„Je to poctivý hardrockový zážitek – plný riffů, emocí a melodií. Kryl byl pro nás vždy autoritou a symbolem odvahy a pravdy. Jeho písně neztrácejí sílu ani po padesáti letech – album je důkazem jejich nesmrtelnosti,“ říká Jura Šperl, frontman kapely.

Nahrávka nese dva doslova osudové příběhy. Šperla s Krylem pojilo přátelství a společné zájmy, mimo jiné o rockovou muziku. Otázka zněla, zda by Krylovy skladby unesly hardrockovou úpravu. Tehdy už nestihli najít odpověď kvůli Krylovu nečekanému a předčasnému skonu v roce 1994. Album Sto černých let je vlastně po letech splaceným dluhem – tou odpovědí. Avšak ve chvíli, kdy deska směřuje do výroby, zasáhne INGOTT krutá rána: umírá baskytarista Aleš „Alda“ Venglář – stejně náhle a stejně předčasně.

Plzeňská formace Katr se po letech aktivního působení vrací s albem Divnej svět, které přináší třináct autorských skladeb. Kapela se drží svého stylového rámce – poctivého hardrocku s jasnou melodií a s texty, které mají smysl a sílu. Katr nikdy nemířil na experimenty, a ani tentokrát se nepouští do neprobádaných vod. Drží se své osvědčené parkety a to je v jejich případě správná volba. Album stojí na tom, co kapela umí – psát chytlavé písně s výrazným rukopisem a přirozeným tahem.
Zdeněk Vardžik se znovu ukazuje jako autor, který dokáže spojit srozumitelnost s autentickým pohledem (občas kritickým) na svět. Texty skladeb jako „Divnej svět“, „Mámy“ nebo „Vzteklá“ a prakticky i ostatní nejsou jen doprovodem k hudbě, ale nesou vlastní váhu a dávají albu charakter. Katr potvrzuje, že i v rámci českého rocku se dá mluvit o muzice, která má hlavu i patu, a přitom zůstává přístupná.
Zvukově se nahrávka opírá o moderní a energické pojetí, ale stále si zachovává přirozený feeling a syrovost, kterou má kapela v krvi. Není to snaha o přehnaný tlak nebo přepálenou produkci, spíš poctivé zachycení kapely v její aktuální formě. Katr se nesnaží ohromit, ale nabídnout něco, co funguje i po vícero posleších.
Může se říci, že Divnej svět nepřináší nic převratného. Kapela se záměrně vyhýbá módním trendům a drží se svého zvuku, který fanoušci dobře znají. Právě i v tom je síla – Katr ví, co chce říct a jak to říct. Album má spíš pevnost než překvapení, spíš jistotu než risk.
Divnej svět je deska, která potěší každého, kdo má rád poctivý český rock s těžištěm v textech a přirozeném projevu. Nepřetváří se, nemění pravidla, ale potvrzuje, že i bez okázalosti se dá natočit nahrávka, která drží pohromadě a má smysl. Katr na ní zní jako kapela, která je opět o nějáký ten pátek starší, ale neztratila chuť hrát, psát a mluvit o světě kolem sebe po svém – bez zbytečných póz a přehnaných gest. 
PS: Svět je sice fakt divnej, ale tohle album mě baví.

Kapela FRET vydala album Vesnickej Hollywood, které nabízí jedenáct autorských skladeb z ranku poctivého hard rocku. Hudba stojí na klasickém čtyřčlenném obsazení – zpěv, kytary, basa a bicí – bez snahy o efekty nebo složité aranže. Všechno tu funguje přímočaře, v duchu tradice staré školy, s patrným odkazem na AC/DC.

Texty se nesou v lehce humorném tónu a čerpají z běžného života i venkovských reálií. Název desky vystihuje její charakter – vesnický Hollywood jako metafora pro sny a realitu lidí, kteří berou život s nadhledem. V písních jako Pan Kořalník nebo Plnej výkon se odráží jak energie bigbítu, tak i smysl pro vtip a upřímnost, která působí přirozeně, nikoli kalkulovaně.

Album drží jednotnou linii, takže působí kompaktně a bez zbytečných odboček. Na druhou stranu se jednotlivé skladby podobají natolik, že by si možná zasloužily výraznější rozdíly. FRET ale netají, že jde o kapelu, která sází na přímočarost a poctivý rockový tah, ne na experimenty.

Vesnickej Hollywood je solidní bigbítová deska, která se nesnaží být něčím víc, než čím je – poctivou porcí českého hard rocku s nadhledem a chutí hrát.

Havířovská hard and heavy partička LTB s frontmanem Láďou Tomisem vypustila 9.listopadu 2025 prostřednictvím videoklipu letos již v pořadí třetí singl „Bestie (Jack Rozparovač)“. Jak vyplývá z názvu skladby, není třeba asi vysvětlovat oč v tomto počinu běží.

Skladba se točila v nahrávacím studiu „Southock Recording - Jablunkov“ pod taktovkou Martina Roženka, kde se LTB již cítí „jako doma“. O videoklip se postaral, dalo by se říct také již tradičně Tom Digaz Pletnický - Studio Digaz v Karviné, s kterým LTB natočil již třetí videoklip (klipy „Čas“ a „Jsme tady s tebou“ už tady byly prezentovány) a myslíme si, že se tohoto díla zhostil opět na jedničku, děkujeme.

Usaďte se tedy v teple domova a přeneste se s námi v čase do Londýna r. 1888, kdy v temných zakoutích  a uličkách nočního města řádila „Bestie“ pod jménem „Jack“. Přejeme příjemný poslech ostrý obraz na TV a volume doprava.

LTB www.ltb-rock.cz

Odkaz na You Tube kanál LTB