Cestou časem do dob, kdy svatá inkvizice vládla naší zemi a čarodějnictví se šířilo rychleji
než černá nemoc, nás zavede nový videoklip kapely Deviant, k autorské skladbě „Startujte
košťata.“ Po rockové předělávce Sladkého mámení jde o druhý letošní počin, který s kapelou
vypouštíme do světa — a věříme, že rozhodně stojí za vaši pozornost.
Natáčelo se na zřícenině hradu Sukoslav, nedaleko rodných Teplic, v kulisách, které samy o
sobě dýchají tajemnem. Noční atmosféra, ohnivá show, zběsilý tanec a bič, který má větší
autoritu než metronom — to vše tvoří vizuální rámec příběhu, který vám před zhlédnutím
klipu nehodláme spoilovat. Prozradíme jen tolik, že třináct krásných čarodějnic unese kapelu
na svůj sabat na opuštěném hradu.
Obě letošní skladby — Startujte košťata i Sladké mámení — se objeví na připravované
bestofce „10 let pod kabátem,“ která vyjde v průběhu září, nebo začátkem října na
streamovacích platformách, a během podzimu pak i fyzicky na CD. Album nabídne celkem
17 skladeb — 3 zcela nové a 14 již známých, ale nově nahraných, které mapují desetiletou
historii kapely, nově nazpívané současným frontmanem Luďkem Folkmanem.
A aby toho nebylo málo, na desce se objeví i vzácný host — jeden z nejvýraznějších hlasů
české metalové scény, který si s Luďkem střihne duet v jedné z předělaných písní. Jméno
hosta zatím neprozradíme, ale můžeme slíbit, že to bude hlas, který poznáte i poslepu.
Kapela Deviant by tímto chtěla poděkovat všem, kteří se na natáčení klipu podíleli. Zejména
všem děvčatům, které vytvořily parádní atmosféru, Jirkovi Solničkovi za natočení a
sestříhání, a Martinovi Hollandrovi za zvukové zpracování.
Videoklip k písni „Startujte košťata“ je právě teď ke zhlédnutí na YouTube kanálu kapely
Deviant.
Album 10 let pod kabátem vychází na přelomu září a října 2025 na Spotify a dalších
streamovacích platformách, během podzimu pak fyzicky na CD. A kdoví, možná se dočkáme
i LP.

Kapela Porta Inferi vypouští do světa novinku jako předvoj chystaného alba.
Song "Černá noční můra" je jeden z tvrdších od Porta Inferi a pojednává o pocitu, který je v každém z nás - o strachu. Sama kapela píše:

"Každy z nás měl někdy v životě nějakou noční můru.. Pro někoho to může být strach ze tmy, strach z výšek, strach ze ztráty někoho blízkého, strach ze smrti a pro nás je to strach ze ztráty vlastní identity. Místo toho, abychom psali muziku "jak chce být slyšena", tak si jedeme po vlastní ose tak, jako vždy Porta Inferi jela..."

Pražská rocková kapela T-A-K vydala předloni debut „Soukromá bouře“. Nahrávalo se v Haciendě u Doležalů v jižních Čechách, takže by mohlo jít o zajímavou muziku.

Je to crossover dost těžký na poslech. Chce to hodně soustředění, není to muzika pro bůhvíjaké masy. Zvuk je výborný, jednotlivé nástroje jsou krásně slyšet. Spousta not, evidentně šikovní muzikanti, výrazná zpěvačka, zpívá celá kapela a dva hostující zpěváci. Za zmínku určitě stojí hloubavé texty, nejsou to žádné trapné veršovánky. Slova mají hlavu a patu.

Sestava T-A-K na „Soukromé bouři“: Hana Krliš – zpěv, Jirka Stárek – kytara, zpěv, Martin Donát – basa, zpěv, Václav Machurka – bicí, ruchy, počítač a zpěv. Jako hosté se zúčastnili ve třech písních zpěvák Lukáš Písařík a v jednom raper Jára Dzera Sojka.

Pro fanoušky crossoveru je to dobrá volba. Mně tahle muzika zase až tak moc neoslovila. Prostě to není šálek mého kafe.

Pro Rockpalace Honza Holý

Žánrově hodně rozkročený Petr Priessnitz nelenil a vydal dvě alba pod svým vlastním jménem označené jako Volume 1 a Volume 2. Petra jistě znáte z působení v hard ´n´ heavy kapelách IRAS a SKYLLA. Krom toho ještě působí ve „world music“ projektu Bílý tesák, s který vydal také "pár" alb.

Na „volumovské“ jedničce jsou plus mínus rockové věci. Osm skladeb čítá nějakých 33 minut. Pět písní jsou z autorské dílny Petra. Začíná se potenciálním hitem „Brácho, hraj ten trdej riff“, kde s vokály autorovi vypomohl Vilda Čok. Tuhle věc jste mohli zachytit jako klip v TV Rockparádě, kde pořádně zabodoval a v jednom měsíci dokonce poněkud nečekaně v tvrdé konkurenci vyhrál.

Následuje anglicky zpívaná „Only Lonely“, taková tvrdší riffovka. Pak přijde na řadu další host, tentokrát zpěvačka Blanka Šrůmová a její anglicky zpívaná pohodovka „Bang, bang“. Musím říct, že bych v téhle poloze Blanku fakt nepoznal, ale zpívá to procítěně až mi běhá mráz po zádech.

Zaujal mě text i velmi chytlavé kytarové vyhrávky „Dopisu ze záhrobí“. Tahle věc je taky pecka. Další hostující zpěvačkou je Drahomíra Dargi Plautnerová, jejíž hlas je slyšet v šesté písni „Svatební requiem“.

Na závěr rockového Volume 1 přicházejí dva covery. Jeden relativně neznámý „As tears go by“ původně od Sandry Thaler. A na úplném konci je hit „99 Luftballons“ od Němky Nena. Ty dvě „převzatiny“ mi přijdou celkem zbytečný.

Volume 2 je složené převážně z příjemně plynoucích country nebo až skoro popových melodií. Nic, co by mě uráželo, byť country ani popík nijak zvlášť nemusím. Naopak tato deska mě překvapila víc než rockové Volume 1. U jedničky jsem přeci jen tušil, co můžu čekat. Dvojka opravdu mile zabodovala. Na dvojce se podílely dvě zpěvačky Miri Dekrů a Veronika Havránková. Ještě doplním, že taky popová deska má osm kompozic. Žádný cover, všechno vlastní tvorba. Zaujala mě především klipovka „Seděl malej kluk“ a taky zpověď Pražáka ze Žižkova „Dej šaty svý na skříň“.

Na obou deskách se podílela tato sestava: Petr Priessnitz – zpěv, kytara, basa, Zdeněk Šikýř – klávesy a bicí, Marek Bareš – hlavní kytara.

Pro Rockpalace Honza Holý