Demiurg se na začátku loňského roku rozhodli obnovit činnost po devítileté pauze a výsledek nám předkládají na čerstvém albu Human sewer.
Přiznám se, že mě kapela dodnes nějak míjela a slyším ji poprvé právě z tohoto alba.

Zrovna v této škatulce nejsem úplně kovaný a nemám moc přehled. Po prvním „anonymním“ poslechu jsem si říkal, že jsem v tom možná zaslechl, řekněme inspirace, počínaje Kingem Diamondem, přes Slayer, až po rané Bathory. Koukl jsem na profil, pro nějaké info a hle, kapela se sama řadí do škatulky death metal. Fajn. Warum nicht?
Pak bych ale měl potřebu vám sdělit, že to není jen tak nějaká řezničina a řev, což někdy tak bývá, ale v tomto případě se dle mého názoru jedná o precizně zahraný technický metal, který neurazí ani posluchače jiných metalových škatulek.
Pokud je death metal vaše krevní skupina, budete spokojeni. Alespoň si to myslím.

Album je ve formě velice pěkného digipacku a máte na něm deset anglicky zpívaných kousků. Mně se nejvíc líbí pátá skladba Virus.
Není to muzika na první poslech, což je dobře a není to jen death, což je též ku prospěchu celku. Řekl bych, že je tu fakt celkem dost co poslouchat. Muzika je promakaná a je znát, že vše vznikalo postupně a bylo na vše dost času. Alespoň tak to na mě působí. Myslím, že i to jaksi dělá muziku Demiurg přístupnější i dalším, než jen přísně death metalovým sekerníkům. Human sewer je taky dobrá. Tu najdete na šestém místě v pořadí a v poslední skladbě zase najdete poctu Chucku Schuldinerovi.
Tak už víte, odkud vítr fouká? Myslím, že je to velice dobrá deska a nemám moc do čeho rejpat. *

Demiurg tvoří Lumír Krömer, který má na svědomí kytaru a zpěv, a Megoš (Martin Vaněk) s kytarou a basou.
* Bicí part v jedné, titulní skladbě Human sewer nahrál Jan Gajdoš, v ostatních se dle obalu jedná o studiovou práci, což je trochu škoda. Jinak ok. Digaz a jeho studio odvedlo na desce dobrou práci.

Mějte se.
Petr Kohoutek
FB: https://www.facebook.com/demiurgczechband
Lyric video: https://www.youtube.com/watch?v=g6NboaJsuWU&t=48s

Rockoví fanoušci, pozor! Čtrnáctý ročník The Legends Rock Festu se už začíná rýsovat – a podle prvních jmen to bude opět pořádná smršť energie. Ve dnech 16.–18. července 2026 se Areál Zahrada promění v centrum domácí i slovenské rockové scény.

A kdo nechce čekat, může si už teď zajistit vstupenky za zvýhodněné ceny – nechybí ani oblíbené dárkové sety pro dva, ideální dárek pro všechny, kdo to s hudbou myslí vážně.

Start ve znamení ohně a železa
Festival odstartuje čtvrteční warm-up party, kterou odpálí dravá parta JACKER’S a následně rozžhaví pódium RCZ – Rammstein Tribute Show, považovaní za jednu z nejlepších evropských poct německým industrialovým ikonám. Očekávejte dunící rytmy, pyrotechniku a show, která vás vtáhne do dění od první minuty.

Návraty, premiéry a jedna velká neznámá
Hlavní tahák letošního ročníku? ŠKWOR! Kapela se po dvouleté pauze vrací zpět do Zahrady, a fanoušci se tak dočkají jejich typické tvrdé, ale poctivé show.
Druhý headliner zatím zůstává pod pokličkou – pořadatelé si nechávají prostor pro překvapení.

Na pódiu se vůbec poprvé představí ALICE & DAN BÁRTA, HEJTMAN, INSANIA a slovenští EUFORY.

