Album Templáři je 25. studiovou nahrávkou česko-moravské folkrockové skupiny Lucrezia Borgia. Kapela na něm pokračuje v dlouhodobě ustáleném stylu, který staví na propojení rockového základu s historickými a folkovými prvky. Tematicky je album věnováno dějinám rytířského řádu templářů a opírá se o precizní a systematickou práci s texty, jak už jsme si u této kapely zvykli.

Novinka navazuje na jasně rozpoznatelný rukopis kapely, která již řadu let pracuje s kombinací rockové instrumentace a historizujících motivů. Hudební složka vychází z pevného rockově/folk základu, jenž je doplněn o dobové nástroje, jako jsou šalmaj, flétny a další akustické či perkusní prvky. Ty nejsou použity samoúčelně, ale tvoří přirozenou součást aranží a podílejí se na vytváření historické atmosféry alba.

Základním tematickým rámcem nahrávky je historie templářského řádu, od jeho vzniku přes období bojových výprav až po jeho zánik. Texty pracují s konkrétními historickými motivy a událostmi a jsou zpracovány podloženou formou. Nejde o volné metafory ani o fantazijní interpretaci historie, ale o koncepční přístup, který využívá historická fakta jako pevnou osu celého alba.

Práce s texty je důsledná a systematická. Jednotlivé skladby na sebe tematicky navazují a celek působí jako ucelený příběhový cyklus. Album tak funguje nejen jako soubor samostatných písní, ale také jako koncept, který dává smysl při poslechu od začátku do konce. Textová složka zde hraje klíčovou roli a určuje charakter i tempo nahrávky.

Hudebně kapela zůstává v osvědčeném rámci a nesnaží se o stylový posun či experiment. Templáři tak zapadají do kontinuity tvorby Lucrezie Borgia a potvrzují stabilní podobu její hudební identity, založené na propojení rocku, historie a folkových prvků.

Album vyšlo v roce 2025 jako vlastní vydání kapely ve formátu CD v digipackovém provedení. Producentem nahrávky je Antonín Maceček, mix a mastering zajišťoval Broněk Šmíd. Obal alba využívá ilustrační práce Josefa Svobody, grafickou úpravu připravila Monika Baštová. Součástí fyzického vydání je 34stránkový booklet.

Lucrezia Borgia na albu vystupuje ve složení Antonín Maceček, Jana Vojáčková, Jiří Stritzko, Jana Burdová a Ondřej Němec. Na nahrávce se podílela řada hostů, mezi nimi Nikol Kratochvílová z Městského divadla Brno, Radek Melša z Městských divadel pražských, Antonín Míček a Julie Mikolášková. V některých skladbách se objevuje hostující zpěv Jiřího Zonygy. Na albu účinkuje také Divadelní spolek Rotunda ze Znojma. Baskytarové party nahrál Zdeněk Mařík, bicí a perkuse obstarali Michal Kulda Dostál a Milan Kratochvíl. Informace o konkrétním studiu nebo místech nahrávání nebyly kapelou oficiálně zveřejněny.

Album obsahuje osmnáct inspirovaných historickými motivy spojenými s řádem templářů.

Plzeňská Šeříkovka se v sobotu 17. ledna proměnila v temné království gotiky. XIII. století zde předvedli strhující koncert plný nesmrtelných hitů, silné atmosféry a precizního výkonu, kterým znovu potvrdili své výsadní postavení na české, nejen gotické scéně.

Šeříkovka má za sebou skvělý start sezóny 2026. Po úspěšném zahájení sezony 2026 s ABBA Stars přišel v sobotu 17. ledna večer, který patřil jediné kapele - XIII.století.  A bylo to přesně takové, jaké to má u králů gotického rocku být: temné, silné, emotivní a naprosto strhující.

Celý večer otevřelo ikonické intro z Gotiky, které okamžitě přeneslo zaplněný klub do světa temných legend a romantického stínu. Jakmile se rozezněly první tóny skladby Fatherland, bylo jasno – publikum bylo kapelou okamžitě pohlceno. Energie mezi pódiem a sálem fungovala od první minuty a nepolevila až do úplného konce.

Setlist byl ukázkou toho nejlepšího, co XIII. století za svou kariéru vytvořili. Zazněly skladby jako Poslední letadlo, Frankenstein, Faust, po delší době velmi vítaný Měsíc lovce, kouzelná Justina, megahitový Karneval, přídavkový Upír s houslemi, téměř akustická Růže a kříž, až po nesmrtelnou Elizabeth, která tradičně uzavřela večer v mohutném emocionálním finále.

