Setkávám se s vysokým, dlouhovlasým, charismatickým sympaťákem, kterého v davu určitě nepřehlédnete. Zdá se (ostatně jako celá kapela) neustále usměvavý, velmi příjemný a roztomile upovídaný. Při rozhovoru vás překvapí svými znalostmi. To, že kapela Traktor má nasměrováno k metě nejvyšší po vydání nové desky, jeho účast ve Všechnopárty a nastávající nové turné vzbudilo můj zájem, jak to všechno zvládá zpěvák Martin Kapek

Martine úvodem, než se dostaneme k Traktoru, vezmeme tvé mládí, ty jsi mi říkal, že jsi hodil do „Lidušky“. Kde to bylo a na co jsi začal hrát?
Ahoj Honzo, vyrůstal jsem v Ostravě, do ZUŠ jsem chodil jen krátce na nějakou píšťalku a potom jsem asi rok chodil na kytaru. Forma výuky mě ale nebavila, tak jak všechny ostatní… Proto jsem na základní škole propadl fotbalu a každý den kopal do míče. O muzice jsem spíš pouze přemýšlel a přál si jednou mít kapelu. Sranda byla, že jsem neměl kolem sebe vůbec nikoho, kdo by měl nějaké muzikantské cítění. Kolem mých asi 15 let jsem založil první kapelu, kde jsem byl pouze já na kytaru a kamarád Tomáš Kulínský, jehož táta měl doma ve sklepě staré „Amatky“. Tomáš, o dva roky starší, šel brzy na vojnu, tak jsem přemluvil další dva kamarády, kteří vůbec na nic nehráli, aby hráli se mnou. Šel jsem hrát na bicí, což mě moc bavilo a kluci se „naučili“ na kytaru a basu. Bylo to děsivé a moc rád na to vzpomínám. Po civilce jsem odvanul do Hranic k Wizardu.

Kdy jsi poznal, že chceš být muzikantem a jaký druh muziky tě ovlivnil a kdo patřil k tvým favoritům?
Už od svých asi sedmi let jsem byl ohromen Petrem Jandou a Olympicem, období desek Prázdniny na zemi, Laboratoř, Ulice, Kanagom jsem hltal a tam se to stalo. V dětství jednoznačně Olympic, byl jsem z něho úplně hotový, později mě dostala např. Metallica. Bylo to něco naprosto jiného, ohromujícího… později jsem objevoval další a další…

Hned tvoje první kapela byla poměrně známá, byl to Wizard. Vzpomínáš, jak vůbec vznikla, kdy a s kým a co tvořilo váš playlist?
Na střední jsem potkal Vitězslava Ječmena z Hranic, který zrovna založil s Karlem Ferdou Wizard, já měl svůj Capillan a nakonec mě z Ostravy přetáhl do Hranic, za což mu děkuji. Jsem rád, že to tak dopadlo a že jsem do Hranic šel. Do Ostravy se vždy rád vracím, je to specifické město a moje dětství a dospívání. Navíc je to z mého bydliště cca 35 minut jízdy.
Wizard byla kapela, která hrála po zábavách v okolí Hranic. Já tam hrál na bubny. Žádné velké umění to nebylo, ale snaha byla. Hráli jsme zábavy s vlastní tvorbou a převzatou skladbu jsme měli na začátku jen jednu. „Brikety o Judas -))“ Nic jiného jsme ani nedokázali pořádně zahrát. A i to jsme hráli strašidelně -)). Později jsme si dovolili hrát i jiné převzaté skladby. To je ale asi normální přirozený vývoj. Jako velký vzor pro nás byla metalová Tarantula, která byla naprostou někde jinde, hráli skladby, o kterých se nám ani nezdálo. Později jsme se seznámili.

Jak by si definoval styl, který Wizard hrál?
Byl to takový obyčejný bigbítek. Nic náročného. Hráli jsme to, nač jsme měli. Já ty škatulky nemusím. Byl to takový jednoduchý bigbít s veselými, nenáročnými texty. Mysleli jsme si, jak je to super a vtipné. Dneska když to slyším, tak se opravdu usmívám a rád vzpomínám. Byli jsme mladí a naivní -))

Ty jsi začínal jako bubeník, který náhle přešel za mikrofon. Protheus mi v jednom rozhovoru řekl, že už ho nebavilo „nebejt“ vidět a tak šel zpívat. Jak to bylo u tebe?
Já jsem chtěl vždy hrát na bubny. Když ale chyběl v Capillanu kytarista, tak jsem brnkal na kytaru. Sice děsivě, ale brnkal. Když odešel týden po natočení druhé desky „Co se děje se?!“ zpěvák Michal Juráň do USA za prací, tak jsme zkoušeli hledat zpěváka, ale nikdo nám buď stylem, nebo lidsky nesedl. Po dvou letech tápání a hledání, jsme Wizard rozpustili, s Karlem jsme pokecali se Standou a založili lážoplážo formaci s odlehčeným a ironickým názvem Traktor. Už jsem se naštval a začal zpívat já. Bylo to nejmenší zlo. Vzali jsme na bicí Pavla, na klávesy Barnyho a toto je prazáklad kapely. Nikdy to vůbec nebral tenkrát úplně vážně. Před natočením až třetí desky Tmel jsme si řekli, že do toho dáme všechno a začneme to dělat buď pořádně, nebo vůbec.
Nikdy jsem neměl potřebu stát jako leader vepředu, tyto ambice jsem neměl, ale ani se tomu nebránil. Aspoň si to nějak neuvědomuju. Tak se to nějak všechno samo přihodilo okolnostmi. Ale jsem za to rád. Za mikrofonem se cítím jako doma!

