Ferat – První příběh
Kapela Ferat, známá svým průkopnickým přínosem v oblasti thrash metalu, se po letech znovu sešla a představila fanouškům své album s názvem "První příběh". Toto CD je jakýmsi nostalgickým pohledem zpět do doby předthrashové éry kapely, kdy se tito muzikanti věnovali převážně zábavám.
Kapela se sešla ve složení Marcel „Šaman“ Persy, kytarová úderka Daniel Krob a Radek Kroc, Roman Velinov a Alan Reisich a jako host Michal Pošvář. Dnes už hudební, ostřílení matadoři, se rozhodli zavzpomínat na své hudební mládí.
Album obsahuje celkem 11 skladeb, které představují počáteční éru Feratu. Hned v úvodu, skladba "Noční příběh" nám připomíná, že thrashové prvky byly přítomny již v této rané fázi kapely. S dlouhou dramatickou předehrou, rychlými kytarami a nekompromisním stylem nás kapela vtahuje do světa thrashe, který se později stal pro kapelu typickým
Další skladby, jako například "Lesní muž" a "Vem si mě sebou", ukazují pestrost rytmů a schopnost kapely pracovat s melodií. Nejedná se pouze o nekompromisní nářezy, ale i o skladby s chytlavými refrény a zajímavými rytmickými změnami. První sloky se u Vem si mě sebou atypicky otáčí proti rytmu, což je v té době pro bigbít dost netypické a tady už nastupuje Krobův rukopis v sólech a výborný text k zamyšlení.
Na nádraží stojím, pomalá balada, které dominuje basa a k Šamanovi se přidává hlasem i Michal Pošvář. Drákula s temnou atmosférou a pomalým začátkem, která se postupně zrychlí do feratovského tempa.
Metalová holka byla a je regionálním hitem na rozhraní hard rocku a heavy metalu, kterou přebíralo mnoho kapel (Depo, Express…) a dostala několik proměn. Ferat sáhl tady po její původní podobě. Tak vstávej, opět silné riffy, pro kapelu tak typické nečekané změny rytmu v průběhu skladby, což bylo v té době pro Ferat typické.
Samota měla v původní verzi 6 minut (kapela byla silně v té době ovlivněna Metallicou), zde zkrácená verze, zajímavé kytarové postupy a melodickou linkou. Opět se ukazuje, jak silné duo „KK“ už v té době bylo. Sranda skladba Hamty hamty…která má zrychlující tempo.Brácha – Krobova poslední skladba (před nástupem do Arakainu), která už je silnou předzvěstí nastupující éry thrash metalu, kterým se Ferat vydává, skladba postrádá typická kytarová sóla, stojí na bicích a souznění rychlých kytar, které řežou tón po tónu. Televizní zpracování – textově rebelie punkových kapel, tady už je přerod v thrash markantní, kytaristé si užívají a předhánějí se, kdo bude rychlejší. A kapela ji hrála koncert od koncertu rychleji a rychleji.
Texty skladeb jsou další silnou stránkou alba, zejména s ohledem na to, že byly napsány, když členům kapely bylo teprve něco málo přes náct let. Skvěle odrážejí atmosféru doby a dodávají albu autentičnost.
Celkově vzato, "Ferat – První příběh" přináší poutavý pohled na počátky thrash metalové legendy. Kapela ukazuje svou hudební evoluci a nostalgicky nám připomíná doby, kdy se thrash metal teprve rodil.

Ač není moc vidět běhat přímo na jevišti, o to víc toho naběhá před koncertem, aby vše fungovalo. Při vystoupení samotném jen sleduje z kraje stage, zda vše klape jak má. Kapela má v něm ohromnou oporu a já jsem moc rád, že jsem tohoto metalového fanouška, taktéž sběratele vinylů, ale hlavně super kluka mohl poznat osobně a doufám, že nám třeba v Plzni na MM 2024 zbyde chvilku času pokecat i o té muzice.

