Předem upozorňuji všechny bulváru a senzace chtivé čtenáře - tohle není rozhovor pro Vás. Pojednává ,,pouze" o muzice.

Zpěvák, kytarista a držitel bronzového a stříbrného slavíka - Tomáš Ortel. Jsou pro tebe výsledky obdobných soutěží a anket důležité?
Nepřikládám zrovna k tomuto ocenění nějak zvláštní váhu, mám trochu jiné priority než sbírání cen. Kapela ORTEL nevznikla za tímto účelem, avšak nemohu říct, že nás to nepotěšilo, naopak bylo to velmi milé gesto našich příznivců, dostat tvorbu kapely ORTEL do podvědomí lidí a to se rozhodně podařilo.

Vnímáš to jako potvrzení toho, že tvoje tvorba má své posluchače a tím pádem i smysl?
Ano, svým způsobem nás lidé utvrdili v tom, že jdeme správnou cestou, a že máme dál skládat a hrát skladby, co stmelují populaci se stejným názorovým smýšlením.

Už teď, začátkem roku máš v koncertním diáři obsazené termíny i na listopad. Jelikož vím, že máš i jiné pracovní aktivity, zeptám se takhle. Uživila by tě hudba?
To je otázka pohledu, uživit se je hrozně široký pojem. Pokud znamená uživit jen zaplacení nájmu, energií a jídla pak ano, muzika potažmo aktivity s ní spjaté mě uživí. Rockový klub v Plzni, který mám v nájmu jsem zařizoval jen z důvodu, abychom měli kde zkoušet a hrát v naší domovské scéně. Tak tedy muzika a rockový klub je mou obživou.



Koncertuješ jak se svou kapelou Ortel, tak akusticky. Čemu dáváš přednost? Tvrdšímu ražení s kapelou, nebo intimní, klubové atmosféře, jen ty a kytara?
Nevím zda to je s přibývajícími lety, ale mám čím dál raději akustické vystoupení. Už jen z důvodu, že mám bližší kontakt s publikem, není to tak anonymní jako při rockové verzi. Všechno má své klady a zápory, samozřejmě s kapelou za zády si je člověk jistější a v kolektivu muzikantů má projev daleko větší sílu. A tak rozhodně ještě rockovou duši v sobě udržuji a stále se považuji za rockera :-)

V písni Ideje zpíváš : ,,Je to už pár let, co jako malej poslouchal jsem Kryla...", co tě přivedlo k hudbě? Rodiče, kamarádi?
Hudbu jsem měl rád od malička, otec ani matka nehrají na žádný hudební nástroj, a tak přímo k muzicírování mě přivedl kamarád, kterého jsem obdivoval, když hrával na kytaru u táborových ohňů, to byl ten první podnět k tomu, abych se začal muzice věnovat.

Máš za sebou šest řadových alb a jedno výběrové, akustické. Impulsů pro tvorbu máš kolem sebe dostatek, vezmeme-li v úvahu, že čerpáš z aktuálních celospolečenských situací. V jaké fázi je příprava nového, avízovaného alba?
Album je rozpracované a pokud se nic nebude komplikovat, pak by mělo vyjít v přelomu března a dubna 2017. Bude na něm 10 skladeb a budou hodně pichlavé. Těším se na konečnou verzi strašně moc a dokonce se k tomuto albu budou vázat i dva videoklipy, tedy naše první zkušenost s natáčecím štábem, to se začne točit 27.2. 2017.



Tematicky bude předpokládám navazovat na předchozí tvorbu?
Ano, bude se opět dotýkat společenských a mezilidských problémů a dění v naší zemi.

Posloucháš ve volných chvílích, nebo třeba při řízení hudbu? Koho si s chutí poslechneš?
Jízdu v autě bez hudby si ani neumím představit, to k cestování prostě patří. S chutí si poslechnu českou tvorbu a to ve velmi širokém záběru co se týče stylu. Od popu až k metalovým věcem. Koho mám při cestách nejčastěji, tak určitě Kabát, Arakain, Landu, ale i třeba Nohavicu, Radůzu nebo Revoltu, je to podle nálady. Doma už muziku neposlouchám, tam si užívám ticha a klidu.