Vy jste s Wizardem vydali dvě CD, Motorka a Co se děje, obě byly úspěšné. (Dnes obě patří ke sběratelským raritám). Šlo vaše autorské skladby? A vůbec, jak na tu dobu vzpomínáš?
Jak už jsem říkal, na Wizard vzpomínám s úsměvem a hezkou nostalgií. Bylo to fajn období. Bylo mi přibližně 22-24 let a bylo to super. Jednalo se naše autorské sklady. Muziku jsem psal s Kájou Ferdou a texty „vynalézal“ Daniel Pecha, dnes známý jako Daniel Camera (fotograf a kameraman)

Končí Wizard a začíná Traktor, vím, že to tak jednoduché nebylo, ale jak došlo ke spojení ex muzikantů z Tarantule a ex muzikantů Wizardu?
Taky už jsem o tom něco řekl, ale původní spojení v roce 2001 bylo Standa Balko, Karel Ferda a já. Já hrál na bicí, měli jsme zpěváka a klávesistu, se kterými jsme chvilku hráli převzaté skladby na pár zábavách, ale později, někdy v roce 2002 jsme se rozhodili že budeme hrát tvorbu vlastní, já šel zpívat a za mě přišel Pavel Balko. Barnyho jsme objevili v ZUŠce v Hranicích, bylo mu tenkrát 17 let.

Takže výborně, máme kapelu, zbývá název. Jak vznikl název Traktor? Mám zajímavou historku s vaším názvem. Když jsme hráli poprvé v rádiu od Traktoru song „S vlečkou se to táhne líp“, musel jsem předkládat seznam skladeb a následně dramaturgovi pracně vysvětlovat, že nejde o „sranda“ kapelu, ale že to berete vážně a že za vámi stojím. Stejný problém jsem měl onehdy na regionální Primě s Komunálním odpadem -)), proč právě Traktor?
Tuto otázku už jsem zodpovídal 39845321 krát. Myslím, že už odpověď fanoušci znají. Naposledy jsem na ni odpověděl a vysvětlil Karlu Šípovi v pořadu Všechnopárty, který se bude vysílat 25.1. ve 21:30 a v sobotu ráno na ČT 1. Pořad má cca 1.000.000 sledovanost, proto myslím, že to už po shlédnutí budou všichni vědět a až to nemusím pořád opakovat. Opravdu se oprostěte od JZD a hnoje… Traktor znamená něco jiného… Toto slovo je původně odvozeno z latiny, Trahere…

Co nám řekneš o Všechnopárty?
Bylo to moc příjemné, Karel Šíp je veliký profesionál a pohoďák. Žádná křeč. Opravdu první liga, no snad jsem to ustál:-)).

Vy jste dokončili veleúspěšné turné a jste před prahem nového tour, jak jste si odpočinuli?
Jsme odpočatí, natáčení desky nás stalo hodně sil, ale už jsme zase plni energie!

Než tě vyzpovídám o turné, řekni mi o CD Šachoffnice, kdy jste vyprodali celý náklad za pár dní. Jak deska vznikala? Ty píšeš texty, kde bereš inspiraci ke skladbám jako Sybil, Láskožrouti….
Je perfektní, že jsme za pár dní prodali první várku nosičů. To já tedy nečekal a našim fanouškům moc děkuji! CD vznikalo přirozeně, jako desky předchozí, měli jsme akorát trošku jiný systém natáčení. Texty dělám z poloviny já a z poloviny Karel Ferda. Vše je ze života, jen vnímáme, co se děje kolem a sbíráme inspiraci. Nic víc. Vzpomíná, že se Sybil měl jmenovat 20.12.2012, to měl být jeden z konců světa, myslím… Láskožrouti mě napadli na dálnici u Vyškova, jak jsme jeli z nějakého rozhovoru z Prahy. Na to si vzpomínám. Téma je vždy nejdůležitější, pak už to nějak sepíšu -))

Máš ještě nějaké náměty na další CD? Jak vzniká u tebe text? Sedneš a řekneš, tak teď něco napíšu, nebo vznikne spontánně? A musíš mít na práci klid?
Je to pokaždé jinak, ale většinou je to tak, že se mi text postupně „louduje“ do hlavy a nosím určité fráze dlouhodoběji v hlavě a jednoho dne to sepíšu na papír. Ale potřebuji mít na to klid a být sám. Nějaká témata a náměty už mám. Ale na další album je hodně času. S hudebními nápady je to podobně. V hlavě se mi honí mnoho melodií a až uznám, že je čas, tak si to nahraji a pustím klukům. Ale hlavní kostru a aranže děláme kolektivně. Je to práce všech.

