Kapela Narttu to rozjíždí tady a teď!
Na rtu můžete mít třeba opar. Haha, to je jen taková slovní říčka. Čeština je vážně velice bohatý jazyk. Narrtu sice česky nezní, ale je to česká a česky zpívající kapela z Vimperka. Pro mě dosud neznámé jméno, které si asi budu muset zapamatovat.
Narttu působí ve složení Honza Tláskal – zpěv, klávesy, Petr „Panky" Pankratz – kytara, zpěv, Roman „Mánek" Mráz – kytara, zpěv, Zdeněk „Čenda" Škopek – bicí, David „Píďa" Fridrich – kytara, zpěv, Ivan „Váňa" Tláskal – basa, zpěv.
Kapelu založili v roce 2016 bratři Tláskalové. V roce 2011 společně vydali album „Letíme jako šílený", kterou o tři roky později následovala deska „Tady a teď!". Před loňskými Vánoci vydala singl „Strašák Viktor" a v současné době se chystá na další plnohodnotné CD.
Na svém profilu na Bandzonu Narttu uvádí, že hrají crossover rock, což se mi moc nezdá. Podle mě jde spíš o písničkový rock. Je to vcelku líbivá muzika, která se musí líbit holkám. Trošku mě tahají za uši texty, které jsou místy tak nějak divně spisovné. To platí třeba o úvodní „Zasypal nás důl".
Dále mě zaujal rým v písni „Nevíš si s tím rady", kde zpěvák vybízí slečnu: „Nevíš si s tím rady, tak polož svoje vnady na můj klín". Dlouho jsem neslyšel takovou pitomost. Následující „Šedivý páry" jsou jiný kafe, ostřejší, ale ne moc a přitom dostatečně úderný.
Titulní „Tady a teď!" moc pěkně odsejpá a v tomto případě se mi líbí i slovní hříčky ukryté v textu. Baladická „Zhasínám prázdnej byt" je písní, která jakoby vypadla z repertoáru Tomáše Kluse. Fakt na mě tak působí. A nutno říci, že v této pohodářské pozici se mi kapela líbí nejvíc. Ale na rovinu říkám, že můj šálek to opravdu není.
V podobném duchu běží i kytarovka „Jednou to zmizí". Hudebně hravá záležitost s variabilní rytmikou a solidními zpěvy. Tomuhle říkám inteligentní pop rock. Tohle by mohlo hrát v mainstreamových rádiích místo předrevolučních pop sraček Helenky a Michala. Fakt hezká písnička!
Následuje „Zmrzlina", ve které kytary docela vtipně kvákají. To se jinak říct nedá. Ale nápad je to hodný géniů. A text je plný jinotajů. Prostě jde a nejde o lízání mražené pochoutky. „Majáky" jsou nejrychlejší písní alba a musím říct, že tahle muzika kapela taky sluší.
Klipovka „Strašák Viktor" má nepochybně hitové ambice. Jedenáctá skladba „Malý traktůrek" je označená jako bonus, ale přitom do kolekce docela dobře zapadá. Text je srandovní a muzika je takovým veselým rokenrolem 
Jan Holý

Smekám před každou kapelou, která v dnešní době je ochotná věnovat čas a peníze na studiovou nahrávku a tu pak vydat na lisovaném CD. Debutní singl má za sebou i pražská kapela Saphet. Jedná se o služebně mladou pražskou metalovou kapelu, která vyznává styl blízký heavy metalu.
Kapela Saphet působí ve složení Michaela „Mišule" Jakerlová a Petr „Deris" Machaň – zpěv, Stanislav Havel – basa, Libor Kleisner – sólová kytara, Michal Kocum – kytara, Martin „Bóďa" Růžek – bicí. Singl se nahrával ve studiu Amber a ve stále se lepšícím studiu Smaragd Records. O produkci se postaral Olin Rokyta spolu se Standou Havlem.
Singl v papírové pošetce obsahuje dvě skladby Manticora a Amber. Nejprve jsem si myslel, že kapela má anglické texty. Opak je ale pravdou. Kluci a holka zpívají, jak jim zobák narost. Jen texty jsou poměrně nevšední. Obě skladby jsou ovlivněné ságou Rogera Zelazneho – Amber. Jde o fiktivní svět, kde existují světy dva. Amber, reprezentující vesmírný Řád, a Dvory Chaosu, zastupující prvotní Chaos. Dvory chaosu se dostaly například do textu Arakainu.
Manticora je mýtický tvor, který měl tělo okřídleného lva. V Zelazneho Amberu vystupuje jako bestie. V recenzované skladbě jde o pěknou jízdu kytar a bicích. Mišule zpívá jak o život a Deris ji přizvukuje.
Ve skladbě „Amber" mě vyloženě baví Derisovy výkřiky, které mi evokují Chosého z Mimikry. Vzpomínáte si na legendární bolševickej seriál Třicet případů majora Zemana? „Bič boží, bič boží, bič boží je vyžene!" Derisi, nezlob se, píšu to s úsměvem na rtech. Navíc i v Biči božím šlo kupodivu taky o mytologii. Divím, se že to komoušům uniklo!
Saphet v současné době připravuje regulérní debutové cédéčko „Východ z temnoty". Na Bandzonu už jsou instrumentální demo snímky některých skladeb a myslím si, že se máme na co těšit.
Recenzovaný singl Saphet budete moci brzy vyhrát v připravované soutěži na www.rockpalace.cz.
Jan Holý

Salieri připomínají zkázu letu 4590
Kapela Salieri přišla vloni na trh se čtyřskladbovým ípíčkem, které následuje projekt rock opery „Zajatci času I." z roku 2013. Recenzovaný singl plynule navazuje právě na zmíněnou operu, nejedná se ale v žádném případě o její druhý díl.
Desku dále nahráli Tom „Hansen" Treichel – kytara, Pavla Novotná – klávesy, flétna, Monika „Monďa" Andělová – bicí, Rosťa „Karbi" Karban – basa a Ivo Novotný – kytara. Se zpěvy kapele pomohla hostující Drahomíra „Dargi" Plauterová.
Jmenuje se „Zkáza letu 4590". Titulní skladba pojednává o konci vzdušeného krále, jak také bylo nazýváno legendární nadzvukové letadlo Concorde. Právě tragicky končící let číslo 4590 nebyl jeho písní poslední, jak by se mohlo zdát, ale rozhodně přispěl ke konci této letecké éry. Letadlo Concorde se zřítilo krátce po vzlétnutí z Pařížského letiště Charlese de Gaulla 25.7.2000. Komerční lety tohoto stroje byly později obnoveny. Poslední let se uskutečnil po 27 letech oficiálního provozu 26. listopadu 2003. Dopravní letoun, který používaly British Airways a Air France, byl symbolem usmíření rivality mezi Velkou Británií a Francií. Atlantik přelétl ve výšce cca 18 kilometrů za pouhých 3,5 hodiny.
„Zkáza letu 4590" začíná mluvenou introdukcí v podání Josefa Vébra. Pak se rozjezde heavymetalová muzika se silným vlivem kláves. „Nebe láká víc a víc, jenže vzlétnou smrti vstříc." Druhou písní je šlapavá „Zmije", které dominuje naopak kytarový motiv, klávesy ustupují do pozadí. A Nerwickovi to zpívá skvěle.
Trojkou v pořadí je hit „Musíš při mně stát" s lehce naivním textem. Kdo ale viděl jednou ze dvou dosud odehraných představení rockové opery Zajatci času I. tak dobře ví, že v živé prezentaci šla tahle skladba jako poslední a byla to neskutečná jízda! Energie přímo tryskala z jeviště, stejně tak energicky se skladba jeví na aktuálním singlu. Zde je rovněž zvěčněn stejnojmenný klip. Druhého obrazového zpracování se dočkal také titulní song „Zkáza letu 4590".
Singl končí čtvrtou skladbou, a tou je balada „Nikdy víc". Pijánko, kytarky, pohodička. Zpěvák Jiří „Nerwick" Steklý se zde prezentuje ve velmi nostalgické poloze.
Pro úplnost dodávám, že Salieri opět nahrávali ve studiu Smaragd Records na Seči pod taktovkou Olina Rokyty, který se rovněž postaral o mix a mastering. A Olin opravdu umí!
Jan Holý

Abraxas přichází s novou deskou po šesti letech. Čekání se vyplatilo!

Kapela Abraxas slaví letos 40 let a již vloni si k výročí nadělila další studiové album. Deska nese název „Klid!", ale v klidu vás určitě nenechá. Jedná se o typickou i netradiční nahrávku Abraxasu. Veselou a hravou, plnou života a nových zvuků. Deska si hraje se zvuky na pomezí rocku i diskotéky, funky a latinskoamerických rytmů. A jako soubor vyznívá tato kolekce výtečně. Lídr kapely Slávek Janda ji považuje za nejsvižnější v diskografii „áček".
Hudba je Slávkovým dílem, o hravé texty se postaral Petr Soukup. Deska mě baví svou písničkovostí i parádním bookletem zabaleným ve slušivém digipakovém kabátku se stylovými fotkami. Abraxas je zpátky!
Nepočítáme-li singly, výběry a tribute album, tak jde o jubilejní desáté album. Jenže diskografie „áček" je podstatně širší. Co jenom vyšlo singlů a ípíček v 80. letech. Některé písně ze singlů se ani na velkých deskách neobjevily. Proto by stály za zvláštní zmapování a vydání. Od emise předchozího CD „Hlava v oblacích" uplynulo dlouhých šest let.
Aktuální deska přináší 11 písniček, které plynou svým tempem. Titulní „Klid!" je taková pohodička, až se divím, že je v názvu vykřičník. Do názvu se dostala nejpomalejší skladba sbírky, která vznikla ve studiu Cobra již v první polovině loňského roku, ale do přehrávače se mi dostala až nyní. Album je velmi svižné, chvílemi swinguje, chvílemi se bohémsky potácí na pokraji blues.
Refrén písně s rockovým spodkem „Hoď mi kost" si budu „vyštěkávat" asi ještě hodně dlouho. A hned potom hraje abraxasovská diskotéka „Černá a bílá". Úplně to vidím. Osazenstvo klubu tančí a lidi se baví. Na baru sedí partička přátel a popíjí koktejly. Prostě, pohoda. „Veselá jízda" je uvolněnou instrumentálkou, které mají v diskografii „áček" také své místo.
Kapela hraje ve složení Slávek Janda – kytara, synth, zpěv, Miroslav Imrich – zpěv, show, Ivan Doležálek – basa, zpěv a Eduard Štěpánek – bicí. A tahle parta Abraxasu svědčí, neboť ve finále zní velmi mladistvě, byť se jedná o zkušené matadory s řadou křížků, pardon, áček na svých bedrech.
Jan Holý