Jirko, startujete Monster Meeting  2024 s Traktorem, přijdete s nějakou novinkou oproti  turné 2023?
Samozřejmě, že se fanoušci dočkají něčeho nového, co ještě neviděli, zatím je vše v jednání, ale věř, že se bude na co těšit. MM začínají za půl roku, takže je na všechno ještě dost času, můžu tě ujistit, že se z toho fans poserou a uvidí to nejlepší co se dá v těchto končinách zažít....Zatím se na všem pracuje, jediné co můžu říct je: Přijďte se podívat a nebudete litovat.

Opět Traktor frčí pod hlavičkou ZL Production s.r.o. a jak se vám s nimi pracuje?
No tak to je otázka???? Co ti na to mám říct... ZL Production jsou profesionálové každým coulem a spolupráci s nimi si nemůžu vynachválit. Nejdůležitější věcí je, že vše funguje na kamarádství a až rodinném přístupu. Spolupráci s Pasťákem (David Holec) a s Vítkem Floriánem si nemůžu vynachválit a před jejich prací smekám pomyslný klobouček.

Jak velký časový prostor celý MM 2024 dostane?
Bude to prakticky stejné jako minulý MM. Dva hosté a dva headlineři. Hosté už jsou venku, bude to Arakain a Alkehol, no a hlavní kapely budou Traktor a ještě jeden headliner. No a hrací doba obou hlavních kapel by se měla pohybovat minimálně okolo tři hodin.

Pódium je naprosto dokonalé, myslíš, že ještě jak stage, světla, ohně můžou posunout ještě dál?
Máš pravdu, že už na minulém MM bylo vše dotažené téměř k dokonalosti, no a v těchto dnech se pracuje na tom, aby se vše posunulo ještě o kousek dále a vše bylo naprosto dokonalé. Jak už jsem říkal, věřím, že to všechny fandy posadí na prdel a budou čumět s otevřenou „hubou“. Věřím, že o tomto turné se bude ještě dlouho mluvit....

Co výběr songů, bude jiný? Je jasné, že některé skladby musí zaznít, máte už na některou alergii?
Výběr písní se určitě pozmění, ale kluci samozřejmě ty největší hity nadrženému publiku předhodí. Co se týká té alergie,  tak je to asi jako jinde, každý člen má své oblíbené kousky a zároveň i songy, které by už nejraději obměnil. Bylo období, že se nějaký ten hit z playlistu vyhodil a poptávka o něj byla tak velká, že se záhy na podia vrátil a vše bylo zase v pořádku.

Na Monsters nebudete sami, kdo s vámi ještě pojede?
 A jejda tuto otázku už jsem profláknul dříve, takže ještě jednou: MONSTER MEETING 2024 obstarají tyto kapely: Hosté Arakain a Alkehol a hlavní kapely budou Traktor + další headliner.

Jak je pro tebe, jako stage managera takové turné náročné, je stále na co dohlížet, nebo vše dostanete „na zlatém podnose“?
Samozřejmě, že je to náročné a práce je dost a dost a vše musím pro jistotu kontrolovat až tím někoho možná seru, ale jistota je jistota. U takového projektu prostě nesmí nastat chyba, ale jak už jsem říkal s klukama z ZLProduction je vše mnohem jednodušší. Prostě na čem se domluvíme tak funguje a za to bych klukům ještě jednou rád moc poděkoval.

Jak zvládáš „ukočírovat“ muzikanty, je tam nějaký „zlobílek“ co se musí stále hledat, nebo to pánové z Traktoru berou hodně zodpovědně?
Tak já v žádném případě nikoho kočírovat nemusím. Kluci jsou profesionálové a moc dobře to vědí, takže za tu dobu co jsem u kapely se nestalo, aby někdo vlezl před diváky, kdyby nebyl na 100% připravený. Jedinou výjimkou je nemoc, pamatuji když Bárny vlezl na stage rovnou z postele a nezúčastnil se ani děkovačky,
 protože normálně lehl, ale je takový profesionál, že si toho divák ani nevšiml. No a po koncertě už je klídek a každý si to pivko nebo vínko dá.