Jsi vytížený člověk, jak relaxuješ a nabíráš síly?
Nemám ani pocit, že jsem úplně extrémně vytížený. Někdy máš období, že lítáš skoro měsíc v po republice, jelikož mám ještě uměleckou agenturu a pořádám občas nějaký koncert, či divadlo. Na druhou stranu se taky stane, že mám dny i týdny volna a umím odpočívat.

Jedna podpásovka, už jsi chtěl někdy s muzikou seknout?
Ne! Nikdy! To nejde! Jediné těžké období bylo, když odešel z Wizardu zpěvák, ale nikdy jsem nepřemýšlel, že s tím seknu. Ve finále moc děkuji, že se to tak všechno stalo. Asi to tak mělo být.

Jsi známý člověk, lidé tě potkávají, jsi tvář kapely, jak se vyrovnáváš s popularitou? Snažíš se chránit své soukromí?
Popularita se příjemná, znám se se spoustou fajn lidmi a našimi fanoušky, kteří jsou rozumní a ví, že nemůžu patřit jenom jim. Na druhou stranu se občas najde i nějaký zfanatizovaný jedinec, který umí jít za hranu a je to docela nepříjemné, protože neumím poslat někoho do prdele. Dnes může na sociálních sítích vyjadřovat kdokoliv, kolikrát je to šílené. To je ale něco, co nedokážu nijak změnit. Navíc u nás žije nemálo hokejových trenérů a hudebních kritiků a někteří tedy umí psát recept, jak by to udělali, kdyby to uměli. Jejich výlevy jsou občas nepochopitelné, ale to je to stádium /milován a nenáviděn/, do kterého Traktor dojel. Proti tomu jsem se naučil obrnit. Už se neposeru ani z toho plácání po zádech, ani z některých urážek. Jinak lidi kolem sebe mám rád, mám nemálo dobrých kamarádů. Nejraději jsem ale doma u nás v té naši vesničce, střediskové -)) Čím jsem starší a nacestovaný po tom našem tankodromu, tím víc vyhledávám klid a teplo domova -)) Rodina je základ!

Šachoffnice tour startuje v Plzni 15.2. v Depu 2015, s posledním turné Prach a vzduch jste si nastavili laťku hodně vysoko, máte nás ještě čím překvapit? Bude v něčem jiné, než to předešlé, co se týče stage….
Plzeň už je zcela vyprodána, za což děkuji našich skvělým fanouškům a slibuji, že se budeme snažit, aby se Vám koncert líbil. Chystáme, myslím, zajímavou scénu. Vybrali jsme 19 skladeb, snad se Vám trefíme do Vašeho vkusu. Ti, kteří nestihli sehnat vstupenky do Plzně, tam ještě mají možnost v Karlových Varech, Českých Budějovicích a případně v Praze. Není to zas až tak daleko.

Martine, jak si se změnil ty jako muzikant, co posloucháš dnes za hudbu? Sleduješ hudební dění okolo sebe? Je tu kapela, která tě překvapila?
Je nemálo zajímavých kapel, které u nás mapuji. Jako dramaturg MKZ Hranice jsem jich pár poznal. Druhá věc je vydržet a hrát a hrát a trochu riskovat. Kdo nehraje, nevyhraje -))
Co se týká zahraničních kapel, mám své stálé blížence, jako například Extreme, Pink Floyd, Rush, ELO, Deep Purple, Joe Satriani, Beatles, Queen a spoustu dalších z tvrdších partiček např. Metalliccu, Megadeth, Slayer, Antrax, z novodobějších Muse. Je spousta opravdové a osobité muziky.

Jak se díváš jako aktivní muzikant na rozmach internetu, různé ty Spotify, Itunes…. Stahování muziky?
Já to nějak neřeším. Je to asi přirozený vývoj. Taky si občas pustím muziku přes telefon do sluchátek. Já jsem ale stará škola a mám rád v ruce CD a booklet. Teď dostávám hlavně od syna vinyly, tak si asi pořídím časem nějaký kvalitní gramofon. Prosím, poraďte, jaký -)) Koupím si houpací křeslo a fajfku a budu rozjímat u krbu -)) Ale to ještě počkám pár let.

Ptám se většiny muzikantů, má cenu ještě dnes točit CD?
Pro nás určitě! Pro mě vždy mělo cenu točit album a regulérně ho vydat!

Na čem si ty pouštíš muziku? Patříš k zastáncům vinylu, CD, mp3?
Z 90% si pouštím muziku na CD v autě. Jsem tam často sám, mám klid a nikoho tím neomezuji.

Co pro tebe znamenají Pink Floyd? (Ptám se, jelikož když se potkáváme, máš většinou triko s logem této kapely a tuhle kapelu miluje jeden z mých synů)
Pink Floyd je jedna z kapel, které se mi moc líbí, asi před 15 lety jsem se do nich teprve pořádně zamiloval. Škoda, že jsem je nikdy neviděl dohromady. Pouze sólové koncerty Davida a Rogera, což ale taky je krásné. Jezdíme s ženou Petrou docela dost po koncertech.

Traktor, jak se zdá má dobrý recept na soudržnost, hádáte se v kapele vůbec? Už jsem to říkal Pavlovi, že když se vidíme, je stále samý úsměv, ty jsi také pokaždé rozesmátý jako sluníčko…
Občas si umíme vyměnit názory ohledně například textu, míchačky ve studiu, seznamu skladeb, které budeme hrát. Občas skřípu zubama, když není můj názor akceptován, ale nemíním se kvůli tomu nervovat, je nás v kapele pět a hádkami nic nevyřeším. Už jsem se naučil některé věci neřešit a naučit se, že ne vše musí být podle mě. Je to sice někdy nelehké, ale nemám sílu. Většinou si umíme naslouchat a být empatičtí. Už na to máme věk.
Jsem optimista, na světě vidím většinou to dobré a hezké. Nemá cenu se kabonit, stejně ti to nepomůže.

Nemůžu se nezeptat, Traktor, společně s Komunálem mají úžasný fanklub, jak se tak dobrý FC dá sehnat? Kdo ho organizuje?
S Komunálem jsme kamarádi, jsou to fajn lidi a spousta našich fandů jsou i jejich fandové. Naše všechny společné fanoušky tímto zdravím a těším se na koncerty. Doufám, že se všichni ve zdraví a pohodě opět uvidíme. Fanklub je fantastickej a žije svým vlastním životem, máme tam šikovné lidičky, kteří si všechno sami organizují, jsme jim za to vděční a je paráda, když vidíš z pódia známé tváře, ať hrajeme, kde hrajeme, jezdí za námi – DĚKUJEME!!

Martině strašně ti děkuju za tvůj čas, co vzkážeš našim čtenářům a vašim Traktor fans a jaký tvůj nejoblíbenější klip jim pustíme? A těším se, až se v zákulisí Depa s tebou a s kapelou setkáme.
Všem přeji pevné zdraví a pozitivní pohled na svět. Jsou černá a bílá pole na šachovnici života, tak ať stojíte hlavně na těch bílých polích! Já bych všem pustil Horizont!

A slíbená soutěž, dnes bude těžší, jelikož vstupenky do Depa jsou vzhledem k tomu, že je Depo vyprodané vzácné. Díky Traktoru budeme soutěžit o 2x2 vstupenky a soutěž má dvě otázky, na které je nutné odpovědět a pokud možno správně.

Traktor vznikl spojením dvou kapel – jaké to byly a Martin tu vyslovil slovíčko Trahere. Co znamená?
Uzávěrka soutěže je 10.2. o půlnoci a odpovědi pište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Výherci jsou Jana Prokopová a Luboš Ptáčník. Gratulujeme!

Vážení příznivci tvrdšího i melodického metalu, zveme Vás na poslední ročník zimního festivalu Winter Metal Attack, který svým 13. ročníkem ukončí své věhlasné lednové dunění v pražských klubech. Za celou historii festivalu pořadatelé vystřídali celou řadu klubů, ale kde to začalo, tam to i skončí – klub Exit Chmelnice, nyní tzv. Nová Chmelnice, a to v sobotu 19.1.2019 od 17:00.

V rámci festivalu je pro Vás připraveno:
- 5 kapel: Siniestro (swe), Spreading Dread (cz), Taste of Greed (de), Warbell (pl) a vítěz soutěže
- soutěž o předkapelu probíhá od 6.1.2019 do 13.1.2019 na FB události - https://www.facebook.com/events/210311409541465/můžete se zůčastnit a dát hlas kapele, která se líbí vám
- křest alba Homo Debilis skupiny Spreading Dread, která po 12-ti letech končí a v roce 2019 odehraje poslední koncerty
- občerstvení – prvních 100 piv zdarma, o stánek s jídlem se postarají profíci z Kaiser Franz! K mání bude gulášovka, cheese toast a pulled beef burger vše za lidové ceny
- historie a výstavní galerie fotografií ze všech ročníků – jestli chodíš pravidelně, pravděpodobně se na některé z fotografií najdeš a třeba se i dozvíš něco, co jsi nevěděl(a)
Pro veřejnost bude otevřen klub již od 17:00, takže si přijďte dát pivo, burger, přečíst si něco o historii, prohlídnout si fotogalerii a vychutnat si v klidu atmosféru před zahájením hudební produkce:

