Velké překvapení na zkoušce obnoveného Kreyson pro mne připravil Petr Doldy Dolének svým hlasovým výkonem na zkoušce Kreyson v Rožmitále. V oddychové pauze jsme se sešli v šatně a mohl vzniknout tento rozhovor.

Petře, ahoj, přiznám se, že jsi pro mne poměrně velká neznámá, odkud pocházíš??
Ahoj, tak já jsem rodilý moravák z Přerova, ale v mládí jsme se přestěhovali do jižních čech a tam jsem doposud. Dlouhá léta jsme žili v lázeňském městečku Bechyně, kde studoval Keramickou školu mimochodem třeba Karel Kryl, ale pak se rodiče odstěhovali a já zůstal nedaleko od Tábora v Sezimově Ústí.

Co tě k muzice přivedlo, kdy jsi zjistil, že chceš být muzikant?
Muziku jsem poslouchal od malička, rodiče byli v celku hudebně nadaní. Máma hrála na klavír a táta na housle, trubku a kytaru. Oba dva dobře zpívají, takže bylo veselo. Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let letěla ABBA a tak jsem ji doma slyšel snad každý den. Jako malý kluk jsem u toho držel v ruce tenisovou raketu a představoval si, že stojím na pódiu a hraju na kytaru. Tu mi táta nakonec koupil někdy v sedmé třídě a tak to začalo.

Máš nějaké hudební vzdělání, nebo jsi samouk?
Já jsem samouk, základy mě naučil táta a pak jsem chodil ke kámošům a poslouchali jsme Nohavicu, Marsyas , Wabiho Daňka, bratry Nedvědy atd. Tam jsem se učil všem vybrnkávačkám. Pak ale na střední přišly kapely Visací zámek, Bompary, Pražský výběr a já si furt pozpěvoval. Kamarád přinesl Heeloween, Iron Maiden, Dokken, Saxon a bylo vymalováno a už jsem věděl čemu se chci věnovat. Začal jsem tedy v šestnácti poměrně pozdě se zpěvem.

Jaké máš, popř. jsi měl hudební vzory a co vlastně posloucháš?
Zajímavá otázka, jelikož po tom všem co se teď děje v médiích kolem Ládi, Dana,Radka a Boba já musím říct, že když jsem byl na vojně někdy v roce 1988, tak vyletěl Radegast a já jsem se byl v zeleném podívat na koncert. Byl jsem uchvácen Láďovým zpěvem a měl jsem strašnou radost, že i u nás existují zpěváci takového kalibru jako je Michael Kiske. Takže jsem si vše nahrál na kazeťák a chodil na černo do pole vedle letiště, kde jsem sloužil a začal jsem se učit zpívat to co zpíval Láďa. Pak přišla revoluce a Kreyson a jejich první deska Anděl na Útěku, mimochodem mám tuto gramofonovou desku dodnes doma. Tu jsem taky miloval. Pak ale přišly Stratovarius, Avantasia, Primal Feer, In Flames a hlavně Dream Theater no a bylo opět vymalováno. Takže shrnuto, nejsem stylově vyhrazen a poslechnu si cokoliv.

Jak jste se Danem poznali?
No to je velmi jednoduché. Zpíval jsem v Dirty Game a Dan kluky z kapely zná a když se někde s němi viděl a mluvil o tom, že chce dělat akustickou Bohemicu, tak mě jednoduše dohodili. Dan za mnou přijel domů, sedli jsme do zkušebny, vše jsme spolu probrali a tak to začalo.

Kdy přišla nabídka, aby ses účastnil reunionu Kreysonu a nota bene zastoupit tehdejšího metalového prince Křížka?
Tato nabídka přišla na podzim letošního roku kdy mi Dan řekl, že oslovil převážnou většinu muzikantů, kteří prošli kapelou a že mluvil i osobně s Láďou, ale ten řekl, že teď má moc práce v Citronu a že do toho nepůjde, tak oslovil mě.
Měl jsi nějakou zkušenost se skladbami Kreyson, popř. patřil jsi k jeho fanouškům?
Tak tohle jsme vlastně rozebrali předešlou otázkou. Ano byl jsem fanouškem Kreysonu v devadesátých letech. Jinak zkušenosti z písněmi nemám, nikdy nikde jsem je s nikým nezpíval, maximálně se svým bratrem u ohně na dovolené. Mimochodem, bratr velmi dobře zpívá a zná každé slovo z Kreysonu.

Hlasově jste s Křížkem poměrně podobní, musel jsi upravovat zpěvné linky k obrazu svému??
Linky jsem si někde upravil, protože ty vějšky co tam zpívá Láďa já nemám. Mám hlas celkově posazenej níže, ale ty hlavní harmonie zpěvu zůstávají a snažím se naopak co nejvíce přiblížit Láďovi.

Upravovali jste aranže skladeb??
Aranže zůstávají stejné, máme i klávesy, takže tam kde mají být tak jsou a jen někde si Mára zahraje i solo. V některých skladbách hraje i podklady pokud kluci hrají sóla. Nehraje ale všude jak to bývá u jiných kapel.

Máte před první koncertem v Olomouci, generála, kde jsem byl byla víc než fantastická, potýkáš se s trémou nebo se na vystoupení těšíš?
Já se těším. Mám trému, ale spíše z toho, aby mě v tomto počasí při mé práci neodešly hlasivky. Tady na generálce jsem jim dal vcelku zabrat.

Jak jsem stačil před naším rozhovorem projet tvůj web, zjistil jsem, že mám hooodně pestrou a rozmanitou hudební minulost, pojďme na ní. Tvoje působení v partě mým kamarádů – kapely Řemen, jak jsi se k nim dostal a co jste spolu vytvořili?
Můj web bohužel od chvíle kdy je facebook zanedbávám. Už rok jsem tam nic nedal, nestíhám, potřeboval bych někoho, kdo by se o to staral za mě.Tak k otázce v Řemenu zpíval můj milovaný bratr. Jednou bohužel přišla chvíle, kdy mu odešly hlasivky a na dlouho. Vypadalo to, že půjde snad i na operaci a tak jsem jen místo něj zaskakoval, než si našli kluci někoho místního, jelikož já dojížděl každý týden z jižních čech a to nebylo k tomu.

Další zajímavá kapela byla Ruleta, jak vypadala tvorba Rulety?
Tam to bylo podobné. Tam odešel baskytarista a jelikož mám doma šestistrunku, tak jsem se naučil 36 písní a šel jsem k nim hrát abych neseděl jen doma. A to byl pane rockenroll.

Od vesnického bigbítu se dostáváš k nářezům - Dirty Game, co ten obrat?
Dirty Game se u mne doma objevili někdy před deseti lety. Donesli mi demáče z počítače, jestli bych to nevyzkoušel nějak nazpívat. Tak jsem k tomu sednul trošku to roztříhal a poslepoval podle toho, jak by se ty nápady líbili mě a nazpíval. Kluci to trošku rozdejchávali, ale nakonec se jim to líbilo a tak to začalo. Jeli jsme turné Arakain 25 let, jako jejich předkapela. Joooo a jinak zase náhoda. To CD jsme dotáčeli u Láďi ve studiu a on tam osobně u toho byl. Dokonce Jiří Markvart s Láďou potom spolupracoval i jako zvukař. Kluci pak dostali nabídky jít hrát do Proximity a k Alešovi Brichtovi a tak jsme to rozpustili. 

Mihnul jsi se také v Moravě
Morava, podobně jako Řemen. Odešel dlouholetý zpěvák, pak tam alternovali další kluci. Api mi zavolal a poslal dema. Já je nazpíval a jemu se to líbilo a tak to začlo. Nebyla tam, ale dohoda a síla pokračovat někam dál a tak jsem toto združení opustil.

Pak ses od Moravy přesunul do Jižních Čech ke kamarádovi Pavlovi Skokovi a jeho Rentgen – předělali jste vlastně už nahrané CD Svět zatracených, co k tomu Pavla vedlo???
Pavel mi zavolal, že odešel katarista a zpěvák v jedné osobě a že mají natočené CD a chtějí jet koncertní turné po klubech v čechách a na slovensku. Po všech zkušenostech jsem mu řekl, že pojedu, ale jen pokud si to můžu zazpívat podle sebe, že nic nezměním, jen linky zpěvu on souhlasil a tak jsme jeli turné. No a to jsem také suploval v kapele Insiders, kde působil Honza Toužimský, než šel do Arakainu. Tam jsem natočil a vymyslel spoustu nových věcí, ale taky nebyla síla to posunout dál aspoň na pódia, nebaví mě hrát jen ve studiu a ve zkušebně. A tak když přišel Dan musel jsem si vybrat.

No a dostáváme se k současnosti – spolupráce s Danem, co jste spolu vyplodili??
Tak s Danem máme spolu Bohemicu a jezdíme VIP akce a různé charitativní akce. Nic nového jsme nenatočili, jelikož nebyl čas. Musel jsem se naučit celý DK Band, abych mohl jet s nimi turné se Škworem. To byla opět dobrá zkušenost, v dobrém slova smyslu. Jinak do toho jsem před měsícem dozpíval sedm věcí kapele Autobus z Jihlavy, snad si s nimi příští rok jako host také někde zahraji, minulý týden jsem dozpíval tři věci pro kapelu Wolfram se kterou jsem u Miloše Dodo Doležala natočil dvě CD. Natočil jsem kamarádovi Salimu tři CD do Ameriky. Teď dodělávám CD kapele One Spirit, produkuji dětský hudební sbor Dubínek atd atd. Dole ve studijíčku mám 35 rozdělanejch písní. Napsal jsem nějaké písně i pro kapelu Lady Kate. Je toho hodně, ale baví mě to.

Kapela se pomalu opět chystá na zkušební podium a tak rozhovor pomalu končíme, Doldy – co popřeješ a vzkážeš lidem, kteří si přečtou náš rozhovor popř. se příjdou podívat, jak jsi zastoupil Křížka??
Popřál bych všem mír v srdci a duši, je dost zla všude kolem nás. Zavzpomínáme na devadesátá léta, pobavíme se a zazpíváme si staré hity. Z nikým nesoutěžím, Láďa je Láďa a já jsem já. Před 14 dny mi zemřel dlouholetý kamarád v 52 letech. Zůstal doktorům na stole. Myslím si, že by se raději nechal od rána do večera urážet na facebooku, tak jak se to třeba děje mě, jen aby tady mohl být mezi námi. Takže pokud nejde o život, tak jde o hovno. Přeji všem krásný den a příjemný poslech.