Sice Sedmá strana kostky není relativně tak stará, ale co nové songy? Vznikají? Popř. máte nějaká časový plán, kdy by nové album mohlo vzniknout?
Samozřejmě, že se nové songy řeší... Martin už má nějaké nástřely a na nových textech maká, no a kluci už také nějakou tu muziku v hlavě mají, ale vše je v zárodku. Neřeknu žádné tajemství, že nová alba Traktoru vycházejí v horizontu tří let a kdo umí počítat tak to vychází na konec roku 2024, což je předběžný plán, ale jelikož se pojedou Monster Meetingy a pár větších akcí se do kalendáře také vlezlo tak nikdo neví, jak se bude stíhat a tudíž není nic jistého a nikdo nic neslibuje.

Těch alb už máte dost, nezvažujete o takovém Best of?
Poslední otázky směřují spíš na kluky než na mne, ale co já vím tak se zatím žádné Best Of nechystá, ale jak se říká nikdy neříkej nikdy.....

Začínáte v Plzni, Depo vám stačit nebude, předpokládám, že to bude opět plochá dráha na Borech? A nyní  nekončíte v Ostravě, ale v Praze v legendární O2 aréně.  Pojďme spolu vrátit čas, vychází deska Tmel s hitem Sybil…kam jste tehdy nasměrovali laťku? Pomýšleli jste na to, že by to jednou mohla být ta O2 (v té době ještě Sazka) aréna? Kdyby vám to někdo předpověděl, co byste mu řekli?
Pokud se něco nezmění tak by se otevírací MM měl opravdu odehrát na ploché dráze v Plzni. Když vyšel Tmel tak jsem kapelu teprve poznával a nebyl jsem členem týmu, ale musím tě opravit, že tam je hit Sybil (My v rádiu jeli hlavně toho Sybila, byl jako klip), tam je mnoho dalších hitů, např. Bludičky, Neber si rockera, Láskožrouti či Amygdala, prostě to tam kluci „namrdali“ festově!!!!! (Máš pravdu, hlavně ty songy už prověřil i čas). No a další část otázky už je poměrně známá. Kluci se před vydáním alba Tmel sešli a řekli si, že do toho půjdou na 100% a že se pokusí vytěžit ze své práce maximum, plány byly veliké, někdo věřil, někdo nevěřil, ale důležité je, že do toho dali kluci vše a výsledek se dostavil. Když jsem s Traktorem začínal, hrály se kluby či menší sály a to co se za pár let povedlo je něco neskutečného. Byla to opravdu dlouhá cesta a tahle parta to dokázala, myslím si, že k tomu není co dodat!!!!! (naprosto souhlasím a skládám poctu)

Můžeme čekat DVD záznam z některých Monsters Meetingů?
Bohužel na toto ti neumím odpovědět, na všechno je ještě hodně času a čeká nás spousta práce. Jestli bude DVD, je zatím ve hvězdách, i když rozloučení s MM v O2 aréně by si zvěčnit zřejmě zasloužilo. Uvidíme, co bude, ještě máme rok čas.....

Můžeš o turné prozradit něco, na co jsme se nezeptali?
Já si myslím, že jsme prozradili vše, co se v tuto chvíli prozradit dalo a teď už se můžeme jen těšit.

 A teď jen malý vzkaz našim fans: Doufám, že se sejdeme v hojném počtu a všechny MM budou zaplněné, společně to rozbalíme a uděláme kurevskej bordel se vším všudy!!!! Přijďte, bude to opravdu stát za to!!!!!!!

V seriálu (Ne)zapomenuté kapely se budeme vydávat na cestu do nepříliš dávné historie a odkryjeme příběhy kapel, které se sice nedočkaly dlouholeté a stabilní kariéry, ale i tak si v době svého působení dokázaly získat pozornost. Tento seriál nás zavede do méně známých, ale třeba o to zajímavějších zákoutí hudební scény. Na tuto cestu se vždy vypravíme s výrazným členem dané kapely.

Dnes bude mým hostem Honza Kochman, hudební světoběžník, který prošel obrovským množstvím kapel a vyzkoušel si hraní všemožných myslitelných žánrů, aby se nakonec vrátil v podstatě ke svým fanouškovským kořenům a svůj divoký muzikantský životopis proměnil ve stabilní konstantu. Nebo ne?

Obvykle směřuji první otázkou rovnou na založení kapely. Ale Effection nebyla zdaleka první kapela, ve které jsi působil, proto bych se tě nejprve zeptal na hudební začátky a vůbec na všechno, co předcházelo EFFECTION.
Myslíš, že by to vůbec mohlo někoho zajímat? Počítám, že existenci Effection si pamatuje tak deset lidí a většina z nich v tom navíc nějakou chvilku hráli… Ale budiž.
Hudební začátky nebyly valné, když úplně přeskočím hudebku a nějaký ty první pokusy na základce, před Effection byly vlastně jen dva - Chemickej poplach (celé 4 koncerty) a P.R.S.T. (asi 3 koncerty). A taky Diamant, tam to samozřejmě nebylo o autorské tvorbě, ale o zábavovém repertoáru na různé hasičské plesy, oslavy a svatby. Dodnes to vlastně bylo moje nejdelší angažmá - 15 let.

EFFECTION se zrodili v hlavě Jirky Borovice Kočího. Znáš okolnosti, které ho k založení takové kapely vedly? A jak došlo k tvému zlanaření?
No, už nám o tom bohužel nepovypráví. A je to dvacet let, takže nějaké podrobnosti už dávno odvál čas. Ale nějaké vzpomínky mám. Borovic tehdy hrál na bicí ve Fata Morganě, zároveň si ale doma brnkal na kytaru a psal písničky a snil o tom, že dá dohromady kapelu, jen co se v Plasích a okolí objeví všeho schopní muzikanti. Já hrál tou dobou s jeho bráchou Cipísem v Diamantu, o Borovicovi jsem věděl že existuje, ale neznali jsme se. Brácha o něm básnil, ale nějak jsme se asi rok míjeli. A pak jednou přišlo nějaké hraní pro děti, Borovic tam tenkrát přivedl dceru a pak seděl a celou dobu mi koukal tím svým uhrančivým pohledem na prsty jak jsem hrál. Pamatuju se, jak jsem byl tenkrát nesvůj, bylo mi osmnáct nebo devatenáct, on pomalu o deset let starší a navíc s velikou kariérou s velkou kapelou. No a zase nás nikdo nepředstavil. To se stalo až asi o týden později v Plasích v hospodě, já tam byl s pár kamarády, šel jsem na záchod a jak jsem stál u mušle a konal, vešel Borovic, pozoroval mě a aniž by mě nechal dokončit povídá mi: “Dlouhej, viděl jsem tě hrát s mým bráchou, nechceš do kapely ke mně?”

V sebepropagaci EFFECTION jsem vnímal jeden zajímavý rozpor. Na jednu stranu jsem vnímal, že do toho jdete s tím, že děláte něco v regionu neotřelého, na druhou stranu jste neváhali váš styl nazývat agro hard corem. Jak bys to stylové zařazení a vůbec produkci hudby Effection viděl dnes?
Agro hard core, to si nevybavuji, ale zní to jako něco, co jsme tehdy mohli říkat. Dnes to vidím tak, že jsme udělali spoustu chyb, které se nám postupně vymstily. Neměli jsme nějakou pevnější představu kam se ubírat, vlastně jsme ani neuměli napodobit zvuk kapel, které jsme nepokrytě vykrádali. Dodnes když slyším třeba Linkin Park, běží mi do toho Borovicovo text o sexu. A nikdo to nepoznal, protože jsme to hráli na tranzistorovýho Crate a jeho přirozený overdrive..

