Super User

Super User

Miloslav Orcígr přivádí Abstinu

Klávesový hráč Miloslav Orcígr, občasný studiový hráč, jež prošel kapelami jako TURBO, SIFON, AKROBAT, CITY, GEPARD, WHITESNAKE REVIVAL, MSP Michala Šindeláře, SAPON, vydává po pěti letech své další sólové album ABSTINA.
Ahoj Mílo, ABSTINA je na světě, jaký máš z ní prvotní pocit?
Ahoj, po dvou a půlletém snažení konečně vyšla (byli jsme o půl roku rychlejší, než při předchozím albu). Se zvukem a výkony všech zúčastněných hostů – kamarádů jsem velice spokojen. Všichni odvedli práci, za kterou se nemusí stydět. Totéž lze říci o bookletu, pod kterým je podepsán Richard Rotter, mimochodem též webmaster Turba. Pěkně jsme se vyřádili.

Začněme od začátku. Kolikáté je to tvoje sólové album a názvy předešlých?
Toto album je čtvrté, před ním vyšly Toccata, Invence a Emerse. Koncem léta ještě chystám Best of s jedním studiovým bonusem. A tím bude moje sólová diskografie uzavřená.

Při nahrávání si se obklopil známými muzikanty, kamarády Tomášem Navrátilem, Radkem Zíkou a dalšími, které nám na jednotlivých postech určitě rád představíš.
Bude pro mě ctí a povinností je představit. Již zmíněný Tomáš Navrátil, natočil kytarové a basové party, dále sólové vokály a sbory. Radek Zíka sólo zpěv, Zdeněk Jakubec (Pumpa) taktéž sólový zpěv a sbory, Miroslav Jabko Hanuš – Čech, žijící léta v Bavorsku, obstaral kytarové party ve stylu pana Malmsteena. Za bicí usedli Roman Tolja Krajdl (Pumpa) a Roman Pezlar (Whitesnake revival, Extra band revival a MSP). Míchání a mastering provedl Michal Rajtmajer, kterého jsem při té příležitost zneužil k natočení několika kytar a baskytar.

Byl složitý výběr muzikantů, nebo už jsi měl od začátku jasno, koho konkrétně na který nástroj chceš?
Výběr byl naprosto jednoduchý, neboť všechny znám téměř celý život a vím o jejich kvalitách. Většina z nich totiž už nahrála předchozí album Emerse.

Předpokládám, že autorem veškeré hudby jsi ty. Kolik je na albu skladeb a jsou mezi nimi i nějaké instrumentálky?
Předpokládáš velice správně, pouze skladbu číslo osm napsal z velké většiny Jabko. Album obsahuje 12 skladeb a 3 bonusy, z toho instrumentálek je 10, 3 z nich jsou pouze klavírní nebo varhanní.

Dostali jsme se k textům, oslovil jsi Tomáše Pícla z GREYMONU.
Texty jsou přesně podle mého gusta. Tomáš se trefil do mého vkusu, protože přesně ví, jaký typ textu vyžaduji. K jeho skvělé práci nemám žádných výhrad.

Na 21.4. je plánován křest ve STRAŠICÍCH. Kdo se zhostí úkolu a pokřtí ABSTINU?
Ano, je přesně v tento den od 18:00 ve Společenském domě. Kmotrem bude opět Petr Korál, který křtil Emersi.

Petr Korál je také zpěvák, uslyšíme ho na pódiu zpívat?
Živě neuslyšíme nikoho, při křtu zazní pouze reprodukovaná Abstina a to ještě v redukované podobě.

Plánuješ k albu i videoklip?
K albu žádný klip neplánuju, protože tento styl hudby je pro většinu českého konzumního publika dost složitý. Navíc by natočení bylo nákladné a výsledek téměř nulový, neb jak už jsem zmínil o tuto hudbu naše masmédia nemají zájem. Stačí si pustit jakékoliv komerční rádio, či televizi a je to jasný...

Ty i ostatní muzikanti jste vytíženi, plánujete nějakou promo tour k ABSTINĚ?
Neplánujeme, de facto odpověď na tuto otázku je zodpovězena v předchozích větách.

Teď tě zaměstnávalo nové cd, ale můžeme tě vidět a slyšet i v nějaké skupině?
Paradoxně nyní působím v Turbo revivalu, repertoár doplňujeme Gepardem... Také mě můžete občas potkat v několika symfonických orchestrech.

Pár slov na závěr ... Chceš něco vzkázat fanouškům, osobně je pozvat na křest?
Chtěl bych jim popřát hezký poslech Abstiny (rozhodně se u toho neřiďte názvem a neabstinujte) a rád je na křtu uvidím v co nejhojnějším počtu. Tobě děkuju za rozhovor.

Číst dál...

Posledních pár okamžiků, než kytary zaduní…

ADAPTACE, DISKANT a TIXTIDE trio kapel, které dokázalo to, co se nepodařilo jiným renomovaným kapelám. V sobotní deštivý večer úplně obrátil naruby slova, že lidé na rockovou muziku nechodí. Již předprodej naznačil, že vystoupení těchto kapel nenechá mnoho rockových fanoušků chladnými. I přesto byli všichni mile překvapeni, když se ve 20hod. začal prodej lístků blížit k cifře 800. Jako první před již plný sál nastoupila formace ADAPTACE.

Ač měla nelehký úkol první kapely, zvládla vše na jedničku. V letošním roce slaví ADAPTACE 30let, ale to je na samostatný článek. Pojďme k vystoupení. Kapela naštěstí nechala mimo ROCK POSILOVNU zbožňované i nenáviděné Kabáty a zahrála ze svého bohatého autorského repertoáru řadu věcí. Kapela, která ke svému názvu dává přídomek hard rock, dala i klasické hity od Judas Priest a Deep Purple. Tím se trefila do hardrockové nálady rockového publika tohoto večera. U mikrofonu občas vystřídal Michala Šindeláře kytarový mág a kapelník Míra Poloprudský.

Přichází čas na největší hvězdy večera a to DISKANT.
Na pódium přichází ve složení kapelník kytarista Franta Brunclík, dříve bicí dnes klávesy Láďa Fanta, baskytara Míra Horna a bicí Jarda Hoření. Na začátek vystoupení přišla série nejstarších písní Už na nás pískají, Ruleta, Praha – Košice, Rub a líc... Výborný bubeník Láďa Fanta dnes stojící za klávesy doslova září. Kdybych ho neviděl, tak v některých pasážích jako bych slyšel Johna Lorda z Deep Purple a jeho hamondky. O zpěv se postarala kompletně celá kapela. Přišel na řadu tehdejší projekt Bludiště, kterým se kapela kdysi prezentovala na Bigbítovém festivalu. Bludiště dalo vzpomenout na začátky 80 let, kdy u nás byly v oblibě velké zhudebněné plochy ve stylu Pink Floyd – The Wall. Pak následovaly již populární hity Diskantu z poloviny 80let kdy se u mikrofonu objevil populární Rock n Roll Láďa. Přichází host, kytarový virtuos Zdenek Jančula.

Jeden z mnoha, kdo vyrůstal na hudbě skupiny DISKANT. Sálem zazněly jeho slova - svět měl Hendrixe, my měli Diskant. Večer graduje přichází diskantí Agrometal a s ním Traktorista Véna. Za mikrofonem se ve zpěvu střídají všichni muzikanti. Míra Horna měl na pódiu rovnocenného parťáka v podobě Zdenka Jančuly a tak muzika dostala větší drive a rockovější náboj. Publikum je ve varu a hity Minisukně nebo Já nejsem na baterie zpívá s kapelou celý sál.
Na pódium přivádí Zdenek Jančula své obnovené TIXTIDE tato česká verze IRON MAIDEN dává vzpomenout na další místní legendu HUJER, z které TIX TIDE povstali. Na pódiu je sen mnoha mužů v publiku, stále krásná Kateřina Smutná za mikrofonem a další kráska v Tix Tide se nachází za bicími, Monika Andělová. Zhmotnělý sexappeal v tvrdém metalu. Za kytarou je autor všech skladeb a kapelník již zmíněný Zdenek Jančula.

Kapela sype všechny největší hity éry Hujer - Pás cudnosti, Rock, hitovka Černá růže pro kněžnu, která proslavila tehdejší Hujer i za hranicemi kraje. Kdyby sháněli předkapelu před IRON MAIDEN tak klidně můžou sáhnout po Tix Tide. Večer se dostal do závěrečné fáze, publiku se nechce ani domů. Na tomto večeru omládli o desítky let nejenom posluchači ale i hudebníci na pódiu. Přimlouvám se za zástupy fanoušku DISKANTU ještě přidat nějaké vystoupení a zúročit ty hodiny a dny na zkouškách při přípravě tohoto večera.

http://www.adaptace.net/

http://www.tixtide.czhttp://www.tixtide.cz

(zpracoval Z. Svoboda)

Číst dál...

I´m Rebel…. Palace/Anvil/Dirkschneider

Je neděle 27.3. a metaloví fans postávají před pražskou MeetFactory na smíchovském depu. Dnes je zde zastávka Back To The Roots Tour. Všechny předešlé české zastávky v Ostravě a ve Zlíně byly vyprodány a nejinak je tomu i Praze. Přijíždíme krátce před půl osmou a využíváme backstage vstupu a dostáváme se do zákulisí celé akce. V půl osmé startuje první předkapela Palace, kterou pořadatelé nasadili pár dní před začátkem akce.

Kapela předvedla slušný výkon, ale přece jen jsou na programu jiné hvězdy. Ke konci jejich setu je už v klubu poměrně horko a tak využívám možnosti jít o přestávce ven.

Okolo se mihne kytarista od Dirschneidera a venku stoji Steve Kudlow, známější pod jménem Lips – leader, zpěvák a kytarista kanadských Anvil. Vypadá přesně tak jak ho znám z mnohých videí stále usměvavý s dobrou náladou. Vrací se do Prahy po několika letech, poprvé to byl hodně nepovedený koncert v Hells Bells, budiž mu dnešní plný sál náplastí za tehdejší vystoupení.

Anvil nastupují před půl desátou se skladbou March Of The Crabs instrumentálkou z druhé desky a od té doby je celý sál Lipsův. Stojíme kousek od něj a je vidět, jak se vystoupením neuvěřitelně baví. Za bicími je jeho věrný kamarád v dobrém i zlém, stokrát rozhádaní a stokrát usmíření - Robb "Robbo" Reiner a na basovou kytaru Chris Robertson. Mám tuhle kapelu hodně rád, kdysi jsem na deskách Hard And Heavy a Metal On Metal vyrůstal. Setlist mi vyhovuje, jde o průřez nejzákladnějších alb – další skladba 666 – opět z druhé desky. Lips je stále v pohybu a s Chrisem jsou sehraní. Pro mne nemělo vystoupení Anvil slabšího místa...Oooh Baby, Badass Rock n Roll, Winged Assassin, Free As The Wind, Daggers And Rum, Mothra – zde si Lips neodpustil svůj kousek, kdy vibrátorem hraje na kytaru. Co Anvil znám, tak snad už někde od roku 84 tímto kouskem baví lidi. Swing Thing, Die For A Lie a samozřejmě hymna, která v roce 1984 rozhýbala Monsters Of Rock – Metal On Metal, kdy Anvil vystoupili po boku Bon Jovi, Scorpions či Whitesnake...a byl konec. Setkali jsme se Lipsem venku o přestávce, sršel nadšením a spokojeností a byl nadšený z českých fans. Snad mi jen chyběl z posledního alba, které skupina vydala nedávno (Anvil Is Anvil 2016) song Zombie Apocalypse, ale aspoň zahráli Daggers And Rum a Die For A Lie. Určitě se zmíním o výborném dokumentu, který kapela sama o sobě vydala na DVD - Anvil! The Story of Anvil documentary, and This Is Thirteen (2006-2009), který zachycuje všechny pády, které kapela musela zažít. Vše začíná na vrcholu již zmíněným Monsters of Rock 1984, kdy všechny kapely katapultoval tento festival na vrchol. Všechny, až na jednu – Anvil. Dokument o neúspěšných návratech, o neuvěřitelné vitalitě a buldočí zarputilosti Lipse...

Před desátou vypuklo to, nač mnozí čekali... intro z milované desky Breaker – první tóny Starlight a začal opravdu heavy metalový cirkus. Udo tentokrát nedal všanc své jméno a vystoupil v rámci tohoto turné pod hlavičkou Dirkschneider, přestože kapelu tvoří kmenoví muzikanti jeho kapely U.D.O. Udo pravil, že je to naposled, co zazpívá svoje skladby z období Accept, tak jsme byli v očekávání. Už první tóny zaplašily moje obavy, protože Accept a jejich staré skladby byli a jsou pro mne stále modlou. Kapela šlapala jako hodinky a na muzikantech bylo vidět, jak si hraní starých fláků svého chlebodárce užívají. A my všichni v sále s nimi. Každý z muzikantů dostal dostatečný prostor pro svoje exibionistické kousky a já se opravdu fantasticky bavil. Living For Tonight, Flesh Rockin Men, London Leatherboys. Následuje jedna z prvních klipovek, která se dostala do zemí Východního bloku – Midnight Mover, kterou vysílal jeden polský kanál. Hymna Breaker, Head Over Heels, Neon Nights. Úvodní intro uvedlo Princess Of The Down, kterou zde proslavil Brichta ještě s Arakainem a pak pomalou Winterdreams z alba Balls To The Wall mi udělali pánové nesmírnou radost. U Restless And Wild, nevím, zda úmyslně, nebo omylem vypadla jedna textová pasáž. Kontraverzní Son Of A Bitch, u které Accept museli později upravit text, zazněla v plné kráse a šlo se do finále – Up To The Limit, Wrong Is Right, Midnight Highway – o Andělích, co nikdy nejsou tam, kde jsi ty, když se řítíš po dálnici, Screaming For A Love Bite a z poslední společné desky Accept - Monsterman a TV War a závěr patřil Loser And Winners. Že bude přídavek, bylo nadmíru jasné, nezazněla ještě heavy metalová klasika – Metal Heart otevřelo posledních zhruba dvacet minut. I´m Rebel – byla první skladba, kterou jsem od Accept kdysi ze starého kotoučáku slyšel a stokrát jí doma sjížděl, až mi duněly stěny pokoje. Jen se mi zdálo, že to chlapíci vzali trošku svižněji než na albu. Speedmetalová Fast As A Shark s bravůrně zahranými rify přešla do šlapavé Balls To The Wall a závěrem zazněl Burning z alba Breaker. Odcházeli jsme neuvěřitelně spokojení a nadšení. Někdy v 90. létech jsem viděl Accept v plné sestavě, pak již několikrát bez Uda, ale nikdy jsem se nebavil tak jako dnes. Uznávám, že Mark Tornillo je fantastický zpěvák, ale tenhle starý materiál byl psán pro Uda. Hlavou mi běží ještě jedna myšlenka, i když se obě strany nerozešly v žádném případě v dobrém, přesto jedna druhé nehází klacky pod nohy a Fast As A Shark či Breaker hrají obě, bez zbytečných obstrukcí nebo nového textování. Ne jako na našem malém písečku v kauze Limetal/Citron.

Číst dál...

Megakoncert Ortel a Libor Šíba

Každý, kdo trochu sleduje naší hudební scénu musel zaregistrovat až hysterii, která spustila vyhlášením ankety Zlatého slavíka okolo Tomáše Ortela a jeho umístěním na druhém místě (Tomáši dodatečně blahopřeju). Vše se umocnilo prohlášením Davida Kollera Ke Kollerovi se přidávají další hvězdičky a nemohu se ubránit pocitu, že jde jen o jejich zviditelnění. Myslím, že každý úspěch si člověk musí vydřít a do klína nikomu sám od sebe nespadne. Po zveřejnění kauzy Kaufland/billboardy k Megakoncertům Tomáše Ortela jsem vyhledal Libora Šíbu, promotéra těchto Megakoncertů, abych si s ním o přípravě na Megakoncerty o hysterii okolo Tomáše popovídal.

Libore ahoj, pojď se mi trošku představit. Ty jsi promotér, jak se k tomu člověk dostane, jak vypadá práce promotéra a jaké máš v této branži zkušenosti.
Začínal jsem poměrně v raném mládí za dob, kdy se z normalizačního komunismu stávala okolo sebe kopající mrtvola. Zhruba někdy v roce 1985 ve svých 15-ti letech jsem zakládal první fan klub plzeňské Odyssey. Na té jsem také v podstatě vyrostl a přes ní přivedl řadu kamarádů a spolužáků k pořádnému big beatu. Samozřejmě jsem vyrostl na Deep Purple, Black Sabbath, Jethro Tull a podobných kapelách. Naprosto obrovský zájem jsem však směřoval k tvorbě Franka Zappy, který se stal mým celoživotním oblíbencem. Začátkem devadesátých let jsem si jako velmi mladý ucho pronajmul mekku big beatu - letní parket ve Vinařích u Čáslavi, který jsem zrekonstruoval a začal tam pořádat pravidelné víkendové akce. Už tenkrát jsem měl obrovskou chuť objevovat nové kapely a přivézt je do republiky. Byly to poměrně divoká léta, ale velmi rád na ně vzpomínám. Byl to jeden velký rock and roll. Přivezl jsem tehdy do republiky třeba new yorské crossoverové Disoderly Conduct, na tu dobu velmi našláplé polské X-Rays, taky polskou legendu TSA, zakladatele Dead Kennedys Jello Biafru, nebo Henryho Rollinse s Rollins Bandem a řadu dalších interpretů. To byly počátky mé promotérské práce. Pak jsem odešel z republiky a žil nějaký čas v Izraeli ve městě Netanya. Také supr období. I tam jsem se motal okolo muziky a seznámil se s mými velkými přáteli Orphaned Land. Kdo by tenkrát tušil, že to tahle kapela dotáhne tak daleko.

