momentálně hraji na Gibson Flying V a Explorer. Samozřejmě baskytara je klasika Lemmy“.

Toníku, děkuji za příjemný rozhovor, který by byl samozřejmě příjemnější někde po koncertě u pivka. Přeji ti a vlastně všem, aby se brzy vše vrátilo do normálu a ty zase mohl rozdávat radost svojí muzikou.
„Milane, děkuji a určitě se někde v nějaké veselejší době uvidíme a uslyšíme. Těším se na vás na všechny“.
Antonín Jireš

Pro Rockpalace napsal Milan Kolečko

Michal Kuna je leader a zpěvák kapely TRILOBIT- ROCK a 31.1. oslaví 45. narozeniny. Položili jsme Michalovi pár otázek.

Jak se vyrovnáváš ty osobně s obdobím koronaviru, a jak se to tebe, nejen jako muzikanta týká ?
Ahoj a dobrý den všem přeji za kapelu TRILOBIT-ROCK. Období koronavirové pandemie je jistě pro nás všechny velice ojedinělým a nezvyklým obdobím ale vládní rozhodnutí kapela i jejich rodiny dodržují. S tímto rozhodnutím přišly i karantény a lockdowny, které trávím jako mnozí z vás samozřejmě doma a někdy v přírodě se svými blízkými a to je svým způsobem jakýsi globální restart lidských a ekonomických hodnot pro planetu a všeho okolo nás. Je samozřejmostí, že toto období, které sebou nese i určitou dávku trpělivosti mě samozřejmě dost sere a je pro každého z nás a v téhle době to platí dvojnásob dost vyčerpávající a nezvykle devastující z pohledu nejistoty, která tu momentálně převládá.

Jak využíváš, období hudebního klidu?
Kapela TRILOBIT-ROCK má v této době dotočený a vydaný CD Symbol Krásy které jsme nahrály u producenta a majitele studia v Praze pana Leo Holana, a zároveň čekáme jako všichni na povolení vlády ČR, aby jsme tyto songy mohly hrát živě na koncertech a samozřejmě máme natočený a čerstvě vydaný videoklip ...Tahle Zem, který si vzal na starosti JEREMY TODT z T-R Production.

Song Tahle zem, který produkoval a nahrával vyhlášený matador v evropské metalové branži Dan Friml ve svém studiu se dle mého názoru zvukově povedl, takže jsme s kapelou celkem nezahálely a neponechaly nic náhodě.

Jak myslíš, že se promítnou na naší hudební a kulturní scénu koronavirové opatření ?
Celková situace okolo tzv. Covidu má samozřejmě obrovský, finančně náročný a zničující dopady na všechny pořadatelé, majitelé klubů a všechny z branže. Tím chci říct, že si prostě musíme všichni počkat, aby se co nejrychleji uvolnili ty zkurvený vládní opatření a přát si jen samý negativní testy.(smích)

Jakým vzorem se v současné nebo minulé době inspiruješ?
Pro mě jsou a vždy byli vzorem Depeche Mode ale i Ozzy a naprosto žeru Marilyna Mansona nebo Zakka Wyldea no a z naší hudební scény třeba Aleše Brichtu a kapelu Olympic a ze sportovního odvětví mě od dětství naprosto uchvátila basketbalová NBA a určitě tenista ROGER FEDERER.

Jak budeš slavit svoje 45.narozeniny ?
Narozeniny budeme slavit doma a v klidu.

Co by si vzkázal fanouškům v téhle divné době plné zákazů?
Nechci nikdy spojovat politiku s muzikou, ale snad se mi to povede a řeknu to jednoduše...ROKENROL TADY VŽDYCKY BUDE !!!

Nikdy snad nebyl Matejčíkův Motorband silnější, než v éře alba Made In Germany, které se v té době nahrávalo v zemi tehdy metalu zaslíbené – Německu.
Po 30ti letech se dočkalo reedice a shodou okolností opět v době, kdy má Máča hodně silnou sestavu a klip Pravda nebo lež je příslibem výborného alba, alespoň pro mne.
Asi nemá význam podrobně pitvat 30 let staré album, kterému „zub času“ neubral nic na dynamice, dravosti a energii, která se z alba valí a které se zapsalo do našich rockových dějin. Máča uměl a ukázal, že stále umí napsat hodně silné melodie ať už od úvodního nářezu Rudej blázen, přes Baletku Táňu až třeba po mega hit Mše za vítězství se stadionovým popěvkem. Celou deskou provází neuvěřitelný cit pro muziku, refrény a tady byl Motorband jedno tělo, jedna duše a je to z celého alba znát.
O hlasové vyjimečnosti Kamila Střihavky není třeba také psát, o to je zajímavější, že se Kamil k metalu nikdy nehlásil a svou sólo kariéru jde jinou cestou. Každopádně na albu Made In Germany zvedl pro další pěvce Motorbandu laťku hodně vysoko a velkou šanci srovnat skóre má nynější vokalista Láďa Korbel.
Made In Germany osobně řadím k takovým pokladům, jako jsou Anděl na útěku, Apage Satanas a na nové album Motorbandu se těším a doufám, že bude „Máčaband“ katapultovat tam, kam už dlouho patří.