Můžeš představit lidi, kteří v kapele působili?
Borovic, Vítek Bunda, Já a Shabi. Ze začátku s námi ještě zpívala Kristýna Vitoušová, dnes kapela Together a občas zaskakoval na bicí Borovicovo brácha Cipís, obvykle když se Vítkovi stala nějaká nehoda, třeba v rámci Žebnického masopustu skočil do bazénu bez vody a byla z toho zlomenina nohy.. Jo a úplně ke konci s náma ještě druhou kytaru hrál Kuba Gaier..

A jakými plány, záměry a sny jste vlastně tuto kapelu budovali? Zkrátka, co jste si od toho slibovali?
To jsou otázky :D Hráli jsme co nás bavilo pro pár kamarádů, jezdili po všech čertech a občas zažili trochu srandy.

Kde jste vystupovali, na jakém typu akcí a jaké na vás tehdy chodilo publikum? A jak se vám celkově dařilo po stránce nějakých úspěchů?
Čím se měří úspěch? Předskakováním Dogy v Liďáku v Chrástu? Osobně nejradši vzpomínám na dva festivaly, které jsme dělali v Komunále v Plasích, měly poměrně slušnou návštěvnost a skvělou atmosféru. Dokonce existuje nahrávka, některé věci je ale lepší nechat ve vzpomínkách.

Jirka Kočí byl znám jako člověk nesmírně hudebně talentovaný, ale rovněž jako někdo, kdo se snadno nechá zlákat od odpovědnosti fungování v kapele. Jaká byla spolupráce s ním?
Ano. Někdy to s ním bylo opravdu těžké.

Proč kapela nakonec skončila? A není škoda, že po ní nezůstal nějaký hudební nosič?
Tři roky jsme hráli, zkoušeli, psali nové a nové věci, společná vize se víc a víc rozcházela, nakonec to nemohlo dopadnout jinak. Na koncertě v Rybnici jsem měl s Borovicem vážnou debatu na jejímž konci jsme se dohodli, že Effection skončí. Že odehrajeme ještě jednu akci, k tomu ale nikdy nedošlo, Borovic pak tak tak přežil vážnou autonehodu a místo toho, aby hrál v Mariánských lázních v klubu, ležel v nemocnici. Takže ta Rybnice byla vlastně labutí píseň.
Hudební nosič mě mrzí. On o tom mluvil dost často, ale v té době jsme vlastně vůbec netušili jak nějaké cd může vznikat. Přišlo nám to naprosto nedostižné. Dneska je to sranda, demonahrávku si můžeš udělat v obýváku, jenže pro nás to tehdy bylo scifi. Vždyť jsme neměli ani ladičky. A na těch živých nahrávkách je to docela znát.
Občas si ale říkám, že by nějaká nahrávka vzniknout měla. Tak třeba někdy až budu mít čas to nahraju to ve studiu jako Borovicovo tribute.. Ale to až bude čas, takže tak nejdřív za dalších dvacet let.

Jak vidíš potenciál EFFECTON dnes s časovým odstupem? Mohla se kapela prosadit více? Co jí k tomu chybělo?
Krásně to shrnuli v Červeným trpaslíkovi: “Jak to říct a neurazit tě, nebudeš slavnej protože umíš hovno.”
Nějakej potenciál tam rozhodně byl, ale proměnit jsme ho neuměli. Chyběla kázeň, píle, lepší vybavení.. Rozhled. Spokojili jsme se s tím, co se k nám dostalo do Plas, neuměli jsme udělat moderní zvuk, nedokázali jsme se shodnout na tom kam vlastně směřovat. Vlastně jsme ani nepovažovali za důležitý nad tím tenkrát nějak přemýšlet.
Proto jsem se taky na začátku podivoval proč vůbec na Effection chceš vzpomínat, po dvaceti letech od vzniku je to úplně mrtvý téma, na Effection žádný kliky čtenosti nezískáš :)

Tuto otázku budu dávat v tomto seriálu všem. Jaká je procentuální pravděpodobnost, EFFECTION ještě někdy na pódiu uvidíme?
Nula. Kdyby byl Borovic na živu, byl bych ochotnej o tom uvažovat, takhle je za mě Effection uzavřená kapitola mého hudebního života.

Jak se poté vyvíjela tvoje hudební kariéra? A vzhledem k její košatosti bys mohl vedle kapel uvést i žánry a nějaké podrobnosti.
Kariéra je hodně silný slovo. Po konci Effection tu chvíli byli Sun Inside, to byl takový indie crossover s dívčím zpěvem, pak “polozáskok” v Hellirionu, to byl takový “hevík”, hráli se Iron Maiden a podobné fláky, zajímavé to začalo být, když jsem se seznámil s lidmi z Mariánek, první kapela tam byli Pure Poison (takový jakoby Guano apes jsme chtěli být) a po jejich konci přišli Born in Pripyat (metalcore) se kterými se nám povedlo v roce 2009 vyhrát Českou rockovou ligu. Mezitím jsem chvíli hrál něco jako doom metal s domažlickými Dark Angels, byla to jen chvíle, ale aspoň se o mě píše v knize která o téhle kapele vyšla. Tak už mám co ukázat vnoučatům jednou. :) Po konci Bornů přišlo lano od Snail. No a nakonec PVA.

V minulosti sis sám ze sebe dělal legraci, kolika kapelami jsi prošel. Ale zdá se, že nakonec jsi našel trvalé působiště. Co tě přivedlo do P.V.A.?
PVA jsem poslouchal jako teenager a byla to jedna z těch formujících kapel. Vedle Znouze a SPS to byla další kapela jejíž písničky jsem měl napsané v sešitu a hrával je u táboráků na kytaru. Jak jsem rostl, PVA mi ze života zmizelo, ale při práci na Hypersensitivity se ve studiu objevil Majkl, tam jsme se seznámili. A když o nějaké dva roky později Snail skončili, Majkl mi zavolal a nabídl angažmá. A už je to osm let, tři desky a vyšší desítky koncertů.

Můžeš P.V.A. představit těm, kteří kapelu neznají?
Je to místy punk, místy folk, místy metal. Hrajeme písničky o životě a nebojíme se používat melodie a rytmy. Nejlepší je asi poslechnout si to, www.bandzone.cz/pva

Čím to je, že právě P.V.A. jsou tou kapelou, ve které jsi našel takříkajíc trvalý domov?
Není to nejznámější kapela v Čechách a přesto se takřka na každém koncertě najde hlouček pamětníků, kteří zpívají s námi a dobře se baví. Samotné PVA má zvláštní lidskou chemii, všichni tři si sedíme natolik, že jsme schopní a ochotní spolu trávit i dlouhé cesty autem a celé víkendy.

Mně teď ještě došlo, že jsi s mnoha kapelami natočil i studiové nahrávky. Tak máš příležitost nám je tady trochu sesumírovat. Na jakých albech tě můžeme slyšet?
Když nebudu počítat dema a nahrávky, zase tolik jich není. S Borny to bylo EP Songs of Pripyat (2009) a nedokončené Rainbow and Unicorns (2014) - to nakonec už nevyšlo, ale poslechnout se dá na netu. Se Snail jsem nahrál Hypersensitivity (2012) s PVA Masopust s PVA (2016), 25let prasat (2020) a Pět Vohranejch Akordů (2021)
Paradoxně nejslavnější nebo nejrozšířenejší je to CD co vydala Česká rocková liga, tam jsou 2 písničky od BiP, tehdy vyšlo ve Sparku a lidi to dostávali k lístkům na Basinfire. Samozřejmě jestli to někdy někdo poslouchal, to netuším.

A na závěr bych se tě ještě zeptal, jaké jsou tvé další hudební záměry, co od tebe můžeme očekávat a na co se těšit?
Všechno stojí a padá s časem, toho je čím dál míň. Nějaký nápady pořád jsou, ale jestli spatří světlo světa, kdo ví. Každopádně, PVA bude mít v 2024 30 let, to by se možná mělo nějak využít. Třeba se fanoušci konečně dočkají vinylů, uvidíme. Doporučím tedy sledovat moje sociální sítě, jestli se něco bude dít, bude to tam.

pro Rockpalace Tomáš Pícl