Za zmínku stojí i fakt, že kapela se během zvukové zkoušky potýkala s technickými problémy u kláves. Přesto – nebo možná právě proto – koncert proběhl naprosto bezchybně. Profesionální přístup a zkušenosti se naplno projevily a na výsledku nebylo poznat sebemenší zaváhání.

Je až fascinující, kolik skutečných hitů má XIII. století ve svém repertoáru. Zatímco většina kapel by byla ráda za jeden nadčasový song, z pera Petra Štěpána přichází hit za hitem. Člověk si během koncertu uvědomí, že by vystoupení klidně mohlo trvat tři hodiny – a pořád by bylo z čeho vybírat. Nosferatu, Iglau, Werewolf, Stigmata,  Fénix, Černá věž, Evropa, Vendeta, Slunečnice… to všechno jsou skladby, které by si publikum bez váhání vyžádalo.

Nemá ani smysl detailně hodnotit jednotlivé výkony muzikantů. XIII. století jsou ostřílení matadoři české scény a na pódiu to dávají jasně najevo. Velkou radost dělá vidět Petra Štěpána ve výborné formě a kondici, stejně tak celá kapela podala koncentrovaný a přesvědčivý výkon, který držel koncert pevně pohromadě.

Potěšující zprávou pro fanoušky je také oznámení, že v dubnu vychází živé album Nosferatu – a to dokonce i na vinylu. Povinná položka do diářů všech příznivců kapely i sběratelů.

Co víc si přát? Snad jen, aby příště došlo i na další vinylové klenoty jako Gotika, Werewolf, Karpaty nebo Metropolis. Pokud by se tak stalo, byla by temná radost dokonalá.

Jedno je ale jisté už teď: XIII. století v Šeříkovce znovu potvrdili, že trůn gotického rocku v Česku patří stále jim.

Kapela z Plzně produkující svižný thrash s výraznou esencí power a heavy metalu a nádechem progrese a artu. Kromě rychlosti a agresivity v jejich tvorbě najdete také vydatnou porci melodií a změn temp, nálad i rytmů. Na kontě mají vlastními silami vydané EP „Dreams in the Haunted House“ z roku 2019. 

Po poměrně dlouhé pauze vydali muzikanti letos v prosinci novou nahrávku pojmenovanou Signum Laudis (podle stejnojmenného rakousko-uherského válečného řádu) s tématem první světové války. Song samotný propojuje rychlé kytarové pasáže s pomalejší, pro tento žánr neobvyklou, klavírní mezihrou. Ke skladbě vznikl také klip kombinující historické i živé záběry se 3D animovanými prvky. Nahrávka i video vznikly ve vlastní produkci kapely, což s sebou neslo značnou časovou náročnost, takže od prvního střihu k dokončení klipu uběhlo téměř čtvrt roku.

Hard ´n´ heavy kapela HARD COLONY ze severočeských Teplic vydala vloni album U. F. O., které obsahuje 10 pecek skoro přesně v duchu uvedeného stylu.

V současné době se kapela prezentuje v sestavě Honza „Gogo“ Řádek - zpěv, Martin „Mak“ Lepka – kytara, zpěv, Láďa Studecký – basa a Míra Vančura – bicí.

Zaujala mě hnedle druhá píseň „Monster truck“, šlapavá muzika. Trošku hard trošku heavy. A dost naivní text. Ale budiž, neuráží mě to. Hodně výrazný refrén má přifouklá „Botox lady“. Vůbec špatná není balada s pěkným sborovým refrénem „Cestovatel“. Tady mi naskočila husina. Fakt dobrý. „Ejsíčka“ jsou nejvíc cítit z riffovky „Spolu v krabici“.

Zřejmě nejtvrdší kompozicí je song „Pathfinder“, který vyšel už před časem na prvním singlu HARD COLONY. Titulní píseň U. F. O. má hitové parametry. Je to takový příjemně šlapající rockec. Chytlavá melodie podpořená dobrým refrénem. Závěrečný „Bača“ je taková srandička s troškou folkloru.

Nějakých 37 minut uteklo jak nic. Sem a tam při poslechu zaslechnete vliv AC/DC nebo něco z úplně nejstarších alb JUDAS PRIEST, které ještě byly víc hard než heavy. Ale kapela HARD COLONY nezní staromódně, jejich muzika je zabalená do moderního kabátku. Není to kopírování, jen tam prostě je cítit, jaké kapely mají kluci rádi.

Pro Rockpalace Honza Holý