Západní Čechy byly vždy rockovou líhní, však v minulosti daly rockovému světu kapely jako Odyssea, Sapon, Tudor. Dnes se zastavíme na pár slovíček s Otou Husákem, který pamatuje dobu, kdy v Plzni a okolí vládly dvě kapely a to Fata Morgana a následně Ferat. Fata sklouzávala více do cirkusového pojetí vystoupení, což se jí zdárně dařilo a její kousky s rakví proslavily kapelu po celých Čechách. Ferat dával více důrazu na muziku a kapelou prošla spousta vynikajících muzikantů, kteří se uchytili později jinde, ale právě o tom si chci s Otou povídat.

Ahoj Oto, jinak nejde začít, než jak ses k muzice dostal ty? Kde jsi našel vzory a co podnítilo tvůj zájem stát se muzikantem.
Ahoj Honzo, zdravím tě a čtenáře Rockpalace. K muzice jsem se dostal, když mi bylo 16 let, tak mě totálně okouzlila metalová vlna, která sem přilétla z Anglie – jedná se hlavně o kapely Iron Maiden, Judas Priest. Později kolem 17 let jsem propadl kapele Accept, líbily se mi jejich kytary, ty jejich sóla a vůbec přebuzený zvuk kytar. Musel jsem okamžitě prodat motorku Mustang, abych si mohl koupit svou první elektronickou kytaru. No a tak to nějak začalo...

Pokud se nepletu, i ty ses mihl v legendární Fatě Morganě, tehdy jí kraloval Dan Šakal Švarc. Proč jsi odešel ze slavné kapely a tam se asi i někde okolo roku 1985 začíná psát historie Ferat?
Ano, tam se začal formovat Ferat na bázi Faty Morgany. Nakonec jsme se od Dana a Faty odtrhli, společně s Marcelem Šamanem, Michalem Pošvářem a Romanem Velinovem, z důvodu neshody s tehdejším manažerem Faty Morgany, což byl otec Dana. Myslím si, že Dan a jeho otec chtěli jít jiným směrem. Poté jsme si sedli s klukama do hospůdky na pivo a vymysleli jsme název Ferat.

Jistě je to zajímavý název? Ferat jak jste k němu přišli?
Název Ferat vymyslel Michal Pošvář zcela spontánně u již zmíněného piva v hospůdce Dominik v Plzni. V tom samém okamžiku jsme řešili i zkušebnu, kterou jsme vyřešili v menším rodinném domku na Doubravce, díky mému bývalému kolegovi z práce. Pauza netrvala dlouho a nová skupina Ferat byla na světě.

Startujeme éru Feratu, jak jste začínali s hraním, kdo s tebou v kapele byl.
Zakládajícími členy kapely byly tedy, Marcel Šaman – zpěv, Ota Husák – kytara, Roman Velinov – basa a Michal Pošvář – bicí. Protože jsme všichni věděli, že se blíží podzim, když jsem měl odcházet na vojnu, museli jsme vyřešit kytaru. Našli jsme po krátké době druhého kytaristu, kterým se stal Dan Krob. V této sestavě jsme sehráli několik písní a ještě před mým odchodem na vojnu, jsme vystoupili na našem prvním koncertě v Šeříkovce v Plzni jako předskokani legendární kapely Sapon v roce 1987. Některé písně jsme hráli už ve Fatě, například „Metalový král" (Ota) a „Metalová holka" (Marcel) – první tvorba byla z dílny Oty a Marcela.

Jak to vypadalo s vystupováním v té době: Byla zlatá éra heavy metalu (nemyslím z pohledu bolševiků), ale lidé měli po této hudbě hlad. Hráli jste koncerty nebo zábavy?
Potom jsem odešel na vojnu a do kapely nastoupil druhý kytarista Radek Reddy Kroc. V této době se vystupování dostalo do velkých obrátek kvůli nové éře heavy metalu a jak říkáš, lidé po této muzice měli hlad. Z tohoto důvodu jsme se začali stávat legendou na tamní, zejména plzeňské scéně a okolí – stali jsme se průkopníky rychlejšího metalu. Byla to zlatá éra, které jsem se bohužel nemohl zúčastnit, protože jsem byl v zeleném mundůru. V tomto období na nás Ferat chodilo hodně lidí. Vystupovali jsme na zábavách a ve vesnicích sálech – v této době ještě neexistovala klubová scéna. Například v Chodové Plané byl sál narvaný tak, že praskal ve švech, lidé stáli před vchodem, nemohli se dostat dovnitř (sál o kapacitě cca 500 lidí). Strašně mě mrzí, že jsem se nemohl tohoto období účastnit, protože to byla doby, kdy na Ferat chodilo nejvíce lidí. Aktuálně pracujeme na tom, aby se toto období vrátilo.

Z této doby se datuje třeba již zmíněná Fata Morgana, ale i Hadesův Tudor... potkávali jste se na některých akcích??
V této době jsme s Fatou společně nevystupovali. Se skupinou Tudor jsme odehráli několik společných koncertů po mém návratu z vojny, když jsem vystřídala Radka Kroce, který šel taky na vojnu. Mezitím Dan Krob odešel do kapely Arakain a na místo něho nastoupil Leoš Válka. Michal Pošvář odešel do skupiny Triumf a na místo něho nastoupil za bicí Alan Reisich. Nová sestava tedy byla Marcel, Ota, Leoš, Roman a Alan. Tato sestava fungovala asi půl roku, kapelu opustil Marcel Šaman. Místo Marcela jsme hledali nového zpěváka a po konkurzu jsme přijali Jirku Berouška. V této sestavě jsme fungovali pouze krátce a nakonec se mikrofonu ujal Ota i s kytarou. Ferat začal postupně přitvrzovat až do stylu thrash-metal.

Ferat byl pojmem, měli jste v té době šanci dostat se mimo region Plzně?
Tam jsme se dostali až o vydání sampleru Ultra Metal, kdy jsme začali vystupovat po celé České republice, zejména na Moravě společně se skupinou Terminátor, Kabát a Master's Hammer. V tomto období jsme měli společné koncerty s kapelou Debustrol například v Praze, v Plzni v Šeříkovce apod.

Prolomením roku 89 jste i vy měli možnost natočit album. První skladba se dostala na sampler Ultrametal. Jaké to bylo po tolika letech prakticky undergroundu být v profi studiu a natočit skladbu, která vyšla na oficiálním LP a konečně za pár měsíců si splnit sen a vydat klasické LP Rainhold, které bylo v angličtině. Proč?
Tady tě musím, Honzo trochu opravit – první album Rainhold bylo v češtině, ale na sampleru Ultra Metal jsme prezentovali dva songy v angličtině. Odjeli jsme turné na Moravě s Kabátem, s Master's Hammer pod taktovkou firmy Monitor. Když jsme se poprvé ocitli ve studiu (Citron v Ostravě) s producentem Milošem Doležalem, byla to pro nás nezapomenutelná zkušenost a zážitek. Spolupráce s Milošem byla pro nás velká zkušenost na profi úrovni. Tím jsme se posunuli o kousek blíže k profesionální dráze. Na sampleru Ultra Metal jsme ty dvě skladby (Theres only little time a Warning you) natočili v anglickém jazyce, protože jsme cítili, že angličtina se lépe hodí do našeho stylu. Tím se skvěle nastartovalo naše první album Rainhold, které bohužel vyšlo až v roce 1993, když jsme si mysleli, že vyjde hned po Ultra Metalu. Tím se naše vize rozpadla a Ferat opustilo několik členů. Alan odešel do Debustrolu a Leoš se začal věnovat soukromému podnikání. První album Rainhold vyšlo jako z nouze ctnost po rozpadu Feratu v sestavě na půl hostujících členů – Alan, Ota, Martin Ruttner. V té době jsme dostali nabídku od Bonton Music natočit desku na půl fungující sestavě, tak že není divu, že hned po natočení desky se kapela rozpadla.

Jak vznikaly skladby v té době? Kdo textoval, kdo psal muziku? Dokázali jste se domluvit, nebo bylo právo veta kapelníka??
Skladby vznikaly tak, že nápady nosil Ota a Leoš, neexistovalo žádné právo veta, tak že aranže jsme tvořili společně dohromady. Všichni v kapele měli ucelenou představu, písně vznikaly společnými silami. Texty vznikaly též společně + jsme občas využili text od externích textařů a kamarádů například Petr Korál, Michal Sýkora.

Další album vzniká až za 6 let a to Parapsychology v 1999? Proč tak dlouhá odmlka? Ferat byl po prvním albu v laufu, takhle na vás fanouškové pomalu zapomínali.
Jak jsem již zmínil v předešlé otázce po vydání Rainhold se Ferat dostal do mrtvého bodu mrazu a ostatní členové se tohoto důvodu věnovali jiným projektům. Poté jsme se potkali po několika letech na koncertu Lucie v amfiteátru s Radkem Krocem a shodli jsme se na tom, že bychom se měli znovu dohromady a začít dělat pořádnou muziku a tak vznikla velice silná sestava Feratu ve složení – Ota Husák, Radek Kroc, Roman Velinov a Radek Sladký. V této sestavě se nám podařilo zvítězit na soutěži Rock Made in Gambrinus v roce 1998. Koncertovali jsme na festivalech po celé České republice a v Německu, kde jsme převálcovali i německé kapely. V důsledku vítězství na Rock Made in Gambrinus jsme dostali možnost natočit album Parapsychology, které bylo vydáno v roce 1999. Sponzoring nám tehdy zajistil plzeňský pivovar. Po vydání desky Parapsychology v roce 1999 jsme objížděli dále všechny České festivaly s novým manažerem Richardem Malátem, pronikali jsme až do Německa. Poté v roce 2001 přišel rozpad kapely, tak jak už bývá zvykem, což byla velká škoda. Dnes jsme mohli být úplně někde jinde a nepřišli bychom o fanoušky.

Koukal jsme na váš profil na Bandzone a koukám, že tam máte uvedené nevydané alba. Můžeš nám to přiblížit, proč desky nevyšly?
Milý Honzo, v tomto případě se nejedná o regulérní nahrávky, ale o demo nahrávky, které jsme točili v domácích podmínkách na zkušebně. Jde o demo Eurohouse (2001), které je, rád bych zmínil nadčasové a dá se říct, že je to předzvěst na poslední desku v této silné sestavě. Ale bohužel jsme tuto desku po rozpadu v roce 2001 nestihli natočit. Poté Kill´n Roll, které vzniklo ve zkušebně v roce 1991. Nahrávka Mad Cap je záznam z koncertu v Nezvěsticích.

Hodně dlouho se ve Feratu nic nedělo, kolik to bylo let?? Pověsil jsi muziku na pomyslný hřebík, nebo jsi byl k vidění v nějaké jiné kapele?
Na hřebík jsem muziku pověsil na dva roky, kdy jsem relaxoval a meditoval a přemýšlel jsem o tom, zda v muzice pokračovat nebo ne. Posléze jsem se rozhodl a začal jsem plánovat nový projekt, který dostal název Lister. V tomto projektu jsem si rozšířil své obzory, které ve mně zrály už delší dobu. Se skupinou Lister jsme se snažili překročit hranice našeho hudebního posunu a začali jsme v kapele koketovat s elektronikou – elektro metal. Bohužel v této kapele došlo k vnitřním neshodám a byl jsem nucen tuto kapelu opustit... Byla to pro mě velká zkušenost a v hudebním vývoji jsem se posunul o kus dál.

Měl jsi myšlenku že Ferat opět povstane? Psal jsi do šuplíku skladby s tím, že je jednou použiješ, nebo jsi ten šuplík měl zavřený a nechystal sis nic?
Že Ferat opět povstane jsem v sobě nosil s tím, že se pokusím oslovit bývalé členy, kteří byli v roce 1999 v nejsilnější sestavě. Došlo i na dvě zkoušky v této sestavě, ale tím to skončilo, jelikož Radek Kroc byl časově vytížen se skupinou Kreyson. Jednalo se tedy o pokus vzkříšení, který se nezdařil. Poté jsme ještě celou záležitost řešili, ale z časových důvodů jsme to nebyly schopni dotáhnout do zdárného konce. Písní v šuplíku jsem měl vždy spousty, ale ne všechny se týkali Feratu, spíše sólové tvorby. Většinou to u mě funguje tak, že kapelu postavím dohromady a pak začnu tvořit – musím v sobě nakopnout pomyslný motor, aby se to rozběhlo. Týmová práce je velice důležitým činitelem v mojí tvorbě.

Dnes už víme, že Ferat opravdu jako Fénix vstal z popela, co bylo impulzem? Co popř. kdo rozhodl, že se opět postavíte na startovní čáru?
Impulsem k znovunastartování Feratu bylo to, že jsem působení v Listru hodně věřil, ale bohužel to nevyšlo. V tomto období jsem potkal Alana a dohodli jsme se, že začneme opět zkoušet bez ohledu na název kapely. Nakonec jsme se shodli na opětovném názvu Ferat.

Vzniklá kapela se musí obsadit nástroji, kde jsi hledal? Byl to problém? Je tam někdo s tebou ze staré party?
Ze staré party je Feratu Alana a já + Standa Štrunc (basa), který se mnou působil v meziobdobí v kapele Wiwatt. Jediný problém byl ten, že jsme půl roku sháněli dva kytaristy. Konkurzem proběhlo několik lidí a nakonec jsem potkal Karla Stehlíka, který obsadil kytaru a později Alan zapojil druhého kytaristu Josefa Joyeho Justicha.

Jak to bude vypadat s playlistem Feratu? Budeš stavět na staré slávě thrash metalové kapely, nebo dojde k napsání skladeb nových? Lidé určitě budou chtít slyšet staré songy.
Playlist Feratu je úplně nový, jsme tvůrčí skupina, která je s dobou, vyvíjí se a graduje. Neradi se vracíme k minulosti, ale uvědomujeme si, že je nutné pro skalní fanoušky oživit nějaké staré pecky. Máme to v plánu v nejbližší budoucnosti.

My jsme se zmínili, že kapelou prošly neuvěřitelně velká jména jako Alan Reisich (ex Debustrol, Kečup, LSD), Radek Sladký (dnes Torr), Radek Kroc (dnes Kreyson), můj veliký kamarád Dan Krob (ex Araikain, Kreyson, dnes Dan Krob)...vídáte se spolu někdy? Neuvažuješ o nějaké akci, kam všechny tyhle hudební velikány sezvat a zavzpomínat?
Občas se vídáme s Radkem Krocem, zajdeme na pivo a Alan vlastně aktuálně ve Feratu hraje. S ostatními jsem se dlouho neviděl, a tudíž jsem ani nepřemýšlel o vzpomínkovém koncertu. Ne všichni tito členové, které si zmínil, působili na Rainhold a Parapsychology, tudíž by bylo obtížné s nimi navázat koncertní spolupráci. Zatím nic takového neplánujeme, ale do budoucna nad tím zauvažujeme.

Jaké máš plány s Ferat do budoucna? Chystáte koncerty, připravuješ desku, nebo to je všechno v bázi rozjezdu?
Vše zatím na bázi rozjezdu. Po desce samozřejmě toužíme, ale zatím nahráváme a připravujeme demo. Aktuálně se soustředíme na koncerty a připravujeme nové skladby. Tvorba je různorodá a zraje jako víno... Vize do budoucna máme, ale zatím nebudeme prozrazovat, necháme se sami sebou překvapit.

Jinak co poslouchá Ota v roce 2016? Došel jsi k nějakému hudebnímu posunu od dob mládí? Posloucháš stejné kapely, nebo ses dostal do jiných vod?
Ano, dostal jsem i do jiných vod. Neposlouchám jen metal, ale i jiné další různé styly. Tak že u mě došlo určitě k jistému hudebnímu posunu. Poslechnu si jazz, soul, funky, hip hop, metal, hard core, elektronika. Prostě si užívám a nasávám krásy celého širokého hudebního světa a netopím se pouze v jednom bažinatém rybníku... Mám rád, když si mohu poslechnout nové hudební vlivy, jako i rád se vracím ke kořenům a starším deskám. Neomezuji se pouze do jednoho hudebního stylu.

Oto, kde lidé najdou nějaké informace, web kapely, popř kam se mohou ozvat pořadatelé, kdyby chtěli zorganizovat váš koncert, popř vás pozvat na festival??
Momentálně aktualizujeme profil na Bandzonu a na Facebooku. Pokud bude mít někdo zájem nás pozvat na koncert nebo festival, může nás kontaktovat na telefonním čísle 777 124 196.

Co bys vzkázal našim čtenářům Rockpalace?
Všem čtenářům Rockpalace hodně hudebních zážitků a hodně dobré muziky, aby chodili na naše koncerty v hojném počtu a cítili se na nich dobře. Držte nám všichni palce, ať už se jednou konečně taky nerozpadneme!!! Až přijdete na náš koncert, tak chceme ty vaše palce vidět zaťatý v pěst...

A já jen mohu doporučit všem milovníkům pořádné muziky, aby se přišli podívat na pořádnou dávku heavy metalu 26. 3. 2016 do Kalikovského mlýna v Plzni – Ferat a Extáze a nebo 23. 4. do Music klubu Sklep ve Spáleném Poříčí - Ferat a blovický Aligator a Attax.

Kapela Ingott na počátku roku vydala album Charon (rezence najdete v rubrice Recenze). Kapela obnovila svojí činnost po mnoha letech. Její kapelník Jura Šperl je vytížený v hraní Limetalu a tak si budu o Ingottu povídat s Viťou Sargankem, bubeníkem Ingottu. Velký důvod k rozhovoru je i vydání nového CD - Charon, který kapela brzo pokřtí v klubu Harlekýn.

Víťo, jak se ty k bigbítu dostal a kdy jsi začínal?
Od 7 let jsem hrával na klavír,ale nějak jsem postupem času přešel na bicí,kolem 12 let díky známému od mého otce a to mě začalo moc bavit.Tak že od 13 let jsem chodil na soukromé hodiny na Lidovku a pak na konzervatoř,opět soukromé hodiny asi 3 roky a zbytek samouk.

Jaké jsi měl vzory, popř co tě inspirovalo stát se bubeníkem?
Ze začátku jsem mě vzor bubeníka s Iron Maiden a později, to začalo jít dál a dnes jsou skvělí bicmeni jak u nás, tak v zahraničí takže třeba Mike Terana, Mike Portnoi a u nás třeba Miloš Maier, Lukáš Doksanský, Klauda Kryšpín.

Hrával jsi v nějakých kapelách?
No, začínal jsem ve skupině RVHP, pak jsem začal hrát až po vojně, a to byly skupiny spíše takové jen na zábavu, ale od 24 let se mi to nějak začalo nakupovat a hrál jsem ve skupinách Capitol, Kabát Revivat, Trifid a dnes hrají s Ingott, Ahard,Tanja°Ahard band, Lázeňští Šviháci takže je to ve 4 skupinách najednou.

Dostáváme se k Ingotu – úmyslně psáno s jedním Té. To byl kdysi předchůdce dnešního Ingottu ne? Jak a kdy vznikl a ty jsi tam byl od počátku?
Od začátku jsem tam nebyl, ale vím,že Ingot, tj. odlitek železa, tvrdého železa je odvozeno i od hudby, kterou hrajeme. Nový Ingott s dvěma T znamená TEĎ TVRDĚ.

Jak to vypadalo s hraním v té době? Hráli jste někde a co tvořilo váš playlist?
Skladby byly už udělány a muzika tvořila doba, tj.,základ Accept, Judast Priest atd a samozřejmě vlastní věci.

V jakém roce došlo k ukončení Ingotu? Důvodem byla stagnace kapely?
Ukončení nedošlo, jen k pozastavení skupiny. Práce, škola, rodina atd, ale stále to bylo v nás hrát Heavy metal. 20 let Ingott nehrál, ale jednou až 3 krát za rok jsme si zahráli na akcích ve stylu Legendy.

Pokud se nepletu, snad i Ingot vydal nějaké CD, ale už bez Jury je to tak?
Ano, Ingott udělal desku, ale v jiné sestavě, kde byl zpěvák a bylo nás pět. Byl to rok 1999 a kytarista minulý a nynější Martin Szcur oprášil sladby a udělaly se nové, ale v úplném jiném hávu a v jiné sestavě. Ale to bylo vše.

Kam jsi zamířil po ukončení bubnování v Ingotu?
Měl jsem čas na jiné aktivity, tím myslím,zahrada, přítelkyně atd, ale hraní mi zůstalo, začal jsem hrát s Revival Kabát, nějaké záskoky, tak že hraní jsem měl celkem dost.

Kdy jste uvažovali o tom, že se obnoví Ingot? Kde vznikla myšlenka a kdo vás povolal k nástrojům?
Na Karvinských legendách, kde se každý rok sešli muzikanti a hudebníci z okresu a okolí jsme si řekli, proč neudělat nějakou zkoušku a uvidíme. Asi v roce 2011 jsme se sešli a ono to mělo smysl, protože to stále dobře šlapalo a byla chuť tvořit.

Jsou tam lidé, kteří stáli na počátku kapely, nebo byl problém s muzikanty?
Na počátku stáli Jirka Šperl a Martin Szcur a na basu Pavel Piszkoř, bubeníku tam bylo více. Nastoupil jsem pouze na jeden záskok a už jsem tam zůstal do dnes.

Tím se dostáváme do roku 2015 a k současnému názvu Ingott. Chystáte CD, jak je to se skladbami? Píšete zbrusu nové, nebo saháte po nějaké staré písni?
Vše je v kompetenci Jirky Šperly, měl nápady,k teré měl někde v přihrádce ve stole a vytáhl úplně celou desku ven, jen se dodělaly texty a dopilovaly hudební party.

Zastavíme se u albumu Charon – kde se nahrávalo a máš nějakou zajímavou historku z nahrávání? Deska je výborná, jako kapela posloucháte stejnou muziku?
Nahrávalo se u mistra zvuku Stáni Valáška v Lipově ve studiu Šopa. Historek je mnoho. Třeba při nahrávání skladby Heavy Metal jsme zistili,ž e nějak nesedí basa a bicí, otázka zněla,Ty tu basu tak hraješ schválně, nebo to tak bude? Odpověd: teď už to není schválně, ale je to tak a ono to nakonec sedělo vše ok. Nebo basák si opřel basu o pult a zvukař Stáňa říká - opři si tu basu někde jinde, ať ti nespadne, no a od vzal basu piv a opřel ji o metr dál.

Pro tebe to nebyla první zkušenost ve studiu, pokud se nepletu, přinejmenším jsi už s Ahard, kde taktéž hraješ, nahrál 2 alba a chystáte třetí. Ukázky co jsem slyšel jsou výborné. Je rozdíl hrát v Ahard a pak v Ingottu.
Rozdíl je veliký už jen v tom, že nemáme klávesy a držíme se v duchu metalu 80. let. V Ahard je to jiné, už v tom, že máme jiný styl a jiné skladby, což se odvíjí od sestavy a druhu hudby.

Vy jste Ingot přejmenovali na Ingott. Proč?
Ingot a Ingott je v tom rozdíl, že nový Ingott má už TOTÁLNÍ TŘESK. Buď a nebo.

Jak to vypadá s koncerty s kapelou Ingott, budeme mít možnost vás někde vidět?
Zatím jsme ve fázi rozjezdu, ale určitě se uvidíme 23.4. 2016 v klubu Harlekýn Karviná, kde hrajeme před Limetal, kde je vlastně členem i Jirka Šperl. A navíc jsme karvinská smečka, tak proč NÉ, ABYCHOM NEPOKŘTILI CD Ingott Charon právě doma.

A předposlední otázka, kde najdou lidé informace o kapele?
Naše stránky jsou Ingott.cz, nebo Facebook, kde se také všichni vše dozví.

Co vzkážeš čtenářům Rockpalace?
Všechny fanoušky zdravím jak za sebe, tak za Ingott a hlavně přeji poslech dobrého a poctivého heavy metalu. A věřím, že se bude deska líbit a uvidíme se na některých akcích. Přejeme všem hodně skvělých koncertů, akcí ale hlavně, AŤ SE VŠEM DAŘÍ ZDRAVOTNĚ, SKVĚLE A HLAVNĚ MNOHO ŠTĚSTÍ.

Jednou z kapel, které ovlivnily nejen mě, ale i spoustu kapel byl pražský Abraxas. Pamatuju se, jak jsem si vystál frontu v semilském Supraphonu na LP BOX, které právě tehdy vyšlo. Dneska si budeme povídat s motorem ABRAXAS Slávkem Jandou a pár otázek položíme i managerovi.

Ahoj Slávku, musí nastoupit tradiční otázka, jak se k bígbítu dostal a kdy jsi s ním začal?
Už na základce jsme s partou ze třídy založili první skupinu, kde hrál také Petr Bierhanzel, který se později stal kytarovým virtuozem a hraje se svojí manželkou Janou klasiku i flamengo. Komický byl pak konec skupiny. Zkoušeli jsme v agitačním středisku a měli i půjčenou aparaturu a jednou když jsme se pořádně rozparádili tak do dveří vtrhl nějaký soudruh a pokynul nám ať přestaneme a pak zařval "a ven" a ukázal prstem kde nechal tesař díru.

Můžeme se stručně zastavit u kapel, které už zaznamenaly úspěch a to byly Perpetum Mobile a Abraam. Kdo tam s tebou byl?
Tam hrál Ludwig Šíma na bicí, Milan Broum na basu, Bořek Kadlec na varhany a zpíval tam a hrál na hoboj Tony Vacek. On s Ludwigem pak emigrovali do Švédska a Ludwig pak nějak tragicky zemřel v Indii a o Tonym už nevím nic.

Historie Abraxas se datuje od roku 1976, přitáhnul sis sebou nějaké muzikanty z předešlých kapel, nebo jsi hledal nové muzikanty?
Ono se to vlastně ze začátku motalo kolem kapely Abraam kde jsem taky chvilku působil ale pak později už tam byli uplně jiní lidé. No a jednou mi zavolal Ivan Sekyra jestli nechci přijít na jam. Tak jsem tam párkrát zašel ale pak už mě to nebavilo tak říkám. Hele pojďte udělat nějaký repertoar a budeme hrát veřejně. Ze začátku tam byl Tonda Smrčka a Ivan Pelíšek. No a pak jsem přišel s návrhem kapelu přejmenovat a protože to byl původně Abraam tak mě napadlo Abraxas protože to začíná stejně.

Abraxas je druh motýla, máš k motýlům vztah, že jsi vybral tento název?
Jo, Abraxas je také motýl, ale především označení Boha, ale to si najděte na Wikipedii. Ono u jména kapel ale ani tak nejde o význam toho slova, ale o to, že to hezky zní. Protože pak když mluvím o Abraxasu tak už mluvím o kapele nikoli o původním významu toho slova.

Hlavní vlna kapely přišla okolo roku 80. Jména jako Sekera, Imrich se později proslavila v jiných bigbítových formacích. Jaké skladby tvořily playlist kapely v této době?
První sestava, jak už jsem psal trvala asi tak třičtvrtě roku. Potom jsme přibrali varhany Jiří Cendra a zpěváka M.Imrich. Pak hrála kapela 2 roky v tomto složení. Potom odešel Tonda Smrčka z kapely kvůli studiu a místo něj nastoupil Olda Wajsar, se kterým jsem hrál u Petra Nováka a byl také v jedné sestavě Abraamu, ten byl asi po roce vystřídán Láďou Boháčkem, později přišel do kapely na krátko Láďa Padrůněk a nakonec se v kapele na delší dobu usadil Michal Ditrich.

Pak přišla doba, kdy vám vychází LP BOX, sen mnohých kapel. Vám se povedlo poměrně pravidelně vydávat singly, ale album to byl husarský kousek. Jak deska vznikla? Bylo jasné, jaké skladby se tam dostanou, nebo jste museli udělat úlitbu "soudruhům"?
Tak já chodil na Panton již delší dobu. Tam pracoval jako dramaturg Aleš Zikmund a tomu se hodně nelíbil Imrichův zpěv. Proto pořád odkládal natočení alba. Vždycky mi říkal at si najdeme někoho jiného, že Imrich má jen přibližnou intonaci a rytmus. Jenže v Česku je dobrých zpěváků jak šafránu. Nakonec mi pomohl Petr Hanig, který jako dramaturg rozhlasu měl pod palcem studio A. A tam jsme natočili některé skladby z Boxu. Do celé věci se pak ještě vložil Franta Horáček, což byl redaktor časopisu Melodie. No a společnými silami se nám pak podařilo prosadit natočení alba.

Ono je s podivem, že vám povolili album nahrát, vaše koncerty se už tehdy vyznačovaly nevšedností a docela jsitě jste nesplňovali předpoklad ukázněné kapely. Měli jste nějaké problémy či zákazy?
Krize nastala v roce 83, kdy vyšel článek "Nová vlna se starým obsahem". V tomto článku postavili defakto rokovou hudbu jako ideologickou diverzy a hodně kapelám byla ukončena činnost. My už ale měli v krámech album, tak nás nechali být. Ale bylo to peklo! Dost často se stávalo, že si mě zavolal ředitel kulturáku kde jsme hráli a drsně mi oznámil, že si musíme udržet pořádek v sále. Tehdy se sedělo a když se fanoušci odvázali tak vstávali a někteří si pak stoupali na židle a to se pořadatelům nelíbilo. No a proto si mě vždycky zavolali a tam se do mne pustili, že si musíme uhlídat pořádek a že jestli bude bordel tak budou problémy, které by mohly vyústit až do zákazu kapely.

I když se musíme zmínit, že ty jsi nahrávací zkušenosti už měl z tvého hraní na albu Kráska a zvíře Petra Nováka. Jak ses ke spolupráci dostal a jak se ti pracovalo s tehdy už známým muzikantem?
Já jsem dělal kapelníka Petrovi Novákovi asi pět let. Tehdy byla kolem něj velká legrace. Prostě se tam sešla dost dobrá parta, bylo to fajn. Jenže já chtěl mít něco svého, takže jsem na konec z kapely odešel a věnoval se pouze Abraxasu. To byl rok 79.

Album BOX jste natočili u Pantonu. Ten byl známý svými kompilacemi Gong. Mohli jste si vybrat skladbu, kterou tam date, nebo to bylo vždy záležitostí firmy?
Tak kapela dala nějakou nabídku a Panton to buď vzal nebo odmítl.

Box byl z pohledu mé strany přímočarejší, nefalšovaný bigbít s prvky nové vlny. Následující Manéž z roku 1984 už šla kousek jinam. Vyplynulo to z jiného náhledu na muziku?
Tak v té době jsem se hodně rychle vyvíjel a byl jsem blázen do všeho nového a tehdy mi hodně chytlo reaggae a taky trochu i funky. Box byl spíš taková nová vlna, která oscilovala mezi punkem a reaggae. Ale v té době se i hudba velice rychle vyvíjela a já se snažil jít z dobou, takže pak se hudba Abraxasu začala posouvat.

Když vzpomínáme na staré časy, jak vzniklo okřídlené Áčko, které je do dnes charakteristickým pro Abraxas. Já ho měl vyšité na džínové bundě a kamarádi co se učili pracovat s kovem ho pravidelně vypilovávali a vyřezávali v praktických hodinách vyúky. Kdo ho vymyslel?
Tohleto Ačko vymyslel náš zvukař, jinak vyškolený grafik Aleš Pergler. Když to přinesl, tak mi musel napřed vysvětlit co je to vlastně logo. V době socialismu se o tom vůbec nemluvilo. No a on mi řekl: Víš jako má třeba mercedes tu hvězdu tak to je ta značka a já bych chtěl aby i Abraxas měl takovej znak. Já ze začátku moc nechápal, ale pak když jsem viděl jak si to fanoušci sami vyrábí tak to jsem teda čubrněl. Myslím, že to bylo vlastně úplně první logo, které tady nějaká skupina měla.

Myslím, že muzika Abraxasu nebyla stereotypní. S každou deskou jste svoje fanoušky trochu překvapili. V albu Štastnej blázen byl výlet k funky, ale následující singl Mamut byl opět řízný bigbít. Kdo ovlivňoval styl kapely?
Tak nedá se říct, že by mě někdo nějak výrazně ovlivňoval, ale měl jsem pár kamarádů se kterými jsme poslouchali podobnou muziku a to člověka pak ovlivní. Určitě musím jmenovat Oldu Shilera a taky Aleše Drvotu se kterými jsme řešili muziku.

V loňském roce jste vydali CD Klid!, které jak mi prozradil manager, nás nenechá v klidu. Recenzi od Honzy Holého chystáme, ale pojď nám představit CD sám, kolik je tam skladeb, kdo skládal, textoval....
Na albu je 11 skladeb. Hudba je moje a texty převážně od Petra Soukupa. Album vyšlo u Supraphonu.

Jak reagují fanouškové na koncerty Abraxas? Chodí na vás posluchači, kteří tehdy byli náctiletí, nebo už vychováváte další novou generaci Abraxasfans?
Tak asi obojí. Někdy přijde víc pamětníků, někdy zase mladých. Někdy chodí i rodiče se svými odrostlými dětmi.

Než si maličko vyzpovídáme manager, můžeš nám představit Abraxas 2016, kdo s tebou vplouvá do 40.tého roku existence a chystáte něco pro fanoušky??
Tento rok budeme hrát nejvýznamnější skladby z celé historie, takže zazní něco i něco s úplně prvního období a pak zejména songy z Manéže a Šťastnýho blázna, které jsme dlouho nehráli. Pak samozřejmě zahrajeme i skladby z nového alba. No a docela jsitě že nevynecháme zásadní hity ať už z Boxu nebo s Ritualu. A Abraxas 2016 je Slávek Janda - leader, kytara, synth. zpěv, Ivan Doležal - basa a zpěv a Eduard Štěpánek - bicí.

Slavku přejeme ti hodně štěstí a ť se koncerty vydaří!!

Máme tu i managera kapely Petra Hradeckého, tak by bylo hloupé mu nepoložit pár otázek. Petře, jaké je to starat o takovou rockovou legendu?
6 let jsem se snažil dostat blíže ke známým kapelám. To, že jsem právě u Abraxasu dokazuje, že má snaha za těch 6 let se vyplnila. Je mi velkou ctí, dělat pro Abraxas.Skvěle se mi s celou kapelou spolupracuje. :-)

40 let je strašně moc, jsou to pomalu dvě generace fanoušků, jaké jsou ohlasy na koncerty Abraxas?
Ohlasy jsou většinou příznivější od starší generace.Ale i mladší se zapojuje velmi dobře. Díky novému CD s názvem "Klid!" se podstatně zkompletovaly všechny generace.

Máte naplánované nějaké větší turné s nějakým hostem, nebo je to teprve všechno ve fázi příprav?
Naše turné je zatím ve fázi příprav. Měli jsme pár sponzorů ze kterých bohužel sešlo. Proto se naše plány trochu změnily.Ale mohu potvrdit , že turné bude stát za to! Připravujeme pro fanoušky velké překvapení..

Fanouškové jsou zvědaví, zda se dočkají nějakého zajímavého bonusu v podobě CD, DVD? Nebo nesmíš ani cimrmanovsky naznačovat?
To co se chystá je stále v přípravách.Zatím bych to nějak nekomentoval.

Koncerty, pokud jsem dobře počítal, Abraxas vydal 11 alb, bude sestaven speciální playlist ze všech alb, aby došlo k průřezu historií, nebo budete propagovat především poslední album Klid!
K výročí 40 let se budeme snažit sestavit ten nejlepší playlist. Měl by obsahovat známé songy, z alb. I z tohoto posledního..

Kde se lidé dozví vice o kapele, popř. kam se mohou pořadatelé, kteří by měli zájem o vystoupí Abraxas ozvat?
Kontakty na mne jsou pro pořadatelé a fanoušky k dispozici na našich webových stránkách,Fb stránkách a Twitteru.

Máme za sebou letošní první výjezd na muziku a ten opravdu stál za to. Absolutně nelitujeme vynaložených peněz za vstupenky ani zhruba 60 km ujetých do Chlumce nad Cidlinou. Co mě s manželkou vylákalo z vyhřátého domova? Živá prezentace rockové opery Zajatci času v podání kapely Salieri a jejich přátel. Skladatel, kytarista a textař Tom „Hansen" Treichel se obklopil partou, která vtělila život v českých zemích nevídanému projektu.

V roce 2014 vyšel první disk zamýšlené triologie Zajatci času. A tento příběh jsme nyní měli možnost vidět živě.
Hned po příjezdu na místo mi doslova vyrazilo dech místní moderní divadlo. Nádherný sál Klicperova domu s veškerým příslušenstvím září novotou a podle vyvěšeného plakátu rozhodně netrpí nízkou návštěvností. A tou netrpěl ani v pátek 26.2., kdy se uskutečnila premiéra rockové opery Zajatci času. My jsme se zúčastnili nedělní první reprízy jenom proto, že jsme prostě lístky na historickou premiéru nesehnali. Proto jsem byl rád za přidané představení. Obě akce byly několik dní dopředu beznadějně vyprodané a z dalšího textu jistě pochopíte proč.

Do chlumeckého „Klicperáku", který letos „jede" teprve 9. sezónu, jsme přijeli s manželkou včas. Hned jsme si v shopu vyzvedli cédéčko, které později věnujeme do soutěže na Rockpaláci a pak tradá do sálu. Ještě předtím jsme zavítali do šatny a zde jsme dostali žetony za uložené šatstvo číslo 1 a 2. A ve znamení jedniček a dvojek se nesl celý večer. Šlo o druhé představení tohoto projektu, první reprízu. Seděli jsme v první řadě na sedačkách číslo 1 a 2. A pokud vám to ještě nestačí, tak dávám všem účinkujícím velkou jedničku! Nebylo jednoduché zůstat sedět při takhle šlapavé muzice.

Hned po úvodním intru jsem si začal podupávat spolu s Lubošem Suchánkem z Komunálu, který v opeře vystupuje jako Čas, „Král Říše Věků". V dalším ději přichází na jeviště Dorian a jeho píseň „Zajatci času 1". V úloze Doriana vystoupil Jiří Steklý, řečený „Nerwick", kterého můžete znát nejspíš z jeho dřívějšího působení v kapele Brilien. A to byl taky pěkný heavy kvapík.
Nosným motivem je příběh lásky Doriana a Beatrice na pozadí času. Čas plyne dál, Čas má vše ve své moci. „Časoběh" posléze přenechal prostor hlavním hrdinům a jejich příběh tak mohl naplno začít. Beatrici ztvárnila Michaela Suchánková (ano, manželka Luboše Suchánka, která zpívá v kapele Blue Flowers). Své úlohy se zhostila velmi dobře. Zpívá jí to parádně, málokdo by poznal, že na desce zpívala jiná dáma. Jenže Drahomíra „Dargi" Plauterová má teď mateřské starosti. Míše to zpívalo dobře a taky stála za rozhodnutím celé představení uskutečnit. „Čas milenců 1" je něžným duetem Doriana a Beatrice.
Jenže každá láska jednou může skončit. Do hry totiž vstoupí Osud, krutý i zlomyslný a zároveň i rozverný a veselý. Postava Ondry Marka z Roxoru udává opeře další směr. Spolu s Osudem na jeviště vystoupila taneční skupina Shakedance a malé mažoretky, sestry Anežka a Amálka Novotných. Potom se ke slovu znovu dostává Čas, aby všem naplno řekl, kdo je tady pánem. Závěr první části patří Osudu, který krutě zakročil. Beatrice je těžce nemocná. Přijíždí pro ni záchranka. Její houkání mrazilo do morku kostí. Instrumentálka „Časoběh 2" tak živě dostává téměř hororový rozměr. Málokdo neměl daleko k slzám.
Po přestávce už nic nebylo jako dřív. Beatrice je nevyléčitelně nemocná a příběh se dostává až do „Domu, co hlídá řeka". Oba hlavní aktéři stárnou, zato Čas a Osud stále zůstávají mladíky. Jsou prostě věční. Tento fakt je umocněn velmi zdařilou projekcí, která celou rock operu dokresluje. Někdy jsem nevěděl, kam koukat dřív. Jestli na skvělé výkony muzikantů, nebo na plátno nad nimi, kde se odehrával příběh, který vše dokresloval.

Následuje znovu Osud a jeho „Osudová. „A ty se ptáš, kdo za tím stojí? Přec ta, co každý se jí bojí! Kdo to jenom může být?" Do hry vstupuje Věčnost v podobě dámy s kosou. Věčností se stal skvěle namaskovaný Jarda „Idmi" Vyhnánek, jinak bubeník I.D.M.I. bandu. Pak přichází mrazivá „Modlitba" a velké sólo Beatrice, která končí symbolickým sfouknutím svíček života. Tato skladba v podstatě končí první cédéčko. Protože závěrečný „Časoběh 3" odezněl až při děkovačce v závěru živého představení.
Tomu ale ještě předcházely ukázky z připravovaného druhého dílu cédé. Ke slovu přišly i vtipně ztvárněné ručičky hodin. Dáma Krátká v podání Lucky Cherry Lu Třešňákové z Roxoru. Dámu Dlouhou hrála a zpívala Sabina Gryčová ze 4G. Na jeviště se také došoural Stařec, kterého představoval Pavel Cíca Cicvárek z Bezobav. Ten jediný používal ke zpěvu mikroport, ostatní pěvci měli bezdrátové mikrofony. A když už jsem naťuknul vybavení muzikantů, tak se musím zmínit ještě jednu věc. Pokud jsem si dobře všiml, tak všichni hráli podle klasických pódiových odposlechů, žádný sluchátka a naslouchátka.
Finále patřilo skladbě „Musíš při mně stát", na které se podíleli všichni zpěváci. Ta je studiově zaznamenaná na EP „Zkáza letu 4590", které bylo na představení také k zakoupení. A musím říct, že to živě byla velká jízda s ohromnou sílou.
K výčtu účinkujících mi zbývají ještě sboristé Jindřich Šafránek a Šimon Novotný, kteří byli opravdu neúnavní, když téměř neslezli z pódia. A kdo z jeviště opravdu ani na minutu neutekl, byli mistři s hudebními nástroji. Kytaristé Tom „Hansen" Treichel a Ivo Novotný, basák Rosťa „Karbi" Karban, klávesačka a flétnistka Pavla Novotná a bubenice Monika „Monďa" Andělová.
Je třeba přiznat, že sem tam se něco málo nepovedlo. Dokonce se Mr. Hansenovi podařilo nenastoupit na jedno sólo, když se mu nepoštěstilo přešlápnout pedál kytary. Myslím, že si této chybičky všimli jen opravdoví fandové, kteří mají první díl rock opery již naposlouchaný z cédéčka. Je však potřeba zdůraznit, že není jednoduché dát do kupy takhle velkou partu nadšených amatérů, kteří nemají vysokoškolské hudební vzdělání, nemají peníze na scénu ani na rekvizity, ani na nastudování, tak jak to dělají profíci. Důležitá byla chuť, ať už to dopadne, jak to dopadne. Aby si mohli říct podobně jako Jack Nicholson v Přeletu nad kukaččím hnízdem „Aspoň jsme to zkusili".

Dopadlo to výborně, přímo na jevišti účinkovalo 22 osob a dalších osm borců zajišťovalo světla, zvuk a další servis. Smekám pomyslný klobouk až na zem. A jsem moc rád, že jsem mohl být u toho. Odměnou všem členům „company" byl dlouhý potlesk ve stoje. Těším se na jakékoliv pokračování.
Jan Holý