Dnešním mým hostem je Pavel Skok – kytarista a tahoun heavymetalové formace Rentgen, Pavle ahoj...
Ahoj Honzo.

Zeptám se tě na zdraví, jsi čerstvě po operaci, doufám, že je vše ok.
Teď je to už velmi dobré, ale v červenci, kdy jsem podstoupil operaci srdce, to nebyla žádná hitparáda. Ale jak říkám, momentálně už zase hraju, skládám nové věci a zase mně to baví.

Rentgen – pojď nám představit kapelu – kdy a jak vznikla a kdo v ní hraje a hrával?
No, tak to už je docela dlouho. Kapela RENTGEN se začala formovat po téměř desetileté pauze, někdy na jaře 2003.
To jsme tenkrát s kytaristou a dlouholetým spoluhráčem Milanem Dupalem usoudili, že je třeba otřepat rockerské mundury, oprášit kytary, aparáty a rozhýbat tehdy stagnující vltavotýnskou potažmo jihočeskou metalovou scénu.
Potom jsme oslovili bicmana Petra Zoulka (MORAX trash) a začali jsme dávat dohromady nějaký hratelný program. Pořád nám ale ještě chyběl basák, tak jednou přišel Petr s nápadem, že bejvalej kytarista MORAXU, Jarda Moule, by docela v pohodě hrál v téhle partě basu.
Tím pádem se dá říct, že RENTGEN vznikl fúzí dvou bývalých vltavotýnských ikon (RTG rockmetal a MORAX trashmetal). V téhle sestavě jsme hráli a prožili krásných pět let a pak to přišlo. Basák Jarda se rozhodl z rodinných a pracovních důvodů ukončit činnost a odešel z Rentgenu.
Naštěstí se nám povedlo zlanařit jednoho z nejlepších basáků, kteří v té době byli k mání v Týně, ostříleného metalistu Miloše Rejnarta. Takže Miloš naskočil okamžitě a koncerty běželi dále bez jakéhokoliv přerušení. A opět byla pohoda a hrálo se až do roku 2011.
To přišla, pro mě osobně největší rána. Jeli jsme tour 2011 a vraceli se ze Slovenska, když nám kytarista Milan Dupal řekl, že ho to zmáhá a přestává motivovat a že tedy k poslednímu prosinci 2011 končí. S Milanem jsme dělali muziku skoro 28let a tak to bylo dost těžký.
Zdálo se však, že jsou nám hvězdy nakloněny a do kapely přišli kytarista Karel Hanousek a hlavně výborný zpěvák Petr Dolének. A znovu se jelo dál do roku 2013. Kluci (Karel s Petrem) se dali každý svou cestou a zase zbyl ten zpěv na mně.
Kytarový post obsadil můj syn Lukáš Skok, což určitě hodně pomohlo k tomu, že momentálně makáme na novém, progresivnějším a modernějším pojetí metalové muziky, ať se týká skladby či soundu nových věcí.
Aktuální sestava RENTGEN:
Pavel Skok (kytary, zpěv), Lukáš Skok (kytary), Miloš Rejnart (basa), Petr Zoulek (bicí, vocal), Jirka Sajtl (šéftechnik)

Ty jsi v kapele od počátku, je to tvoje první kapela? A jak ses vůbec k muzice dostal?
Jak jsem již předeslal, tak jsme celou historii téhle kapely začali psát s Milanem Dupalem někdy v roce 1982-83. Tenkrát to bylo ještě dost rockový RTG rock (1983-2003).
RENTGEN nebyla moje první kapela. Já jsem začínal jako mladej kluk, když mi kamarádi k patnáctinám koupili moji první španělku. V té době jsem hrál v dětském orchestru (Sonáta) na akordeon, bicí a basu. Tohle bylo období, kdy se hrálo v mnoha partách, až vznikla první bigbítová kapelka (Meteor).
No a pak se to tak nějak vyvíjelo samo a úplně vážně se to bralo až ve chvíli, když jsem potkal muzikanty, jako byli Láďa Halama (klávesy), Míla Kouba (kytary), Petr Kučera (kláves), Ruda Weishar (basa), Jirka Frýd (bicí), Ilja Kučera (basa) v té době už budující formaci HUBERTUS.
Po revoluci to tak nějak stagnovalo a já se pinkal a hrál country, bluegrass a samozřejmě s několika tanečňáky po plesech, zábavách i barech.

Jako mladý rocker – co jsi měl za vzory a co jsi poslouchal????
Ve škole na základce letěl Olympic, Katapult, Blue Effect, Jirka Schelinger, Progres 2 a další kapely, které jezdili po všech městečkách a vsích, kde byl nějakej sál, protože tenkrát se hrálo všude.
Až potom na učňáku nás začali zajímat Pink Floyd, Deep Purple, Black Sabbath a postupně to přes kámoše, kteří vozili spousty muziky z Maďarska, jsem mydlil vinyly, kazety a pásky BTO, Judas Priest, Kiss, Accept a samozřejmě všechny český metálky: Kreyson, Citron, Vitacit, Titanic .....

Rentgen je tu už dost dlouho, jak se vám hrálo za Bolševika?
Za Komanče to bylo úplně něco jiného. Bylo nám devatenáct a chtěli jsme měnit svět, plni rebélie a iluzí o životě jak rockerském, tak všedním.
Hráli jsme zpravidla 2-3 kšefty v týdnu vždy úplně narváno 200, 400 amfíky i 2000 lidí. Zvali nás všude možně a my jezdili a hráli a pili a milovali (jak muziku, tak holky). Víš co, tenkrát to bylo na jedné straně dost obtížné získat licenci, ale vždycky jsme je nějak vočurali a ty přehrávky jsme měli.
Na druhou stranu, kdo dal přehrávky, tak hrál, protože to bylo o to jednodušší, že bylo mnoho pořadatelských subjektů (SSM, ČSŽ, hasiči, zahrádkáři, JZDdáci, kulturní domy) no prostě pěknej a plodnej kus života. Ale to neznamená, že to bylo všechno nej. To vůbec ne. Přišly i zákazy hraní a to jednou kvůli textům, jindy zase byla hlasitá hudba, další nás sbalili za rušení klidu a propagaci západu, ale jak říkám, "soudruha" jsme vždycky nějak obelstili a jelo se, třeba i pod jiným názvem, dál.

Půjdeme se podívat na vaší diskografii, kolik máte alb a představ nám každé, kdy a jak vznikalo?
Za celou tu desetiletou šichtu jsme dali dohromady 5CD a asi 6 nebo 7 kompilací, které se míchaly vždy k nějaké příležitosti. To první album z roku 2004 „Tak pojď" (14 fláků) jsme si dali jen tak pro radost a proto, abychom nasbírali zkušenosti s prací ve studiu.
Ale taková ta první pecka měla přijít s druhým CD v roce 2008 „Já už vím" (10 songů). S tím jsme si dali, na tu dobu, poměrně dost práce jak ve studiu při točení a mástrování, tak hlavně při točení klipu k tomuto cédéčku. Podařilo se nám sehnat rodinný realizační štáb lidí, kteří pro tenhle projekt byli zapálení snad víc než my. Dali jsme dohromady velkou skupinu komparzistů a kamarádů (historický šerm, jezdecký oddíl, historické ochotnické divadelníky, dopravce, penzion, správce hradu atd.). Celkem asi 52lidí a mám pocit, že se to povedlo a několik věcí se hraje i dneska na koncertech.
Ale opravdu úplně vážně jsme brali až to poslední rok 2011 „Svět zatracených" (10 pecek). Tohle album už splňuje všechny atributy jak v nahrávce, tak i zvuku a v neposlední řadě grafika. Zatímco předešlá dvě alba jsme včetně návrhů a produkce dělali zcela ve vlastní režii, tady jsme nechtěli nic podcenit.
Grafický návrh jsme zadali, v tomto oboru, zkušenému grafikovi ze Slovenska, který odvedl dost dobrou práci na obalu. Jako zvukař a zároveň i jakýsi mentor či producent, máknul Honza Kapák (Hellsound studio Čestlice u Volyně), kde jsme mimochodem byli jak doma, protože nám Honza točil i minulá dvě cd. A Rentgen ve studiu? To je masakr na kolejích, ale také cílevědomá a úmorná práce týhle celý party kluků, kteří při tom všem ještě stihnou své zaměstnání a rodinu.

Koukal jsem, že některé album je zmastrované, proč? Nebyl jsi spokojený s výsledkem po nějakém čase?
Ale člověče, tohle vůbec nemám na svědomí já. To takhle jednou přišel mail od basáka Miloše, kde nám poslal jednotlivé trucky a ať to prý poslechnem, že to malinko zvukově upravil.
Proto je na světě CD „Tak pojď volume 2" 2009. U placky „Svět zatracených volume2"2013 to byla nutnost. V té době v kapele působil, zatím nejlepší zpěvák, kterého Rentgen měl, Petr „Doldy" Dolének no a ten přišel s nápadem, že když se to přezpívalo úplně nově, tak k tomu dodělal samplery, namíchal a nahrál to. Tak to asi tak k tomuto tématu.

Kapela sází výhradně na české texty, alespoň na albech – kdo je píše? A kdo skládá?? Co koncerty? Není tam nějaká předělávka slavného hitu?
Tak určitě, jsme česká kapela, a jelikož nikdo z nás neovládá cizí jazyk tak, aby z toho posluchač něco měl, zpívám, jak říkám „tak, jak nám tlama dává". Většinu textů a hudby jsme obstarali s Milanem.
Jen pár textíků je od našich dobrých kamarádů a příznivců. A koncerty, to bereme jako odměnu a relax. Při standartním provedení v klubu anebo na fesťáku se to dává identicky cédéčku, ale pokud se hraje nějaká soukromá akce či motosraz, pak většinou zařadíme i nějakou tu srdcovku od Iron Maide, Judas Priest, Dylana,Citron nebo Vitacit. Jsou to vždycky výhradně věcičky na přání.

Pavle, co poslouchá kapela dneska, jak se hudebně shodnete? Máte všichni společný hudební směr, nebo dochází ke kompromisům?
Tak tohle je také takový zvláštní obor Rentgenů. V podstatě se dá říci, že všichni posloucháme všechny podoby železa (metalu). Jezdíme společně jako posluchači a návštěvníci i na různé festivaly. Ale samozřejmě, každý jeden z nás máme takové ty srdeční a oblíbené hudební záležitosti. Jinak se nebojím tvrdit, že si žánrově sednem a proto asi stále jedeme a makáme dál.

Já jsem vás poznal na společném turné s Merlin a Empire – myslím, že se turné vydařilo, neplánujete zase něco?
Tak z téhle otázky mám opravdovou radost, protože rok 2009 byl pro naši partu moc důležitý. V životě prostém, i v tom muzikantském se najde zlomový okamžik co tě buďto nakopne a ty zařadíš vyšší rychlost a pak jedeš a makáš, nebo naopak si řekneš, že už navíc není chuť a čas, no a zabalíš to.
Právě tohle společné „HUSTLER TOUR 2009" s kapelami EMPIRE a MERLIN, bylo pro Rentgen opravdu krásné, náročné, ale hlavně to zlomové.
Ono totiž muzikantovi strašně pomůže, když hraje na stejném pódiu s vyzrálými rockery a profi hudebníky, kteří navíc po každém koncertě s tebou sednou a zcela kamarádsky a lidsky ti poradí co je slušný a naopak, co je třeba vylepšit.
No a my jsme měli právě to štěstí, když jsme se s takovými lidmi setkali. Samozřejmě spolupráce a dobré vztahy fungují dál a určitě tyhle kapely posluchači uvidí na společné štaci. My jako kapela nejenom, že jezdíme koncerty, ale také sami pravidelně mnoho akcí pořádáme, takže s Empirem už něco kujeme na jaro 2015. Nejvíc asi spolupracuji s Radkem Kurcem (zpěv Empire). Chtěl bych v budoucnu využít jeho studio „Akvárium" v Hostivicích a to při práci na dalším albu kapely Rentgen.

Rentgen a koncerty dneska, jak jste na tom? Kapely si stěžují, že chodí stále méně a méně lidí, jak je to u vás?
Rentgen koncertuje poměrně pravidelně. Děláme zhruba 18 až 20 akcí za rok. Za tu dobu co existujeme, jsme třikrát objeli republiku a myslím, že jsme jeli 8 koncertů na Slovensku. Co se návštěvnosti týká, tak to je takové věčné téma. Po zkušenostech za poslední tři roky mám pocit, že lidi tak nějak choděj, jenom je třeba nepodcenit manažerskou práci a vytipovat regiony, místa a kluby kam, ale i s kým, jedeš hrát. Zkrátka bych to shrnul, že dobrý.

Když lidé budou chtít o vás více informací, kde vás na webu najdou?
Určitě nás najdou na všech možných hudebních portálech v rámci internetu (rockpalace, rock mag, bandzoune apod.). Jsou tam k dispozici jak songy samotné, tak mnoho videí a klipů. No a potom je tady naše domovská stránka www.rentgen-heavy.cz a samozřejmě sledujte yotube, kam se dostanou všechny záležitosti kolem činnosti a života kapely Rentgen.

Jaké máte s Rentgenem plány do budoucna?
Jelikož jsme měli v kapele zdravotní peripetie a sezona 2014 byla dost strohá, tak plánujeme vše až na příští rok 2015. A momentálně si nevzpomenu, jestli jsem to klukům už nastínil, tak to nasypu alespoň tady v rozhovoru. V plánu je 22 až 25 koncertů po klubech, festivalech a motosrazech v Česku. Bude-li při nás štěstí stát a sponzoři něco poskytnou, tak bych chtěl vycestovat zase 3 až 5 koncertů za hranice, ale to už by byl jen takový pěkný bonus.

Poslední album má rok vydání 2013 – a je to vlastně zmastrovaná 2011 - co další album, píšete? Skládáte, nebo jste rezignovali v době internetu?
Jo, jo makáme, zkoušíme a pilujeme celou přípravu a pojetí nového koncertního setu. Máme to štěstí, že je v kapele nová mladá krev, kytarák Luky, který se hodně zapojil a tudíž to vše kolem hudby k novým songům není jen na mých bedrech.
Pochopitelně plánujeme novou placku, kterou bychom vydali jen v malém nákladu a to hlavně pro tzv. skalní. Já a bicman Petr doufáme v to, že se nějaké ty prostředky sejdou, a mohlo by se to fláknout na klasický vinyl, čili asfaltovou placku, ale to je jen ve skrytu duše.
Cílem každé kapely je co možná nejširší a nejmasovější šíření své produkce, takže to také bude volně ke stažení na internetových portálech. Chce to však ještě mnoho dřiny a odříkání, aby to všechno klaplo. Proto v žádném případě nerezignujeme a jedeme s tou károu dál.

Rentgen se zapojili jako mnohé další kapely do projektu Rockpalace – nabídnout svou tvorbu posluchačům formou elektronické distribuce v patřičné kvalitě za malý peníz, jaký je váš názor na tenhle počin?
Velký palec nahoru, neboť je to pro každou, nejen amatérskou partu, výborný nápad a v neposlední řadě i reklama. Určitě to podporujeme a doporučuji všem, co chtějí levně a masově reklamu vlastní tvorby.

Pavle děkujeme za rozhovor a tradičně poslední otázka, co vzkážeš našim čtenářům?
To je hodně ošemetná věc něco někomu vzkazovat a podepsat se pod to. To se bohužel mezi některými vrstvami moc nenosí něco obhajovat a sdělovat sám za svoji osobu a legitimně.
Já ale věřím v dobrou muziku, dobré a věrné publikum, věřím i v lepší časy, jenž se podle mého názoru postupně navrací.
Proto vám, čtenářům a příznivcům projektu Rockpalace vzkazuji: Najděte tady každý tu svou kapelu či hudební žánr a pojďte s námi, živými figurami muzikantskými, zapařit, řádit a bavit se na živá vystoupení.

Také moc děkuji za prostor, který jsem zde dostal. Za RENTGEN czech heavy metal band „METAL S VÁMI"

Kdysi jsem měl Gumáčka společně s Milanem Viplerem v rádiu v Rockpaláci. Tenkrát se točila řeč především okolo Benefitu, dnes se podíváme na Láďu samotného... ahoj.
AHOJ.

Láďo, jak ses dostal k muzice? Chodil jsi do Lidušky, nebo jsi vokalista od prvopočátků??
Na základce jsem měl z hudebky za 1, což byla asi jediná a p.učitelka mě vodila na vítání občánků a do domova důchodců. Potom přinesl můj kamarád domů kytaru. Moc mi to na ní nešlo ale stačilo to na to abych za pár panáků a piv změnil repertoár na "kampak trempe" a "já ti ho tam našroubuju" :-) Když se narodil Benefit tak jsem byl na vojně a tam už byla možnost založit kapelu a zkoušet Smoke on the Water.

Co jsi měl jako vzor když jsi začínal?
Jsem dítě Woodstocku, tak je těžké někoho jmenovat. Za komoušů tady zase až tak velký přehled nebyl. Lovili jsme desky na burzách s policajty v zádech, ale jasně mě na zadek nejvíc posadila jednička od Led Zeppelin. To ale hrát nešlo a já se vzhlédl v Uriah Heep.

Acylpyrín – to není jen lék, ale taky kdysi tvoje kapela, nebo kapela kde jsi hrával. Mladí ji neznají, pověz nám něco o ní. Co jste hráli, kdo tam hrál ....
V roce 1973 zaniká v Klecanech kapela Odpadky a příchodem mým a mého kamaráda Milana vzniká nová sestava s novým názvem Acylpyrin. Kapelník a bubeník byl Zbyněk Adam, který pracoval v Acylpyrince(odtud název), basu hrál Milan Vašíček ,kytara Ruda Vojtěchovský a Milan Štěpánek, klávesy Jarda Přenosil. Kytaru pak vystřídal Petr Krňanský, protože Ruda musel na vojnu. Zpěvákem byl Jirka Hopp a já. Hráli jsme převážně Uriah Heep, Deep Purple, Whitesnake...vše prý anglicky:-)Kapela udělala povinné přehrávky na 100% a z našetřených peněz jsme si vyrobili aparát. Tenkrát se hrálo jen z podia, ozvučen byl jen zpěv. Pamatuji, že basová bedna měla takový tlak, že nám plápolaly nohavice :-). Odposlechy žádné...no mazec. Za dva roky jsme odehráli asi 100 kšeftů a hrálo nám to opravdu dobře. Ještě vzpomínám, jak se na nás do zkušebny chodili koukat tak 12-15leté děti a chtěli půjčit nástrojovku. Z nich se pak vyklubala kapela Vitacit. Kluci ještě byli tak malí, že je musela doprovázet dospělá osoba :-) Bratr kapelníka Karel Adam a Pavel "Kuře"Hejč fakt byli ještě děti :-) Jenže vojny, svatby atd. v našem věku všechno mění. Kapela se rozpadá. Zbyněk Adam zakládá Rock Automat, kde dva roky působí i L.Bílá, tehdy ještě Zaňáková. Můj kolega ve zpěvu J.Hopp dostal lano k F.R.Čechovi, kde měl "nahradit" zesnulého Schelingera. Vydal s ním EP Zemětřesení. Mimochodem, víte že ta krásná písnička Zahrada ticha je původně s Jirkou? Později ji Roth přezpíval a nechal si tam i Jirkovo vokál. No obrázek si o tom udělejte sami :-( Stále mám tu originální Zahradu doma. No a právě tento Jirka mi dává tip na Benefit a kruh se uzavírá.

Jak se zpěvák Acylpyrinu dostane k Benefitu?? Proběhl konkurz??
Ano proběhl. Právě Jirka Hopp z rozpadlého Acylpyrinu mi dal vědět, že tahle kapela hledá zpěváka. Doma už bylo odrozeno a já měl roupy.

Znal jsi Benefit před tím, Byl jsi na některé zábavě?? Věděl jsi do čeho jdeš??
Znal jsem jen jméno a nikdy jsem je před tím neslyšel, ale dostal jsem nahrávku z vystoupení a jel se mrknout na jednu zábavu, kde ale už s Obstem zpíval Horyna. Bylo jasné, že tohle chci dělat.

Jak vznikla tvoje přezdívka ?
Když jsem na jaře r.83 jel s Benefitem na první kšeft, onemocněl na hlasivky Jirka Obst a my už to nemohli zrušit. Hrálo se ve Starém Kolíně, kde bylo plakatobrovské podium. Měl jsem pocit, že nás tam vůbec nebude vidět a tak jsem ten večer proskákal a proběhal, ani nevím jak. Na druhém hraní již s Jirkou jsem v tom pokračoval a Jirka mi tuhle přezdívku nadělil okamžitě :-) Mám ji rád, jen už trochu bolí... :-)

Jinak Benefit pokud se nepletu měl vždy dva zpěváky – po tvém nástupu se to na delší dobu zredukovalo pouze na tebe, proč Benefit v té době neměl dva zpěváky a vše stálo na tobě?
S tím nemohu souhlasit, protože od bicích zpíval Milan Vipler a od kláves také skvěle Jirka Zoul. Tak jsme se mohli vrhnout i na vlastní písničky..."Zpověď","Budík"a také na Bon Jovi.

Ty jsi nastoupil do hoooodně rozjetého vlaku, jak se ti líbily skladby Benefitu?? Vyhovuje ti, že Benefit zpívá česky?
Na to už jsem částečně odpověděl. Učil jsem se z nahrávky, kde zpíval Kanička a Obst, který ještě navíc psal skvělé české texty. Kdo zná dobře Benefit ví o čem mluvím.

Myslím, že i tvůj nástup vzali fanouškové dost dobře, jsi showman- )) Ono nastoupit po Zeppelinovi asi nebylo jednoduché??
Já myslím, že to jednoduché bylo. Máme totiž s Danem stejný naturel, který je zřejmý hlavně dnes, kdy jsme spolu bok po boku a je to krásná spolupráce.

Ty jsi pak jeden čas od Benefitu odešel, bylo to z důvodu pauzy, kdy se sešli staří členové a vrátil se Dan a Jirka Obst, nebo byl jiný důvod??
Odešel jsem myslím, že dvakrát. Jednou v roce 1991 z rodinných důvodů a potom v roce 2003 kdy Benefit slavil 33.narozeniny a já osobně měl pocit, že už na to nestačím. Chtěl jsem dát prostor někomu lepšímu. Po určité době zavolal Milan a já se rád vrátil.

Hvězdné seskupení se poměrně rychle rozpadlo a byl zase čas na tvůj návrat, měl jsi do toho stále chuť ??
Na to je jednoduchá odpověď. Je to snad znát na každém našem vystoupení. Vleze ti to pod kůži a jsi závislák. Vydržíš hrát s horečkou, vymažeš z hlavy starosti, jsi s těmi co jsou na tom stejně, ať na podiu, nebo pod ním.

Není tajemství, že dnes s tebou v kapele jsou i dva synové, vedl jsi je k muzice už od mala, nebo to šlo přirozeným vývojem??
To je bonus navíc :-) Kluci v tom vyrůstali. Doma řvala muzika všeho druhu, ale hlavně dobrá :-) Občas se vytáhla kytara, nebo kluci pokličky od nádobí, ale nikdy jsem je do ničeho netlačil. Zásadní bylo, když jsem je vzal na Benefit !!! Zamilovali se do našeho kytaristy Artura Masného a bylo rozhodnuto. Matěj měl strejdu co ho naučí hrát, mladšího Kubu nosili máničky pod podiem na ramenou i ten nejstarší Honza si s námi občas zazpíval, no a jak šel čas, sešli jsme se všichni v jedné kapele .To pro tátu znamená hodně.

Kluci jsou o generaci jinde, přesto je vidět, že je bigbít baví, co poslouchají a bavíte se společně o tvorbě Benefitu?? Přece jen některé skladby jsou starší než oni.
Je to hodně cítit, že poslouchají mladší muziku, mají svoje ideály, např.Zakk Wylde je jejich kůň a to přenášejí i do naší tvorby, dokonce tím v dobrém nakazili i ty naše staré kusy, kterým to jenom prospělo. A co posloucháme? Všechno co nám rozhýbe nohy. Musí to být prostě mazec.

Benefit vydali výborné album Rock n Roll – jak vzniklo, kdo skládal, byly songy, které jste vyhodili?? Byly některé skladby nachystané, nebo se psalo opravdu jen na desku.
Díky za pochvalu :-) Jsou pod tím podepsaní hlavně kytaristé, ale někdy jen nápad nestačil a začali jsme do toho kecat, až to šlo k lepšímu a tak si myslím, že je to společné dílko. Nachystané něco bylo, ale jen tak tak to stačilo na desku. :-)

Jak dlouho jsi v Benefitu ty a Benefit je tvým jediným projektem?? Skládáš, popř. textuješ si sám pro sebe, nebo pro kapelu??
Ano, od r.83 jsem jen v Benefitu. Jak jsem už uvedl výše, nějaké pauzy tam byly, ale kdybych to sečetl tak to bude plus mínus 20 let. Kdo by to počítal?? :-) Pro kapelu jsem pár textů udělal, ale od té doby co máme našeho dvorního textaře jsem toho nechal...zatím.

Každý z nás prošel jistým hudebním vývojem, pouštíš si dneska muziku, popř sáhneš po starých deskách, které jsi poslouchal jako náctiletý, popř jsi hudebně někde jinde??
To staré co mám rád, mám na vašich rádiích často. Jsem hudebně pořád stejně. Jen se mi to prostě musí líbit. A jestli jsou to Genesis, Rammstein nebo Giusepe Verdi, je to jedno.

Co tě zajímá – záliby, knihy, film.... ?? Koukal jsem že máš 4nohého kamaráda -))
:-) ano mám a jmenuje se Merlin :-).Tak ten mi dává nejvíce, jinak se rád kouknu na pěkný film.

Které období Benefitu máš nejraději???
Těžká otázka! Jako učedník v prvních letech? Nebo jako člen slavné kapely s neskutečnou návštěvností? Nebo jako kmet se syny na podiu? Já jsem prostě v Benefitu stále rád. Je to moje rodina.

Blíží se veliké oslavy Benefit slaví příští rok 45 let na scéně.... Jak se těšíš? Chystáš něco speciálně ty??
Těším se moc a něco chystám.....:-)

Láďo, moc děkuji za rozhovor a co vzkázat našim rockerům???
Nemáš zač, byl jsem tu rád. A co vzkázat? Všechno je vaší zásluhou !!! Díky

Milan Vipler, starší generaci netřeba jméno představovat, pro mladší jen napíši, že je to lokomotiva, které táhne kapelu Benefit naši rockovou scénou už hezky ten pátek ...
Milane, kolikátý je to vlastně rok???
Do Benefitu jsem nastoupil na přelomu let 1980-1981 a převzal jsem ho na podzim roku 1983. Takže tu káru táhnu 31 let.

Takže se chystá velká sláva na rok 2015? Už si vás všimlo nějaké médium nebo je Rockpalace první, kdo o tom přinese nějaké zprávy?
No příští rok bude Benefit slavit 45 let. Zatím to mám jenom v hlavě, takže se to zatím nikde neprezentovalo, takže budete asi první.

Vrátím se na prvopočátek. Jak jsi jako muzikant začínal? Dnes jsi zpívající bubeník (pamatuješ na Víťu Vávru -))) bylo to tak od počátku?
Je to paradox. Vávru znám, dokonce moje první veřejné vystoupení v životě bylo ( to mi bylo asi 16) na koncertě jeho tehdejší kapely, kde jsem hrál jako člen předkapely (Atomové dudy). Tenkrát jsem byl zpívající bubeník jenom já :-)

Kdo byl tvůj vzor a co jsi tehdy poslouchal?
Kromě Beatles to byly hlavně americké kapely, Vanilla Fudge, Grand Funk Railroad, Kansas, Santana, Aerosmith, Styx a samozřejmě i velké divadlo Kiss, z těch evropských Cream, Johna Mayalla, King Crimson, Jethro Tull, ale taky Black Sabbath, Deep Purple a mnoho dalších

Benefit byla tvoje první kapela nebo jsi hrával někde před Benefitem???
Nebyla. Před tím byly Atomové Dudy (mimochodem tam zpíval i Mirek Imrich – dnes Abraxas), potom jsem založil Marmu (byla to výborná parta a dnes dokonce existuje její revival) Aréna, Markýz John.

Vraťme se ke kapele – Benefit měli pak pauzu a až v roce 1999 jste se ve Svijanském Újezdě vrátili ve slavné sestavě – ty , Soták, Jirka Obst, Zeppelin, Evžen. U koho vznikla tehdy ta myšlenka opět se s Benefitem vrátit?
No myslím, že to je velký omyl. Benefit nikdy pauzu neměl, kromě několika měsíců po smrti Luďka Bendy. Protože, když vezmu éru Benefitu, tak kdo promeškal období od roku 1984 do roku 1990, tak přišel o to podstatné. Tehdy nastala zlatá éra Benefitu, vznikla většina pohádek a hodně písniček z tohoto období hrajeme dodnes.

Pro mě osobně má historie čtyři důležitá období. Prvním byl byla zakládající sestava - Vodička, Kavale, Leš, Čepelák, Stalin Popovič, Jenčík, kdy kapela hrála výhradně převzatý repertoár Uriah Heep a Jethro Tull a musím říci, že skvěle. Druhým byl Benefit pod vedením Tondy Koniga – Konig, Socha, Obst, Kanička, Soták , kdy se na konci 70-tých let kapela zhlídla v amerických Kiss (konec tohoto období jsem už zažil jako člen Benefitu, kam jsem nastoupil právě místo Tondy), třetím pak sestava z roku 1984 - Obst, Koudelka, Vipler Hoffmann, Zoul, Benda, kdy nastal asi největší binec kolem Benefitu a největší příliv fanoušků, bylo to období pohádek, coverů BonJovi i vlastních písniček a týká se to hlavně druhé poloviny 80. let (1984 až 1999), kdy jsme jezdili až 130 vystoupení ročně a návštěvnost vystoupení jsme mohli počítat v tisícovkách návštěvníků. No a čtvrtým je současná parta, která funguje ve složení (Dan Horyna, Vláďa Koudelka, Venda Kalaš, Matěj a Kuba Koudelkovi (ten nedávno nahradil Ondru Pátka) a já) už 6-tý rok a vede si opravdu skvěle včetně desky Rock and roll, která měla u fanoušků velmi dobrý ohlas a v současné době má pevné místo v repertoáru kapely. Je to parta, která táhne za jeden provaz a prostě to funguje. Máme se rádi, baví nás to a doufám, že nám to vydrží co nejdéle. A je to vidět i na našich koncertech. Lidi chodí, baví se a je jich stále víc. Díky jim se snažíme o maximum a snad se nám to daří.

Samozřejmě kapelou prošlo mnoho dalších výborných muzikantů, z nichž si vzpomínám třeba na Artura Masného, Chozého, Kamzíka, Pidiho, Mirka Půčka, z poslední doby hlavně kytarista Ondra Pátek... byl by to dlouhý seznam.

Co se týká roku 1999, tak to bylo myšleno jako jednorázová vzpomínková akce. A myslím, že se povedla, ale to bylo všechno. Takže žádný návrat slavné sestavy. To, že to pak vyústilo až do truc projektu Benefit 2000 special, který skončil po 2 – 3 měsících fiaskem a byl to docela smutný příběh. Hodně to Benefitu ublížilo.

Tahle sestava se ale dlouho neudržela a přišel čas na dalšího „starého" benefiťáka a to Gumáčka (ex Acilpirin). Proč se rozpadlo hvězdné obsazení a tvoje volba pro Gumáčka? Asi byla jasná, vid?
Na to jsem odpověděl už výše. Hlavně - špinavé prádlo se pere doma. A Vláďa Benefitem prochází s několika pauzami až dodnes, takže volba byla snadná. Takový inventář he,he ...

Benefitu se bohužel smrt moc nevyhýbá... kdysi Jirka Tkanička Stach, pak Luděk Benda, poslední Evžen Eda Hoffmann.... Jsi jinak se starými členy kapely v kontaktu?
Je to vždy těžké přijít o parťáky a kamarády a v podstatě se s tím nejde vyrovnat, ale takový je život. Chybí mi velmi všichni tři, hlavně Eda, se kterým jsem vyrůstal od dětství. Občas si zavoláme s Jirkou Obstem.

V nynější době jede Benefit jako dobře promazaná mašina, radikálně omladil... Koho tam dnes uslyšíme a uvidíme?
Máme to půl na půl. Tři starci a tři mlaďochové. Jmenoval jsem je už výše. :-) Hodně lidí mi to vymlouvalo a ťukalo si na čelo, že beru do Benefitu tenkrát ještě skoro děti. No a jak je vidět, vyplatilo se to. Čas mi dal za pravdu. Funguje to jako blázen a generační rozdíl není vůbec znát.

Pokud vím, byl jsi ještě v projektu Pěchota. V jakém stadiu je projekt nyní??
Pěchota pořád existuje, ale v současné době spí. Po úspěších u nás, ale hlavně v Polsku a dvou CD, jsme si dali pauzu. Až bude nový materiál, tak ji možná probudíme.

Nedávno jste koncertovali v Polsku. Jaké bylo publikum a jak jste se tam, proboha, dostali?
Publikum skvělé a dostali jsme se tam právě díky Pěchotě. Promotéři z Polska byli i tady u nás a náhodou viděli i Benefit, takže shoda náhod.

Milane, na co rád vzpomínáš z éry Benefitu a na co by jsi raději zapomenul?
Benefit je můj život, takže musíš se vyrovnat s tím zlým a radovat se z toho dobrého. Zapomenout se asi nedá, ale poučit se z chyb, podrazů a nezdarů je potřeba.

Dostáváme se k velkým oslavám.... Zeppelin mi při našem rozhovoru odkázal na tebe, takže co už můžeš prozradit teď?
Zatím je to v plenkách. Chystáme sérii několika koncertů, kde by měl být hlavním hostem Komunál a zřejmě i nějaká zahraniční kapela. No uvidíme...

Říkal jsi, že to pojmeš jako sérii koncertů... Máš už některé místa dnes jasná?
Něco už je domluveno, ale nechci to zakřiknout. Určitě pojedeme východní, střední, západní a jižní Čechy. Všechno budeme včas annoncovat.

Benefit hraje pomalu každý týden.... Jako starý rockový pardál pamatuješ lepší časy, ale kde se ti dnes hraje nejlíp? Jsou místa, kam se rád s kapelou vracíš??
Těch je moc. Hrajeme rádi všude, protože nás to opravdu baví a vážíme si všech, co za námi přijedou. Bez nich by to opravdu nešlo. Díky všem.

Benefit kdysi začínal se skladbami Uriah Heep .... Jirka Obst je pak později opatřil českými texty. Máš nějakou skladbu, kterou hraješ z těch kmenových let rád a nějakou co, vyloženě nesnášíš?
Ty, co stály za prd, tak už naštěstí nehrajeme. Navíc nemůžeme hrát všechno, to bychom hráli pokaždé asi tak 20 hodin :-) Osobně mám rád nové věci, které kapelu posouvají dopředu.

Jak je to s CD – Benefit nějakou tvorbu má, ale prakticky asi vlastní regulérní CD vyšlo teprve před pár roky – Rocknroll – Kde vidíš chybu, že toho Benefit nevydal víc?
No nevím, jestli chybu. Prostě až tahle sestava měla chuť, invenci, ctižádost, odvahu a stejný názor, aby vznikla po všech těch letech původní deska, která by si našla své posluchače. Prostě nastala ta pravá konstelace a doufám, že deska nebyla poslední. Pravda je, že jsem je ze začátku musel trochu prudit, ale od toho jsem tady :-). Takže už prudím zase.

Když jsem psal historii Benefit zjistil jsem, jak slavné jména jste v kapele měli. Kolik se tam otočilo muzikantů už asi nikdo nespočítá, vid´?
To asi ne
(Vzpomínám si na jednu historku... Kdysi, někdy v roce 83, zavítal do Semil Milan Schelinger, bylo beznadějně vyprodáno a jak jsem postával u pokladny, šli okolo mne muzikanti, měl jsem na sobě džinovou bundu s nášivkou Benefit...Jeden na mne kouknul a říká: „ Ááá, benefiták, tak ten je tu s námi." a provedl mne pokladnou. Pak se dal se mnou do řeči a já poznal pana Kavaleho – ex Benefit)

Milane, co vlastně děláš ve volném čase? Čteš, posloucháš muziku? Máš nějakou oblíbenou kapelu?
Válím se :-) a muziky poslouchám kopec. Hlavně se snažím sledovat pořád něco nového, abych neskončil jako nerudný jezevec v 80-letech. Těch kapel je spousta, kromě těch z mého mládí jsou to dnes třeba Saliva, Korn, H-blockx, Everlast, Halestorm..........a mnoho dalších, žánrově to nemám nijak ohraničené.

Plány Benefit na rok 2015 jsi nám prozradil, takže přejeme moc úspěchů a až budou jasné termíny a místa té slávy, Rockpalace bude určitě velikým propagátorem....

Projekt Rockpalace – snaha o uchování historie našeho bigbítu. Jak se na něj díváš jako jeden z těch, kteří historii bigbítu psali?
Velice záslužná činnost :-)

Co by jsi vzkázal našim rockerům?
Podporujte živou muziku a hlavně české kapely. Myslím, že většina si to opravdu zaslouží a snaží se pro hudbu i pro Vás dělat maximum. Bez Vás to prostě nejde.

Dnes si budeme povídat s muzikantem několika kapel – Ondrou Markem, Ondro ahoj...
Ahoj všem! :-)

I my jsme si kdysi povídali v radiovém Rockpaláci, nedávno jsme se potkali na Basinu, ale na povídání nebyl moc čas. Tak to napravíme... Jak ses dostal k muzice? Co tě ovlivnilo a jaké byly tvoje hudební vzory...
Rád se s Tebou potkávám kdekoli, ať už v rádiu, nebo někde na festu, jdeme tedy napravovat ten dloužek. K muzice jsem se dostal tak nějak pozvolna, napřed spíš poslech, pak pár kamarádů zkoušelo na něco hrát, půjčili mi do ruky elektrickou kytaru a chytlo mě to naplno.

Dneska, pokud vím, nikdo z nich kromě jednoho na nic nehraje, ale mně to krásně zůstalo. Jinak co se vzorů týká... vyrůstal jsem na tom, co bylo k mání v těch dobách, kdy se muzika sháněla ještě dost pokoutně na černých burzách. KISS jako hlavní mi zůstali do dneška, samozřejmě všechno z té doby - IRON MAIDEN, METALLICA... no všichni. Ale neznamená to, že bych neposlouchal co se hraje dneska, jen ta stylová rozmanitost mě už tak nebere, spíš se přikláním k velšímu důrazu na melodičnost a nějakým způsobem zajímavý zpěv. Třeba takový Johnny Gioeli, to je můj oblíbený pěvec.

Přišel čas prvních kapel, jak to bylo u tebe? Kterými kapelami jsi prošel?
Můj prvopočátek je spojený s dnes již neexistující pečeckou metalovou kapelou ARGOS, ze které jsem s Jirkou Lacinou plynule přešel do bigbítového Telegrafu a v současné době k tomu mám ještě ROXOR.

Pokud vím, tvoje domovská kapela je Roxor... Povídej o jeho historii, jak jste na tom s deskama, kdo tam hrál a kdo hraje nyní?
Historii by spíš ovládnul Dan Reissaus, ten je jedním ze zakládajících členů, já jsem předposlední „náplava" :-) Kapela loni oslavila 25 let, ovšem počítáme tam i víc jak desetiletou pauzu. Takže začátky nemůžu zodpovědně vyprávět, ale různých pikantních historek koluje velká spousta. Můžu jen říct něco k sestavám i deskám, tam už jsem si v kramflekách jistější. Před mým příchodem zpíval Radek Vaníček, na basu v počátcích hrál Karel Němeček, dnes je již basovou stálicí Roman Matěj Veselý. Kytary od první chvíle mají na starosti Dan Reissaus a Michal Žáža, prvním bubeníkem byl Mirek Vaníček, kterého vystřídal bijec Honza Severa, a poslední, kdo přišel do kapely, je Julda Botoš, který střídal při posledním reunionu právě Honzu Severu. S Radkem Vaníčkem za mikrofonem kapela vydala nějaká dema a u Petra Jandy natočili hodně slibné album Out Of Periphery, které vyšlo v té době jen na kazetě. Hrálo se v těch dobách ještě hodně převzatých písniček, v repertoáru byli díky Radkovým schopnostem i Helloween a podobné pecky. Bohužel Radek odešel a kapela dlouho stála. Někdy v roce 1996 mě oslovili, po první zkoušce bylo jasné, že na Radkovy excelentní výšky nemám, ale kluci si na ten můj křaplák nějak zvykli a vzali mě :-). Souběžně jsem samozřejmě ještě fungoval v té době i v Telegrafu, který vydal zrovna úspěšné CD Křídla andělů. My jsme si vydali samo-domo natočené album Born To Ride – takový lepší demáč, ale pak přišel nečekaný úraz Dana a ten nemohl dlouhodobě hrát na kytaru. Kapela se opět rozsypala a trvalo to až do roku 2007 než jsme znova nastartovali. Původně to měl být jen jednorázový comeback, ale jak víš, rozjelo se to úplně jinak. Stylově jsme od speedovek ubrali na takový oldschool hard and heavy. Od té doby máme na kontě výběrové album ke dvacetiletí Zastavte čas, následovalo další řadové CD Cesta do pekel a aktuální placka Na rozcestí.

Poslední zásek Roxoru je album Na rozcestí – pověz nám něco o něm, kdo skládá, kdo textuje? Jaká je demokracie v kapele? Je to album něčím zvláštní?
Skládáme tak nějak všichni, jednou přijde s nápadem Dan, někdy dobrej riff zahraje Michal, mě se taky povedly asi dva... demokracie existuje, ale klidně se pošleme i někam... Ono to vždycky nakonec dobře dopadne. Když se někomu něco extra nezdá, dáme písničce trochu oddech, a když to přetrvává, tak ji odložíme definitivně, nikomu se nechce hrát něco, co ho nebaví. Ale většinou se shodneme. Z dřívějších dob hrajeme spoustu pecek, co textoval Honza Severa, novinky většinou opatřím textem já. Album Na rozcestí je opravdu trochu odlišné od všeho co děláme. Je čistě akustické, čili žádné bicí ale cajon, elektrickou kytaru tam nenajdeš, basu taky ne. Navíc se nám povedlo sehnat skvělého hosta Pavla Ptáčka, takže ještě přibylo piano a housle. My jezdíme nějaké akustické koncerty už delší dobu, a tak nás fanoušci trochu popohnali, prý si tu light verzi občas chtějí pustit i doma :D
Aby se neoposlouchalo je tam jen sedm písniček, ale často slýcháme jak je to málo. Nám se zdálo, že to takhle stačí, kdo chce víc, musí si nás vychytat když bude v plánu některý akustický koncert , tam obvykle hrajeme ještě pár kousků navíc .

Vedle Roxoru ještě působíš v letité legendě Telegraf – tam jsi jako co?
Tam jsem byl spoustu let jako zpívající kytarista, zůstal mi jen zpěv, protože už přes rok mě zlobí ruka a špatně se mi hraje, ale sem tam si ještě brnknu. Jinak jsme tam s Jirkou Lacinou přinesli z ARGOSU pár pecek které se hrajou do dnešních dnů, Křídla andělů , Nezapomeň a další. I pro Telegraf jsem nadělal pár textů :-)

Co Telegraf? Jeho poslední počin bylo živé 2CD od té doby ticho po pěšině. Ono vůbec Telegraf toho za tu svou existenci moc nevydal. Proč? Kapela nemá ambice?
Upřesním trochu to poslední double, není to živák ale regulérní CD s písničkami, které se nám zdálo dobré k uplynulému velkému výročí kapely vydat. Jo, máš pravdu, moc jsme toho nevydali, ale tak nějak léta odběhla a teď už se to nijak nehrotí. Kluci co hrajou v aktuální sestavě, jsou hodně roztroušení z daleka, možná to je ten důvod proč se všechno nějak vleče. Myslím, že ještě něco nového postupně dáme dohromady... jen termín je mírně nejistý :-)

Jak často hrajete a jak chodí lidé? Ty už taky něco pomatuješ, cítíš úbytek lidí na koncertech?
Obě kapely hrajou téměř každý týden, někdy se nám nakupí i pátek a sobota, dá to práci aby se obě nějak skloubily dohromady časoprostorově. Když to jinak nejde, má za mě a Matěje Telegraf velice schopné náhradníky, takže jedeme každý svůj koncert. Tímto musím Petrovi Bašusovi i ostatním kolegům z Telegrafu poděkovat za pochopení pro naši Roxoří partu. Nikdo nečekal, že se to takhle rozjede, a Telegraf byl pro mě tou zásadní kapelou hodně let. Navíc jsem tam díky už zmíněné pauze v roce 1996 přivedl i basáka Romana Matěje Veselého, takže když jsou ve dvou vytížených kapelách dva členové shodní, už se to někdy dost těžce kombinuje.
Úbytek je spíš všeobecný, ale myslím, že hůř už bylo. Lidi se spíš přesunuli na festivaly kterých je tady snad nejvíc v Evropě :D Poslední dobou chodí i ročníky, které bych na našich koncertech moc nečekal... a nebudu lhát, na mladý kočky se fakt dobře dívá :D :D

Co se ti jako muzikantovi poslední dobou povedlo, ať už tobě samému nebo s kapelou?
Mám radost, že se lidem líbí naše CD Na Rozcestí, přece jen ne každému ta akustická verze našich vypalovaček sedne, ale i ostatní CD nám neustále mizí směrem k fanouškům v obou kapelách, takže to je pro mě hodně potěšující. Posílali jsme i něco za oceán, takže jsme moc rádi, že to takhle globálně funguje. Koncerty jsou, loni jsme jich měli kolem 40, fanoušci neubývají, takže pohoda. Mě osobně těší, že i z několika dalších kapel mají zájem o nějaké moje texty, snad to dobře dopadne. Jo, nesmím zapomenout, na „mladý kolena" máme na kontě s Roxorem ofiko klip ke skladbě Metal Heart, který je k vidění nejen na Youtube.

Vzpomínáš na nějaký výjimečný koncert? Máš nějaké tajné přání s kým si zahrát?
Měli jsme pár příležitostí si zahrát s nějakou zahraniční hvězdou, třeba Eric Martin, australští Pegazus, nebo americký kytarový divoch Adam Bomb. Největší zážitek ale byl na miniturné, čítajícím tři zastávky s OLIVER DAWSON SAXON, což je část původní sestavy SAXON. To byla jízda, klidně bych si to dal ještě jednou. Rádi se potkáváme i se spoustou dalších kapel, je to radost, když přijedeš třeba do Bratislavy na společný koncert s Janesession, a vítají nás jejich fanoušci, jako bychom byli u nás doma. Oni pak přijedou sem a je to pro ně to samé. Když jsme spolu jeli slovenské turné tak jsme dokonce měli pronajatou společnou chatu..to bylo něco..ale bohužel až po 22 hodině k vyprávění, aby děti měly klidné spaní :-) Muzika spojuje hodně lidí, a to je dobře, samozřejmě tomu napomáhá i Facebook a podobné internetové atrakce. Jenže počet internetových fandů se dost často nerovná počtu těch co se ve finále sejdou na koncertě a to je někdy velká škoda. Nestačí jen kliknout na tlačítko že se to někomu líbí, je třeba to vyzkoušet na vlastní slechy. A tajné přání...??? No jasně, nutně bych si potřeboval zahrát s KISS..., ale jak to tak vidím, bude to jeden z několika mých nesplněných snů... Ale je hezkej, to musíš uznat :D

Co jinak děláš, pokud se nevěnuješ muzice? Co čteš, popřípadě jaké filmy tě zajímají? Máš nějakého koníčka?
Rád bych řekl, že odpočívám, ale nějak se mi to nedaří. Po práci legraci, jak se říká, takže večer juknu na internet, co se kde děje, sem tam si pustím nějaký koncert na DVD, ke knížkám se bohužel opravdu v poslední době moc nedostanu. Když film, tak něco z oboru Vetřelci, anebo úplně opačný pól, nějaký animák, třeba Megamysl! A koníčka nemám, jen moc fajn argentinskou dogu... Ani ti nevím proč, ale jmenuje se Kerry King :D

Jaké plány máš s jednou a druhou kapelou?
Hrát, co se do lidí vejde a vydat ještě nějaké CD, případně natočit ještě nějaký klípek. Muzika je dobíjecí droga, kterou se nikdy nepředávkujeme!!

Jaký je tvůj názor na snahu Rockpalace opět dát do oběhu stará, dnes už zapomenutá alba, a nabídnout je lidem formou e-distribuce v MP3? Jaký máš názor na stahování muziky?
... Tak určitě! Když to lidi chtějí, tak ať je to k dispozici, něco se opravdu blbě hledá. Tady to bude aspoň na jenom místě. Jen ať stahujou, je taková doba, jsou takové možnosti. Samozřejmě, kdyby za to bylo pár kaček pro ty, co po garážích a koncertech chtějí být superstar, tak by to nebylo k zahození. Přece jen hrát chtějí především pro co největší zástup fanoušků, pro pár známých to není obvykle pravé ořechové. A když se mi něco líbí, jdu a koupím si klidně i origo CD, například triko si taky koupíš, protože se ti líbí a chceš ho. Muziku si pustíš pravděpodobně častěji, než nosíš triko, tak proč neutratit i za ni :-) Ale je to jen v lidech... Sám si něco stáhnu, ale jsem dost zmlsanej, ani v autě mi MP3 nehrajou, vím, kolik práce dá natočit pořádně CD a pak ho budu poslouchat třeba z telefonu ? Já teda ani omylem!! Samozřejmě, pokud to je něco raritního co jinak nejde třeba sehnat, tak i tahle forma je pro mě zajímavá. Ona ta technologie hrozně svádí k hromadění, jedeš na dovču tak si napresuješ do přehrávadla 3G empétrojkový muziky a frčíš, jen se postupně nějak vytrácí to kouzlo, už je to jen taková spotřební věc, která je pro hodně lidí jako výplň ticha aby neposlouchali ty nedobrý zprávy z rádia, nebo prostě jenom zvuková kulisa. To je trochu škoda, ale nenaděláme s tím nic. Je to vývoj, který jde v poslední době nějak až příliš rychle dopředu...teda na můj vkus. Třeba o tom, že budeme jednou mít CD se nám v počátcích ani nezdálo, když už jsme jich pár vydali , karta se obrací a tedˇ už je tendence spíš všechno naprat jenom na net a nechat to fanoušky stáhnout. Taky možnost, ale když máš v ruce placku s pěkným bookletem a stojí před tebou fešná rockerka co do něj chce tvůj „uměleckej" podpis, je to přece jen něco jiného, to tí žádnej internet a MP3 nenahradí :D

Co vzkážeš návštěvníkům Rockpaláce?
Hele, lidi, vstávat, vypnout počítač, tablet, telefon a fofrem na nejbližší koncert nějaký vaší oblíbený, pořádný muziky!! Když přijdete na ten náš, nudit se nebudete!!!
Jo... a díky za rozhovor, bylo mi potěšením.
O. M.