Klára CLAIR Pretorová a Simon BD Primadonna spojili své hudebni síly, své hudební pocity a společne utvořili začátkem roku 2017 moderní rockovou formaci CLAIR která je odrazem jejich společného hudebního cítění a vnímání. Předlohou k písním CLAIR se stal život sám, jak ve své krutosti, tak i v celé své kráse, touhy, zklamání, radost, to vše je zakomponováno ve skladbách CLAIR. Vyjímečný rockový hlas Kláry již v premiérové skladbě “OHEŇ” nenechá nikoho na pochybách o kvalitách této formace a jen čas ukáže, jak daleko ve své společné cestě ujdou a kolik posluchačů CLAIR dokáže oslovit. Kláry jsme se zeptali na několik otázek. 

Jsme rádi že můžeme být na začátku jejich cesty a níže přinášíme zpověď Kláry CLAIR Pretorové.Jak ses vlastně dostala k rockové muzice?
K rockové muzice mě přivedl otec, který co by kytarista mě již v útlém dětství pouštěl nahrávky dnes již rockové klasiky, jako jsou AC DC apod.

Vzpomeneš si, kdy ses dostala k nějaké rockové nahrávce a čí byla?
Ano, jako malá 6ti letá dívenka jsem držela v ruce vařečku jako mikrofon a zpívala “Highway to Hell”:-)
Což, de fakto, ukazovalo již tenkrát, na mou budoucí dráhu zpěvačky

Máš nějaké vzory mezi rockovými muzikanty, jestli ano, kdo to je?
Mám jich spoustu, avšak postupem času a v návaznosti na tvorbě se i mění mnou preferovaní muzikanti. Z těch zahraničních bych ráda vypíchla Lzzy Hale ze skupiny HALESTORM.

Co tě nejvíce zaujalo a baví na rockové muzice?
Rocková muzika je pravdivá. Aspoň v mém podání, kde vedle zpěvu píši i texty, se nejedná o prvoplánované kompozice zvuků převzatých z hudebních bank a textů psaných někým jiným, pokud se bavíme samozřejmě o CLAIR:-)

Co ti rocková hudba dává a naopak zase bere?
Rocková muzika mi dává smysl života, avšak na druhou stranu mi samozřejmě bere po nejvíce čas, který, vzhledem k tomu že jsem máma dvou dětí, musím pečlivě dopředu plánovat. Ale je to dost často obtížné:-)

Co si ještě ráda pouštíš kromě rocku?
Kromě rocku, mám ráda i symfonickou hudbu, která je např. velkou součástí kapely BIGDOG, kde od nového roku zpívám.

Zůstal ti v srdci nějaký rockový koncert?
Určitě ano, z těch zahraničních kapel to byl určitě IRON MAIDEN, kdy celý koncert propršel, a i přes nepřízeň počasí celá kapela IRON MAIDEN odvedla na pódiu 110%, kde většina českých kapel by se od nich měla i toto učit:-)

Kdo ti píše texty a kdo je autorem aktuální písně Oheň?
Text písně “Oheň” byl právě ten impulz, který nechal vzniknout CLAIR. S tímto textem jsem oslovila (a to je i odpověď na otázku “kdo píše texty”) kytaristu skupiny BIGDOG Simona BD Primadonnu a ten právě dal impulz k vzniku CLAIR. Na zpěvnou linku a text, který jsem mu představila on zkomponoval hudbu, tak jak ji můžete dnes slyšet.

Jak jste se dostali k tomu, aby vaší písničku premiérovali v Chicagu?
Zcela náhodou a nečekaně, byli jsme sami osloveni pouhý jeden den po vydání našeho videa, kdy nám bylo nabídnuto promítání našeho videa v Chicagu v Cafe Prague v rámci českých dnů v Chicagu. Avšak na živé hraní v USA si musíme ještě počkat:-) doufáme, že ne moc dlouho:-), nicméně spolupráce se v těchto dnech již rozvíjí a věříme v návaznosti na indiciích, které nám jsou předkládány, že budoucí spolupráce i co se živého hraní týká je již dnes v přípravách, ale nechceme dopředu nic předvídat:-)

Jak se ti v Chicagu líbilo?
Určitě se mi tam líbit bude:-)

Jak bys porovnala přístup k rockové muzice u nás a v USA?
No už pouze fakt že si nás všímají zahraniční subjekty na rozdíl od těch domácích, kde naše si nás zcela jistě nevšimnou, pokud nebudeme mít za zády nahrávací společnost typu Universal apod, je smutnou výpovědí o komerčním zájmu českých promotérů, radií a pod

Kdy se dočkáme nějakého alba od projektu Clair?
Ještě stále jsme v plenkách co se týče CLAIR, nicméně toto vše bude záležet a záviset na ohlasech na stávající skladbu. V současné chvíli připravujeme druhé video k druhé písni, tak věříme, že i tato se bude líbit:-) a v případě ohlasů, které naplní naše očekávání a splní daný cíl, nebude nic bránit nahrání plnohodnotného alba.

Kdo všechno tvoří projekt Clair?
CLAIR je tvořena dvěma lidmi a to kytarista, skladatel Simon BD Primadonna a Klára CLAIR Pretorová

Pojedete nějaké turné po Čechách?
Pojedeme a to v rámci kapely BIGDOG. CLAIR jako taková nemá zatím repertoár k tomu, aby byla sto uhrát celý koncert a proto se písně CLAIR budou hrát v rámci hudebního setu BIGDOG

Co všechno chceš stihnout v letošním roce?
Jak jsem již uvedla, mám rodinu a ta je pro mě samozřejmě hodně důležitá a proto vedle CLAIR, BIGDOG, mou snahou bude užívat si každé volné chvilky a příležitosti se svými dvěma dětmi

Jaké jsou tvé ambice a plány do budoucna?
Mé plány a ambice jsou pevně spjaté s CLAIR a BIGDOG. V případě úspěchu se jak mé plány, tak i ambice naplní dokonale:-)

Máš nějaké životní motto?
I těch mott mám několik:-) Vím že Simon má motto “Svět patří těm, co se neposerou” a je to i stejnojmenná skladba z repertoáru BIGDOG, ale mé motto spíš zní “Nesni svůj život,žij svůj sen”

Co by jsi závěrem chtěla vzkázala naším čtenářům?
Že si přejeme světový mír:-), nevím tedy jak Simon, ale já určitě:-) Pevně věříme a doufáme, že naše tvorba, promluví i k ostatním lidem a je nám vcelku jedno jestli to bude jeden člověk nebo tisíc lidí, protože to že naše hudba, byť jen jednoho člověka povznese, potěší, naplní, je pro nás ta největší pocta. Víte, teď nedávno jsme byli společně se Simonem na akustickém koncertu jedné české kapely (záměrně neuvádím název, aby jsme nemohli škatulkovat podle druhu, nebo obsahu hudby) a jednou bychom si přáli zažít to co si můžou na české scéně dovolit snad jen oni. A to že nemusí vůbec zpívat, protože zpěv za ně obstaralo mocným chorálem všech 450 návstěvníků. Byl to úžasný zážitek a je jen na Vás na čtenářích, posluchačích, jestli i toto nám umožníte.

S láskou Klára CLAIR Pretorová

Jedna ze zásadních osobností české metalové scény, baskytarista, zpěvák, autor - Vlasta Henych. Čím se cítíte být víc, která z těch úloh je Vám nejbližší?
Když se nad tím zamyslím, protože jsem to nikdy neřešil, tak se necítím být ničím z tohoto. Určitě se nepovažuju ani za baskytaristu, ani za zpěváka, tak jak je to jednotlivě obecně vnímáno. Pouze používám tyto umělecké profese k seberealizaci a vyjádření svých pocitů a životních postojů.
Jsem Vlasta Henych co si dělá aktivně radost rock'n'rollem. Mimo to jsem hlavně fanoušek a posluchač. Nikdy jsem neměl nutkání být nejlepší basista v ulici.

