Gothic rockový PROJEKT XIII v těchto dnech vypustil do světa krátký dokumentární film Jakuba Duška s názvem “Vesmírný projekt - léčba gotikou”. A myslíme, že to opravdu je víc než zajímavý projekt.
Dokumentární vlog vznikl ve spolupráci s Centrem sociálních služeb Tloskov a zachycuje zákulisí unikátního koncertu PROJEKTU XIII v planetáriu v Praze.
Jak se ukazuje, měl celý koncert terapeutický a charitativní přesah. Gothic rockoví fanoušci se totiž na koncertě potkali s lidmi s mentálním a kombinovaným postižením ze dvou center sociálních služeb.
Jak dodává Matěj Lipský, zpěvák Projektu XIII a také ředitel CSS Tloskov:
“Mám z celého dokumentu velikou radost. Povedlo se totiž zachytit můj prvotní záměr a to zprostředkovat nevšední zážitek pro lidi se zdravotním postižením a zároveň přispět k inkluzi v praxi.”
V dokumentu nechybí ani nevšední křest debutu Projektu XIII “Ad Radices Tergum”, který za asistence PREDATORS CZ/SK pokřtil známý hudební publicista a moderátor Petr Korál. Křtilo se tekutým dusíkem a nebylo to zrovna dvakrát pro kmotra bezpečné.
Nechybí ani ukázka z koncertu půvabné synth-popové zpěvačky BINERY ze Slovenska.
Na závěr ještě dodáme, že Projekt XIII v těchto dnech oznámil další koncert ze zamýšlené trilogie “Vesmír - Země - Duše”. Tentokrát se přemístí celý ansámbl pod zem. Konkrétně do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert se uskuteční až za rok (27. 5. 2023) a určitě se bude na co těšit. Bližší informace přineseme brzy.

Pojďte si tedy i vy pustit tento netradiční vlog a sdělte centru i kapele v komentářích vaše dojmy:

Textař a frontman metalové kapely Dymytry vydává svoje první sólové album „Závislosti“ a vyráží na stejnojmenné turné. Celkem dvanáct exkluzivních koncertů po celé ČR, které by si neměl nechat ujít žádný fanoušek rockové muziky. Protheus na své první desce vsadil na melodie, chytlavé refrény a texty. Kdo by čekal, že se jeho tvorba bude podobat té od Dymytry, bude velmi překvapen. Protheus postavil kapelu z muzikantů velmi zvučných jmen, sám svoji kapelu označuje jako all stars team. Celou show doplní prvotřídní audiovizuální technika, na které se rozhodně nešetřilo.

S ohledem na nabité diáře všech muzikantů, je sólový projekt Protheus skutečně exkluzivní a rozhodně doporučujeme nenechat si ujít příležitost ho vidět. Kdo ví, kdy se zase bude opakovat.

Celé turné bude jako host provázet kapela Loco Loco

Podpisovka, focení a setkání s kapelou před každým koncertem, po koncertě afterparty se Strejdou Prothem.

Předprodej v síti TICKESTREAM a v obvyklých místních předprodejích.

Nebydlím bohužel v Ostravě ani v jejím blízkém okolí a mé časové možnosti jsou navíc omezené, takže v sobotu 30.7. jsem nemohl vidět první kapelu MOTÖRGANG, která měla hrát 2. den OvP již od 14 hodin a která funguje jako revival slavné kapely Mötorhead.

Nemohl jsem si však letos nechat ujít koncert svojí nejoblíbenější slovenské kapely SYMFOBIA, která zde hrála od 15:20 po roce znovu díky tomu, že původně avizovaní libanonští Phenomy zrušili svoji účast. Koncert nitranské Symfobie jsem viděl v posledních třech letech již popáté, ale poprvé pouze s jednou frontgirl a původní zpěvačkou této kapely Erikou Strečkovou, protože poprvé jsem viděl vynikající koncert Symfobie před třemi lety na historicky posledním ročníku Rock Heart, kdy byla druhou zpěvačkou výborná Simona Janovičová, kterou loni vystřídala krásná Dominika Hodáňová. Symfobia hraje můj oblíbený hudební styl, melodický symfonický metal a letos se vrátila ke své původní sestavě s jednou zpěvačkou Erikou. Kapela hrající s jednou zpěvačkou má svoje kouzlo v tom, že divák se může soustředit jen na jednu frontgirl a naplno si užít jenom ji, i když pro zpěvačku je náročné, když musí zazpívat všechno to, co bylo původně napsáno pro zpěvačky dvě. Musím uvést, že letošní koncert Symfobie na OvP se mi víc líbil než ten loňský se dvěmi zpěvačkami a zvuk kapely se mi jevil taky lepší než ten ne moc dobrý loni, takže zvukaře mohu chválit s výjimkou toho, že kytara Petera Vargy měla znít v sólech výrazněji, i když jinak měla dobrý zvuk. Nevím, nakolik je za málo výrazný zvuk kytary v sólech odpovědný sám kytarista a nakolik zvukař, patrně je to 50 na 50, ale nepochybuji tom, že v odposlechu na pódiu či ve sluchátkách mají sóloví kytaristé vždy zvuk ideální, ovšem to, co obvykle slyší diváci, bývá dost odlišné od toho, či slyší muzikanti na pódiu nebo ve svých sluchátkách.

Po Symfobii odehrál svůj koncertní set ostravský band MALIGNANT TUMÖUR, který hraje poměrně extrémní a nekompromisní metalovou muziku, kterou někteří označují jako crust-rock'n'roll a tento band je taky známý pod názvem Ostravská mlátička. Tato čtyřčlenná kapela odehrála ve svém domovském městě ve výborné formě koncert ve strhujícím tempu a na publiku bylo patrné, že zde má hodně fandů.

Od 18:20 zahrála poměrně známá ruská AMALGAMA, jejíž koncert jsem viděl poprvé loni na Winter Masters of Rock ve Zlíně. Překvapilo mě, že Amalgama zahrála v redukovaném složení tentokrát bez klávesisty, který loni ve Zlíně křepčil na pódiu s přenosnými klávesami nebo akordeonem. Amalgama má dobrého sólového zpěváka a všichni členové kapely hrají na velice slušné instrumentální úrovni, jak je to u ruských kapel obvyklé. Nicméně, metalová hudba Amalgamy sice není špatná, ale taky ničím zvláštní, takže po dobu jejího koncertu jsem využil bohatých možností zdejšího občerstvení, i když ceny byly pochopitelně podstatně vyšší než loni.

V 19:50 došlo na první vrchol druhého dne letošní OvP v podobě koncertu slavných řeckých metalistů ROTTING CHRIST, kteří patří už řadu let do absolutní evropské špičky. Zastřešený prostor před pódiem se naplnil k prasknutí a nebylo to jenom tím, že pršelo a diváci nechtěli venku moknout. Rotting Christ předvedli jako obvykle strhující koncert za častého aplaudování publika. Nejlepší na jejich koncertu byla vynikající temná atmosféra metalového koncertu podpořená velmi vhodně použitými samply, bez kterých by byla úroveň muziky této kapely poloviční. Nicméně, za mě osobně platí, že hudba Rotting Christ je příliš primitivní, i když účinná a na publikum funguje. Inu, Rotting Christ jsou typickým příkladem toho, že i když kapela hraje ho*no, může být velmi úspěšná. Musím ovšem pochválit bubeníka, který hraje výborně a jeho výkon je základem úspěchu kapely. Zpěvákovi jsem nerozuměl ani slovo, ale věřil jsem tomu, že to co zpívá, myslí upřímně. Je pochopitelné, že kapela, která se pojmenuje jako Hnijící Kristus, nezpívá o ničem příjemném, ale v death a black metalu je to ok. Z mého hlediska je hudba spřízněné a taky mé nejoblíbenější rock/metalové kapely Moonspell v porovnání s hudbou Rotting Christ ono známé nebe a dudy.

Ve 21:20 začal koncert německé power metalové kapely BRAINSTORM, kterou jsem nikdy neposlouchal a jejíž název jsem jenom kdysi mlhavě zaregistroval. O to větším překvapením pro mě byla vynikající muzika tohoto bandu s dobrým sólovým zpěvákem, kterému ve sborových vokálech velmi zdatně sekundovali oba kytaristé. Když k tomu přidáme kvalitní práci rytmiky s dobrým výkonem bubeníka i baskytaristy, dostaneme opravdu velmi dobrou metalovou muziku. K optimálnímu složení této kapely chybí už jen klávesista, kterého kapela nahradila dobře použitými samply, jak je to u většiny současných rock/metalových kapel obvyklé. Potěšilo mě, že tímto ostravským koncertem Brainstorm jsem nebyl nadšený jen já, ale i početné publikum, které při koncertu aplaudovalo téměř stejně nadšeně jako v případě Rotting Christ. Za mě platí, že koncert BRAINSTORM byl tím nejlepším, co na letošní Ostravě v plamenech zaznělo. Budu muset zase sáhnout hluboko do své kapsy, abych si pořídil pár alb této kapely na CD, abych si její hudbu mohl užívat taky doma.

Na úplný závěr letošní Ostravy v plamenech zahrála 30.7. ve 23:20 populární německá thrash metalová kapela DESTRUCTION, jejíž letošní koncert jakoby navázal na loňský koncert neméně populární německé kapely s podobným zaměřením Sodom. Destruction zahráli ve vynikajícím tempu na OvP výborný koncert před početných a nadšeným publikem, které neprořídlo ani v pozdní noční hodině. Já osobně mám ale v oblibě jiné rock/metalové hudební styly, takže cíleně bych na koncert Destruction nikdy nešel, natož abych si kupoval jejich hudební alba.

Letošní Ostrava v plamenech se vydařila, přestože zde k mému velkému zklamání nezahrála původně avizovaná a moje nejoblíbenější německá metalová kapela Crematory kvůli onemocnění klávesistky. Návštěvnost festu byla solidní s ohledem na to, že celé odpoledne druhého dne propršelo. Pořadatele festu musím pochválit za předimenzované sociální zařízení, kdy byly početné kadibudky ve velmi dobrém stavu i na konci festu a nikdy zde nechyběl toaletní papír, což zdaleka není obvyklé na většině českých rockfestů.

Doufám, že se i příští ročník Ostravy v plamenech uskuteční ve dvoudenním formátu, abych si mohl užít koncerty nejen známých zahraničních kapel, ale i těch českých. Vždyť jde o největší rock/metalový festival, který se každoročně na severní Moravě koná a který je vhodným protikladem ke čtyřdenním renomovaným popovým Colours of Ostrava.

Dolní Vítkovice, 2. den, 30.7.2022
Pro Rockpalace Honza Kubín, 31.7.2022

8. ročník tradičního rock/metalového festivalu konaného v historicky zajímavém ostravském industriálním prostředí

Ostrava v plamenech patří k mým nejoblíbenějším rockfestům a potěšilo mě, že se tato akce konala už druhý rok po sobě ve dvoudenním formátu, protože patřím k zastáncům názoru, že v Česku je dost dobrých rock/metalových kapel a muzikantů, kteří se mohou představit i na mezinárodní akci, ovšem na těch jednodenních k tomu nemají dost prostoru, pokud na nich hrají přední zahraniční kapely, což byl právě případ jednodenní Ostravy v plamenech v letech před covidem.

Letošní ročník Ostravy v plamenech odstartovala v pátek 29.7. v 15 hodin čtyřčlenná heavy-hard rocková havířovská kapela BASTARD, kterou jsem naposledy viděl hrát na OvP před třemi lety a docela se mi líbila. Nyní již kapela nemá sólového zpěváka a zpěv má na starosti zpívající kytarista Pavel Škarpa. Připadalo mi, že Bastard hraje v současném složení ještě lépe než dříve. Na publiku bylo poznat, že jde o známou kapelu ze zdejšího regionu a jejich koncert měl úspěch. Příjemným zpestřením koncertu bylo vystoupení hosta kapely, výborné zpěvačky Lucie Roubíčkové, která s Bastardem zazpívala jednu píseň.

Jako druhá kapela v pořadí zahrála mně doposud úplně neznámá kapela FREE FALL, původem z Uherského Hradiště. Tato pětičlenná rock-metalová kapela se sólovým zpěvákem Zdeňkem Hradilem, dvěma kytaristy, basistou a bubeníkem mě svou hudbou nadchnula. Vůbec jsem netušil, že v Česku nějaká tak dobrá kapela hraje. Na jejím zvuku se mi moc líbilo zapojení elektrických zvuků a syntezátorů, čímž se dost odlišují od běžných kytarových bandů a zní to dobře. Jediným rušivým momentem koncertu Free Fall pro mě byla jedna téměř minutu dlouhá mezihra mezi skladbami, kdy muzikanti nehráli a z reproduktorů zněla jakási dost podivná popová instrumentální muzika, což vypadalo, jako kdyby si muzikanti potřebovali tímto způsobem na nepříliš dlouhém koncertu odpočinout. Napadlo mě, oč lepší by bylo, kdyby místo této nasamplované muziky raději zahrál aspoň krátké sólo bubeník, ale každá kapela nemůže mít samozřejmě tak dobrého bubeníka jako Dymytry. Celkově však hodnotím band Free Fall i jejich ostravský koncert velmi vysoko a jsem rád, že jsem tak kvalitní rock/metalovou kapelu poznal.

Po Free Fall zahrála populární slovenská zpěvačka LeRa se svým bandem, ve kterém mě zaujal muzikant hrající na elektrofonické violoncello, což v rock/metalových kapelách není běžné. LeRa je jistě dobrá zpěvačka a její kapela hrála solidně, ale její hudba mě osobně zrovna neoslovuje a příliš nebaví, takže jsem po dobu jejího koncertu využil zdejší bohaté nabídky občerstvení.

Zhruba o půl sedmé večer došlo na první vrchol prvního dne letošní Ostravy v plamenech. Začal hrát český objev roku 2021, hodně zajímavá a hodně dobrá česká kapela PANOPTIKO, kterou jsem viděl znovu zhruba po roce a potěšilo mě, že se už dostala do širšího povědomí fanoušků české rock/metalové muziky, o čemž svědčilo velké množství diváků na jejím koncertu a velmi vstřícná odezva publika na hudbu kapely. Panoptiko hraje poměrně originální metalovou muziku s dobrými a vtipnými texty, přičemž na koncertech navíc baví publikum svými netradičními kostýmy. Hodně obdivuji univerzálního muzikanta Barona von Telephon, který střídá v jednotlivých skladbách klávesy s mnoha jinými nástroji, mezi kterými nechybí banjo, akordeon, trubka a dokonce ani fujara, přičemž působí na pódiu hodně zábavně. Jediné, co bych kapele mohl vytknout, je absence vícehlasých vokálů na koncertech, i když frontman Lord Panoptik zpívá sólově výborně. Trochu je mi líto muzikantů, kteří hrají v horkém létě v dost teplých kostýmech, ale jejich snaha o pobavení publika je velmi sympatická. Panoptiko mělo se svým koncertem u ostravského publika velký úspěch a já tomuto bandu přeji hodně úspěchů a radosti z hudby v dalším letech, protože jsou v české rock/metalové muzice jedineční.

Jako pátá v pořadí zahrála opět po roce již dost dlouho populární moravská kapela  Forrest Jump s charismatickým frontmanem Pepou Michálkem, jehož hlas, zpěv a vystupování na pódiu se mi vždycky líbí. Tato kapela nezklame na žádném rockfestu a připadá mi, že se po hudební stránce na koncertech stále zlepšuje, Její letošní koncert se mi líbil víc než loňský a početné publikum dávalo své sympatie k této kapele a její hudbě náležitě najevo.

Absolutním českým vrcholem prvního dne letošní OvP byl koncert ostravské rockové legendy CITRON, který byl věnován jednomu z nejlepších českých rockových hudebních alb Radegast, od jehož vydání uplynulo už dlouhých 35 let. Sympatické bylo, že stejně jako na letošním Masters of Rock, Láďa Křížek pozval během koncertu na pódium dva vynikající muzikanty kapely Limetall, baskytaristu Vaška Vlasáka a kytaristu Jardu Bartoně, kteří měli jako bývalí členové Citronu velký podíl na úspěchu jeho muziky v období největší slávy, kdy kapela vydala svá nejlepší hudební alba Plni energie a právě Radegast, kterému byl věnován tento koncert. Že by nevraživost mezi kapelami Citron a Limetall byla už definitivně minulostí?

Musel jsem se bohužel odebrat na zpáteční cestu domů z Ostravy posledním večerním vlakem už v průběhu koncertu Citronu a tak jsem nemohl vidět ani poslední dva koncerty prvního dne letošní OvP, kterým bylo vystoupení sympatického japonského bandu LOUDNESS a mně absolutně neznámé norské kapely CHONTARAZ. Koncert Loudness jsem již v minulosti v Ostravě viděl, takže mě mrzelo hlavně to, že jsem neviděl Chontaraz, který prý hraje můj oblíbený power metal.

Dolní Vítkovice, 29.7.-30.7.2022
Pro Rockpalace Honza Kubín, 31.7.2022