Cesta života mne pak zavála za ženou mého srdce do Hradce Králové a zhruba před dvěma lety jsem začal pracovat U Letců v Hradci Králové. Tehdy se začala psát nová kapitola mé promotérské práce pro Runway Club a Letní scénu. Za dva roky se nám podařilo z Runway Clubu, který je největší klubovou scénou v Hradci Králové, vytvořit prostor s pravidelným programem zaměřeným převážně na tvrdší odnože rockové hudby. Letní scéna U Letců má dvacetiletou historii, tudíž zde bylo na co navazovat. Některé hudební projekty jsou natolik dobré, že si je nemůžeš prostě jen nechat pro sebe. Když jim naprosto věříš, je potřeba je zkusit prodat dál. Takže v tomto směru to byl u mne přirozený pracovní vývoj.

Jak je to s tebou s muzikou? Máš oblíbený vyhraněný žánr a nebo jako promotér bereš každého kdo tě osloví?
Muzika je buďto dobrá a nebo špatná. Musím danému projektu věřit. V tomhle směru věštím velkou budoucnost kapele Big Dog. Je to neskutečnej válec. Nějaké věci dělám s black metalovými Welicoruss a v současné době samozřejmě celou šňůru Megakoncert Ortel. Na scénu se také vrátila death metalová smečka Sabathory, pro které bych v budoucnu rád udělal nějakou práci. Na podzim 2016 mám rozpracovaný reunion jedné kapely, která se zcela nesmazatelně zapsala do dějin české rockové hudby. Na tomto návratu pracuji s onou kapelou velmi intenzivně a myslím, že budou lidé velmi překvapeni, co se chystá. K tomu si přidej promotérskou práci pro Runway Club a Letní scénu U Letců a pochopíš, že se opravdu nenudím. Do toho jsem přijal nabídku promotérsky pracovat na akci s nadnárodním dosahem, která se uskuteční 9 - 10. září 2016, což bude poděkování hrdinům, kteří v bitvě u Vídně ukončili Osmanskou invazi do evropy. Po 333 letech se nám to klepání kebulema o kobereček vrací, tak bych vcelku rád uvítal, kdyby jim ty muslimský prdele zase někdo nakopal.

Máš několikaletou zkušenost v organizování akcí, tak určitě registruješ „odliv" lidí na koncertech či klubech, V čem vidíš příčinu?
Pohodlnost a rozmlsanost. Dá se říci, že týden co týden tady v republice hraje nějaká zahraniční kapela. Lidi jsou přesyceni. No a mladá generace, ta to má v píči uplně. Těm stačí YouTube.

Máš nějakou akci, která se ti vyvedla na 100% a rád na ní vzpomínáš a opačně, jsou akce, které by jsi nejraději vymazal?
Velmi rád vzpomínám na Grandmothers Of Invention, což jsou bývalí spoluhráči Franka Zappy. To byla naprostá hudební lahůdka. No a z druhého konce bych asi řekl koncert Carvina Jonese. Tohohle chlapíka, kterej je černej jako bota a v duchu odkazu muzikálnosti černošských bluesmanů hraje jako novodobý Hendrix jsem přivezl do Runway Clubu vloni. Eric Clapton o něm říká, že je to takovej mladej kocour z Phoenixu. Hudebně to byl naprostej orgasmus, ale přišlo mi celých 36 platících. Byla to ale moje chyba, špatně jsem odhadl datum a načasování koncertu. To mě zabolelo opravdu hodně!
Vzpomínám si, jak jsem byl před lety v Praze v Rock Café na koncertu Ark společně s Jornem Landem. Pod podiem se kymácelo pár postaviček, který ani neměli tušení, kdože jim to zpívá a hraje. Hrozná tragikomedie. Dneska je tenhle maník branej za jednoho z nejlepších hard rockových a metalových zpěváků. Já jsem si tuhle tragikomedii prožil s koncertem Carvina Jonese.

Setkáváš se s kapelami, jaké je to s nimi být v zákulisí? Měly některé kapely nějaké zvláštní podmínky, které nebylo snadné splnit?
Já osobně jsem nikdy neměl nějaké prazvláštní extempore v tomhle směru. Vlastně, počkej... Před lety jsem měl před sebou možnost udělat koncert Nazareth. To byla fakt prča. Měli v papírech ohledně cateringu napsaný flašky whisky, které ani nejsou v naší zemi normálně k dostání. Když jsem spočítal jen catering do backstage pro Nazareth, tak jsem se na to asi při částce 130 000 vykašlal a poslal jsem to k vodě. Taky jsem slyšel od kámošů, co dělaj Rock Of Sadská o nehorázném chování v tomto směru od Destruction a jejich managmentu. A to byl opravdu masakr. Banda blbů jak se patří.

Dostáváme se k Tomášovi Ortelovi, jak jste se vy dva poznali, kde vznikl nápad k Megakoncertům?
Nápad Megakoncertů vznikl v mé hlavě, přednesl jsem ho Tomášovi, ten souhlasil a já se do toho pustil. No, takhle to zní poměrně jednoduše, ale ve zkratce se to tak dá říci -) S Tomášem jsme se poznali při loňském koncertu Ortel u nás U Letců. Mám rád lidi, se kterýma si na něčem plácnu a oni to dodržej. Na rovinu musím říci, že Tomáš je naprostej profík a řada rádoby – zneuznalejch - umělců, kteří zapoměli aspoň ze slušnosti na Slavících zatleskat, by se od něho mohli profesionalitě přístupu a pokoře učit a zase jen učit.

Jak se s Tomášem dá vyjít? Nechává celou organizaci Megakoncertů na tobě, nebo to spolu konzultujete?
Jak se s Tomášem dá vyjít, jsem popsal už v minulé odpovědi. Pracujeme spolu na bázi vzájemného respektu k práci toho druhého. To je naprostý základ pro dobré fungování. Celá organizace je zcela na mne. Je potřeba si uvědomit, že Megakoncert Ortel dělám promotérsky zcela já sám. Ortel a ostatní kapely smluvně zajištuji pro potřeby této akce. Samozřejmě že podstatné věci s Tomášem, coby hlavním headlinerem, konzultuji, aby nebyly v rozporu s jeho vnímáním a vizemi, které svoji tvorbou prezentuje. Vhledem k faktu, že naše vidění světa je velmi totožné, tak v podstatě nedochází k nějakým třecím plochám.

Kdy se to celé spustí a v jakém městě a můžeš nám vyjmenovat města, kde budete hrát?
8. dubna v Liberci. Každý z Megakoncertů trvá v rovině živé produkce takřka 6 hodin. Dvě hodiny před začátkem už z podia jede rockové pecky dj rádia Patriot, resp. bývalý dj. rádia Patriot a dnes již majitel své stanice rádio Petrorock – Petr Petrorock Veselý. Po skončení koncertu v Liberci hned v útrobách Kulturního domu začíná afterpárty s rockotékou do pozdních ranních hodin. Bude to tedy vlastně taková celonoční pařba  Následuje Havlíčkův Brod, Kladno, Mladá Boleslav, Olomouc a Hradec Králové. V podzimní části je již potvrzené Ústí nad Labem a Ostrava.

Četl jsem, že leckde protestují občané nebo radnice proti vystoupení skupiny Ortel. Už byl někde zrušen některý koncert z plánovaných měst, nebo jsi musel najít jiné prostory?
Tak předně, vždy musíš hledat za něčím něco. Všeobecně známé kauzy, jako je cenzorský zásah Kauflandu proti billboardům, které byly na jeho pozemcích, ačkoliv smluvní vztah byl podepsán s reklamní agenturou, nebo přeložení původního Megakoncertu Ortel z Prostějova do Olomouce se přetřásaly na netu a v tisku ze všech stran. Jak říkám, musíš ale za tím vždy hledat něco jiného. Když jsem se třeba dozvěděl, že se učitel Univerzity Palackého v Olomouci šel zeptat na radnici, jestli má v den konání Megakoncertu Ortel v Olomouci doporučit zahraničním studentům, aby nevycházeli do ulic Olomouce, tak první co mne napadlo, že ten člověk musí být naprosto neskutečný idiot. Začal jsem si tedy okolo dané věci zjišťovat informace a situace se má hnedle v jiném světle. Když si vezmeš fakta, kolik procent studentů Univerzity Palackého je zahraničních, tedy štědře si platích studia, když vezmeš fakt, že v zastupitelstvu města jsou lidé vzešlí z Univerzity, nebo že je před volbami do Akademického senátu a stejně je to s rektorem univerzity, tak hned člověku dojde, že akorát tak v rámci svých osobních a politických zájmů zneužívají téma Megakoncert Ortel. Stejně je to s Davidem Kollerem Všeobecně je znám fakt jeho koketování s politickou kariérou, i když se on sám na venek tváří, že by se s něčím takovým jako je politika nikdy nezašpinil. Ale zašpinil a dělá to podprahově už několik let. Pak tady taky máme stav, že měsíc po prohlášení, že nebude hrát tam, kde hrál Ortel, popř. nebude spolupracovat s pořadateli, kteří Ortel dělají, tak vyjede reklama na velké koncerty Lucie. Taková kauzička se hodila před nastartováním promo k třem velkým koncertům Lucie. V tohle případě se Koller a jeho managment chovají jako ty největší politická prasata. Rozdělují hudební společnost v zájmu jakýhsi v uvozovkách vyšších mravních cílů a přitom je to jen jasně myšlený marketingový tah v rámci svých politických cílů na jedné straně a obchodních zájmů na straně druhé. To že se v dané situaci snaží přiživit třeba Cocotte Minute už je zase věc jiná, odvozená od do sebe zahleděnosti jejich frontmana Zellera. Následuje řada zneuznalých punkových kapel. Ostatně současná punková scéna v Čr je ta největší žumpa, kdy už dávno nejde o punk, ale o hromadu závisti. Najde se mezi nima hromada starých poctivých punků, kteří neřeší hovna a chtějí hlavně hrát. Ostatně kdo je normální, tak hraje, sděluje svou hudbou své pocity, baví lidi a nemá potřebu se zviditelňovat na kauzách jiné kapely, respektivě se přiživit touto formou na slávě a popularitě někoho jiného o kterou se sám nikterak nezasloužil. Tohle je mravní špína toho nejhrubšího kalibru! Ale shrňme to. Vše je o lidech. Tak kde sedí na radnicích a na ředitelských postech kulturních domů normální lidi, tak to prostě jde!