Jakým způsobem se odreagováváš? Máš nějaké hobby? Co je pro tebe maximální relax?
To je na dlouhé povídání. Poslední tři roky jsem zcela propadl motosportu, takže od dubna do září jsem úplně pohlcen závodům na supersportech. Ačkoliv jako amatér si pomalu dopřávám malé pokroky a moc mě to baví, loňská okruhová sezona byla taková seznamovací, kde jsem si už i zažil pár pádů. Letos už s plně odladěnou motorkou se budu snažit o nějaké pohárky :-), to je pro mě maximální relax, vše se v tu chvíli vykouří z hlavy a jediné na co se myšlenky soustředí je rychlé projetí cílovou rovinkou.

Poslední otázka, má Tomáš Ortel nějaké sny či tužby, co by si rád splnil?
Snů je spousta, bez těch by ani nebyl život plnohodnotný. Já když se nadnesu nad nějaké své soukromé sny, tedy mít svůj domeček někde v lese na samotě a tam si udělat svůj vlastní ráj na zemi, pak by jen chybělo k tomu absolutnímu štěstí, aby ten ráj na zemi byl v takové zemi, kde mohu říct, že jsem šťastný, že to je právě ta zem, kterou tolik miluji, a za kterou bych i položil život. V zemi, kde jsou rovné zákony, kde zvolení politici stojí za vůlí těch co je volí. A že nám všem je zde pohádkově. Já vím, jsou to jen sny...

Děkuji za rozhovor a přeji úspěšnou sezónu.
Pro Rockpalace, Daniel Talanda.

Jak dlouho trvala příprava a jak samotná realizace nového CD?
Příprava materiálu zabrala rok 2016

Kdo psal texty a hudbu?
Slova napsal Jan Petričko, Hudbu Miloš Bešta

Kolik je celkem písní na albu a která je podle vás ta nejlepší?
Na albu je 10 písní a nejlepší nevyberu, mám je rád všechny 

Jak jste vybírali jednotlivé skladby na CD?
Jako obvykle, kolektivní diskuze.:-)

Jak jste vybírali název a koho napadl?
Koho nápad na název alba napadl si neuvědomuji.V průběhu natáčení byl vytvořen A4 list na který každý zapisoval nápady,výběr byl opětovně proveden kolektivní dohodou.

 Kde jste vzali inspiraci na vzhled obalu?
Inspirace byla dána podstatou nálad písniček a tématickým zaměřením,samotný výběr byl podroben systému /pokus/omyl/ 

Jsou na vašem CD i nějací hosté?
Na albu máme již tradiční hosty: Miloš Bešta.Pavel Brom.Fanda Pelíšek.Tereza Hrubanová.Tereza Hammerschlagová.Andy Kohoutová.Katka Klailová.

Bude nějaká křest tohoto CD, jestli ano, kdy a kde?
Oproti albu 1000 Poschodí jsme se dohodli, že album představíme divákům a potom pokřtíme.Křest ještě nemá svůj termín, ale předpokládám někdy začátkem jara.

Pojedete nějaké turné k nové desce?
Turné jako takové neplánujeme,ale samozřejmě zvýšíme naši obvyklou frekvenci hraní pro představení nového alba.

Je nějaká kapela, se kterou rádi hrajte?
Kapela která by byla vyloženě „bratrská“ není, ale samozřejmě máme spoustu spřízněných souborů.

Znáte se s kapelou Trautenberk, když jste vy i oni z Klatov?
Samozřejmě se s klukama z „Trautoše“ známe, jsme kámoši.

Kde nejraději hrajete a proč?
Nejhezčí hra, na kterou si vzpomínám, byla v létě v Klatovech na festivalu „ Báječná Rocková Koroze“ tenhle pocit byl dán skvělou atmosférou a fantastickým technickým zajištěním společnosti XXL System.

Je nějaké místo, kde byste si chtěli zahrát?
Nemáme asi žádné konkrétní místo po, kterém by se nějak toužilo, někdy máš malý klub kde se vytvoří skvělá atmosféra a odjíždíš s nadšením.

Co byste všechno chtěli stihnout v roce 2017?
Rok 2017 bude ve znamení četnějšího hraní a vše ostatní se ukáže.:-)

Je něco co chcete vzkázat našim čtenářům?
Za nejdůležitější považuji pevné zdraví a pohodu. Když k tomu přidáme nějakou dobrou muziku, není co řešit.