Po loňských úspěších se vrací i dobře známá čtyřka – PROTHEUS, DOGA, KOMUNÁL a WALDA GANG.
A chybět nebude ani legenda českého metalu ARAKAIN, který se do Hořic vrací po letech. Spolu s ním dorazí i projekt NIAKARA, za kterým stojí bývalý baskytarista Arakainu Zdeněk Kub.

Nová krev na scéně
The Legends Rock Fest tradičně dává šanci i novým formacím. Letos se na hlavní scéně poprvé ukážou KOHOUT PLAŠÍ SMRT, ALLMARA a SOUMRAK Band – jména, o kterých v budoucnu určitě ještě uslyšíme.

Léto, které bude stát za to
Tři dny plné tvrdých riffů, výborné atmosféry, přátelství a poctivého rock’n’rollu – to vše vás čeká na The Legends Rock Fest 2026.
Zajistěte si vstupenky včas, ať u toho nechybíte!

Předprodej 

Petroleum opět míří vysoko. Už z aktuálního dema, které právě poslouchám je cítit, že chystaná novinka „TĚLOBRANÍ“ bude patřit k těm zajímavějším rockovým projektům posledních let. I ve své demo podobě zní album naprosto propracovaně, s mimořádnou atmosférou a hlubokým konceptem, který slibuje pořádný vítr na domácí scéně. Pokud se naplní plány a titul vyjde na vinylu, máme se na co těšit – další sběratelský klenot je na obzoru.

Nahrávání začalo už v listopadu 2022 a na albu se podílí silná sestava: Ivo Plaček, Aleš Hrnčál, Vít Janata, Tom “Chymus” Hanzl, Silenthell a několik hostů. Momentálně probíhá dokončování vokálů a příprava celé promo kampaně, kterou má na starosti právě Chymus.

Album „Tělobraní“ vyjde v první třetině roku 2026. Inspiraci čerpá z vážné hudby, liturgického kalendáře a tématu smrti – ovšem zpracovaného zcela netradičně, s autorským nadhledem a typickou hudební hloubkou Petroleum.
Zásadní podíl na výsledném zvuku má tentokrát varhaník Vít Janata, který stojí za hlavními hudebními nápady, zatímco Chymus se postaral o kompletní textovou stránku. Do projektu se navíc zapojila Andrea Dáňová, sólistka brněnské filharmonie, jejíž hlas dodal skladbám výjimečnou sílu a duchovní rozměr a dostala zde poměrně velký prostor.
Na začátku ledna 2026 má kapela zamluvený termín ve vyhlášeném studiu Davos, kde proběhne profesionální nahrávání vokálů, finální mix a mastering. Hudební část je už kompletní – zbývá jen doladit poslední detaily.
„Tělobraní“ tak slibuje silný, temný a hluboký zážitek, který spojí prvky rocku, klasiky a experimentu do jednotného, osobitého celku.
Petroleum jsou zkrátka zpět – a přicházejí s albem, které může otřást základy tuzemské scény.

Kapela Petroleum vznikla jako autorský projekt hudebníků, kteří se nebojí překračovat hranice žánrů a experimentovat s výrazem. Jejich tvorba spojuje prvky rocku, alternativy, vážné hudby a temné atmosféry, přičemž každý z členů do ní vnáší osobitý rukopis.
Po výrazném albu „Verbalia“, které zaujalo koncepční hloubkou i zvukovou odvahou, se Petroleum posouvají dál – tentokrát s českými texty a novou hudební filozofií. V jejich skladbách se prolínají symbolika, duchovní motivy a introspekce, ovšem podané s rockovou razancí a autorskou jistotou.
Za projektem stojí sestava Ivo Plaček, Aleš Hrnčál, Vít Janata, Tom „Chymus“ Hanzl a Silenthell, doplněná o pečlivě vybrané hosty. Petroleum nejsou klasickou kapelou – jsou hudební laboratoří, kde se setkává myšlenka, zvuk i emoce.

Stále ještě služebně mladá a přesto personálně velmi zkušená kapela NIAKARA pokřtila druhý singl „Anubis“ v pražském klubu Futurum. A my jsme byli při tom.

NIAKARA je sestavená z talentovaných muzikantů kolem nestora Zdeňka Kuba a stoupá postupnými krůčky stále vpřed. Druhý singl s dalšími šesti skladbami je toho důkazem. Kapela hraje v sestavě Zdeněk Kub – basa, sbory, Mayo Petranin – zpěv, Petr Voháňka – kytara, Martin Pavlíček – kytara a Pavel Kubát – bicí.

Dva mýtičtí bohové koukají z obou alb přímo z titulní strany. Zatímco Anunnaki patří k sumerským bohům, kde představoval něco jako sama nebesa, Anubis byl nejstarší staroegyptský bůh, strážce zemřelých, mumifikace a pohřebišť.

Koncert Niakary neměl hluchá místa a slušně zaplněný klub to ocenil. Hned na úvod zazněla „Zlatá generace“. Hitovka, na kterou existuje i klip. Pak následovala novinka „Anubis“ a klip k ní měl před pár dny premiéru. Ještě jsem ho neviděl, ale určitě si ho pustím. Na živo měl „Anubis“ pořádné koule. Následovaly dvě Zdeňkovy „Arakainovky“, a sice „Jesus Business“, která pojednává o svatokupčení s Ježíšem a píseň o starém a nemocném tygrovi jménem „Cher Chán“.

Pak jsme se dozvěděli něco o vztazích mezi muži a ženami „Proč muži odchází“. To je duet zpěváka Maya Petranina a Terezy Kaňkové, která má výrazný hlas. Po „Prázdným koutě“ přišel na řadu druhý host, bubeník Marek Žežulka, který odehrál skladbu „Mládí v hajzlu“. Pak přispěchala tajemná „Šeherezád II“ a záhadné „Kruhy v obilí“, tam sny se koupou a kompasy jsou opilý.

Po „Slídilovi“ přišla další hostující zpěvačka Leona Šenková, která sama odzpívala „Nikdy se nevzdávej“ a dala do toho úžasný drajv, i když jeden nástup trošku uspěchala. I tak měla píseň ohromný šmrnc. Pak zazněla další novinka „Nesmrtelná“ a stará dobrá „Stárnem“. Pravda, stárnem, všichni stejně a každej jinak. Posledním hostem byl Dan Friml, který odzpíval „Peruť 311“. Bylo mu dost špatně rozumět, ale to bývalo i původnímu zpěvákovi Arakainu Aleši Brichtovi, takže to tak nevadilo. I tak jsme si pěkně zazpívali, když se tento text prostě nedá zapomenout a na startu jsou letecká esa.

Pak se křtilo a přálo. Všichni hosté desce přáli, aby se dobře prodávala. No, uvidíme. Potom už to šlo ráz na ráz v rychlém sledu. „Jen jednou“, „Barbaři“, „Kain“ a „Forsage“. Zastavím se u Kaina, který je sice na novinkovém singlu Anubis, ale můžete ho znát již ze stejnojmenného projektu, tedy desky Project od uskupení Kain, což byla vedlejší kapela Zdeňka Kuba a Jirky Urbana, která vydala jednu jedinou desku s řadou hvězd u mikrofonu. Kdo tohle cédéčko doma má, tak vlastní fakt poklad!

Na závěr přišly dva přídavky „Anunnaki“ a „Černý koně“. Tady trošku zazlobila projekce na led obrazovce, kde „Anunnakiho“ provázelo prostě stádo černých koní.

Jako předkapela se představila služebně mnohem starší pražská parta Doktor Triceratops, která letos oslavila 40 let na scéně. Na to jsem přišel, až doma, když jsem pátral po původu kapely, kterou prostě znám dlouhá léta a přesto jsem si nebyl jistý, jak dlouho hraje. Pánové, smekám před vaším výkonem.

Doktora Triceratopse jsem viděl už několikrát a pokaždé se mi výkon kapely líbil. Kapela tentokrát přehrála takový průřez svojí tvorbou, takže zazněla celkem nová klipovka „V síti“ ale taky hit „Saj mou krev“ nebo prastará písnička „Na rohu Belgický“, která set pražských dinosaurů uzavřela.

Pro Rockpalace Honza Holý