Program:
17:00 otevření klubu - pivo, jídlo, galerie
18:00 – 19:00 vítěz soutěže!
19:00 – 20:00 Taste of Greed – Německo, Hamburg
20:00 – 21:00 Warbell – Polsko, Jelenia Góra
22:00 – 23:00 Spreading Dread – Praha (křest alba Homo Debilis)
23:00 – 24:00 Siniestro – Švédsko, Stockholm

Taste of Greed
Kapela z Hamburku hrající melodický thrash-death. Založena v roce 2013, za svou kariéru již stihli předskakovat mnoha zvučným jménům v rámci jejich evropských turné. Borci sebou přivezou aktuální album „Irreversible", které vyšlo v květnu 2018.
https://www.tasteofgreed.com/home

Warbell
Tato polská smečka dobře zná české metalové prostředí a přiveze album „Havoc". Můžete se těšit na melodický death metal s dívčím growlem.
http://www.warbell.pl/?page_id=371&lang=en

Spreading Dread
Pražská metalová skupina Spreading Dread v rámci posledního ročníku WMA odehraje pravděpodobně svůj poslední velký koncert a po dvanácti letech putování převážně po české metalové scéně ukončí svou činnost vydáním alba Homo Debilis, které zde v průběhu večera pokřtí.
https://www.facebook.com/spreadingdread/

Siniestro
Ukováni arktickým mrazem a jihoamerickým ohněm, švédští barbaři Siniestro často a rádi drancují českou krajinu a jejich nejbližší zastávkou u nás bude letošní WMA! Nenechte si ujít drsnou show plnou nejen pravé prasečí krve!
https://www.facebook.com/siniestrosweden/

Countrypunk?
Tak opět došlo na to, že se mám pokusit popsat nahrávku, která je stylově trochu jinde než já.
První pocit byl trochu jiný, řekněme kritičtější, než ten při dalších posleších. Pořád jsem ale na rozpacích.
Jedná se o šestiskladbové EP a nemám k dispozici nejspíš kompletní obal. Pokud tedy je obsáhlejší, než první a poslední strana, které tu mám.
Zkusím začít tím lepším. Docela zajímavě zní spojení dnes nevím proč moderního poppunku s country prvky. To je myslím celkem neoposlouchané spojení a s westernovou tématikou v textu to jde dobře dohromady. Ústřední téma umocňuje i pistolník na obalu. Nevím, jestli kapela zvládla vše vlastními silami nebo na country měla hosty, ale to spojení je ok.
Zvukově je studiová práce taky v pohodě, srozumitelný zpěv, čitelná muzika. Konkrétní, srozumitelná basa. Dnes už si ani punková kapela nedovolí šířit garážové demo nahrané na jeden mikrofon, což je dobře. I to, že vůbec je ta možnost to kvalitně nahrát a padesátá kopie kazety není jediná dostupná verze. Starší asi dobře vědí, co tím teď myslím.
Nejlepší písnička je Sbalit se a jít. Je slyšet, že buď v kapele nebo v její blízkosti je někdo, kdo se seriózně zabývá nějakým zpracováním nápadu. Je to chytlavě vystavěno a zaranžováno. Bohužel i tuto písničku trochu sráží pasáž, kdy je pěvec, cituji: sjetej fetem. Možná ale jen proto, aby se mu to rýmovalo. Nevím.
Tím se dostáváme k té horší stránce.
Pubertálně přisprostlé texty na mě působí tak, že jsou pro kapelu nejspíš nutnou vycpávkou v celkem kolovrátkové muzice. Ta kolečka toho, co se bude dít, jsou po pár taktech celkem dobře čitelná předem a ty country vsuvky to obohacují. Prý se tak dneska hraje, no, nevím, ale šokovat už nestihnou. Texty typu : „Pedro, kurva to je vedro“ „chtěl bych Tě líbat na Tvojí prdel“ nebo: „máš hezký kozy“ jsou spíš nuda. Možná na to chtějí balit holky a je to jejich způsob, ale pak bych chtěl.... nebo vlastně ne, asi nechtěl vidět ty holky, co jim na to skočí. To musí být dílo.
Takže jsem na rozpacích. Ze šesti skladeb bych tři podmínečně bral a byl bych zvědav, s čím kapela přijde příště. Zatím je ten pocit takový vratký a nevím, kam se přiklonit. Ty „sexvulgární“ halekačky nejsou k ničemu. Někde je tam potenciál zpracovat nápady celkem dost dobře a opravdu by to byl myslím nadprůměr. Přimlouval bych se ale k tomu, aby kapela dostala rozum a začala používat ty serióznější nápady. Někdo u vás ví dobře, co s nimi. Tak třeba příště.

Pro Rockpalace Petr Kohoutek

Na plzeňském koncertě Ingott se setkáváme s celým Saponem, slovo dá slovo a slibujeme si rozhovor s novým basistou Pepou Štěpánem, ostříleným matadorem. Slib se nám podaří vyplnit až teď po Vánocích, kdy najdeme společný čas si sednout, a probrat mimo jiné Pepův třetí návrat do Saponu.

Pepo, vzpomeneš si ještě, jak a kde ses seznámil s muzikou?
S muzikou jsem vlastně vyrůstal odmalička. O pět let starší sestra hrála dost dobře na klavír, trochu na kytaru, maminka docela pravidelně kupovala desky s českými pop hvězdami té doby. Já pak od druhé třídy základní školy ve Stříbře, kde jsem tehdy bydlel, chodil do Lidové školy umění také na klavír. Ten mi dal základy. Taky jsem zpíval v dětském sboru. Z toho přece nešlo uhnout a zcela logicky bylo zaděláno na dobu, kdy se probouzí hormony a přemýšlíš o tom, že chceš v něčem vyniknout. Ve sportech jsem nevynikal, jako atlet zklamal, ve skocích na lyžích které jsem provozoval taky nic moc...(smích)

Kdy jsi poznal, že chceš být muzikantem a co jsi pro to dělal?
Hned v začátku, kdy jsme začali hrát s naší „dětskou“ kapelou. Byl to prostě sen – hrát a živit se muzikou...(chi chi chi) taky pochopitelně bejt slavnej...mít prachy a mraky ženskejch a tak... (smích) To zásadní poznání že chci naplno hrát ale přišlo někdy před vojnou, tedy v 18 letech. Paradoxně jsem v tý době neměl žádnou kapelu a nikde jsem nehrál.

Byly kapely či kapela, která umocnila tvoje rozhodnutí postavit se s nástrojem na jeviště?
V těch začátcích jsem hodně poslouchal a taky jsme hráli hlavně maďarský kapely – Omegu, Lokomotiv GT, Skorpio.... taky Deep Purple, Black Sabbath, Led Zeppelin, Queen, Pink Floyd a spoustu dalších, kteří v té době určovali směr. Z českých byl na vzestupu jazz rock a tak jsem poslouchal Jazz Q, Bohemia a pochopitelně Modrý efekt s Radimem Hladíkem, ETC s Mišíkem... Bylo toho mraky. Ale taky Olympic, Jirku Schelingera – ten měl kolem sebe skvělý muzikanty.
Ale úplně nejvíc mě zasáhla plzeňská Odyssea – v té době se ještě jmenovali Vozembouch.
Slyšel a viděl jsem je poprvé ve 13 letech paradoxně na festivalu politické písně v Domažlicích, kde jsme taky s naší „dětskou“ kapelou hráli. To byla fakt bomba, to asi rozhodlo úplně nejvíc – ta opravdovost a syrovost...a ty skvělé texty.

Měl jsi v mládí vzory, kterým ses chtěl podobat?
Jako basistu mě asi nejvíc ovlivnil Vláďa Padrůněk a z těch „maďarů“ Frenreisz Karoly ze Skorpio.
Oba měli můj vysněný nástroj s nakresleným zvukem – Fender Precision Bass. Později jsem poslouchal Steve Harrise z Iron Maiden... To byly moje vzory a chtěl jsem být jako oni, to se ví....(smích)

Určitě i tebe neminuly takové ty školní kapely, vzpomeneš si na svou první kapelu, a co jste hráli?
Už jsem se o tom zmínil.
Začalo to v roce73, to mně bylo 12 let. Na lavičce před domem s kytarou “ Každý ráno sjíždí z hor...“ (smích). Během dvou měsíců jsme už měli „varhany“ s kolegou kytaristou jsme si koupili první „Jolany Alfa“ a kapela byla hotová. Jmenovali jsme se „Planety“. První koncert proběhl v kočárkovně, kterou jsme k tomu zvelebili. Diváci seděli na sáňkách. Seděl tam i můj soused, tehdy sedmiletý Roman Holý (Monkey Busines). Do dnes tvrdí, že to byl impuls k tomu, aby začal hrát (smích).

Máš nějakou humornou historku z té doby, jak to vypadalo s vaším technickým vybavením?
To víš, že mám. Zesilovače nám dělal tatínek bratrů bubeníka a varhaníka. Když jsme pak hráli třeba odpolední čaje, přišel se ten taťka podívat, jak nám to hraje. Já už tenkrát měl radost, když basa hrála pěkně nahlas. On vylezl na podium a obcházel ty naše aparáty a poslouchal, jak to hraje. Když přišel ke mně, já nic netuše hrál a věnoval se nástroji a „ křepčícím děvčatům“, ztlumil mi hlasitost, že basa téměř nehrála...Já myslel že mi „cvakne“(smích) ... Z druhé strany pódia se na mě šklebil kolega kytarista, kterej to všechno sledoval a skvěle se tím bavil... Ten táta měl asi pocit, že když ty zesilovače udělal, tak si může kroutit s „volume“ jak se mu chce.

