KAREL BABKA -CHARLIE B.B.
Nar. 04.08.1971 – úmrtí 24.12.2025

Kája, byl hudebník, a bez hudby by nemohl žít.

Hrával v mnoha kapelách a v každé zanechal výraznou stopu.

Byl pověstný absolutním hudebním sluchem.

Kája měl široký záběr od dechovky po metal. Ovšem metal miloval, i pro jeho blízkost se symfonickou hudbou. Byl multiinstrumentalista, když ale vzal do ruky akordeon a začal zpívat dechovku v němčině, váleli jsme se za chvíli po zemi smíchy. Jeho schopnost vyprávět vtipy, celou noc, byla legendární. Na pódiu i ve studiu, byl absolutní profesionál. Byli jsme spolu duševně tak spjati, že jsme se vzájemně doplňovali a nejen při tvorbě songů, ale i ve studiu. Kája nejen nazpíval první album Invader, ale i aranžoval. Song Thanks, jsme skládali společně. U druhého, v současné době připraveného alba nazpíval na čisto tři songy a u osmi songů udělal aranže. Jeho hlas bude na oněch třech skladbách alba. Ale jeho aranžérské práce na albu budou zachovány, na osmi z deseti skladeb.

V současné době na práci druhého alba, jsme s Kájou pracovali i na aranžích, pro spolupráci se symfonickým orchestrem, hudba Invader, ke spojení přímo vybízí, nejde o symfonický metal, ale o spolupráci symfonického orchestru s Invader.

To byl hudební záběr Charlieho B.B. A hlavně srdeční záležitost.

Životní krédo Káji bylo : ,, proč by Česká kapela nemohla hrát na největších pódiích světa,,

A šel za tímto svým krédem, za svým cílem, tvrdě, pomalu, ale jistě. Věděl přesně, kam chce dojít a co tam chce dělat.

Každý muzikant mluví i sní o slávě a úspěchu, ale ne každý tohle opravdu chce, je to cesta těžká, trnitá a výsledek není nikdy přesně dán.

Je potřeba spoustu sebezapření, sebeobětování, pokory a síly a Kája tohle všechno v sobě měl.

A tak jsme šli tou cestou a za tím cílem – stát na největších pódiích. Obětovali jsme vše.

To, že Kája byl zastaven v půli své životní cesty, byl náraz do betonové zdi.

Jeho náhlý odchod nás zastihl v průběhu prací, nejen na druhém albu Invader, ale i na přípravách pro koncertní a studiovou práci v zahraničí.

Vím, že bychom spolu došli cíle a rozdávali lidem poctivou hudbu a příběhy tohoto Světa.

Jeho úsilí a cesta nebyly marné. Byl to Kájův život, takový, jaký si zvolil a jaký poctivě žil.

Odešel člověk přítel, bratr, který mi byl velmi blízký a já splním předsevzetí, které jsme si vytyčili, dokud mi Bůh bude dávat sílu a dokud budu žít.

Bráško můj s láskou, pokorou Iron Invader.

hudební producent Invader pan Roman Rossi : Nemoros - Mezinárodní hudební agentura. Celosvětový Publishing KOBALT, Filmové a hudební nahrávací studio, dodává :

Jako mezinárodní hudební producent jsem již měl možnost pracovat s velkým množstvím hudebníků a zpěváků z různých koutů světa. A je mezi nimi jen málo, kteří měli svoje srdce ponořené do hudby tak jako Kája. S úspěchem v hudbě je spojen nejen talent, ale i velká láska k hudbě, pracovitost a obrovská pokora. Kája tohle všechno měl. Když jsem s ním pracoval ve studiu, na zkušebně, nebo při mixu nových nahrávek skupiny Invader, věděl jsem, že pracuji s člověkem, který tomu rozumí, dává do toho vše a jednou bude opravdu úspěšný. Na naší poslední schůzce v mém studiu v Praze byl Kája plný naděje a radosti z plánu, který jsme pro Invader připravili na rok 2026. A já jsem se i s radostí vracel 24 prosince ze svojí zahraniční cesty zpět do Prahy, protože jsem se těšil na další spolupráci a splnění velkolepého plánu Invader. Zpráva o smrti Káji mě velmi zasáhla. Odešel z tohoto světa předčasně s nedokončeným hudebním snem a to se muzikantům nesmí stávat. Přišli jsme o hudebníka, který mohl tomuto světu ještě hodně dát.

Roman Rossi

Baskytarista Tomáš Kadlec :
Poprvé jsem se s Kájou setkal ještě jako s frontmanem Iron Maiden revival. Svět je ale malej a tak jsme zjistili, že Kája a moje mamka byli spolužáci. Jeho bratranec Pepa Babka byl zase mým vůbec prvním hudebním učitelem. Už od mých asi 10 let jsme proto byli pravidelně v kontaktu.

Nebýt jeho, pravděpodobně bych ve studentských letech s hudbou skončil a byl bych jen "obyčejný" právník.

Od něho mám i baskytaru, kterou byste slyšeli na dosud nezveřejněných nahrávkách skupiny INVADER. Právě tenhle projekt byl Kájovou obrovskou srdcovkou, pro kterou toho s Iron St. Hoch spoustu obětoval. Je hrozně nespravedlivé, že plody své práce už sklidit nestihne.

Charlie měl velké cíle a zasloužil si jich dosáhnout, protože byl jedním z nejlepších hudebníků, se kterými jsem se za svůj život setkal. Hlavně to byl fajn chlap.

Tomáš Kadlec Invader

Baskytarista Petr Bob Šťastný patří k muzikantům, kteří nestojí přímo v záři reflektorů, přesto jsou pro kapelu nepostradatelní. V rozhovoru se vrací ke svým hudebním začátkům, cestě přes jednotlivé kapely až po Turbo, mluví o roli baskytary v hard rocku, spolupráci s Tommy Thayer z KISS i o tom, jak se podle něj mění hudební svět v době streamovacích platforem.

Kdy se baskytara stala hlavním nástrojem a čím si tě získala natolik, že u ní zůstala po celou kariéru?
Bylo mi asi 14 a s kamarádama ze třídy jsme založili kapelu Monstrum. Začali jsme zkoušet u nás v bytě, dvě španělky, bicí – plechovky od zavináčů a já na piano. Sousedi vydrželi dvě zkoušky. Tak jsme se přesunuli do garáže a já vzal basu, protože s pianem to nešlo. Tak jednoduše bylo rozhodnuto.

Kteří muzikanti, kapely nebo hudební styly formovali tvůj přístup ke hře na basu v úplných začátcích?
První rockové kapely, které mě potkaly, byly Slade, Uriah Heep, Deep Purple a pak mnoho dalších. Prostě, co kdo přinesl, to se poslouchalo. Tenkrát nebylo jednoduché sehnat LP nebo kazety západních kapel. S uchem na kazeťáku jsem se snažil rozpoznat, co basa hraje a potom, s určitou dávkou fantazie, se to učil hrát. V Lidušce se hra na baskytaru nevyučovala, tak jsem byl odkázán sám na sebe, prostě samouk.

Ve kterých kapelách nebo projektech jsi působil ještě před obdobím Plzeňský Gepard a co ti tato raná etapa dala z hlediska zkušeností a přístupu k muzice?
Gepard byl až 90tá léta. Před tím bylo Medium, Automat Band, Pohoda a pak Turbo od roku 1986. Ve všech kapelách mě to bavilo. V týdnu jsme pilně zkoušeli a o víkendech hráli tancovačky – čaje, jak se tenkrát ne zrovna nealko zábavám říkalo. Každý přestup mě posunul dál. Hrál jsem se staršími a zkušenějšími muzikanty, které jsem jako teenager obdivoval a to byla skvělá škola.

Co pro tebe znamenalo působení v Plzeňském Gepardu a v čem tě toto období posunulo dál jako muzikanta?
Po roce 1989 jsme si s Turbem dali pauzu, jako tenkrát většina kapel. Nakonec trvala 8 let. V mezidobí jsem se vrátil do Pohody a pak přijal nabídku do Gepardu. Spíš jsem se tam teda vnutil, protože nejdřív jsem to odmítl a když se nám asi rok na to Pohoda rozpadla, drze jsem zavolal, jestli to ještě platí. A ono jo. Tak jsem v 90tých létech sjížděl tancovačky s Gepardem a vydali jsme dvě CD v plzeňském Aviku. Byl jsem hlavně v akci, nečekal jsem doma, až to dáme s Turbem zase dohromady. Bylo to fajn.

V jaké fázi kariéry přišla nabídka stát se členem kapely Turbo a v jakém rozpoložení jsi tehdy byl?
Jak bylo již zmíněno, v té době jsem hrál s Pohodou. S nabídkou hrát v Turbu za mnou přišel kamarád, bubeník Pavel Zbořil, který tam tenkrát působil a předtím se mnou v několika kapelách hrál. Když mi vysvětlil, že nebudu muset chodit do Škodovky, stanu se „svobodným umělcem“ a budeme nahrávat v opravdovém studiu, bylo rozhodnuto.

Jaký význam má podle tebe baskytara v hardrockové kapele?
Myslím, že zásadní. Spolu s bicími tvoří rytmický základ tzv. groove, na kterém skladba stojí a propojuje kytarové a klávesové harmonie. Některé písně na basové lince přímo stojí, např. Billie Jean od Michaela Jacksona nebo Another One Bites the Dust od Queen.

V čem spočívá skutečná zodpovědnost basisty?
Hrát přesně, energicky, bez chyb a být relativně střízlivý.

Co považuješ za ideální souhru mezi baskytarou a bicími?
Když to hezky plyne, podupáváš si a trochu tě při tom mrazí. Tak to by mohlo být ono.

Jak hodnotíš rok 2025 a co plány na rok 2026?
Ano, je nás zase pět. Pro mě byl rok 2025 takovým novým začátkem. Líbí se mi, jak teď Turbo v nové sestavě zní a podle ohlasů fanoušků mám dojem, že je většina spokojená. Na nové desce pracujeme a měla by vyjít koncem roku 2026.

Jak došlo ke spolupráci s Tommym Thayerem?
Byla to velká náhoda. Tommy se na after party po koncertě Kiss v Praze seznámil s Vivien, dcerou naší bývalé manažerky. Ta pak domluvila společné vystoupení i to, že pro nás složí píseň. A čím to bylo výjimečné? Že tomu do teď nemůžu uvěřit.

Jaký máš pohled na streamovací platformy?
Já mám Spotify a jsem nadšen. Jiný pohled mají muzikanti, co prodávali miliony alb. Jak si posteskl Rob Halford: „Umělci stvoří hudbu a dostanou nejmenší část z koláče.“ Nám první tantiémy zaplatily občerstvení při natáčení ve studiu.

Tvůj nejoblíbenější klip a vzkaz čtenářům?
Dicke Titten od Rammstein. A vzkaz? Dávejte na sebe pozor, važte si zdraví a poslouchejte radši hudbu než politiky.

Temnější tvář, silné emoce a náznak nové kapitoly. Horizont uzavírají debutové album klipem Podivný místo, který svou atmosférou a vizuální silou jasně naznačuje další směřování kapely.

Kapela Horizont uzavírá rok 2025 vydáním nového videoklipu ke skladbě Podivný místo, která symbolicky zakončuje jejich debutové album. Nejde však jen o tečku za deskou – tahle skladba zároveň otevírá dveře do další kapitoly kapely. Podivný místo se výrazně odlišuje od dosavadní tvorby Horizontu. Temnější atmosféra, mohutná kompozice a silný emotivní náboj naznačují nový směr, kterým se kapela může v budoucnu vydat. Právě tahle jinakost dělá ze skladby jeden z nejvýraznějších momentů debutového alba. Videoklip vznikl ve spolupráci s Woll Design a nabízí intenzivní audiovizuální zážitek. Syrová energie kapely, masivní zvuk a výrazné vizuální efekty vytvářejí klip, který vtáhne diváka hned od prvních vteřin a nepustí až do konce. „Svět podivným místem může se někdy zdát…“ – a Horizont ho v novém klipu ukazují naplno.

Nový rok přináší do kulturního domu Šeříkovka v Plzni opět pestrou míru kultury, hudby i zábavy. V rámci rubriky Ozzyho okénko vám představujeme výběr nejzajímavějších akcí na leden 2026, které stojí za to navštívit.

8. 1. 2026 – ABBA Stars
Na začátku ledna se Šeříkovka promění ve svět 70. a 80. let! Na pódiu vystoupí tribute kapela ABBA Stars, která slaví více než 20 let své existence a přiveze hity jako Mamma Mia, Super Trouper nebo Waterloo. Hudba legendární švédské čtveřice ve stylové interpretaci nabídne návštěvníkům tanec, zpěv i skvělou atmosféru, která vás vrátí do zlaté éry diska.

17. 1. 2026 – XIII. století + Projekt XIII
Střed ledna patří gotickému rocku. Kultovní česká kapela XIII. století představí své temné a emotivní skladby – od klasických hitů jako Karneval či Elisabeth až po další průřez své tvorby, která patří k legendám domácí gothic scény. Jako support vystoupí Projekt XIII, který doplní koncert o svou energickou gotickou atmosféru.

20. 1. 2026 – Silné řeči
V Šeříkovce se ale nebude jen hrát a zpívat – 20. ledna dorazí i populární stand-up show Silné řeči. Tato největší česko-slovenská stand-up comedy show baví publikum už přes 15 sezón a představí představení plné vtipů a humoru, které vás pobaví a uvolní od zimních starostí. Vystoupí řada komiků, kteří přinášejí společenské i osobní téma s nadhledem a humorem.
Upozornění: vstup je možné až od 15 let.

22. 1. 2026 – Vítkovo kvarteto
Závěr měsíce v Šeříkovce obstará legendární Vítkovo kvarteto – česká bigbeatová kapela z 80. let, která kombinuje rock, hard rock a novou vlnu s vtipnými texty a silnou energií. Kapela je známá svým stabilním repertoárem a skladbou Pražskej démon. Jejich koncert je ideální pro milovníky klasického rocku s lehkým humorem a skvělou atmosférou.

Kultura pro každého
Šeříkovka v lednu předvádí, že kulturní život v Plzni má co nabídnout – od tanečního popu přes temný gotický rock až po stand-up comedy a bigbeat. Ať už patříte mezi fanoušky hudby, humoru nebo chcete vyrazit za společenským zážitkem, v programu tohoto kulturního domu si vybere každý. www.serikovka.cz