Předpokládám, že tvorbu Ortel znáš, našel jsi ty rasistické, nenávistné texty? Já se přiznám, že mi to nějak uniklo.
Ale prdlajz! Znovu jde jen o upravování si faktů, jak se to komu hodí. Dokola furt vidíme, jak média a různí pomatenci sepisují petice nebo píší články, které jsou svojí kvalitou za hranicí novinářské idiocie. Furt bude na talíři, že Tomáš hrál v Conflict 88, jejich skladbu používá jako hymnu Dělnická strana, ačkoliv ta si ji přivlastnila bez jakéhokoliv respektování autorských práv a duševního vlastnictví Tomáše Ortela. Když se zeptáš tědlech mamlasů, ať ti oni sami odcitují nějaký text, který je rasistický apod., tak začnou blábolit o skrytém poselství, které je z tvorby Ortel na první pohled přece jasné a podobné hámotiny -) Pravda je taková, že Ortel ve svých textem zcela bez okolků zpívá o problémech současné společnosti. Ale opět za tím musíš hledat něco jiného a to především závist. Během dvou ročníků si to na Slavíka naštráduje kapela z Plzně, která si vytře prdel s tím českým mainstreamovým rybníčkem, má plné sály a obrovskou míru popularity. Sály tak plné, že se o tom leckomu z toho místního hudebního písečku může jen zdát. No a ten píseček je natolik malý, že ti, co už jako prasátka na tom písečku chrochtaj a jsou v podstatě existenčně na něm závislí, tak mají strach, že pomejí už tolik nezbyde. A tak se pomlouvá a pomlouvá. Téma domělého rasismu se k tomu hodí, je lehce zneužitelné a hlavně ty jsi přece ten dobrý, když rasista nejseš, ale ten Ortel ano! Kdo si ale za svoji tvorbou stojí, je pracovitý a jeho pracovitost je zůročena popularitou, tak se v klidu na zbytky v korejtku může vysrat. Velmi v tohle oceňuji třeba postoj Pepy Vojtka z Kabátu. 70% národa Ti v klidu řekne, že chce žít v poklidu a nemít strach o své domovy, dcery a syny, manželky, rodiče. A stejně tak Ti řeknou, že tady nechtějí žádné ekonomické utečence z Blízkého Východu nebo Afriky a to vzhledem k neslučitelnosti jejich hodnot s našimi hodnotami a k bezpečnostním rizikům % z toho vyplývajících. Stejně tak Ti 70% národa bude říkat, že nejsou rasisti, ale serou je hordy cikánů a ostatních nepřizpůsobivých občanů, kteří pobírají sociální dávky a nemakaj. Pro jistotu, nemluvím o cikánech, který makaj stejně jako ostatní lidi v týhle společnosti, aby zase nějakej idiot netvrdil, že říkám, že všichni cikáni nemakaj. Je tedy naprosto v pořádku, pokud hudebníci tyto své postoje a obavy chtějí vyjádřit ve své tvorbě. Jsou to problémy současné společnosti. Stejně se ale najde blb, kterej zase začne tvrdit, že jde o to skryté nahnědlé poselství, které Ortel svoji tvorbou přináší a bla bla bla, o formu, jak to kapela Ortel podává, prostě nic neříkající obecné fráze, které mají jedinný cíl, dehonestovat Tomáše Ortela a jeho kapelu.

Je to vše průhledně prvoplánové. Všimni si, jak už třeba mají pisálkové potřebu ve svých článcích uvádět Tomášovo občanské jméno Hnídek, tedy už v počátku mají potřebu urážet, resp.jakousi formou snížit hodnotu autority. Když píšou o Lucii Bílé, tak nepoužívají prvoplánově její občanské jméno a nepíšou o ni jako o haně Zaňákové. Michal David a řada dalších také používají umělecká jména a je to v pořádku, jen u Tomáše Ortela to v pořádku není? Mimochodem, také se nikdo nenaváží do frontmana Cocotte Minute Zellera a nedělá si prdel, že jméno Martin Podaný nezní moc rockersky. Prostě je to Zeller a hotovo. Tak proč Tomáš Ortel není prostě Tomáš Ortel?! Kdo chce psa býti, hůl si vždycky najde!

Koukal jsem, že na Megakoncertech máte různé kapely, podle čeho jste je vybírali? Na jakého hodně zajímavého hosta mimo věčného rebela Aleše Brichtu se můžou návštěvníci Megakoncertu těšit? Jak bude takový Megakoncert vypadat, na co se mají diváci těšit: Můžou čekat něco speciálního? Překvapení?? Bude to průřez playlistem Ortel – takové best of?
No, věčný rebel Aleš se těší podle zpráv od jeho managmentu velmi moc a já to docela chápu. Měl jsem nedávno možnost vidět jeho vystoupení a musí říci, že Aleš Brichta je ve skvělé kondici a jeho kapela šlape jako hovado. Big Dog jsou kapitolou sama o sobě. Už jsem to říkal, že téhle kapele předvídám velkou budoucnost. Na živo je to rozjetá lokomotiva s prvky symfonického rocku, ale hlavně baterie kytaristů Kamil Grim a Šimon Spilka vás svými riffy budou trhat na kusy. V kombinaci s krásnou eterickou zpěvačkou to opravdu nemá chybu. K Nové Růži ani snad není co dodávat – Čok, Baláž, Roškaňuk a Honig, to je co jméno, to pojem české rockové hudby. Henych 666 - takhle to vypadá, když nejpravověrnější z nepravověrných Vlasta Henych k sobě přibere mladou krev. Má ve své kapele naprosté zjevení na domácí scéně a to mladého kytaristu Lukáše Netíka, který mimochodem také drhne struny u velkého černokněžníka Big Bosse v jeho Big Boss Bandu nebo ve své domovské formaci Lili Vilit. Návštěvníci budou velmi překvapeni monstrózností celé show Megakoncertů Ortel. Celé to dohromady váží takřka 28 tun a vozí to dva kamiony. Celý tým, který se podílí na každém večeru čítá dohromady 36 lidí a to nepočítám hudebníky a lidi okolo nich. Máte se opravdu na co těšit.

Kde se dají sehnat vstupenky a můžeš nám ty jako promotér prozradit, jak se to prodává?
Vstupenky se dají zakoupit několika způsoby. I přes mediální masáž a řadu nesmyslných článků nadále v síti Smsticket, jelikož není pravdou, že by chtěli svůj výdělek věnovat nějakým uprchlíkům, ale Dětskému Traumatologickému centru Fakultní nemocnice v Brně. Ctíme, že si každý může se svým výdělkem dělat co chce a tudíž nám nijak nepřísluší v tomto případě do toho ticket portálu smsticket nějak kecat. Za druhé v síti Ticketpro. Další možností jsou předprodeje na pokladnách příslušných kulturních domů, nebo městských Infocentrech, kde se budou Megakoncerty Ortel konat a v neposlední řadě si lze vstupenku objednat prostřednictvím emailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. pro zaslání prostřednictvím České pošty a.s. Není důvod, proč bych nemohl prozradit, jak se vstupenky prodávají? -)) Prodávají se skvěle a předprodej naprosto překonává naše představy.

Nedávno jsme se spolu bavili, bylo něco k půlnoci a říkal jsi, že jsi přijel právě z cest a začínáš úřadovat. Zabírá ti organizování Megakoncertu tolik času? Kolik času mu věnuješ?
V současné době v podstatě veškerý svůj pracovní čas, takže zhruba 18 hodin denně.

Na takové akci je veliký důraz na kvalitní zvuk a světla, máte jednu firmu, která s vámi bude jezdit, nebo to budete řešit koncert od koncertu? Očekává se velká návštěvnost, nezamýšlíte o živém CD, popř. DVD záznamu? Co vzkážeš našim čtenářům?
Zvuk i světla budou velmi kvalitní a jak jsem už říkal, tak opravdu monstrózní. Celé turné Megakoncert Ortel spolupracujeme s jednou firmou. Jsou to naprostí profesionálové, mají jeden z nejlepších aparátů v téhle zemi a hlavně se dlouho známe, tudíž jim naprosto důvěřujeme. Otázku HD záznamu jsme už avizovali nedávno a ano, během Megakoncertů Ortel pořídíme live nahrávku Ortel. No a co bych chtěl vzkázat? Tak rozhodně ať si lidi nenechaj srát na hlavu a přijdou se svobodně bavit, bude to stát za to !

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS