Salieri přichází se zamýšlenou rockovou trilogií

Velice zajímavé a hodně netradiční dílo je zaznamenané na CD rockového projektu Toma Hansena Treichela a kapely Salieri, který nese název Zajatci času. Tento disk by měl být prvním albem zamýšlené trilogie. Deska vznikla v září až prosinci 2014 ve studiu Smaragd a vyšla vlastním nákladem kapely v roce následujícím.
Projekt je výjimečný tím, že se jedná o ucelený fantasy příběh, jakousi rockovou operu. O pěvecké linky se postarala řada výborných zpěváků rockových kapel přibližně z východočeského regionu a částečně i ze středních Čech. Je to taková Avantasia po česku a přesto svá.
Posuďte sami. O jednotlivé role opery a zpěvové linky se podělili hlavní zpěváci Jirka Nerwick Steklý ex Brilien a Awarron, Luboš Suchánek z Komunálu, Ondra Marek z Roxoru a Telegrafu, Jarda Vyhnánek z I.D.M.I. bandu a Olin Rokyta z Komatu nebo Skylly. Ženský hlas obstarala Drahomíra Plauterová z Dargis. Na sborech se ještě navíc podíleli Radek Drobný, Pavla Novotná a Tom Treichel (spoluhráči z Epitafu). O muziku se postaralo kvarteto Tom Treichel – kytary, Pavla Novotná – klávesy a flétna, Monika Andělová – bicí a Rosťa Karban – basa.
Silné melodie se nesou celým albem. Kytary, klávesy, bicí. A většinou se jedná o pěkné kvapíky. Speed metal se symfonickými prvky ovládá Salieri podle mého názoru dokonale. Někomu tato muzika může přijít nezajímavá, nebo ne nepodobná německým vzorům. Mně se však líbí. Podobných projektů na naší scéně určitě není mnoho. Rozhodně nejde o tuctovou záležitost. Vyloženě se těším na druhý díl.

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Science Fiction byli skutečným zjevením na české „metalové" scéně

Když se v roce 1998 zformovala pražská skupina Science Fiction, ještě asi nikdo netušil, že nebude mít zrovna dlouhého trvání. O dva roky později vydala demo Invaze, které se dnes velmi těžko shání ve sběratelských kruzích a v roce 2001 vyšlo jediné plnohodnotné album u firmy Globus International. Debut nesl název I.N.R.I. Tato zkratka má vícero významů. V tomto případě podle titulního textu soudím, že půjde o zkratku latinských slov Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský.
Science Fiction byli ve své době dočista zjevením. Jejich hudba totiž byla kombinací heavy a thrash metalu snoubící se s gotikou a atmosférickou muzikou hlavně díky poloze zpěvu a všude přítomným klávesovým partům. Nikdo podobný tady tenkrát nebyl. Proto je až s podivem, že se po debutu po kapele slehla zem. Z doslechu vím, že se kapela takříkajíc sežrala sama. Její členové se potom podíleli na nahrávkách víceméně deathmetalových projektů Dysmorphia a Oblomov.
Album I.N.R.I. nahráli Sience Fiction v sestavě Tomáš Husák – bicí, Martin fialka – kytara, Martin Kopejtko – zpěv, Petr Kopejtko – basa a Josef Křížek – klávesy. Podle fotek v bookletu byli tehdy kluci pěkný „ušáci", byť používali malování, tedy corpse painting.
Pojďme ale k nahrávce samotné. Ta vznikla ve studiu Kufr v dubnu 2001. O mastering se postaral legendární Dušan Vozáry ve studiu Aion. Úsměvně působí překlep na zadní straně cd bookletu, kde je uvedena Budoucnost jako „Budouctnost". Hudebně se jedná opravdu o netradiční mix napříč styly. Výbornými heavy riffy se pyšní song Samuraj. Povedeným melodickým kusem je Iluze. Silný refrén má Poslední soud. Pěkné kytarové sólo zdobí Prokletí. Asi největším hitem kapely byla bonusovka Cherokee, která pojednává o pohnutém osudu severoamerického indiánského kmene. Celkově bych řekl, že druhá půlka alba je hudebně přesvědčivější a textově zajímavější.

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Metalový Dexor přichází s prvotinou a čeká na druhou desku Kladenská metalová parta Dexor vydala aktuální album Život je boj. Pod vyloženě divným obalem, který se mi nelíbí taky proto, že se z něj člověk nic moc nedozví, se skrývá plus mínus metalová muzika s výlety kamsi k hardcoru. Na informace jsou skoupé i stránky kapely, takže si musím poradit jinak.

Kapela hraje ve složení Tomáš Jančura – zpěv, kytara, hudba, texty, Vít Jančura – bicí, Viktor Zavadil – kytara, hudba, Honza Vodička – basa. Přináší houpavou muziku, která posluchače nutí házet hlavou a skákat. Tady vidím tu spojitost s HC scénou. Na rovinu přiznávám, že můj šálek kávy to rozhodně není.

Kapela se v rozhovoru na našem webu hlásí k odkazu „starých" thrash metalových bardů. Bicák Vít Jančura je žákem bubeníka Herr Milera z Debustrolu. Jenže zrovna zvuk bicích se mi moc nezdá. Nahrávalo se ve studiu Aquarium u Radka Kurce, jinak též zpěváka hard rockové party Empire. Kytary a basa naproti tomu zní daleko líp. Místy mi taky nesedí k muzice zpěv. Chtělo by to větší naštvanost.

Dexor se na ploše 37 minut představuje jako nováček na naší scéně. V současné době již připravuje novou desku a videoklip. Nechme se překvapit, s čím tedy přijde.

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Z popela vstává Fénix, který tvrdí, že Čára není zeď

Přesně tuto pravdivou hlášku si vybrala kapela Fénix z Jičínska pro název své aktuální desky. S titulem koresponduje i hlavní motiv obalu, který poměrně jasně a přitom vtipně vystihuje podstatu věci. Hlavně motorkáři rychle pochopí, o co jde. A s tím vstáváním z popela to není tak horké. Kapela hraje poměrně často a bez větších přestávek už 15 let. A to je už důvod ke gratulaci. Nejde tedy o žádné nazdárky, ale o partu protřelých muzikantů. „Čmeláka" můžete znát ze starší sestavy chlumecké party Epitaf.
Skupina Fénix hraje v sestavě Pavel "Čmelák" Bělík – basa, Lukáš Vagenknecht – bicí, Jirka "Syčák" Mizera – kytara, Martin Petřina – kytara, Ondra Sehnal – zpěv.
Ale zpět k vlastní nahrávce. Po vyloženě divném intru následuje silná riffovačka Čára není zeď. Pěkná škola heavy metalu. Pil jsem celou noc má výstižný text. Mockrát jsem si po propité noci nadával, proč toho chlastu bylo moc. Text písně Jsem šťastnej mi mluví z duše. Rád vzpomínám na bouřlivá léta, ale už mám jiné priority, podobně jako o tom zpívá Fénix. Z tohohle songu mi normálně běhá mráz po zádech.
Na desce nechybí ani balada Jedem dál, ta mi ale mezi ostatní skladby moc nezapadá. Podobně rozpoačitý jsem i ze závěrečné písně Jaká jsi. Zde se kapela prezentuje v takovém písničkovém duchu. O heavy metal opravdu nejde. Věřím, že se to někomu líbit bude, já ale tyhle dva songy klidně příště přeskočím. Ještěže je mezi nima solidní motorkářská hymna Holka v kůži.
Doufám, že Fénix jen tak do popela ještě dlouho nepadne. Čtvrtá deska v diskografii má pouhých 30 minut, ale i tak má své kouzlo a fanouškům melodického metalu se bude líbit.
Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE