Uctivě zdravím velevážené arcirockerstvo a zejména arcičtenáře ROCKPALACE.CZ z jeskynního nahrávacího komplexu hranického BOMB JACK studia a odpovídám tímto na lístek, který mi doručil poštovní holub tohoto periodika jednoho odpoledne minulého týdne. Stálo v něm, zda nemohu prozradit něco málo z natáčení nového alba eskadry PANOPTIKO.Je tomu již celá čtyři léta, kdy jsem potkal na jednom ostrově v Egejském moři partu skvělých kreatur a person, které jsem přes přední jeskyň našeho nahrávacího studia přenesl do naší epochy natočil s nimi již dvě alba. V roce 2021 album „Poslední tango“ a v roce 2023 album „Bohové“. Obě nahrávky, které vyšly také na vinylových deskách se trefily do hudebního i poetického vkusu tisíců arcifans v zemích českých a moravských a způsobily tak ocenění v podobě zlatých desek (dnes již platinových).

Je prosluněné odpoledne letního dne l.p. 2025, ale já nejsem u bazénu, nýbrž jsem jako každý den za tímto pultem Soundcraft TWO, který je vybaven 40 kanály je srdcem studia BOMB JACK, ve kterém již téměř dvě desítky let pomáhám přijít na svět všelikým hudebním projektům. Aktuálně je to tedy moje milovaná parta PANOPTIKO. Motorem každé kapely je pořádný bubenický groove. Přeplňovaným atmosférickým turbomotorem je u Panoptika fenomenální, několik staletí starý, mladík Don Balkoni. Tak jak nejlépe chutná jídlo, co jí druhý a nejlepší milenka je vždycky sousedka, jsou i nejlepší bicí pro nahrávání půjčeny vždy od souseda. Tím sousedem a zapůjčitelem bicích, je skvělý chlap zvaný Vajico, který má takový malý domek hned přes potok:

Zapůjčenou sadou jsou excelentní bubny DW Collector obuté do blan Evans EC2S Fusion. Jen na kopáku je pak napnutá blána, kterou si chlapci přinesli z jejich doby. Zkoumal jsem ji lupou č.23 a zjistil jsem, že je pravděpodobně vyrobena z kvalitně vyčiněné a vyžvýkané kožešiny a kůže kapelní Sqaw, jejíž jméno mi nechtějí ani za nic prozradit. Blána je pravděpodobně z velkého býložravce. Sejmutí kopáku je provedeno starým AKG D112 (původní první řada) a subkickem od známého výrobce motocyků. Činely jsou vůbec nejlepší si půjčit a nepraskat svoje. Soused a arcipekař v jedné osobě Mr. Vajico se už léta k této proceduře s oblibou a rád svoluje. Jedná se o sebemrskačství v podobě série Paiste 2002 a vybraných top kousků Zildjian. Snare mi před léty s láskou věnoval, i když neprodal. Je to moje veliká panteří láska, kterou používám jen na ty nejzásadnější projekty. Je to signature Pearl bubeníka Vinnieho Paula. Hraje jak žádný jiný a v Panoptiku je nádherný. Je sejmut mikrofonem SM57 a zespodu dynamickým Sennheiserem 835. Čtveřice tomů je pak zachycena EV ND44, které mají hlukovou ochranu shora vytvořenou vystřižením toho správného kusu koberce mojí tchýně z Popradu. Činely a hi-hat jsou ošetřeny mikrofony JZ BT201, UA SP1, a RODE NT5. Celkový projev bicí soupravy pak snímám velkými páskovými mikrofony WA 44, které mi jako jednomu z prvních v Česku dodala firma DISK Boskovice, jmenovitě děkuji Milanovi Včelařovi, který mne zásobuje vším novým a případně potřebným. Tento velký páskový mikrofon váží téměř 3kg a je k němu potřeba jeden z největších a nejstabilnějších stojanů od K&M, který sám váží přes 17kg. V prostřední části těla mikrofonu je opravdový aluminiový pásek z pravého hliníku:

Vedle stereo páru těchto krasavců je technologií M/S (mid-side stereo) zaznamenáván osmičkovým ribbonem RM700 od t.Bone pseudoroom, který je dramatický mačkán kompresorem typu 1176v nejtěžším poměru a zkreslení. Tím se dostávám k dalšímu článku nahrávacího řetězce:

Tak jako u výrobců například holicích strojků s dvojitou planžetou můžete narazit na téměř identicky funkční kus za 1/20 ceny, tak se to sem-tam stane i v nahrávací branži. Takže pro tuto komprimaci ROOMového obrazu (prosím nezaměňovat s rumovým obrazem) používám klon 1176 od firmy Klark Teknik. Ještě než však signál dorazí do této mašiny, jede si kabelech profi řady od kabelářů Sommer Cable. Multikabely od této firmy jsou mj. propojeny všechny tři nahrávací místnosti studia, které se potkávají v tomto efektovém racku v centrální režii. Nejprve jdou do preampů WA73-eq odkud jsou pak switchovány k vybraným kompresorům.
Všechny šepty, zpěvy i řevy Lorda Panoptika a sborové i special-nástrojové party Barona von Telephona snímáme vzácným mikrofonem NEUMANN U87 z roku 1986:

Přesně tímto kusem, tímto mikrofonem bylo nadabováno v 90. letech přes tisíc filmů z VHS produkce Warner Home Videa. Další kusy z tohoto dabovacího studia vlastní mikrofonový guru Boris Carloff, který byl mým velkým učitelem a mentorem nejen v mých a jeho nahrávacích začátcích. Zpěvovou cestu pak trasujeme do zmiňovaného preampu WA73-eq a komprimuje ji asi nejlepším kompresorem na zpěvy, který je DISTRESSOR EL8x od Empirical Labs. Ten také používám na snare. Tady ještě tedy poznámka k bicím – zbylé cesty (zejména tomy) nahrávám přes zmiňovaný pult a jeho suprové korekce právě na nezbedné přechody. Po technické i hudební stránce jsem v nejčastějším kontaktu s Dr. Konektorem. Za ty roky jsme jako jedno tělo jedna duše. Rozumíme si téměř ve všem, milujeme obdobné nealko i alko nápoje, či mízu tamaryšku, rozcházíme se pouze v názoru na všemožné sousedky Lásku ke kytarám však máme opět společnou:

Třetí album Panoptika natáčíme za pomocí těchto DEAN kytar, které jsou v různých laděních. Čisté kytary pak obsluhuje Fender Stratocaster Olympic White z r. 1996. Ultrapodladěné A-songy pak Squier Propaganda. Největší práci však zastává historicky polepený, beglajtový Wendel Kill Les Paul. Na kytary nehrajeme jen tak nasucho jako nějací hejskové. Děláme si nádherný kytarový svět a jeho zvuk pěkným takto:

Většinu kytar natáčíme přes masakrální EVH 5150iii, hluboké podladěné chlupaté sekvence pak přes nejpevnější MESA Boogie a čisté a jiné podivizny obstarává polní maršálek Marshall (model nevim, poněvadž je štítek příliš u zdi, ale hraje na něj třeba Daron Malakian ze System of a Down). Zesilovače máme přímo v režii pro snadný přístup k ovládacím prvkům. Drobně pak využíváme nějakých krabiček na zem, které tudíž nejsou na fotografii vidět. Jsou to zejména krabičky zvyšující gain a pak krabičky, které jej omezují. Kytary pak snímáme u reproboxu, který je vedlejší místnosti:

Jelikož za moje léta a Dr. Konektorova staletí víme, že kytarový zvuk vzniká v rukou, nesnímáme jej tedy velkým množstvím mikrofonů s tím, že „si pak nějak vybereme“. Ne. Víme naprosto přesně jaký zvuk chceme, ten je nastaven a pak sejmut tak, ať z nahrávky hraje identicky, jako bychom stáli u reproboxu. První desku Panoptika jsme točili na box MESA BOOGIE, který je nyní držákem akustického paravanu. Aktuálně používáme box RANDALL, jeho nejlépe znějící horní pravý reproduktor a mikrofony SM57 a SM58, přičemž hlavní úlohu hraje přirozenější SM58.
Basové party nahrává Segñor Farkas přes basu Dingwallového typu a naskenovaný Ampeg - jednoho starého dobrého basisty – přímo z Kemperu. Primárně nahráváme vše do sesynchronizovaného analogového pásu. K tomu používáme tuto mašinu z r. 1979, zakoupenou v Mnichově a repasovanou velkým mistrem, panem Karlem Kourkem z Prahy (ul. Italská) TASCAM 90-16:

Z přiložené daguerrotypii je cítit ta vůně pravého archaična a původní krásy a poetiky „dělání muziky“. Vývoj a pokrok je neúprosný a tak nebudeme již orati ruchadlem a po vzoru všech pokrokových oráčů i my prvotně nahraný záznam přetáhneme z analogového jednopalcového pásu do digitálního prostředí CUBASE 14, kde opusy eskadry PANOPTIKO pak finalizuji.
Po technické hardwarové stránce věci je to vyčerpávající popis, který vás doufám nevyčerpal, jakož i já doufám, že slunce ještě svítí a i bazén za zdí zvukové režie BOMB JACK studia nikdo nevyčerpal a budu se moci osvěžit s vírou, že čtenáři ROCKPALACE.CZ mohli s radostí a zájmem nakouknout pod pokličku nejbáječnějšího „hraní si s vláčky“ na světě !
Mějte nádherný den plný super muziky a radosti!
Ze zvukařské židle studia BOMB JACK Vás zdraví Wendel Dreiseitl