Prošel jsi více kapelami, můžeš nám stručně přiblížit tvůj muzikantský život?
Ta dětská kapela v době dospívání skončila do ztracena a já začal opravdově zase až po vojně. To bylo v roce 82 a mě bylo 21. Pak kapela Plum. Hráli jsme ve třech svojí muziku. Ale neměli jsme moc příležitostí a tak jsem v roce 86 přijal nabídku hrát tancovačky s kapelou EKG. Protože kytarista už hrál souběžně v Praze s Danovo Horynovo Merlinem, potkal se tam se zpěvákem právě rozpadlého Saponu Vláďou „Vápnem Vápeníkem. Slovo dalo slovo a udělali jsme kapelu „Direkt“. Odtud to byla jen otázka času, kdy došlo k obnovení Saponu se mnou na postu basisty. To byly nezapomenutelný chvíle, když jsem přijel na první zkoušku a dali jsme 4 věci hned napoprvé bez chyby. Ten přístup k tomu co hraješ, byl hodně profesionální. To bylo v roce 89, odehráli jsme se Saponem premiéru v amfiteátru na Lochotíně, kam na nás přišlo cca 6 tisíc fanoušků. A všichni jsme si to parádně užili. Pak jsme se ještě v roce 90 zúčastnili festivalu v Rakousku a tím to se Saponem skončilo. Rok jsem nikde nehrál, než mi zavolal Vašek Běhavý z Odyssey, že hledají basistu. S Odysseou jsem strávil krásné 3 roky a mám mraky zážitků a skvělého hraní. Pak s nějakými pauzami jsem se účastnil zkoušek všelijakých kapel, které však nepřežily víc než několik návštěv zkušeben. Za zmínku by snad stály dvě. Noční Motýl se Zdeňkem Berglem a Jirkou Bavrem Lokajíčkem a druhá, když jsme se domluvili s kamarádem, velkým fandou Odyssey a spíš jen tak pro potěchu a z hecu jsme udělali Odysseu Revival a hráli ty její skvělé písničky. Neměli jsme bubeníka a tak s námi začal hrát můj syn Kuba. To se teprve učil na bubny a to, že jsme potřebovali za tři měsíce hrát pro lidi, ho donutilo k tomu, že dřel a naučil se všechno s takovou noblesou, že všichni zírali, kde se to ve 14 letém klukovi bere. Ale i to skončilo. Někdy v zimě 2017 odešli z novu obnoveného Saponu basista s bubeníkem a tak mi volal Vláďa Vápno, jestli to nechceme s Kubou zkusit. A tak jsme se přidali.

Patřil jsi k těm, aktivním členům, to znamená, že jsi tvořil muziku nebo texty, nebo jsi byl tím pasivním, který dostal předlohu a tu ses naučil
Ve všech kapelách jsem si dělal basu podle sebe. V EKG, Direktu a Nočním Motýlu jsme hráli moje věci. S Odysseou jsem se snažil zachovat základní linku, která byla už dána těmi přede mnou.

Sledoval jsi dění okolo sebe? Byla tehdy kapela u nás, v které by si chtěl hrát?
To je jasný že sledoval. Tou kapelou byla jednoznačně od začátku Odyssea. Všechny svoje spoluhráče jsem tenkrát „nutil“ (smích), ale spíš „prudil“ a dával Odysseu za příklad. To že se mi splnil můj sen, s Odysseou hrát, považuju do dnes za skvělé.

Ty jsi už jednou v kapele Sapon byl. Kdy to bylo a proč to skončilo?
Bylo to v roce 89. Plzeňský deník psal o návratu Saponu s novým basistou ze Šumavy a my se těšili na Lochotín, kde jsme spolu s Arakainem, Feratem a Boronem odehráli pěknej koncert. No, a když k tomu připočteš našeho skvělého kytaristu Míru „Jabka“ Hanuše byl to dost dobrej večer. Skončilo to hlavně proto, že jsme neměli v té době nikoho, kdo by se o nás postaral po stránce produkce, tedy neměli jsme manažera.

Hrál jsi s Odysseou, jaké to bylo přejít z heavy metalu do rocku.
Úplně v pohodě. Odysseu jsem znal nazpaměť a tak jsem se jen doučil trochu harmonie, ujasnil zpěvy... Odyssea vlastně hraje více stylů – rege, blues, atd a na to jsem se těšil.

Nyní jsi opět, pokud dobře počítám po třetí na startu se Sapon, říká se, že 2x do stejné vody nevstoupíš.
Řeči se vedou – voda teče... Hele, strašně mi to teď baví a to je důležitý.

Ty jsi do Saponu přivedl i syna, jaké je to hrát se svým synem v jedné kapele?
Kuba hraje fantasticky a já si to s ním opravdu moc užívám. Už na zkouškách je to paráda.
Přijedeme unavení do zkušebny, ale když začneme hrát, všechno ze mne spadne a únava je pryč.
Myslím, že to má Kuba stejný … Kapela šlape, z toho mám opravdovou radost.

Probíráte doma spolu muziku? Máte na ní společný názor, cvičíte společně doma?
No jasně že se o muzice bavíme. Osobně jsem rád, že Kuba začínal na „staré“ muzice 70, 80 let.
Kromě kapel svých vrstevníků poslouchá i ty, které to všechno začali a vymýšleli. Zároveň mě on přivádí ke kapelám, ke které bych bez něj neznal.

Sapon vydal nedávno CD, které ještě nahráli bývalí muzikanti, upravovali jste si se synem některé původní party k obrazu svému? Přece jen co muzikant, to jiné cítění a vnímání.
To víš, že jo. Některé věci teď zní trochu jinak. Osobně jsem se snažil, aby každá věc měla atmosféru, podle toho jsem do ní udělal i basu. A myslím, že to tak udělal i Kuba, tu rytmiku hrajeme spolu a tak nešlo změnit jen part basy. A co je zajímavý, že to vzniklo tak nějak spontánně.

Je to ještě brzo, ale přesto se zeptám, je vy výhledu další CD, na kterém byste se vy dva, nebo alespoň ty mohl podílet autorsky?
Tak určitě na další CD přijde řada a pochopitelně se budu snažit podílet na vzniku muziky i jako autor. Už mám něco v šuplíku, tak uvidíme, co se z toho bude dát použít. Kuba se zapojí určitě jako aranžér a jeho hra ovlivní podobu každé skladby.

Co ty jako muzikant, co posloucháš dneska? Stále vycházíš ze stejných kořenů, nebo za ta léta nastal odklon?
„Starýho psa novým kouskům nenaučíš“ a tak lze říci, že vycházím z kořenů muziky 60,70,80 let.
Ale poslouchám i novou muziku. Ti staří bardi, kteří pořád dneska ještě hrají, a dělají novou muziku vycházejí taky z těch starých kořenů. Nejvíc mě ovšem baví můj velký miláček Glenn Hughes ( Deep Purple, Black Sabbath, Black Country Communion) To je neskutečná energie, která se z pódia valí.

Kdybych se tě zeptal, co jsi poslouchal poslední dobou?
Právě Glenna Hughese, ale taky výborný Vinery Dogs a Chicken Foot ale také kapelu Toto.

Jak je to s hraním se Sapon, můžeme někde najít údaje o koncertech a máte už něco naplánováno na rok 2019?
Přesto, že už jsme odehráli cca 5 akcí, 23. února proběhne naše premiéra v KD Šeříková, kde zahrajeme spolu s Vitacitem a Paradoxem. Potom můžou fanoušci sledovat naše rozjíždějící se stránky www.saponrock.cz najdou si nás i na facebooku jako „Sapon“.

Nadchla tě, nebo překvapila poslední dobou nějaká tuzemská kapela?
Ano – Doctor Victor... moc hezký.

Jsi rockový veterán, jak se díváš ty na současný trend kapel, že místo celých CD se vydávají povětšinou singly a muzika je sdílená třeba na Spotify nebo jiných médií. Máš taky pocit, že internet a fandové samotní „zabíjejí“ muziku?
Tohle je mi docela fuk. Snažím se, aby tyhle nový věci šly mimo mě. To je spíš věcí manažerů, fanoušci si muziku seženou tam, kde jim jí nabídneš.

Najdeš si čas zajít na koncert jiných kapel? Na kterém jsi byl v poslední době?
Neustále jezdím popovídat za klukama z Odyssey. Z těch slavnějších jsem byl naposled na Uriah Heep a Whitesnake a Judas Priest.

Ty hraješ na basu, na jaký nástroj a aparát hraješ nyní a jaký je tvoje vysněná basa
Svůj vysněný nástroj už dávno mám. Je jím pětka (pětistrunná basa) Fender Precision Bass USA a aparát Markbass, zesilovač Markbass SD 1200 a box MARKBASS Standard 106 HR (6x10“) a střídám to se zesilovačem Hughes & Kettner Quantum. To hraje jako ďas... (smích)

Hrával jsi v době, kdy byl v každé vesnici plnej sál, dnes se zdá, že živá produkce až na nějaké vyjímky na ústupu. V čem vidíš problém ty? Proč se tak děje?
Na ústupu to bylo už po roce 89 a zase začali lidi na akce chodit. Jestli je to opět na útlumu, pak je to jen přechodné. Je to tím, že je více možností jak trávit volný čas. Za něco může i zákaz kouření na těchto akcích. Vždyť jde o bigbít a k tomu alkohol a cigarety vždycky patřily. Upozorňuju, že jsem nekuřák, ale jakýkoli zákaz a omezování mi vždycky vadil.

Pepo, děkujeme za čas a tradičně, co vzkážeš našim čtenářům a jaký tvůj nejoblíbenější klip jim pustíme?
I já děkuju za příjemné chvíle a pozvání. Čtenářům Rockpalace přeju do nového roku spoustu dobré muziky a zvu je, stejně jako tebe, na plzeňskou premiéru Saponu do Šeříkovky 23. února 2019 od 20 hodin, kde si to pořádně užijeme. A pustíme si jednu z mých nejoblíbenějších od Black Country Communion- Man In The Middle