Letos slavíte kulaté pětapadesátiny, bilancujete? Jste sentimentální, nebo jedete dopředu a raději se neohlížíte?
Ohlédnout se je někdy potřeba, aby se člověk poučil a mohl jít dál. po padesátce už ztratíš chuť narozeniny oslavovat, protože ti připomínaj, že tvůj čas se krátí a už ti není 20 jako včera. Snažil jsem se celej život žít tak, abych měl na co vzpomínat, až mi nebudou sloužit nohy a neudržím moč.

Formace, kterými jste prošel, zanechaly na české scéně nesmazatelnou stopu, myslíte, že úspěch souborů Törr, nebo Zemětřesení byl způsobem pouze nesporným talentem muzikantů, nebo i dobou a nenasyceným trhem?
V umění je důležité být ve správnou dobu na správném místě a mít štěstí na lidi kolem sebe. Bez nesporného talentu neutrpíš úspěch nikdy a v žádné době.

S Vaším projektem Henych 666, jste doposud vydal singl a maxi-singl, plánujete plnohodnotné cd, nebo to není na pořadu dne?
Nebudu dělat plnohodnotné CD do chvíle, pokud se nevyřeší jeho financování. Uděláme ještě dva singly a potom chci vydat všechny písně na albu, ale pouze na vinylovém formátu.
„Na pořadu dne“ nyní pracujeme na novém singlu. Jiné to bude v tom ze každou si napíše a zazpívá kytarista ze „šestek“ a tím se představí poprvé jako zpěvák. Kytarista Sushi Katana (který se loni do kapely po dvouleté odmlce vrátil) už má píseň hotovou. Jmenuje se pracovně Pan Hojer. To byl český masový vrah a kanibal. Píseň je pěkně ostrá. Fanoušci se mají na co těšit. A píseň druhého kytaristy Iana Kodeta je teprve rozdělaná, ale už teď z ní mám dobry pocit. Dal jsem si na novém singlu pauzu od zpívaní, aby dostali prostor i kluci, protože jsem vždy chtěl být součástí regulérní kapely a ne sólistou.


Vloni nás opustila jedna z ikon české kytary, Radim Hladík. Spousta hudebníků se hrdě hlásí k jeho odkazu a tomu, že byl jejich inspirací, motivací, možná i impulsem s muzikou začít. Kdo je pro Vás takovou zásadní osobností? Máte své vzory?
Jak jsem už řekl, jsem především fanouškem hudby. Těch interpretů, kteří mě zaujali, ohromili i inspirovali jsou za můj dlouhý život zástupy. Rock dal světu tolik výjimečných až geniálních talentů, že by byla škoda, abych se soustředil pouze na jednoho. Za poslední 2 roky tento svět opustila velká jména a bylo jich víc, než jsme leckdy unesli. Radim Hladík byl jedním z nich. Pro mě nejlepší rockový kytarista u nás.

Na závěr bych se rád zeptal, bude možnost Vás letos někde vidět, máte v plánu turné, nebo účast na některém z českých festivalů?
Jelikož jsme dosud nesehnali dobrého manažera, který by se o toto dobře staral, necháváme to pouze na tom kdo nás zkontaktuje a objedná. Sami nic neplánujeme a nikomu se nevnucujeme. Soustředíme se na nové písně, když už se sejdeme a máme čas.

Děkuji za Váš čas a přeji úspěšný rok :)
Pro Rockpalace Daniel Talanda
Děkujeme za rozhovor 666 !