Wishmasters oslaví v roce 2017 rovné desetiletí své činnosti. I když původně v roce 2007 šlo Nightiwish tribute band. Po některých změnách v sestavě se kapela ustálila na následujícím složení: Iveta Aman (dříve Suchánková) – zpěv, Martin Havel – kytara, zpěv, Petr Kořínek – basa, zpěv, Pepa Hübner – klávesy, Jakub Nývlt – bicí. Kapela pochází ze severovýchodu Čech, konkrétně z Náchodska a Trutnovska. Za kapelu odpovídala zpěvačka Iveta a za management doplnil pár vět Jaroslav Topercer.

Když jste před 10 lety začínali, jaké jste měli ambice, o čem jste snili a co se vám za tu dobu podařilo realizovat?
Naše ambice jsou stále veliké a snažíme se společně jít cestou, která byla na začátku určená.
Povedlo se nám vydat první desku Beatrice (2014) a teď už pracujeme na druhé desce, která by měla být jedinečná!

Působili jste předtím v nějaké jiné kapele nebo orchestru?
Já jsem jako sólistka hostovala například v Police symphony orchestra, symfonickém orchestru z Police nad Metují, nebo v dechovém orchestru Koletova hornická hudba.

V roce 2013 jste dali sbohem revivalu a začali jste se věnovat vlastní tvorbě. Co vás k tomu přimělo?
Hrát Nightwish je super, ale vlastní písničky jsou prostě naše. Můžete se víc realizovat ve vlastní hudbě. A to jsme chtěli.

Pokud se nepletu, tak název kapely Wishmasters jste používali už v souvislosti s Nightwish revivalem, bylo ve hře i jiné jméno?
Myslím, že ne, máme pořád stejný název.

Kdo je autorem hudby a textů? Používáte symfonické prvky, jak probíhá jejich aranžování?
Autorem hudby a textu jsou Pepa Hübner a Petr Kořínek. Vždy spolupracují a řeší veškerou aranž, instrumentaci a melodickou linku a texty.

Máte nějaké vzory nebo oblíbené kapely či interprety?
Obecně za kapelu můžu říct, že máme rádi kapely Within Temptation, Nightwish, Epicu a Xandrii.

Co česká rocková scéna? Sledujete i domácí kapely?
Ano, snažíme se. A naše oblíbené jsou Wanastowi Vjecy, Zakázaný ovoce a Dymytry.

V roce 2014 jste vydali debutové album Beatrice. Co na něm může fanoušek očekávat?
Deska Beatrice je originální svým příběhem, snažíme se posluchače vtáhnout do děje, který umocňuje právě naše hudba.

Anglické texty se pro symfonický metal hodí asi víc. Proto vysvětlete lidem, kteří angličtinou zas až tak nevládnou, zda se jedná o koncepční album? Co je obsahem příběhu Beatrice?
Děj se odehrává v 19. století v Anglii. Hlavní postavou příběhu je mladá dívka jménem Beatrice, která vždy toužila být zpěvačkou a vést klidný život se svým přítelem Johnem, se kterým byla zasnoubená a kterého nadevše milovala. Vše se náhle zvrtne jednoho jarního večera, kdy John odchází z plesu dříve, jelikož mu není dobře. Řekne Beatrice, aby tam zůstala, protože ví, že se na tuto akci moc těšila. Vydrží tam jen chvilku, jelikož ani její kamarádka Cassidy, tam totiž vůbec nepřijde. Z toho důvodu se nakonec vydá domů, kde ji čeká šok – přistihne Jonhna a Cassidy v posteli. Beatrice ve vzteku zabije oba milence a utíká z Londýna. Ukrývá se u své sestry, ale pravda jí nakonec dostihne. Po zápletkách stojí Beatrice na okraji útesu a je rozhodnuta nést své následky, za to, co udělala. S myšlenkami odpuštění se vrhá a skáče dolů.

Pokud vím, tak Iveta je studovaná zpěvačka, jak jsou na tom s hudebním vzděláním další členové Wishmasters?
Náš bubeník je studentem Ježkovy konzervatoře, a Petr Kořínek pracuje v profesionálním nahrávacím studiu.

Na jednom z vašich koncertů, který jsem zhlédl jste říkali, že už nebudete hrát Nightwish? Mám to brát doslova nebo jste tím chtěli říct, že prioritou je vaše vlastní tvorba a sem tam na vystoupení nějaký cover zazní?
Tak především upřednostňujeme vlastní tvorbu, ale někdy pokud je zájem, tak se nebráníme zahrát i cover.

Martin se vloni oženil, Iveta vdala. Rockpalace gratuluje! Mělo to nějaký vliv na chod skupiny? Změnilo se něco?
Tak určitě se změnily naše osobní životy, ale na kapelu to nemá vliv. A snažíme se dál fungovat se stejným nasazením.

Jak často a kde zkoušíte? Můžeme se těšit na novou desku?
Zkoušíme každý víkend v nahrávacím studiu, které jsme si sami vybudovali. A na desce tvrdě pracujeme.

Kdy vyjde a kdo ji vydá?
Deska by měla být hotová na jaře a bude vydaná opět firmou T Production.

Půjde znovu o koncepční album, nebo se máme těšit na takzvanou „písničkovou“ desku
Ano, nové album bude opět koncepční. Beatrice byl příběh z devatenáctého století, druhé album bude pojednávat o budoucnosti a jeho název je After World.

Jistě máte také pro letošní rok připraveny další koncerty? Kde a kdy vás můžeme vidět živě?
Tak například 18. 2. 2017 v Hard Rock Café Karviná, nebo 25. 2. 2017 v Nároďáku v Jaroměři.

V listopadu jste se představili publiku v Lucerně na speciální akci, věnované písničkám skupiny Queen. Iveta působí stejně jako Freddie Mercury, ve dvou polohách. Na jedné straně drsný rocker a na druhé interpret, který dokáže zazpívat jemné kantilény. Jak ses cítila v těchto různých polohách?
Tak upřímně se v tom dost vyžívám.  Mám hrozně ráda, kdy můžu divákům ukázat své dvě tváře. Každá ta poloha je jiná a dost si to užívám.

Koncert měl velký úspěch, letos jsou naplánovány další koncerty. Startujete již v únoru v Brně. Co budeš zpívat?
Budu zpívat krásný duet společně s Vladimírem Hronem Barcelonu a s kapelou WISHMASTERS We will rock you.

Kdo ještě vystoupí na těchto koncertech?
Na koncertech diváci uvidí například. Vladimíra Hrona, Davida Krause, Davida Uličníka, Honzu Toužímského, Vlastu Horvátha, nebo Jaroslava Břeského.

Kdo se Ti nejvíc líbí coby interpret Freddieho písní?
Nejvíce se mi libí David Uličník a Vladmír Hron, ale Freddie byl pouze jeden…

Je v plánu nějaký záznam z tohoto tributního turné, deska nebo video?
Již v Lucerně se natáčelo, ale promotér nechce nic uspěchat. Spíše se bude točit Lucerna ještě jednou a použijí se záběry obou koncertů.

Jsme na začátku nového roku. Co byste popřáli vlastní kapele a co našim čtenářům.
Jako frontmanka kapely bych chtěla vašim čtenářům popřát hlavně hodně zdraví, spoustu pořádné rockové muziky a skvělých koncertů. A třeba se na nějakém našem koncertě potkáme. A kapele přeji spousty skvělých koncertů a hodně fanoušků!

Děkuji za rozhovor a přeji kapele, ať se prostě daří
Jan Holý
Foto: archiv skupiny a T Production

Mladý, nadějný kytarista - Richard Tolkner, kterého jsme si mohli všimnout jako posily skupiny Miloše Dodo Doležala, na tour Souboj Rebelů.

K hudbě a spolupráci s Milošem Dodo Doležalem tě přivedl otec. Jak jsi někde zmínil, také hudební nadšenec. Dá se říct, že nebýt jeho podpory, možná by jsme o tobě dnes nevěděli?
Myslím, že se to s klidem říci dá, protože on byl ten, kterého napadlo zrealizovat mé nápady ve studiu Miloše Dodo Doležala, a od toho se vše odvinulo.

Byl ti Dodo při nahrávání důsledným mentorem, nebo byly okamžiky kdy tě v tom nechal trochu vykoupat?
Pan Doležal se ke mně choval velmi slušně, nic mi nevnucoval a snažil se mě maximálně podpořit. Vše mi vždy důkladně vysvětlil, nechal mě pracovat, občas přišel zkontrolovat jak to jde a řekl mi svůj názor. Zkrátka Dodo dobře ví, jak někoho zaučit ve studiu! Nejdůležitější pro mě bylo to, že po celou dobu panovala přátelská atmosféra.

Zpěv, kytaru a bicí jsi natočil sám, dalo by se říct, že jsi komplexní muzikant?
V dané chvíli jsem spíše neměl jinou možnost, protože jsem k sobě nesehnal stejně zapálené hudebníky. Do budoucna ale hráči nejspíše budou.


Miloš Doležal jr. ti na desku nahrál komplet basu, očekáváš obdobnou výpomoc i v budoucnu?
Určitě doufám, že s Milošem kontakt udržím, a že spolu někdy něco podnikneme. V nejbližší době mu pravděpodobně jeho výpomoc oplatím na jeho projektu.

Jaká byla spolupráce s legendárním producentem Honzou Němcem?
Honza byl také velice ochotný a snažil se mi předat co nejvíce zkušeností, kterých dosáhl. Jedno takové posezení s Honzou u piva mě naučilo více, než tisíc zhlédnutých videí na YouTube. To samé ale platí o panu Doležalovi.

Nabídka hostování na turné přišla během nahrávání tvého cd? Jak jsi reagoval?
Nabídka přišla ve finální fázi nahrávání. Myslím, že se písničky z CD panu Doležalovi zalíbily, jinak bych asi na Souboji Rebelů nebyl. Určitě mě to zaskočilo, ale v dobrém slova smyslu. Okamžitě jsem začal být nervózní a zároveň jsem se jen tak usmíval. Byla to velká šance a díky tomu, že jsem ji dostal, jsem měl možnost zodpovědět tyto otázky.


Určitě jsi cítil jakousi odpovědnost, když jsi se na jednom pódiu střídal s legendami české metalové scény. Měl jsi trému?
Tréma mě nenechala ve štychu a byla celou dobu se mnou, ale spíše kvůli obavám z technického hlediska. Že praskne struna, nebude mi hrát aparát nebo se mi například rozladí kytara. Po první písničce vždy tréma ustala a nevěřil jsem vlastním očím, kolika lidem se ukazuji. Fantastický pocit.

S odstupem několika měsíců, máš svoji hudební prvotinu určitě důkladně naposlouchanou. Už jsi objevil nějaká místa, se kterými nejsi úplně spokojený, které by jsi nahrál jinak? Nebo je to rodičovská, bezpodmínečná láska?
Určitě tam nějaká ta „předělání hodná“ místa jsou, ale spíše bych je chtěl zahrát lépe, než jinak. Ale myslím, že tímhle trpí většina muzikantů. Není to ale tak, že bych si ty písničky kvůli tomu nedokázal užít. Je to o náladě. Někdy mě to tam štve a jindy, a zároveň častěji, si je užívám a vybavuje se mi průběh jejich tvoření.

Stylově zní tvoje deska výrazně odlišněji, než tvorba kapely ZEROHERO, kde působíš na postu kytaristy. Plánuješ pokračovat souběžně s kapelou, i sólovou tvorbou? Nebo byla deska jen splněný sen a jednorázový projekt?
Rád bych pokračoval s obojím, ale uvidíme co se jak vyvine. Další projekt už v hlavě mám, ale už nebude sólový, ačkoli tam nějaká sóla budou, budu mít pravděpodobně spoluhráče. Do všeho ale skočím až po maturitě.


Tvoji spoluhráči na bandzone uvádějí, že jsi kytarový ,,crazy head". Co si pod tím máme představit?
Asi, že jsem až tak moc bláznivý, že nedovedou pochopit, jak můžu udržet kytaru. Nebo, že nepřemýšlím nad ničím jiným než nad pražci. Kdo ví. Popravdě jsem se jich na to neptal, ale to označení se mi celkem líbí.

S kapelou jste prodělali nějaké personální změny, nyní se účastníte soutěže amatérských hudebníků - Líheň. Co plánujete dál?
O soutěži nic nevím – asi soutěží beze mě, ale bude to spíš omyl. Právě máme rozdělaných pět písniček na EP, které se už pomaličku sunou ke konci a až EP doděláme, tak budeme shánět nějaké hraní.

Poslední otázka, prožil jsi po hudební stránce naplněný rok. Chtěl by jsi se muzikou živit? Nebo máš i nějakou jinou alternativu?
Muzikou se živit určitě chci, protože mě nikdy nic více nenaplňovalo, ale alternativu určitě mám. Teď jsem před maturitou na SPŠ Stavební v Českých Budějovicích a potom se chystám znovu na střední školu, ale na konzervatoř (také v ČB). Takže pokud úplně „rokec“ nevyjde, budu házet lopatou nebo možná dělat někde chytrého a říkat co jak má kdo hrát.

Díky za rozhovor a přeji další hudební úspěchy.
Také moc děkuji, ahoj.

Pro Rockpalace, Daniel Talanda.