Devět zbrusu nových fláků od „Kaťáků“
- Zveřejněno v ROCKPALACE - RECENZE CD
Již v mém útlém dětství mi maminka říkala, že existuje jistá kapela s názvem Katapult, tedy spíše Olda Říha a jeho věrný baskytarista Jiří „Dědek“ Šindelář. Vždy jsem si říkal, jak je možné, že kapelu tvoří jen dva lidé? Ovšem na mojí otázku přišla odpověď záhy a dozvěděl jsem se, že jsou celkem tři muzikanti tvořící kapelu Katapult. Jen bubeník je nestálý a často se střídali. V posledních letech v kapele bubnovali nejprve do své smrti v roce 2007 Anatolij „Tolja“ Kohout po něm Karel „Káše“ Jahn.
Ovšem na počátku roku
2009 zasáhla kapelu krutá rána osudu, když nejprve na začátku ledna zemřel Jiří „Dědek“ Šindelář a potom i Karel „Káša“ Jahn.
Někdo by si možná tenkrát pomyslel, že to pro Katapult znamená konec, ale to se hodně zmýlil.
Jelikož ocelový a železný Olda Říha – jak se mu přezdívá, to nevzdal a přizval do kapely dva zbrusu nové a mladé členy. K baskytaře se postavil Andy Budka a za bicí usedl Ondřej Timpl.
Kapela začala jezdit turné po Čechách a vydala vzpomínkové album, ale ovšem to nebylo vše. V Oldovi hlavě se začaly spřádat plány na vydání novinkového alba.
A v roce 2010 se plány staly skutečností, když Olda a spol. vydali album s názvem Radosti života. Katapult i nadále těší své fanoušky po Čechách, ale i po Slovensku a nelení a vydává živé album a jedno Best of album. Až přichází rok 2016 a úplně nový materiál, který je vydán na labu pod názvem Kladivo na život.
Kapela Katapult vám hlásí příchod!
Píše se rok 2016 a kapela Katapult vydává nové album Kladivo na život. Dlouhých šest let jsme čekali na nový materiál. Ale musím říct, že čekání se rozhodně vyplatilo. Jelikož hned od úvodu alba srší z celé kapely energie, svěžest a především radost z toho, že mohou své fanoušky potěšit novým materiálem. Album obsahuje celkem devět skladeb, které všechny sám Olda nazpíval a také napsal. Název Kladivo na život je inspirováno stejno jmennou básní básníka Johanna Wolfganga von Goetteho. Kladivo na život je také celoživotní příběh Oldy Říhy a vlastně i celého Katapultu. Dále byly hlavními inspiračními zdroji Oldy Říhy texty básníka Františka Gellnera, jedna cover verze a některé toky jeho myšlenek. Album bylo nahráno v sestavě: Oldřich Říha – zpěv a kytara, Andy Budka – basová kytara a Ondřej Timpl – bicí. Katapult tak dokazuje, že si i v tomto obsazení tedy tří muzikantů plně vystačuje. Olda říká, že Andy a Ondra jsou vlastně takové jeho děti, které vychovává ne jenom v duchu rock´n´rollu, ale i k životní nezávislosti. Ne jenom muzikanty, ale i písničky bere jako své děti. Takže můžeme říct, že Olda je otcem nejvíce dětí na světě…. :)
K samotnému albu. Je na něm celkem devět „Oldových dětí“ a je třeba říct, že zní dobře.
Album začíná skladbou Kladivo na život, která je jmenovatelem celého alba. A v kontextu na úvodní singl se hodí více než „prdel na hrnec“. Takovou to skladbu si já osobně jako počáteční otvírák pro album představuji. Má pěkný refrén, kde se zpívá: my jsme to kladivo na život, kladivo na život. Máme všeho dost. Nese se v příjemném startovacím rytmu. Ve druhé velmi svižné skladbě se Katapult pouští do hledání smyslu života a optimisticky věří, že ho na konec najdou. Třetí skladba je duch klasického rocke´n´rollu počátku šedesátých let. Skladba To všechno odnes čas je původně napsaná Jiřím Suchým. A jak sám Olda v rozhovoru prozradil, důvodem této skladby je fakt, že se tak trochu chtěli vrátit v čase a především si vzpomněl na to, jaká píseň ho v roce 1964 vzbudila při poslechu Rozhlasu po drátě. Olda ještě k této skladbě dodal „když něco Katapult neumí zahrát tak si to hold vypůjčí“. Čtvrtá skladba bude jistě sympatická všem milovníkům piva, neboť nese totiž název Pivní Stíny. Pojednává o tom, jak se po pivu krásně zapomíná. Tato skladba je hodně energická, svižná a má šmrnc. Zdá se, že zde Katapult opravdu přitvrdil. Pátá písnička je velmi pomalá s názvem se Osobní. Touto písní Olda vyjadřuje své myšlenky a pocity. Je vyjádřením Oldova postoje k hlupákům a oznamuje nám, že je „individualista“. A odvolává se na slova Ježíše Krista „kdo není při mně, je proti mně“. Lze tuto písničku tak označit jako Oldovu osobní zpověď.
Šestá písnička je v Anglickém jazyce a jmenuje se Bleeding Heart. V úvodu skladby se ozývají zvuky z ladění rádiových stanic a posléze je zde jen Oldova kytara a ke konci opět zvuk z rádia. Jde o krátkou instrumentální skladbu. Pouhá minuta a půl však ukazuje, jak Olda svůj nástroj ovládá. Sedmička je uvedena pod názvem Buldozér Stalinec, zde nám Olda vypráví, jaký byl suverén a jak byl v celém svém životě buldozérem. Ovšem dostává se do fáze, kde zpívá, že v současné době, už to nemá v životě a svém vlastním osudu dobré.
Předposlední tedy osmá skladba říká, že Všichni svatí při nás stojí a při Oldovi taky. Oldovi se to hezky rýmuje. Zpívá doslova, že při něm stojí, vzájemně se ochraňují a podporují. Bez svatých by to prý nešlo a tak je třeba si je hýčkat.
Poslední skladba tedy píseň číslo devět také v umístění na albu pěkně pasuje. Jmenuje se Čím starší, tím mladší. Olda vzpomíná na skladby, které napsal a tak v textu je takový pell – mell toho co vše Olda, už napsal a většině případů i sám nazpíval. Dá se tak pěkně připomenout tvorba Katapultu. Sám Olda řekl, že se cítí na dvacet pět let.
Já se nemohu zbavit dojmu, že Olda má někde zázračný zdroj energie, který jej stále doprovází a pohání.
Celé album musím ohodnotit velmi kladně, jelikož se mi moc líbí pravdivé životní příběhy a zkušenosti a ne jenom Oldy Říhy, ale vlastně může to tak trochu být životní příběh každého z nás. Je hezké, že také Andy mohl Oldovi ke zpěvu přispět sice jenom minimálně, ale zaslechnout jej můžeme.
Ačkoliv ambice tohoto alba nejsou se dostat někam na vrchol, jelikož Katapult, už na hoře je. Ale spíše ukázat fanouškům, že Katapult stále žije a hraje mu to skvěle.
Bohužel nelze předpokládat, že se z tohoto alba bude nějaký hit hrát a rotovat v naších rádiích. Ale já jsem si hned několik písniček oblíbil a rozhodně je budu poslouchat do neomrzení.
Příjemný poslech při „starém dobrém rock´n´rollu vám přeje.
Martin Fejfar