Pomalu ale jistě se blíží start do další sezóny kapely Limetal. Vše odstartuje křest nového CD. Vytáčím číslo na ultra produktivního muzikanta Juru Šperla, abych ho pro vás vyzpovídal.
Juro, vánoční svátky jsou za námi, jak jsi je prožil? Odpočíval jsi aktivně, nebo jsi opravdu dal nohy na stůl a vypnul hlavu?
Ahoj Honzo. Proběhlo to tak, že jsem si udělal grog, pak kafe, otevřel pivo, dal nohy na stůl a prokrvenou hlavou usilovně přemýšlel, což je můj každodenní rituál, takže by se dalo říct, že jsem svátky strávil v činorodém ruchu, jak pravil klasik.

Každopádně víš, co bude následovat za otázku – Limetal a nové CD, jak jste daleko?
CD je právě teď ve výrobě.

Jak vůbec deska vznikala? Byli jste nachystaní, nebo se dělala na koleně ve studiu, dopisovaly se texty na poslední chvíli, nebo byla pohoda?
Myslím, že trocha stresíku k nakopnutí není na škodu, ale songy byly docela dobře připravené a tak panovala spíš pohoda a my si to užívali.

Už máte termín, kdy ho pokřtíte a kde? A budou hosté?
Křest proběhne v pražském Lucerna Music Baru 14. února a bude to fakt zajímavý večer se spoustou překvapení. Snad už můžu prozradit, že křít budou Kabáti, ale mezi pozvanými jsou i další osobnosti z naší hudební scény. Support budou ostravské rockové šelmy Kapriola.

Jste velmi zdatní muzikanti, obešli jste se na CD bez hostů, nebo tam najdeme nějaké překvapení, v jakém obsazení jste desku nahráli?
Jak šel čas a deska dostávala jasnější obrysy, tak nám docházelo, že jsou songy příjemně barvité. Najednou se doslova nabízely nevšední aranže, a tak se na CD nakonec podíleli i takoví muzikanti, jako třeba Boris Urbánek (klávesy), Mirek Linhart (akustická kytara) nebo Jan Lstibůrek (dudy).

Kde se deska nahrávala a kde se dělal mastering?
Limetal tvoří parta ostřílených rockerů, kteří už mají něco za sebou, ale když to celé začínalo, tak padlo rozhodnutí, že půjdeme novou vlastní cestou, s moderním, avšak pořád rockovým goovem, s kvalitou v muzice i textech. Takže to logicky chtělo i moderní sound. Ve studiu Bomb Jack jsme našli spřízněnou duši, Wendela Dreiseitla, který s námi doslova srostl a pracoval na CD k všeobecné spokojenosti od náběrů až po mastering.

Můžeš už nyní prozradit název a kolik bude skladeb a krátce je přestavit?
Můžu. Album se jmenuje prostě Limetal, je tam dvanáct pecek a jako bonus jedna věc v rádio verzi.

Měli jste jasnou představu jaké skladby na CD budou, nebo jste museli diskutovat a každý měl jiné favority?
Měli jsme jasno v tom, že už nejedeme ve starých nedemokratických kolejích, a proto má každý (!) na desce svůj zásek, přesně podle hesla "pryč starým pořádkům". Kdysi to bylo v kapele tak, že majitel ochranné známy řekl, že bude mít na desce většinu a ostatní se nějak podělí o zbytek.

Zužitkovali jste všechen materiál, nebo zůstalo něco v šuplíku?
To není šuplík, ale almara. Máme věcí na dvojalbum. Nezapomeň, že v Limetalu dělají muziku fakt všichni.

Je tam nějaká skladba, o které soudíte, že bude hitovkou?
Myslím, že z tohoto pohledu je CD výjimečné, protože ať ho vypneš v kterémkoliv okamžiku, zůstane ti v palici zakořeněná právě ta poslední melodie. Případný hit určí sami naši fanoušci, ale asi to nebudou mít jednoduché.

Co klip? Bude?
Právě se píše scénář. A to hned na dvě věci najednou!

K desce samotné. První CD jste vydali hodně rychle a vycházeli jste ze skladeb bývalé kapely, které jste museli zdárně přetextovat. Jak vypadá nové CD? Sáhli jste po zbrusu nových skladbách?
Ze starých skladeb už tam nezůstala ani nota, ovšem na koncertech o některé původní zásadní songy fanoušci nepřijdou.

Skládali jste všichni společně, nebo jste se o skladby podělili?
Jak už jsem naznačil, všech pět muzikantů se na desce podílelo autorsky, přesto si troufám tvrdit, že zní pestře a přitom kompaktně.

Jak to vypadá s texty? Klobouk dolů, jak se vám povedlo „popasovat“ s přetextováním starých songů od někdejší kapely! Vím, že je to tvoje dílo, dostal si na novém CD opět prostor nebo je to dělba práce?
Chlapi mi dali důvěru, takže jedenáct textů je mých, jeden pak napsal Petr Harazín.

Texty píšeš výborné, vysoce převyšující „originál“, kde bereš inspiraci? Na prvním CD byla občas slyšet slovní hříčka, které evokovala narážku na někdejší skupinu, jaké témata jsi zpracovával nyní?
Mám rád verše odjakživa, pořád si ještě třeba pamatuju básničky z dětství, a ten kladný vztah se ve mně projevuje furt. Například E. A . Poe a jeho Havran - to mě sejme spolehlivě pokaždé, až z toho mrazí. Když mám zlost, tak čtu Prokleté básníky, když mám vypito, tak Fr. Gellnera, na pohodu naše klasiky. A málokdo ví, že nesochal-li, tak psal výbornou milostně-zoufalou poezii Michelangelo Buonarroti a Erbenova Kytice, to je sbírka silných metalových veršů!
Ale vrátím se k písňovým textům. Zastávám názor, že kvalitní text je nedílnou součástí dobré úspěšné písničky. Příkladů jsou tuny. Vostárek se přesně trefil do jednoduché muziky Katapultu, Špalek píše takové slogany, až jsou z toho hymny, Nohavica je natolik nápaditý, že musíš každou věc doposlouchat až do konce, Kryl měl nekonečnou slovní zásobu a dokonalé verše, co se ti vryjou do paměti, atd. Bez takových textů by to prostě už nebylo ono. Někde má slovo svoji váhu, jinde naopak. Jen si vem, kolik odporných slovních obratů a vaty je v textech našeho popu. Hrůza pomyslet.
Takže se snažím nejdříve pořádně naposlouchat muziku, nechám se jí inspirovat a vybírám téma, které by bylo pokud možno neotřelé a co nejlépe vystihovalo tu atmosféru. Pak se to začíná vrstvit, až je toho přebytek a tak zase musím škrtat. A když to klapne, tak to má ten správný tah jako celek. U vlastních věcí píšu většinou text zároveň s muzikou. Jo, musím říct, že mě to fakt baví.

Zajímavý byl i obal na prvním CD, který byl vlastně jakousi výpovědí a plný sdělení – jako Pikové eso – pocta zesnulému Lemmymu.... Opět bude obal mít hlubší význam?
Tenkrát to mělo svoji váhu. Všechny ty alegorie a jinotaje úzce souvisely s obsahem. Byl v tom zakódovaný vzkaz našim fanouškům, jak tu vzniklou situaci vidíme a cítíme. Třeba to pikové aso (karta smrti) mělo daleko širší význam. Malíř Petr Vašíček tehdy pracoval na plátně metr na metr a dost se s tím nadřel, aby splnil zadání, takže jsme mu dali pokoj a zvolili míň pracnou fotocestu.

Mluvil jsem s Fanym před vánocemi (rozhovor s ním patří k druhému nejčtenějšímu rozhovoru za rok na našem serveru! Za 24 hodin přes 2800 přečtení!!! Překonal Jardu Bartoně o pár čísel), bylo vidět, že má dobrou náladu a že v kapele je výborná atmosféra, vydrželo vám to i po dobu nahrávání?
To jsou nadpozemská čísla, nezbývá než pochválit všeobecný zájem o informace i web samotný! Víš, náladu v kapele posiluje právě ta skutečnost, že lidi mají o Limetal skutečný zájem. My děláme muziku pro naše fanoušky opravdu srdcem a já vím, že oni to cítí. Prostě žádný kalkul, proto je v tom ta pohoda.

Byla doba, kdybyste se zabili? Jak řešíte problémy, příjdou –li?
Jsme pacifisti. Případné malichernosti řešíme mírovou cestou, např. já pivem a půlkou.

Ty jsi s bývalou kapelou nahrál jedno CD, kdybys měl popsat náladu, pocity atmosféru dříve a nyní? Je tam rozdíl?
To už je hodně dávno, všechno bylo jinak. Nedá se to srovnávat. Právě jsem tenkrát přišel do kapely, kterou jsem odjakživa zbožňoval. Ve studiu nahrávali Bartoň a Vlasák, u baru čekal na svoje party Hranický. Chápeš toho obyčejného synka z Darkova (= mně)? Naprosto splněný sen. Byla to jízda. Teď na nejnovějším CD jsem tvrdě makal, často po nocích, ale to si vůbec nestěžuju, právě naopak. Mám stále velký respekt ke všem personám v Limetalu a práce s těmito osobnostmi mě obohacuje a oblažuje!

Limetal, ač jste ostřílení hardcovníci je mladičká kapela vznikem, přesto už máte dobrou základnu a postavení na rockové scéně. Kde vidíš váš poměrně rychlý úspěch?
Poctivá muzika, na koncertech nevypustíme jediný tón, jedeme na sto procent. Bavíme sebe i ostatní.

Vy jste navzdory pokusům vás zastavit hráli celý rok a hlavně v létě jste byli na mnoha festivalech, jako např. Poříčský Basinfirefest – jak se na vás přijali jak pořadatelé a konečně i fanouškové? Přece jen ta neuvěřitelná aféra prolétla celou republikou a leckdy byli pořadatelé zastrašováni.
Něco ti povím. Ani ti "nejzasvěcenější" nemají tušení, kolik hnoje a špíny je v té kauze. Ale teď snad už i ti největší pitomci musí pochopit, že Limetal stojí na vlastních nohou a že nám jde jen o muziku a na ty sračky serem. Hluboce se skláním před těmi, kteří nás po celou dobu podporovali a podporují.

Jak jsi mi naznačil, 14.2. v Lucerně odstartuje velký mejdan. Nové CD si tam budou moc fanouškové už zakoupit?
CD bude v proději už asi týden před křtem, ale na místě bude samozřejmě taky.

Představíte nový koncertní program, nebo jen některé starší songy nahradíte skladbami z aktuálního CD?
Budeme hrát skoro všechny věci z nového CD! K tomu ty největší starší pecky!

Bude i nějaké speciální podium?
Bude pyrotechnika, koncepční LED obrazovka, nové show, budeme z toho křtu točit video a možná... příjde i kouzelník!

(první část rozhovoru)
Druhou část rozhovoru s Jurou Šperlem přineseme v nejbližších dnech a bude především o kapele Ingott

V souvislosti s kapelou Komunál jsem registroval v poslední době poměrně hodně negativní ohlasy. A to jak z řad rockových fanoušků, tak i muzikantů, což mě vedlo k zamyšlení, proč tomu tak vlastně je.
I když Komunál vládne, řekl bych v naší zemi až nevídaným množstvím věrných a kapele oddaným zástupem fans, kteří často jezdí za kapelou stovky kilometrů, čímž se může pochlubit málokterá kapela, o návštěvnosti ani nemluvě. Přesto lze z některých úst slyšet posměšné urážky řadící tuhle kapelu mezi sortu skupin hrající tzv. „Agro-metal“ a v mnoha případech je „pasují“ na hlavní představitele tohoto „stylu“ u nás.
Nevím, kdo tenhle název vymyslel a nechci řešit ani jeho význam, ale určitá sorta rockerů jej používá jako hanlivé označení kapel, které podle nich neumí hrát a hrají jako na zábavách před 30 lety, což jsem několikrát i slyšel.

Potažmo jsou i slyšet hlasy, které devalvují tyto skupiny, uráží jejich fans a jejich hudební i kulturní rozhled, když jim stačí „tří akordové halekačky“ a že vlastně dnes ani nemá význam si dát práci s nějakou náročnější muzikou.
Nemyslím si, že tohle je pravda a stejně tak si nemyslím, že naši fanoušci bigbítu jsou omezení, což lze třeba vidět na koncertech kapely Progres 2, která patří k tomu nej, co u nás máme a nikdy nehraje před poloprázdným sálem.
Drtivá většina rockerů mé generace u nás vyrostla na Katapultu a kapelách hrajících na bigbítových tancovačkách, což byly naprosto úžasné časy! Kapely, které tancovačky hrály, nebyly vůbec špatné, např. Odyssea, Benefit, Pumpa a mnohé další. Tyto kapely stojí dodnes rozhodně za pozornost a poslech těm, kdo ty zlaté časy bigbítů nepamatují.
Pak hrála spousta kapel převzaté věci od známých, hlavně zahraničních kapel, ale i tihle „dělníci bigbítu“, jak je trefně nazývá kamarád Zdeněk Reimont z léta již neexistující pardubické kapely Elan, udělali pro náš bigbít strašně moc!
Ale zpět ke Komunálu. Tahle kapela letos slaví 25 let existence a její popularita rok od roku roste a myslím, že nepřeháním, když si dovolím říct, že se pomalu, ale jistě se začíná řadit k absolutní špičce naší rockové scény, ať se nám to líbí nebo ne. Proč tomu tak je? Komunál na každém svém postu má prostě opravdu hodně dobrého muzikanta a k tomu leader a zpěvák Luboš Suchánek, muž s neuvěřitelným charisma i hlasem. Vůbec Luboš patří mezi top zpěváky u nás, a to nejen rockové.

Můj názor je, že od alba k albu jdou přímo nahoru, jejich zatím poslední „Vlci v nás“ prostě podle mě splňuje i nejpřísnější kritéria těch nejnáročnějších rockerů.
Jde i o to, že v jejich písních lze najít sám sebe, každý, kdo je poslouchá, najde song, v němž mnohdy pozná svůj životní příběh. Tahle kapela dokáže vyprávět o životě v plné nahotě, jak o touhách, tak i bolestech. Z jejich songů jde prostě neuvěřitelná síla.
A proto se sjíždí na jejich vystoupení fanoušci z celé země, svolávají se na sociálních sítích a víkend co víkend jezdí mnoho kilometrů oblečeni do jejich dresů či triček hrdi na to, že patří k této „Komunální rodině“.
Na jejich vystoupeních můžete vždy čekat narvaný sál, plný bezvadných lidiček všech věkových kategorií, kteří všechny songy zpívají s kapelou, na kterou prostě nedají dopustit. Myslím, že hodně kapel jim právě tohle může opravdu závidět, což určitě velkou měrou vede k těm negativním ohlasům.
Takže pokud se vrátíme na začátek a položíme si onu otázku, zda Komunál „ANO či ne?“ za mě rozhodně a velké ANO!!!
Já osobně se moc těším, až se opět zařadím do početného šiku Komunálních fans a půjdu si nechat dobít baterky a nechat se na chvíli vtáhnout do světa, který určitě není tak zlý jako ten venku. A Vám všem radím, udělejte to samé a na Komunálu.

Každopádně, lidé se chtějí bavit a jestli se baví, poznáte právě na plném sálu. „Čus bigbítus!“ Pepíno.