První vystoupení obnoveného Kreysonu okolo Dana Kroba se blíží. Kapela si vybrala sál v Rožmitále pro svojí generální zkoušku před sobotním vystoupením v Olomouci, kde bude moci vyzkoušet kompletní koncertní program „Anděla“. Využívám pozvání a rád se generálky účastním. Dopoledne se do sálu tahají reproduktorové soupravy, desítky metrů kabelů a práce je především na Mistrovi zvuku. Já se aktivně účastním zkoušky až později odpoledne. Už od zaparkovaného auta slyším dunět známé tóny, tak zrychlím krok, abych už byl co nejrychleji v sálu.
Z podia se linou mistrně zahrané tóny. Za bicími sedí k mé velké radosti thrash metalová mlátička Bob Vondrovic. Je fantastické sledovat „řezníka“ Boba, jak řeže do bicí artilérie, až létají třísky z paliček, ale přesto s neuvěřitelnou grácií a elegancí zpracovává svojí bicí. Ruce v pohybu, paličky se jen víří…tak znám Boba z Arakain, jen to háro chybí!! Klávesy obsluhuje mlaďoučký Marek Svoboda, kterého znám z kapely Rubicon River. Basista Standa Jokki Jokkiel opustil pražský Negativ a nastoupil do kapely Dana Kroba. Svojí vizáží ala Slayer mu jistě tahle muzika sedne víc. No a k nepřehlédnutí je kytarová úderka 2Ká – Krob – Kroc. Veškeré komentáře jsou tady zbytečné, Radek je kytarista par excellence a škoda, že s ním hudební svět hrál šachy…věřím, že tenhle hromotluk s velkým srdíčkem konečně našel ty správné parťáky. A třešnička na dortu – zpěv Petr Doldy Dolének- ostřílený matador – stačí vyjmenovat Morava, Wolfram, Rentgen, Dirty Game, až po projekt Dana Kroba. Špičkový zpěvák hlasově vzdálený telecím, zábavovým hlasům. Tohle je opravdu výhra!!! Když jsme se s Danem bavili o obnovení Kreysonu, o kterém Křížek rád rozhlašoval, že ho nechá vyhnít, tušil jsem, že po hudební stránce to bude dokonalé. Znám Dana s jeho neuvěřitelným smyslem pro dokonalost a detaily, s jakými odvede každou svou práci, ale zastoupit Křížka bude řehole! Ale povedlo se!! To co Doldy předvádí, z toho běhá mráz po zádech. Bohudík se oprostil od nepříjemných Křížkovských fistulí, ale jinak klobouk dolů!! Celá kapela jela jako dobře promazaná lokomotiva a když jsem zavřel oči, jako bych se ocitnul v plzeňském Domu hrůzy v roce 1992. Tak fantasticky dnešní Kreyson zněl.
Celou zkoušku kapela odstartovala Obětmi slávy a pak už to šlo ráz na ráz – Skalp, Archa, Nejde vrátit čas, Fade Out, Poslední den, Vzdálená, Kreyson, Instrumentálka – Bobova exhibice na bicí, Anděl na útěku včetně zvuků sanitky, Svědomí, Upíří láska se závěrečnou Čarovnou nocí. Tečkou byl Sabbatovský cover – Shes Gone – s českým textem – Lásko voníš deštěm.
Vše zahráno s naprostou přesností a dokonalostí, včetně zpěvu. Že bude i patřičná pódiová show je víc než jisté. Po krátké přestávce druhé kolo kapela už „jela“ včetně světel a kostýmů. Je na co se těšit!!

Ahoj Dane, hodně Tvých fanoušků zaskočila Tvá zpráva o odchodu z řad Benefitu, což jak vím, je i Tvá srdeční záležitost. Můžeš nám říct, co Tě k tomu určitě pro Tebe nelehkému kroku vedlo?
Zpívám s klukama osm let. Za tu dobu jsme odehráli stovky skvělých vystoupení, udělali spolu dvě desky, ale… jak běží čas, měníme se i my. Mladí kluci vyzpívají a já také. Stále míň jsme si rozuměli lidsky. Nehádali jsme se, ale vztahy ochladly. Těžko se to vysvětluje, a tak se o to ani nebudu pokoušet. Kromě hraní jsme se nestýkali. Máme každý trochu jiné vidění světa. A druhým důležitým aspektem je množství vystoupení. Dosáhli jsme za těch osm let toho, že máme již velký počet nasmlouvaných zábav. Na příští rok má Milan již zase dohodnutých víc, jak padesát termínů. To znamená každý víkend. Odjedeš v pátek odpoledne a vracíš se neděli v pět ráno. Každý víkend ztracený pro osobní život. Každý víkend osm hodin zpívání v zakouřených sálech. Stále dokola stejné písničky ve stejném pořadí, stejné řeči při uvádění. Bude mi šedesát a mám další aktivity, na které nezbyde vůbec čas a energie. Chci vidět děti a vnoučata, chci hrát tenisové turnaje, mám práci, která vyžaduje, abych stále studoval a vzdělával se, potřebuji čas na meditace. Znáš mne na pódiu. Nedovedu to jen tak odzpívat. Dávám do toho pokaždé vše. A tak se vydávám a já…. chci si šetřit energii na koncerty. Mrzí mne to, nový Benefit je autorsky i mé dítě, ale prostě to tak je.

Uvidíme Tě nyní mimo Tvé kapely Merlin i jinde? Myslím, zda chystáš vystupování i s někým jiným a jak vypadá další Tvé působení ve Vitacitu?
Rozhodl jsem se dát přednost kvalitě před kvantitou. Na koncertech hrajeme náročnější skladby, vyžadující koncentraci, přesnost a zároveň energii a feeling. Fanoušci očekávají perfektní výkon. Je to hodina a půl muziky. Takže MERLINU nyní chci dát vše. VITACIT ve starém složení je ve zrodu již víc jak půl roku, ale stále je to ve stádiu zkoušení. Všichni máme málo času. Snad se to rozjede. A v hlavě se mi rodí nový projekt. Jak se vnitřně vyvíjím, cítím potřebu nějakého komornějšího projevu. Na Transmisi je závěrečná skladba Lehkost bytí (taková „Cohenovka“) a připravuji s Petrem Maláskem svou skladbu Křídla smutku jen s klavírem. No, bude to pro mnohé možná překvapení, ale cítím, že musím jít dál a být přitom autentický.

Rád bych se vrátil k Merlinu a výborné desce Transmise, kterou jste nedávno natočili a pokřtili. Můžeš ji těm, kteří jí ještě neslyšeli, přiblížit a říct, kde se všude dá sehnat?
Je to vlastně můj životní příběh a má předávat trochu poselství. Proto je ta deska velmi pestrá. Není jednotného žánru. Takzvaně to není deska na první poslech, i když někteří fanoušci, co ji mají již doma, říkají, že je chytla hned. My jsme se s Ondřejem Pátkem dlouho autorsky sbližovali a výsledek je…. pro mne skvělý. A desku natočili kluci fantasticky. Čiší z toho obrovská profesionalita, a přece je i lidsky teplá. Desku lze zatím objednat na našich stránkách: www.merlin-rock.eu na e-shopu, anebo přímo na našich vystoupeních.

Kluci z Tvé kapely Merlin hrají i v jiných projektech a kapelách, můžeme se i přes to v příštím roce těšit na více vašich vystoupení?
I my doufáme, že budeme mít možnost si spolu víc zahrát. Ale volných termínů bude mít pro sebe MERLIN asi dost málo a také záleží na Milanu Viplerovi, který nám bude koncerty sjednávat a v neposlední řadě i na zájmu pořadatelů.

Příští rok budeš slavit své životní jubileum, chystáš k tomu nějaký speciální koncert?
Jsem buddhista. Moc si věci neplánuji. Ale šedesátka je jen jednou, takže asi ano. Jen ti nyní nemohu říct, kde, kdy a kdo všechno se jí zúčastní :-)

Před časem jsem registroval, že se můžeme těšit i na knížku o Tobě. Kdo je jejím autorem a kdy vyjde?
Autorsky se na ní spolupodílím s Radkou Červinkovou. Je to skvělá novinářka a reportérka. Dělala se mnou několik rozhovorů (třeba do časopisu Téma) a točila se mnou 13. komnatu pro Českou televizi. Tam zjistila, že můj pestrý život by si zasloužil větší prostor, než jen dokumentární pořad či rozhovor, a tak se domluvila s odborným nakladatelstvím Grada. A začali jsme nabírat. Ona se ptá, já vyprávím. Nyní to zpracovává, potom se já k jednotlivým životním etapám vyjádřím z odborného psychoterapeutického hlediska. Knihu bude ilustrovat skvělý výtvarník a arteterapeut Bedřich Čermák, to je ten, který mě motivoval k opravdové změně, když jsem byl v léčbě v Červeném Dvoře. Kniha by měla vyjít příští rok na jaře, ale Grada bude mít dobrou reklamu, tak se to včas dozvíte.

Vrátím se ještě k Benefitu. Natočil jsi s ním dvě výborná alba, plánuješ, že některé z písniček Tebou zpívaných zařadíš i do vystoupení Merlinu?
Určitě nezařadím. Přesto, že dvě skladby pro Benefit složil i Ondra Pátek. Repertoár MERLINA je velmi specifický a nelze ho nějak naředit.

Nyní v pražském Vagonu při křtu desky Tvého Merlinu, sis zazpíval i se svojí bývalou kapelou Pumpa. Chystáte i další společná vystoupení? Ptám se, protože myslím, že pro mnoho fanoušků našeho bigbítu je to spojení rozhodně zajímavé a rádi by Vás takto viděli i jinde.
Jednoznačně ano. S Pumpou jsme již hráli vícekrát a vždy se to osvědčilo. Určitě máme obě kapely ten klasický tvrdý rockový projev, naši fanoušci si pochvalují to spojení. Navzájem se obě kapely líbí, baví nás to. První společný koncert máme na jaře opět ve Vagonu a v Kroměříži. Spolupráce s Pumpou je skvělá a rádi hrajeme i s Vosím hnízdem.

Na závěr se Tě chci zeptat, co bys chtěl do nového roku vzkázat všem těm, kdo mají bigbít v srdíčku?
Přátelé rockeři, přestože to vypadá, že současný svět je stále horší, že vítězí hloupost, bezpráví, lenost, agresivita, na což jsme, my rockeři, velmi hákliví, nepropadejte skepsi. Držme si své vidění světa, naší pohodovou rockovou komunitu (chování našich fanoušků na tvrdých rockových festivalech by mohlo být vzorem pro jiné skupiny lidí počínaje třeba fotbalovými fans, nebo návštěvníky hiphopových a jiných sračkových festivalů) a věřme, že to spolu přežijeme ve shodě a sdílení, které je tak vidět na našich koncertech. Rock forever!!!!
Moc díky, Zeppeline, za rozhovor. Pepíno.

Skutečně ojedinělým počinem je aktuální deska gotické kapely CARPATIA CASTLE – Černé století / The Darkness century. Vyšla jako 2CD, přičemž na jednom disku je česká verze a na druhém anglický zpívaná varianta. V našich končinách skutečně ojedinělá a naprosto nečekaná záležitost.
Obě nahrávky mají shodně 11 songů a 2 x 43 minut.
Pochopitelně nejde o doslovné překlady názvů, ale jména skladeb se pochopitelně hodně podobají v obou jazykových variantách. Těžko totiž překládat název „Kat Mydlář“ jinak než jako „Old town hangman“ (Staroměstský kat).
Věnujme se ale samotné muzice. CARPATIA CASTLE umí postavit velmi silné melodie. Kapele vyloženě sluší zpěv démonické krásky Veroniky Seidlové. Pětici muzikantů CC dále tvoří Josef Wohlfahrt – kytara a zpěv, Tomáš … – basa a zpěv, Zdeněk Svoboda – bicí a zpěv, Milan Dubnička – zpěv a kytara.
Po mluveném intru přichází „Fantom Rabenstein“, velice svižná píseň se skvělým textem o strašidlu na hradě Rabštejn nad Střelou. Mám rád tyhle regionální pověsti. „Venefica“ se věnuje římské kouzelnici, která používala drogy a jedy. Taky tenhle text je vlastně pověstí nebo pohádkou pro dospělé. „Carpatie“ je jasným hitem. Jeho refrén se zarývá až do morku kostí. A mně z téhle písně běhá mráz po zádech. Nádhera! Hitové ambice má i následující „Kat Mydlář“.
„Řeka Arges“. Milovníci Karpat jistě ví, že se jedná o mýtickou řeku v Severním Rumunsku, která protéká pod pravým Dracula Castle - Poienari.
Muzika CC působí vyloženě svěžím dojmem. Není strnule gotická, dokáže být pěkně skočná a přitom stále ještě dostatečně temná. Typickým příkladem svižné gotiky je titulní „Černé století“ stejně jako následující „Bohemie“. Až netypickou gotickou baladou je předposlední „Bolest srdcím ukrytá“ zpívaná pouze tichým mužským hlasem „Wolfíka“, který mu dává až neuvěřitelně teskný rozměr. Závěrečný počin patří nádhernému akustickému remixu písně „Carpatie“. Veronika zpívá naprosto civilním způsobem za doprovodu akustických kytar a smyčců. Stopy vlků mizí…
Pro mě je Černé století jednou z nejlepších desek tohoto roku. Možná úplně tou nejlepší!
Jan Holý